18 C 364/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 22 088 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 700 Kč, a to ve splátkách 1 500 Kč měsíčně splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části.

II. Žaloba se co do částky 11 200 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací nespotřebovaná část zálohy na náklady řízení státu ve výši 136,50 Kč.

1. Žalobou ze dne 31. 10. 2022 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 22 088 Kč a náhradu nákladů řízení sestávající z částky odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. 1189/16 v katastrálním území , adresa, u Plzně, který je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost, avšak ve skutečnosti se na většině tohoto pozemku nachází lesní porost. Žalobce a žalovaný jsou dále podílovými spoluvlastníky, každý s podílem o velikosti jedné ideální poloviny z celku, k pozemku p. č. 1189/14, jehož charakter je obdobný charakteru pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce. Dne 5. 4. 2022 oznámil žalobce na , právnická osoba, , že došlo k pokácení a odcizení dřeva z jeho pozemku parcely p. č. 1189/16, a to šesti kusů vzrostlých stromů o celkové výměře 8,9 m³. Policejním šetřením bylo zjištěno, že k pokácení a odcizení dřeva došlo v době od 15. 3. 2022 do 19. 3. 2022. V rámci policejního šetření podal žalovaný dne 9. 5. 2022 vysvětlení, v němž uvedl, že v určené době skutečně prořezal nějaké borovice padlé přes cestu, avšak dle tvrzení žalovaného se tyto stromy nacházely na pozemku v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení. Poté, kdy byla , právnická osoba, žalovanému předložena katastrální mapa připustil žalovaný, že k prořezání stromů došlo na pozemku žalobce, nikoliv na pozemku v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení. Po tomto zjištění přislíbil žalovaný, že se na případné kompenzaci za pokácení a odvoz stromů z pozemku žalobce se žalobcem domluví, načež byla věc vyšetřovaná orgány činnými v trestním v trestním řízení odložena s tím, že se ve věci nejedná o trestní čin. K uzavření dohody mezi účastníky řízení však nedošlo. V průběhu policejního šetření si , právnická osoba, vyžádala odborné ocení žalovaným vytěženého dřeva, které bylo oceněno na částku 22 088 Kč, kterou následně žalobce učinil předmětem civilního sporu, neboť k uzavření dohody mezi účastníky řízení na finanční kompenzaci za vytěžení dřeva nedošlo pro žalobcem tvrzenou pasivitu žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil během ústního jednání konaného dne 23. 3. 2023. Konkrétně k jednání spočívající ve vykácení stromů na předmětném pozemku uvedl, že stromy z pozemku odstranil, avšak jednalo se o stromy popadané na cestu. Opětovně pak namítl, že se stromy nacházely niikoli na pozemku žalobce, ale na pozemku, který je v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalovaného. Žalovaný dále dále zpochybnil nabytí vlastnického práva žalobce k pozemku parcelního čísla 1189/14. V řízení byly proto provedeny důkazy listinami vyžádanými od Katatsrálního úřadu pro Plzeňský kraj, prokazující historii vlastnictví a nabývání vlastnictví k pozemkům p. č. 1189/14 a 1189/16 v katastrálním území , adresa, . Kupní smlouvou ze dne 8. 3. 2017 bylo prokázáno, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti jedné id. poloviny k pozemkům p. č. 1189/16 a p. č. 1189/14, které nabyl od prodávajícího , jméno FO, . Na základě smlouvy o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřené mezi žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, dne 6. 4. 2018 se žalobce stal výlučným vlastníkem pozemku p. č. 1189/16.

3. Žalovaný ve svém podání ze dne 6.9.2023 uvedl, právní předchůdce žalobce prodal žalobci předmětné pozemky bez souhlasu žalovaného, čímž se podle názoru žalovaného dopustil podvodu. Uvedl, že odstranil borovice napadené kůrovcem, jejichž hodnota byla nulová a že za práci chce od žalobce zaplatit částku 12 750 Kč. Protože podání ze dne 6.9.2023 soud vyhodnotil jako neurčité, vyzval žalovaného usnesením ze dne 27.9.2023, č.j. , spisová značka, k jeho doplnění s poučením, že nebude -li podání řádně doplněno, soud k němu nebude přihlížet. Protože žalovaný své podání nedoplnil, soud se nadále tvrzeními žalovaného v něm obsaženými nezabýval, když otázka vlastnického práva účastníků řízení jakož i nabytí tohoto vlastnického práva vyplývá jednak ze zápisu ve veřejném seznamu a jednak k provedených listinných důkazů.

4. V řízení byly dále provedeny důkazy fotografiemi, na nichž jsou zachyceny pokácené a částečně odvětvené kmeny stromů, pařezy těchto stromů a jsou na nich žalobcem vyznačeny tvrzené hranice pozemků parc.č. 1189/14 a 1189/16. Protože na základě provedeného dokazování listinami nebylo možno, aby si soud učinil závěr o na tom, na jakém pozemku původně rostly stromy odstraněné či odvezené žalovaným, bylo provedeno místní šetření za účasti přizvaného odborníka, společnosti , právnická osoba, , která měla provést zaměření hranice pozemkům přímo v terénu.

