18 C 491/2017

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 55 011 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 55 011 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 346 Kč od 1. 5. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 %, ročně z částky 19 168 Kč od 3. 6. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 497 Kč od 22. 7. 2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 117 446,90 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne 19. 12. 2017 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 55 011 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobci coby právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je zabezpečování provozu bytového domu na adrese , adresa, v Plzni, vznikla pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazených plateb za služby spojené s užíváním bytu ve vlastnictví žalovaného v domě spravovaném žalobcem. Žalobce v podané žalobě uvedl, že při zabezpečování provozu domu pověřil výkonem některých činností správce, a to , právnická osoba, . Součástí těchto činností, kterými žalobce pověřil , právnická osoba, je vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a hospodaření s peněžními prostředky od jednotlivých vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se užíváním bytů. Žalovaný podle žalobních tvrzení neuhradil platby vyčíslené ve vyúčtování skutečných nákladů za úhradu služeb spojených s užíváním bytu za období let 2014, 2015 a 2016.

2. Podle stanov žalobce přijatých shromážděním společenství vlastníků dne 30.10.2003, konkrétně čl. VII odst. 2 písm. e) stanov, je vlastník jednotky povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování.

3. Způsob rozúčtování skutečných nákladů na jeho jednotlivé služby byl sjednán v rámci smlouvy o zajišťování správy společných částí domu uzavřené mezi žalobcem a Stavebním bytovým družstvem mladých , adresa, dne 24. 11. 2005 a následně byl potvrzen rozhodnutím shromáždění vlastníků dne 24. 11. 2014, a to tím způsobem, že rozúčtování nákladů na vodné stočné, elektřinu společných prostor a odvoz odpadu se stanovuje podle počtu osob rozhodných pro vyúčtování, deratizace podle počtu bytových jednotek, pojištění podle podlahové plochy bytové jednotky a teplo podle započitatelné podlahové plochy bytu. Podlahová plocha bytu žalovaného činí 28,57 m², což vyplývá z prohlášení vlastníka budovy. Podle prohlášení vlastníka činí celková plocha bytové jednotky, včetně příslušenství 30,61 m², avšak, včetně sklepa o výměře 2,04 m², ke které se pro účely vyúčtování tepla nepřihlíží. Výměra 28,57 m² byla tedy podkladem pro stanovení výše platby zálohy na služby spojené se užíváním společných částí domu. Příspěvek do tzv. fondu oprav byl shromáždění vlastníků stanoven na částku 12 Kč za metr čtverečný spoluvlastnického podílu. Spoluvlastnický podíl žalovaného činí 30,61 z 478,35, což je hodnota odpovídajícím podlahové ploše všech jednotek v domě. Výše příspěvku fondu oprav byla tímto postupem stanovená v případě žalovaného na částku 367 Kč měsíčně, tedy 4 404 Kč ročně. Na základě smlouvy o zajištění správy společných částí domu ze dne 24. 11. 2005 činí správcovství poplatek na jednu jednotku v domě měsíčně částku 110 Kč bez DPH, což v letech 2014-2016 představovalo částku 134 Kč měsíčně, tedy částku 1 608 Kč ročně.

4. Na základě vyúčtování skutečných nákladů spojených s užíváním bytu za rok 2014 činily celkové náklady na služby spojené s užíváním bytu částku 11 334 Kč, roční poplatek za správu ve výši 1 608 Kč a plat budou tzv. fondu oprav v částce 4 404 Kč. Celkem tedy náklady činily částku 17 346 Kč, která však nebyla žalovaným uhrazena, a to ani částečně.

5. Na základě vyúčtování skutečných nákladů spojených s užíváním bytu za rok 2015 činily celkové náklady na služby spojené s užíváním bytu částku 12 556 Kč, roční poplatek za správu ve výši 1 608 Kč a plat budou tzv. fondu oprav v částce 4 404 Kč. Celkem tedy náklady činily částku 19 168 Kč, která však nebyla žalovaným uhrazena, a to ani částečně.

