18 C 400/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno - Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 520 304,83 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 520 304,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 520 304,83 Kč od 15. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 261 786,28 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město náhradu nákladů řízení státu v částce 49 424,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 20. 12. 2019 se právní předchůdkyně žalobce domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 520 304,83 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že jako objednatel uzavřela s žalovanou coby zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení hrubé stavby rodinného domu na pozemcích v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, , a to podle právní předchůdkyní žalobce předložené projektové dokumentace a rozpočtu, které tvořily nedílnou součást smlouvy o dílo. Zpracovatelem projektové dokumentace byla , tituly před jménem, , adresa, . Dílo bylo žalovanou předáno právní předchůdkyni žalobce dne 3. 3. 2016, přičemž k témuž dni vystavila žalovaná prohlášení, že stavbu provedla v souladu s projektovou dokumentací. Právní předchůdkyně žalobce následně uhradila žalované cenu díla. Na konci roku 2018 se v podkroví rodinného domu ve vlastnictví právní předchůdkyně žalobce objevili po celém v jeho obvodu podélné praskliny různé šířky, což vedlo k právní předchůdkyni žalobce k závěru, že je poškozena statika domu. Po konzultaci se odborníky dospěla právní předchůdkyně žalobce k závěru, že příčinou vzniku prasklin je nedostatečné a nedořešené zajištění pouze pozednice a s ní spojeného pozedního věnce na vodorovné síly působící na věnec z konstrukce střechy. , právnická osoba, dokumentaci je totiž naznačeno pouze ukotvení pozednice krovu do pozedního věncem a není v ní obsaženo uchycení věnce nebo jeho zajištění na vodorovnou sílu působící na věnec váhou střešní konstrukce, respektive takový stavební prvek není z výkresů, které jsou součástí projektové dokumentace patrný. Podle tvrzení právní předchůdkyně žalobce tak žalovaná jakožto zhotovitel stavby neprovedla správně technické řešení nadezdívky, pročež je odpovědná za vadu představující podstatné porušení smlouvy o dílo. Již v podané žalobě uvádí právní předchůdkyně žalobce, že odpovědnost za vadu nese kromě žalované rovněž stavební dozor i projektant. Právní předchůdkyně žalobce proto uplatnila vůči žalované nárok z vadného plnění, a to ve formě slevy z ceny díla ve výši žalované částky.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou v celém jeho rozsahu neuznala, přičemž uvedla, že předmětem jí zhotovovaného díla byla pouze hrubá stavba a žalovaná neměla žádným způsobem v rámci jí poskytovaného plnění koordinovat provádění stavebních a tesařských prací. Dále svou procesní obranu opřela žalovaná o znalecký posudek vypracovaný společností , právnická osoba, ., jehož závěry podle žalované vylučují jakékoliv pochybení a odpovědnost žalované za vznik vady stavby. Žalovanou bylo také předestřeno tvrzení, že v době po dokončení střechy rodinného domu došlo ze strany žalobkyně k výměně šesti nosných sloupů, což mohlo mít za následek poškození žalovanou realizované hrubé stavby.

3. V průběhu řízení došlo k záměně účastníků na straně žalobce, když právní předchůdce žalobce postoupila žalobci svou pohledávku za žalovanou a usnesením ze dne , spisová značka, byla připuštěna změna v osobě žalobce.