5. Dne 3. 5. 2024 proběhlo místní šetření konané na pozemcích, na nichž mělo dle žalobních tvrzení dojít k pokácení a odvozu stromů ve vlastnictví žalobce. Místního šetření se zúčastnila i přizvaná společnost Geoing s.r.o., která měla za úkol na místě samém vyznačit v terénu hranici pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce a ve spoluvlastnictví účastníků řízení. Po vyznačení této hranice v terénu označil žalobce pařezy stromů, které byly dle jeho tvrzení pokáceny žalovaným. Žalovaný potvrdil, že na místě pařezů označených žalobcem skutečně stály stromy jím odvezené, avšak jednalo se o padlé stromy poražené vichřicí. Během místního šetření bylo zjištěno, že na pozemku žalobce se nachází i dalším pařezy po poražených stromech, avšak u těchto pařezů žalobce netvrdil, že by stromy na jejich místě původně rostoucí byly pokáceny či odvezeny žalovaným.

6. Během ústního jednání konaného dne 25. 10. 2024 byl vyslechnut svědek , jméno FO, , který v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že byl asi v březnu roku 2022 požádán žalovaným o pomoc při odvozu dřeva z lesa, o němž mu žalovaný sdělil, že je jeho majetkem. Svědek uvedl, že na lesním pozemku, který mu žalovaný ukázal leželo několik vyvrácených stromů, které svědek spolu s žalovaným v průběhu několika návštěv lesa postupně rozřezali. Část této dřevní hmoty si svědek odvezl a využil pro svou potřebu na otop. Svědek uvedl, že se jednalo o 3 kusy borovic. Kromě kmenů borovic, které byly podle svědka vyvráceny větrem, svědek na lesním pozemku označeném žalovaným pokácel 3 kusy třešní, které měly v důsledku poryvů větru polámané větve. V rámci svého svědeckého výslechu byl svědek konfrontován s fotografiemi založenými účastníky řízení do spisu, přičemž svědek potvrdil, že stromy pořízené na fotografiích jsou skutečně těmi, které spolu s žalovaným z lesního pozemku odstranil. Svědek zároveň odmítl, že by na pozemku kácel, zpracovával či odvezl z něj kmeny dubu.

7. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný společně se svědkem , adresa, v průběhu měsíce března roku 2022 na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobcem pokácel 3 kusy třešně a dále z tohoto pozemku odvezou části kmenů borovic, které původně rostli na pozemku ve vlastnictví žalobce a byly vyvráceny větrem. Dřevo bylo částečně zpracováno žalovaným spolu se svědkem , adresa, na pozemku žalobce, přičemž část takto zpracované dřevní hmoty byla na pozemku ponechána, nicméně převážná část získané dřevní hmoty byla odvezena svědkem , adresa, a využita pro jeho potřebu.

8. Nárok žalobcem, kterého se svou žalobou dovolává je podle názoru soudu nárokem na náhradu škody, která žalobci vznikla tím, že žalovaný bez jeho souhlasu zčásti pokácel a zčásti odvezl vyvrácené stromy, které byly ve vlastnictví žalobce. Výše škody pak odpovídá hodnotě dřevní hmoty, o kterou žalobce přišel ve smyslu § 2894 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, když vyvrácený kmen stromu původně stojící na pozemku žalobce stejně jako strom rostoucí na pozemku žalobce je třeba považovat za jeho majetek, tedy jmění, a odvezením těchto stromů bez jakéhokoliv užitku pro žalobce a bez náhrady je tak třeba chápat jako újmu na jmění žalobce. Na tomto závěru nic nemění ani obrana žalovaného v tom smyslu, že borovice byly napadeny kůrovcem, neboť jednak tato skutečnost nebyla v řízení prokázána a jednak struktura a vlastnosti dřeva jsou ovlivněny vlastní činností lýkožrouta (kůrovce) jen nepatrně, poškozen je pouze povrch bělového dřeva po obvodu kmene. Svědek , adresa, navíc uvedl, že získanou dřevní hmotu použil pro svou potřebu, tedy jednalo se o dřevo upotřebitelné, nikoli odpadové.

9. Pokud žalovaný v řízení namítal nedostatek pasivní legitimace na jeho straně, neboť získané dřevo využil pro svou potřebu nikoli žalovaný, ale , jméno FO, , pak soud posoudil tuto námitku jako nepřípadnou s ohledem na zjištění, že žalobce se na kácení a odvozu dřeva z pozemku žalobce aktivně podílel jednak tím, že jej inicioval a jednak tím, že s kácením a zpracováním dřeva na pozemku žalobce pomáhal. Je tedy považován za osobu odpovědnu za škodu společně a nerozdílně s , adresa, . Podle § 1872, občanského zákoníku, je-li více dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, může věřitel požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Pokud žalobce požaduje plnění jen po žalovaném, je to jeho právo a vstup další osoby na vzniku škody se podílející jako solidárního dlužníka do řízení není nutný. Protože soud posoudil uplatněný nárok jako nárok na náhradu škody a nikoli jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, není pro rozhodnutí ve věci podstatné, jaká osoba měla z takového jednání prospěch.