6. Na základě vyúčtování skutečných nákladů spojených s užíváním bytu za rok 2016 činily celkové náklady na služby spojené s užíváním bytu částku 11 885 Kč, roční poplatek za správu ve výši 1 608 Kč a plat budou tzv. fondu oprav v částce 4 404 Kč. Celkem tedy náklady činily částku 18 497 Kč, která však nebyla žalovaným uhrazena, a to ani částečně.

7. Žalovaný se k v žalobě vyjádřil poprvé svým podáním ze dne 9. 2. 2018, ve kterém uvedl, že se žalobou nesouhlasí, přičemž konkretizaci důvodů pro nesouhlas se žalobou si žalovaný vyhradil na ústní jednání ve věci. Namítl dále nedostatek věcné příslušnosti zdejšího soudu s tím, že věc by ji měl v prvním stupni rozhodovat soud krajský.

8. Věcná příslušnost okresních soudů je v projednávané věci dána podle § 9 odst. 1, o.s.ř. protože se jedná o spor o příspěvky člena společenství vlastníků na správu domu na pozemku a způsob rozúčtování cen služeb, pročež je takové řízení vyňato za věcné působnosti krajských soudů podle § 9 odst. 2 písm. l), o.s.ř..

9. Během prvního ústního jednání ve věci konaného dne 17. 4. 2018 uvedl žalovaný, že se ve věci jedná o spor za rozúčtování plateb za služby spojené s užíváním jednotek či společných částí domu. Dále uvedl, že žalobce nebyl nikým platně pověřen výkonem správy domu, namítl absolutní neplatnost smlouvy o správě domu uzavřenou mezi žalobcem a stavebním bytovým družstvem mladých , adresa, (dále jen "SBDM"), odkázal na soudní řízení v té době souběžně probíhajícím u Okresního soudu , adresa, -město a Krajského soudu v Plzni. Pokud jde o smlouvu o správě domu neměly podle názoru žalovaného osoby, které tuto smlouvu uzavřeli k takovému jednání mandát nekonalo se shromáždění vlastníků, které by uzavření takové smlouvy schválilo. Dále namítl, že žalobce neuhradil za požadované služby ničeho a přesto podanou žalobou uplatňuje část plateb za služby po žalované, ačkoliv tyto platby byly uhrazeny SBDM a nikoliv žalobcem. Namítl dále, že smlouvy s jednotlivými dodavateli energií nebyly uzavřeny oprávněnou osobou, když dodaná voda, teplo i elektřina nesmí být dále prodávána osobou bez platného pověření k takové činnosti, takže mohly být toliko rozúčtovány mezi jednotlivé spoluvlastníky domu. Namítl proto nedostatek věcné aktivní legitimace žalobce, kdy podle názoru žalovaného je v řízení aktivně legitimováno SBDM.

10. Žalobce se k argumentům žalovaného vyjádřil svým podáním ze dne 26. 4. 2018, v němž uvedl, že smlouvy uzavřené se s dodavateli energií nemá k dispozici a uvedl, že tyto smlouvy byly předloženy Krajskému soudu v Plzni v rámci dokazování v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Dále uvedl, že podle ustanovení článku V odst. 1 smlouvy o zajištění správy bylo SBDM svěřeno oprávnění disponovat hospodařit s finančními prostředky žalobce. Mezi žalobcem SBDM je nastaven takový systém hospodaření, že SBDM vybírá měsíční platby od jednotlivých členů žalobce. Část připadající na úhradu služeb a energií spojených s užíváním bytů použije SBDM k jejich úhradě příslušným dodavatelům. Část připadající na fond oprav pak zašle jednou souhrnnou platbou na bankovní účet žalobce. Žalobce zdůraznil, že SBDM nevystupuje vůči žalobci jako obchodník s energiemi a pouze pro své klienty, mimo jiné pro žalobce zajišťuje a přeúčtovává dodávky těchto energií. SBDM , adresa, nestanoví cenu energií a nepřipočítává k ceně za jejich dodávky žádnou vlastní marži. Jedná se tedy obdobný způsob, jakým přeúčtovává pronajímatel bytu náklady za energie spotřebované při užívání bytu jeho nájemci. K takové činnosti není třeba žádné licence ani jiného zvláštního povolení, neboť se nejedná o obchodování s energiemi tak, jak mají na mysli příslušné zákony zmiňované žalovaným. Smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a SBDM pak žalobce považuje za platnou. Návrh smlouvy byl předložen ze strany SBDM, podle tvrzení žalobce byl projednán na shromáždění vlastníků dne 25. 11. 2005 a následně žalobcem byla tato smlouva uzavřena. Žalobce dále zdůraznil, že předmětem řízení je dluh vzniklý v důsledku neplnění povinností žalovaného vyplývající z jeho vlastnictví bytové jednotce členství ve společenství vlastníků.