4. Obě strany sporu opíraly svá tvrzení zejména o znalecké posudky a odborná vyjádření. Žalobce předložil k prokázání svých tvrzení znalecký posudek zpracovaný , jméno FO, ze dne 10. 6. 2019, který mimo jiné, konstatoval, že ukončovací železobetonový věnec, na který byl následně posazen krov, není proveden v souladu s projektovou dokumentací, ale je zeslaben za obou stran tzv. věncovkou a dále není proveden v projektovou dokumentací stanovené výšce. Dále tento znalec upozornil na skutečnost, že nebyla zpracována prováděcí dokumentace se všemi technickými náležitostmi, detaily postupy a výpočty, a to zejména statickým výpočtem, který by určil způsob a návrh ztužujících prvků, včetně kotvení dřevěné konstrukce krovu. Znalec se vyjádřil i předložené projektové dokumentaci, která je dle jeho názoru pouze dokumentací pro stavební povolení, chybí v ní základní část projektu, kterou je statický výpočet stavebních konstrukcí (zdiva, vědců, krovů a kotvení). V závěru svého znaleckého posudku znalec , jméno FO, uvádí, že vzniklá vada podkrovní zděné nadezdívky je zapříčiněna v samém počátku, a to již v projektové dokumentaci. Podle něj předložená projektová dokumentace slouží pouze pro vydání stavebního povolení a tedy pro potřebu správního řízení vedeného příslušným stavebním úřadem. Projektová dokumentace svým obsahem neřeší jednotlivé detaily, výpočty, výkazy materiálu a podobně. Dále znalec upozorňuje, že na danou stavbu rodinného domu nebyl ani vypracován statický výpočet, kdy projektant mohl předpokládat, že dojde k potrhání obvodových stěn, pokud v prostoru podkroví nejsou vyprojektované příčné nosné zdi, které by ztužujícím železobetonovým věncem pomohly přidržet obvodové zdi. , právnická osoba, dokumentaci není ani zmínka o kotvení krovu, které je zcela běžné a zásadní pro zachování statické stability objektu. Vytýká dále absenci stavebního dozoru. Přílohou znaleckého posudku znalce , jméno FO, je rovněž statické posouzení stavu nosných konstrukcí rodinného domu zpracované společností , právnická osoba, , ve kterém je zčásti „doporučené opravy“ uvedeno že náprava stavu je možná vám, dokud za ním pozednic ke stropní konstrukci.

5. Žalobcem bylo dále předloženo a k důkazu provedeno odborné vyjádření statika, , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , který dospěl k závěru, že pozednice ani věnec nejsou ukotvené na účinek vodorovné síly působící vahou krovu. Rovněž zmiňuje, že věnec pozednicí byl vybudován užší, než bylo navrženo v projektu a šířka doplněna lemující věncovkou. Ve svém závěru pak statik konstatuje, že příčinou vady je poškození nadezdívky nezajištěním pozednice a s ní spojeného pozedního věnce na účinky vodorovné síly od konstrukce střechy.

6. Žalovaná předložila v rámci řízení vlastní znalecký posudek zpracovaný společností , právnická osoba, ., v jehož závěru uvedeno, že vznik vady nastal v příčinné souvislosti s vadně vypracovaným projektem a tím, že stavebník nezabezpečil vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby, které by obsahovalo podrobný statický výpočet nosných konstrukcí domu. Podle závěrů tohoto znaleckého posudku nebylo pochybení žalované prokázáno. Na tomto místě soud konstatuje, že závěr znaleckého posudku předloženého žalovanou v podstatě vyjadřuje k otázkám právním, nikoliv technickým a v tomto směru nebyl pro rozhodnutí soudu prezentovaný závěr použitelný. Co však pro rozhodnutí ve věci samé použitelné je, jsou zjištění obsažené v kapitole 3 tohoto posudku, která se týkají projektové dokumentace. Znalecký ústav dospěl jednak k závěru, že osazení tzv. věncovky u železobetonového věnce bylo řešením správným, neboť při její absenci by byla snížena hodnota tepelného odporu u dané části stavby. Znalecký ústav uvádí, že pochybením bylo neprovedení statického výpočtu, který projekt neobsahuje. Znalecký ústav konečně konstatuje, že projekt obsahuje vadně navržené spoje krovu, vadně navržené napojení pláště krovu valbovém části, vadně navržené příčné plné vazby krovu a vadně navržené zachycení vodorovných sil od krovu. Znalecký posudek předložený žalovanou je v podstatě oponentním posudkem k posudku znalce , jméno FO, , když jeho finální výstupem je především vyvracení závěrů posudku znalce , jméno FO, . Nicméně pro rozhodnutí ve věci je tento posudek, respektive jeho kapitola třetí obsahujícím nedostatky projektové dokumentace použitelný.