10. Pro vznik nároku na náhradu škody je třeba splnění tří podmínek, a to porušení povinnosti ze strany škůdce, vznik újmy na straně poškozeného a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy. Žalovaný porušil povinnost zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobce, žalobci vznikla újma na majetku ztrátou dřeva rostoucího či ležícího na jeho pozemku a tato újma je v příčinné souvislosti s nezákonným jednáním žalovaného, který pokácením dřevin a jejich odvozem, respektive podílením se na této činnosti, způsobil žalobci tuto majetkovou újmu.

11. Složitější otázkou v řízení byla výše škody žalobci vzniklé. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, byly kmeny třešní a borovic zčásti spáleny přímo na pozemku žalobce a zčásti odvezeny a spotřebovány panem , adresa, . Nebylo tedy možno provést jakékoliv zkoumání konkrétních stromů z pozemku žalobce. S ohledem na delší časový odstup od události by bylo velmi obtížné z pařezů předmětných stromů zjistit kvalitu tohoto dřeva a nelze ani odhlédnout od nákladů, které by takové zkoumání vyžadovalo. Soud má za to, že zpracování znaleckého posudku, který by měl určit cenu dřevní hmoty, která ušla z majetku žalobcem by bylo s ohledem na výši uplatněného nároku nehospodárné a s velkou pravděpodobností by tyto náklady převýšily uplatněný nárok samotný. Kromě toho s ohledem na absenci dřeva je nejisté, zda by bylo možno znaleckým zkoumáním pařezů učinit relevantní závěr o hodnotě dřevní hmoty takto získané. S ohledem na tuto úvahu vyšel soud z odborného vyjádření k výši škody, které si nechala zpracovat , právnická osoba, a kterou zpracovala společnost , Anonymizováno, . dne 7. 4. 2022. V tomto odborném vyjádření vyčíslila , právnická osoba, škodu na celkovou částku 22 900 Kč, a to za celkem , hodnota, kusy dubu v hodnotě 11 200 Kč, 2 kusy třešně v hodnotě 2 900 Kč a 2 kusy borovice v hodnotě 8 800 Kč. O toto odborné vyjádření a vyčíslení pak žalobce opřel podanou žalobu. V řízení sice bylo prokázáno, že celkový počet kusů třešní a borovic pokácených či odvezených z pozemku žalobce nebyl 2 ale 3 kusy, nicméně žalobce v tomto směru žalobu nijak nerozšířil, a proto soud na základě shora citovaného odborného vyjádření k výši škody dospěl k závěru, že škoda na dřevu třešně byla žalobci způsobena ve výši 2 900 Kč a škoda na dřevu borovice ve výši 8 800 Kč, celkem v částce 11 700 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Pokácení či odvoz dubů nebylo v řízení prokázáno, a proto v této části soud žalobu zamítl.

12. K výše uvedeným úvahám o vyčíslení nároku žalobce uvádí soud, že v situaci, kdy bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný inicioval a podílel se na kácení dřeva a odvozu dřeva z pozemku žalobce bez souhlasu žalobce a způsobil tak nepochybně žalobci určitou škodu, by bylo nespravedlivé nepřiznat žalobci nárok jen proto, že odvezené dřevo bylo zničeno, respektive spotřebováno, což brání odbornému zjištění jeho hodnoty formou znaleckého zkoumání. Výrok, kterým byla žalobci přiznána náhrada škody částečně za nepochybně prokázanou újmu na majetku co do jejího obsahu a pravděpodobné výše a zamítnuta co do neprokázaného obsahu ve formě pokácení dubů soud považuje za spravedlivý a odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění dluhu byla stanovena ve splátkách v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., a to na základě žádosti žalovaného a s přihlédnutím k nedobrým majetkovým poměrům žalovaného, pro které byl žalovaný také osvobozen od soudních poplatků v celém rozsahu.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměr úspěchu a neúspěchu žalobce v řízení je téměř totožný, žalobce byl v řízení sice nepatrně úspěšnější než žalovaný, ale nárok na náhradu nákladů řízení neuplatnil.

14. Výrok IV. vychází z § 148 odst. 1, o.s.ř. Náklady státu sestávají z částky 13 673 Kč za zpracování geodetického zaměření hranic pozemků účastníků řízení. V řízení byla účastníkům uložena povinnost složit zálohu na tyto náklady, každému v rozsahu 6 836,50 Kč, nicméně žalovaný byl povinnosti platit zálohu zproštěn s ohledem na jeho osvobození od soudních poplatků. V řízení byl pak žalobce úspěšný v rozsahu 51%, takže by měl nést 49% nákladů státu za řízení vzniklých, což odpovídá částce 6 700 Kč. Částka 136,50 Kč tak představuje rozdíl mezi žalobcem uhrazenou zálohou a náklady státu na žalobce připadající.