11. K otázce aktivní legitimace žalobce se žalobce vyjádřil svým podáním ze dne 26. 4. 2018 tak, že SBDM bylo s ohledem na uzavřenou smlouvu o správě domu oprávněno disponovat finančními prostředky žalobce, takže služby vyúčtované za jednotlivé roky byly hrazeny z finančních prostředků žalobce, čímž je dána jeho aktivní legitimace v řízení.

12. Při dalším ústním jednání žalovaný nad rámec již uplatněných námitek proti nároku z podané žaloby uvedl, že pouze na základě jeho vlastnického práva k bytu mu nevzniká povinnost hradit služby, platby do tzv. fondu oprav ani správní poplatek, který je také předmětem žaloby. Z žádného jiného právního důvodu pak žalovanému podle jeho tvrzení taková povinnost vůči žalobci nevznikla. Tvrdil, že žalobcem nebylo nikdy učiněno právní jednání, na základě kterého by žalovanému vznikla povinnost žalobci hradit zálohy a vyúčtování za služby v určité výši. Dále namítal, že žalobcem nebylo nikdy přijato rozhodnutí o způsobu rozúčtování služeb na vlastníky jednotlivých jednotek. Žalobce podle tvrzení žalovaného nikdy nesvolal shromáždění vlastníků, které by rozhodlo, zda rozúčtování bude prováděno podle podlahové plochy jednotek, podle počtu osob a na jaký konkrétní počet osob. Také namítl nespravedlivé rozúčtování poplatku za správu domu, který je rozúčtován všem vlastníkům ve stejné výši bez ohledu na velikost jejich podílu na společných částech budovy a bez ohledu na počet bytových či nebytových jednotek v budově vlastněných. Žalovaný také tvrdil, že jeho bytová jednotka má nižší výměru, než s jakou je kalkulováno při rozpočítání plateb za služby. Podle tvrzení žalovaného nelze při rozúčtování plateb za služby na jednotlivé jednotky vycházet z jejich výměry uvedené v prohlášení vlastníka budovy, protože prohlášení vlastníka budovy, v tomto případě zpracované dřívějším vlastníkem, kterým bylo SBDM, je zásahem do práv vlastníků jednotek bez právního důvodu. V této souvislosti žalovaný navrhl důkazy kolaudačními plány budovy. Podle dalšího tvrzení žalovaného obývá některé jednotky v domě větší počet osob, než jaký je žalobci jednotlivými vlastníky deklarován, takže rozúčtování některých služeb podle počtu osob v bytě žijících je provedeno nesprávně. Žalovaný dále uplatnil námitku promlčení ve vztahu k nárokům splatným od měsíce prosince roku 2015.

13. Soud provedl v řízení listinné důkazy dále uvedené, na základě kterých zjistil následující skutkový stav. Z výpisu listu vlastnictví č. , hodnota, katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj Katastrální pracoviště , adresa, - město bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů číslo 2342/5 v budově na adrese jugoslávská 12, , adresa, .