7. Soud zadal zpracování vlastního znaleckého posudku, jehož vyhotovením byl pověřen soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Přizvaný znalec zodpověděl uložené úkoly tak, že Z poskytnutých podkladů lze určit rozsah prací podle smlouvy o dílo ze dne 18. 5. 2015. Podle poskytnutých účetních podkladů k provedeným pracím a dodávkám žalovanou byla provedena hrubá stavba domu v rozsahu základů, nosného zdiva včetně ztužujícího věnce pro uložení pozednice krovu, stropů včetně jeho výztuže, vnitřních omítek, podlah, komínového zdiva, zateplení fasády a izolací. Na základě poskytnutých podkladů znalec v části stavebně konstrukčního řešení stavby nepovažuje projektovou dokumentaci za dostatečnou pro řádné provedení díla podle příslušných předpisů pro výstavbu. Znalec dospěl k závěru, že na předmětné stavbě jsou ztužující věnce dva, přičemž prvním je ztužující věnec stropní konstrukce, který je její součástí a druhý ztužující věnec je na ukončení nadezdívky nad stropem. , právnická osoba, dokumentaci, respektive jejích částech obdržených znalcem není dle názoru znalce uveden detailní výkres ztužujícího věnce, pouze popis výztuže a určení betonu. Zároveň znalec konstatuje, že nebyl dohledán statický výpočet ztužujícího věnce nad nadezdívkou pro ukotvení pozednice. Provedení ztužujícího věnce nad nadezdívkou není zdokumentováno. Podle závěrů znaleckého posudku oba dva ztužující věnce jsou součástí sjednaných prací dle smlouvy o dílo a ve stavebním deníku je uvedeno jejich zhotovení, včetně použitého betonu. Znalec rovněž konstatuje, že provedení kotvení pozednice ke stropní konstrukci není v rozsahu sjednaných prací dle smlouvy o dílo uvedeno. Znalec se dále vyjadřoval k otázkám změny stavby, kdy původně neobytné podkroví mělo být na základě požadavku právní předchůdkyně žalobce a dohody se žalovanou měněno na podkroví obytné tak, že projektová dokumentace byla doplněna o železobetonové schodiště.

8. Znalci zpracovávající účastníky předložené znalecké posudky, stejně jako znalec ustanovený soudem byly v řízení vyslechnuti. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, setrval na závěrech svého znaleckého posudku a výslovně při svém výslechu konaném dne 13.10.2022 a 4.10.2023 uvedl, že šířka ztužujícího věnce v posuzovaném případě nemá vliv na jeho odolnost proti vodorovně působícím silám stejně jako použitý typ betonu. V rámci svého výslechu také uvedl, že příčinou vzniku popraskání zdiva byl nedostatečně dimenzovaný ztužující věnec z hlediska absence jeho vodorovného zpevnění. Podle názoru znalce pak stavební prvek spočívající ve vodorovném zpevnění sdružujícího věncem měl být součástí projektové dokumentace, avšak nebyl.

9. Dne 8.12.2023 byl proveden výslech znalců , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupce společnosti , právnická osoba, . formou jejich konfrontace. Oba znalci se shodli, že příčinou popraskání zdiva je nedostatečné zachycení vodorovných sil od krovu a neukotvení nadezdívky do stropu. Znalci shodně uvedli, že podle jejich názoru je příčinou vzniku vady chyba projektu a dále skutečnost, že si zhotovitel krovu nevyžádal statický posudek s ohledem na provedený způsob nadezdívky a věnce. Dále se oba znalci shodli, že šířka věnce či použitý materiál není příčinou tvorby prasklin obvodového zdiva a použití kvalitnějšího betonu či širší nadezdívky by projevu vady nezabránilo, maximálně by byly praskliny zdiva nepodstatně menší. Oba znalci se nicméně shodli na tom, že věnec nebyl proveden v šířce určené projektovou dokumentací.

10. Během ústního jednání konaného dne 8. 12. 2023 byl vyslechnut svědek , jméno FO, , který na předmětné stavbě rodinného domu realizoval stavbu střechy, včetně krovu. V rámci své svědecké výpovědi uvedl, že krov a střecha byla realizována podle projektu dodaného , tituly před jménem, , jméno FO, . V době po dokončení a předáním díla spočívajícího v konstrukci krovu a střechy požádal žalobce svědka o výměnu sloupů, které byly původně dle smlouvy dodány z rostlého dřeva. Toto provedení však žalobci nevyhovovalo, a proto žádal o výměnu sloupů za sloupy ze dřeva lepeného. Svědek v rámci své svědecké výpovědi popsal průběh výměny sloupů. V průběhu realizace střechy se podle svědka nevyskytly žádné problémy ani v součinnosti se žalovanou. Uvedl také, že jako zhotovitel střechy se nezaobíral parametry z toužící ho věnce ani podle projektové dokumentace, ani reálně zhotoveného.

11. V průběhu řízení a bylo také proveden výslech svědkyně , adresa, , projektantky zpracovávající projektovou dokumentaci pro předmětnou stavbu. Svědkyně uvedla, že pro účely zpracování projektové dokumentace si provedla statický výpočet stavby včetně krovu, přičemž projekt vypracovala s ohledem na závěry tohoto svého výpočtu. Výslovně však uvedla, že statický výpočet stejně jako údaj o předpokládané hmotnosti střechy součástí projektové dokumentace nebyl. Tento výpočet neměl dle tvrzení svědkyně k dispozici ani objednatel stavby, tedy původní žalobkyně. Zároveň uvedla, že jejím statickým výpočet, který prováděla svědkyně pouze pro své potřeby a pro přípravu projektové dokumentace si u ní nikdo samostatně nevyžádal. K dotazu zástupce žalobce pak svědkyně uvedla, že předmětná stavba byl poměrně malý dům, krov má standardní konstrukci, když se jedná o valbový krov, jehož hmotnost klade nižší nároky na stěny stavby pod ním. Svědkyně dále uvedla, že v době, kdy se projevily vady stavby, navštívila opětovně statika, se kterým spolupracuje, ale ani po této konzultaci nedospěl statik k závěru, že by projekt byl vadný. Podle názoru svědkyně mohlo mít vliv na vznik vady stavby oslabení šířky železobetonového věnce oproti svědkyní zhotovenému projektu, byť připustila, že tento význam není podstatný. Svědkyně setrvala na tom, že projektová dokumentace vadná není a projekt stavby předložený objednateli, tedy původní žalobkyni, byl vyhotoven tak, že nadezdívka byla dostatečně dimenzována k odolání silám působícím na ni vahou krovu. Svědkyně dále uvedla, že projekt obsahoval všechny konstrukční prvky nutné k tomu, aby nedošlo v důsledku působení tlaku krovu na posun obvodových stěn, což odůvodňovala i tím, že střešní konstrukce nezpůsobuje pohyby stavby, neboť se pod ní nachází i sádrokartonové desky v podkroví, které nejsou popraskané. Pokud by začal podle názoru svědkyně pracovat krov, tak prvním projevem tohoto stavu by bylo popraskání sádrokartonů, zatímco u předmětné stavby popraskala pouze nadezdívka. Svědkyně dále uvedla, že podle jejího názoru může být vada způsobená nedostatečnou šířkou věnce, byť tento důvod označovala za méně podstatný. Jako podstatnější důvod vedoucí ke vzniku vady pak svědkyně označila výměnu sloupků kroku. Podle jejího názoru vznikla vada právě při k výměně sloupků krovu, se kterou je spojeno přizvednutí krovu za použití heveru nutné pro vydání původních sloupků. Praskliny v nadezdívce tak podle názoru svědkyně vznikly v důsledku stlačení stropu působením heveru při nadzvedávání krovu. Svědkyně nicméně uvedla, že tento názor je pouze její takzvaně laický, neboť v tomto oboru není soudním znalcem. Svědkyně dále uvedla, že použití věncovky na předmětné stavbě nemá vliv na pevnost nadezdívky respektive pozedního věnce.