14. Podle stanov žalobce, schválených rozhodnutím o schválení stanov vyhotoveným ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ 189/2003, N 207/2003 ze dne 30. 10. 2003, zajišťuje žalobce plnění poskytnutá v souvislosti se užíváním jednotlivých bytů, nebo nebytových prostor a společných částí domu, dodávky elektrické energie, vody a plynu pro společné části domu, dodávky vody a odvádění odpadních vod pro jednotlivé jednotky, dodávky tepla od jeho dodavatelem ze zdroje umístěného mimo dům a další činnosti včetně pojištění domu (Čl. I. stanov). Za tímto účelem je žalobce oprávněn vybírat záloh zálohy na úhrady těchto služeb, je povinen vést potřebnou evidenci a provádět vyúčtování zálohových plateb. O výši příspěvků na náklady spojené se správou společných částí domu rozhodovalo shromáždění žalobce. Podle článku X. odst. 1 stanov spravuje žalobce svěřené peněžní prostředky vlastníků jednotek, které skládají členové společenství na náklady spojené se správou společných částí domu a pozemku a zálohově na úhradu za služby. Podle odstavce druhého téhož článku stanov může žalobce se souhlasem nadpoloviční většiny všech členů společenství zajišťováním správy finančních prostředků pověřit jinou osobu. Podle prohlášení vlastníka budovy – Stavebního bytového družstva mladých , adresa, činí výměra podlahové plochy jednotky žalovaného pro účely stanovení spoluvlastnického podílu na společných částech domu 30,61 m² a k jednotce náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 3061/47835.

15. Ze smlouvy o zajišťování správy společných částí domu uzavřené dne 24. 11. 2005 mezi žalobcem a SBDM, jejímž předmětem je úplné zajištění správy a provozu společných částí domu bylo zjištěno, že touto smlouvou se SBDM zavázalo úplatně zajistit správu domu a provoz jeho společných částí, včetně zabezpečení služeb spojených s bydlením, a to dodávky studené vody a odvod odpadových vod, dodávky elektřiny do společných prostor, dodávky tepla, odvoz domovního odpadu, deratizace, revize a servis elektro a plynu, požární hydranty, komíny, bleskosvody, provoz výtahu, pojištění domu a odpočty měřících zařízení v bytech, včetně jejich cejchování a výměnu v souladu s příslušnými vyhláškami a předpisy. Do činností SBDM podle této smlouvy náleží dále vedení účetnictví, vypočítávání výše záloh na poskytnutá plnění podle skutečných nákladů připadajících na jednotlivé byty, rozpis těchto záloh, přičemž rozpis těchto záloh předá SBDM výboru žalobce a jednotlivým vlastníkům. Dále je SBDM oprávněno provádět inkaso na náklady spojené s užíváním bytů, vyúčtovat zálohy na úhradu plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytů, měnit výši měsíčních záloh, jestliže to vyplývá ze změn cen energií a služeb, právních předpisů, rozhodnutí cenových orgánů nebo změny rozsahu poskytovaných služeb. SBDM je rovněž povinno provádět vyúčtování záloh za skutečnou výší nákladů v souladu a v termínech stanovených příslušnými právními předpisy, a to nejpozději do 30. 4. následujícího roku. Za účelem poskytování plnění podle smlouvy o zajišťování správy společných částí domu je SBDM jako správce zmocněn v čl. V této smlouvy disponovat a hospodařit s peněžními prostředky vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se správou a provozem společných částí domu a k právním úkonům v rozsahu nezbytném k zabezpečení povinnosti správce podle této smlouvy.

16. Ze zápisu ze schůze shromáždění vlastníků jednotek konané dne 18. 12. 2007 pak bylo prokázáno, že vrcholným orgánem žalobce bylo schváleno, že osoba pověřená správou domu je SBDM a zároveň shromáždění rozhodlo, že na účet tohoto správce budou hrazeny příspěvky spojené se správou a provozem domu. Zápis schůze byl vyhotoven dne 12. 1. 2008.