12. Podle § 2594 odst. 1, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

13. Podle § 2630 odst. 1 občanského zákoníku bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílněa) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, ac) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

14. Podle § 2630 odst. 2 občanského zákoníku se zhotovitel zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

15. Podle § 158, z.č. 183/2006 Sb., stavebního zákona ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o dílo a po celou dobu realizace stavby mohou vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

16. Skutkový stav má soud za dostatečně zjištěný na základě provedených důkazů. V řízení byly zpracovány celkem tři znalecké posudky, jejichž závěry si vzájemně neodporují. Bylo zjištěno, že vada byla způsobena tlakem krovu ve vodorovném směru na nadezdívku, čímž došlo k jejímu poškození, protože nadezdívka nebyla dostatečně dimenzována na tyto vodorovně působící síly – tlak krovu a bylo by třeba příčného zpevnění věnce, což nebylo v projektu a nebylo to ani provedeno. Žalobce dále tvrdil, že jedním z příčin vzniku vady bylo provedení nadezdívky v rozporu s projektovou dokumentací, když byla nadezdívka zbudována užší a z jiného betonu, než bylo projektováno. Znalci se však shodli na tom, že tato okolnost nebyla pro vznik vady podstatná a vznik vady tedy jednoznačně spatřují v nedostatku ukotvení věnce, pozednice a krovu ke stropu, takže nadezdívka nevykazovala potřebnou odolnost vůči silám působícím na ni krovem. Nutno podotknout, že žalovaná již krov nerealizovala. Pokud zhotovitel zjistí, projektová dokumentace, podle které má stavět, je vadná, může se ve vztahu k objednateli bránit postupem podle § 2594 občanského zákoníku, neboť projekt se z hlediska zákona považuje za příkaz objednatele daný při provádění díla zhotoviteli v případě, že projektovou dokumentaci opatřil objednatel a předal ji zhotoviteli s tím, že zhotovitel má podle této projektové dokumentace realizovat stavbu, což vyplývá z čl. 2.1 smlouvy o dílo uzavřené mezi původní žalobkyní a žalovanou.

17. Podle § 2594 občanského zákoníku je zhotovitel povinen upozornit objednatele na nevhodnost příkazů či věcí, které mu pro zhotovení díla objednatel předal. Mezi tyto příkazy a pokyny lze jednoznačně podřadit i dokumentaci pro provedení stavby včetně projektové dokumentace. Zároveň ale nelze odhlédnout od právní úpravy obsažené v § 2630 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, podle níž odpovídá se zhotovitelem společně a nerozdílně za vady stavby i zpracovatel stavební dokumentace a dále pak podle § 2630 odst. 2 občanského zákoníku se zhotovitel zprostí odpovědnosti za vadu, pokud tato vada má původ v chybě stavební dokumentace. Jinak řečeno, zákon výslovně připouští liberaci zhotovitele z odpovědnosti za vadu stavby, pakliže je tato vada způsobena chybou stavební dokumentace. Tedy nelze bez dalšího uzavřít, že zhotovitel musí nutně zjistit vadu stavební dokumentace, byť je stavebním podnikatelem, a nést následky za existenci vady touto stavební dokumentací způsobené. V projednávané věci sama projektantka uvedla, že statický výpočet provedla a tento statický výpočet jí takříkajíc vyšel. Zhotovitel není statikem ani projektantem a podle názoru soudu nemohl ani při vynaložení potřebné péče zjistit, že projektová dokumentace není perfektní. Pokud to nezjistila projektantka, tedy osoba odborně zdatnější pokud jde o zpracování projektové dokumentace, pak nelze po zhotoviteli chtít, aby tuto její odbornost převyšoval a případnou chybu odhalil, nebyla –li znatelná na první pohled. V řízení nebylo tvrzeno, že by absence statického posudku byla vytýkána příslušným stavebním úřadem a podle názoru soudu není zhotovitel stavby povinen přezkoumávat závěry správního orgánu z rozhodnutí o povolení stavby. Žalované coby zhotoviteli se tak mohl projekt stavby oprávněně jevit jako perfektní a vada projektové dokumentace spočívající v absenci ukotvení nadezdívky a věnce ke stropu není vadou zjevnou, neboť tento stavební prvek není vyžadován u všech staveb a jeho užití je závislé na konstrukci a zejména hmotnosti krovu.

18. Podle názoru soudu je zde určitá nejasnost mezi výkladem § 2594 a 2630 občanského zákoníku, když § 2630 občanského zákoníku přiznává zhotoviteli liberační důvod ve vztahu ke zjištěným vadám, prokáže-li se, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci. Toto zákonné ustanovení nezmiňuje spoluodpovědnost zhotovitele za kvalitu této stavební dokumentace. Judikatorní výklad § 2594 občanského zákoníku však takovou povinnost zhotovitelem ve vztahu k projektové dokumentaci v některých případech dovozuje. Nicméně ustálená judikatura obecně konstatuje, že zhotovitel je povinen upozornit na vadu stavební dokumentace, která je zjevná a brání v řádném provedení díla. V tomto případě však vada projektové dokumentace zjevná nebyla a zhotovitel není povinen podrobovat projektovou dokumentaci komplexnímu kritickému zkoumání. Pokud by soud takovou povinnost zhotovitele dovodil, pak by v podstatě ve všech případech vyvinil projektanta z odpovědnosti za vady způsobené nedostatky projektové dokumentace a tuto odpovědnost by nedůvodně přesunul na zhotovitele. Je otázkou, zda nedostatek projektové dokumentace neměl s ohledem na svou odbornost zjistit zhotovitel krovu, avšak s ohledem na okruh účastníků řízení nebylo zkoumání této otázky předmětem tohoto řízení a soud se jí blíže nezabýval. Z téhož důvodu se soud nezabýval otázkou, zda příčinou vzniku vady nebyla úprava krovu prováděná v době po dokončení stavby, což naznačila ve své výpovědi svědkyně , jméno FO, . Úpravu krovu neprováděla žalovaná, a proto nemůže být odpovědná za vady případně vzniklé v souvislosti s touto úpravou.

19. Soud vzal v úvahu i tvrzení svědkyně , jméno FO, , která výslovně uvedla, že statický výpočet nebyl součástí projektové dokumentace, nicméně si výpočet provedla a nedospěla na jeho základě k závěru, že by projekt měl obsahovat příčné vazníky k věncům. Tedy pokud projektant se sám touto otázkou jako odborník zabýval a nedospěl k závěru, že je takový stavební prvek nutný, těžko lze přičítat zhotoviteli k tíži, že nepodrobil tuto úvahu projektanta podrobnějšímu zkoumání.

20. S ohledem na výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná provedla stavbu v podstatných částech v souladu s projektovou dokumentací. Bylo sice prokázáno, že žalovaná zhotovila nadezdívku a věnec užší, než jak bylo v projektové dokumentaci určeno a použila jiný druh betonu, nicméně přizvaní znalci se shodli na tom, že tato okolnost neměla vliv na vznik vady, která je důvodem žalobcem uplatňovaného nároku. Vada byla podle provedeného dokazování způsobena vadou projektové dokumentace, která však nebránila v provedení díla žalovaná a nebyla natolik zřejmá, aby vznikla povinnost žalované na tuto vadu upozornit objednatele. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v celém jejím rozsahu.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, má vůči žalobci právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají z osmnácti úkonů právní služby po 10 420 Kč (tj. 187 560 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na jednání u mediátora dne 18.6.2020, účast na místním šetření dne 20.8.2021, účast na jednání u Okresního soudu Plzeň-město dne 3.9.2020, účast na jednání u Okresního soudu Plzeň-město dne 15.12.2020 (2 úkony), účast na jednání u Okresního soudu Plzeň-město dne 13.10.2022, účast na jednání u Okresního soudu Plzeň-město dne 4.10.2023, účast na jednání u Okresního soudu Plzeň-město dne 8.12.2023 (2 úkony), účast na jednání u Okresního soudu Plzeň-město dne 2.2.2024, nahlížení do spisu u Okresního soudu Plzeň-město dne 23.10.2020, náklady na zpracování znaleckého posudku ve výši 21 200 Kč, náhradu cestovních výdajů ve výši 1 492,30 Kč, náhrada za promeškaný čas ve výši 700 Kč, 18 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 45 433,98 Kč. Celkem tak náklady řízení žalované představuje částka 261 786,28 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

22. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1, o.s.ř. podle úspěchu ve věci, když neúspěšnému žalobci uložil povinnost uhradit státu náklady řízení sestávající ze znalečného v celkové výši 49 424,10 Kč po odečtení složených záloh.