17. Z pozvánky na shromáždění vlastníků ze dne 5. 11. 2014 bylo zjištěno, že dne 24. 11. 2014 měla být konána schůze společenství vlastníků jednotek, jejímž předmětem bylo mimo jiné schválení zřízení příspěvku na náklady spojené s vlastní správní činností. Tato pozvánka byla žalovanému odeslána dne 5. 11. 2014 poštou. Ze zápisu ze shromáždění společenství vlastníků ze dne 24. 11. 2014 bylo prokázáno, že se shromáždění vlastníků jako vrcholný orgán žalobce usneslo mimo jiné na schválení instalace měřičů tepla, schválení zřízení příspěvku na náklady spojené s vlastní správní činnosti ve výši 50 Kč za každou jednotku, schválení nastavení výše záloh a způsobu rozúčtování nákladů spojených se správou budovy, a to tak že rozúčtování nákladů na dodávku studené vody a odvádění odpadních vod, elektřinu společných prostor a odvoz odpadu bude provedeno podle počtu osob rozhodných pro vyúčtování, náklady na deratizaci podle počtu bytových jednotek a náklady na pojištění podle podlahové plochy. Platnost usnesení shromáždění vlastníků konaného dne 24.11.2014 byla žalovaným napadena žalobou, které byla zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Plzni č.j. , spisová značka, ze dne 1.4.2019.

18. Z vyúčtování skutečných nákladů za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 vypracovaného SBDM bylo prokázáno, že žalovanému vznikl nedoplatek za teplo, vodné a stočné, elektřinu společných prostor, odvoz odpadu, deratizace a pojištění v celkové výši 17 346 Kč. Z žádosti ze dne 28. 4. 2015 bylo prokázáno, že žalovaný požádal o doložení nákladů na jednotlivé služby a způsob jejich rozúčtování, jakož i způsob stanovení výše záloh za služby a způsob provedení vyúčtování. Na tuto žádost bylo reagováno dopisem žalobce ze dne 6. 5. 2015, v němž žalobce sdělil žalovanému, že požadované doklady budou pro žalovaného připraveny k nahlédnutí v sídle SBDM dne 13. 5. 2014 v 15:00 hodin.

19. Z vyúčtování skutečných nákladů za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 vypracovaného SBDM bylo prokázáno, že žalovanému vznikl nedoplatek za teplo, vodné a stočné, elektřinu společných prostor, odvoz odpadu, deratizace a pojištění v celkové výši 19 346 Kč.

20. Z vyúčtování skutečných nákladů za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 vypracovaného SBDM bylo prokázáno, že žalovanému vznikl nedoplatek za teplo, vodné stočné, elektřinu společných prostor, odvoz odpadu, deratizace a pojištění v celkové výši 18 497 Kč.

21. Žalovaný v průběhu řízení nejprve tvrdil, že své závazky vůči žalobci za roky 2014-2016 splnil a požadované částky uhradil. Toto své tvrzení žalovaný však nijak neprokazoval ani nenavrhl důkazy k jeho prokázání a navíc v dalším průběhu řízení opustil toto své tvrzení, když tvrdil, že k úhradě uplatněných částek není povinen a nárok žalobce je nedůvodný z jiných důvodů než z důvodu jeho předchozího splnění žalovaným.

22. Z listiny označené jako „bydlící osoby pro zúčtování" pro roky 2014 - 2016 byl prokázán počet osob žijících v jednotlivých bytech v domě v těchto letech. Na tomto místě se soud vyjádří k námitce žalovaného spočívající v údajně nesprávném údaji o počtu osob bydlících v jednotlivých bytech v domě. Konkrétně tvrdil, že vlastník jednoho z bytů, pan , jméno FO, , užívá svůj byt dlouhodobě společně se svojí manželkou a dále několika dětmi a přitom žalobce nesprávně vycházel při rozúčtování nákladů podle počtu osob užívajících jednotlivé byty v případě , jméno FO, z údaje, podle nějž , jméno FO, užívá jednotku sám. Podle § 1177, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) je vlastník jednotky povinen oznámit společenství vlastníků jednotek bez zbytečného odkladu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně 3 měsíce v jednom kalendářním roce. Zákon v tomto případě nedává společenství vlastníků jednotek žádné pravomoci, na základě kterých by mohlo společenství vlastníků jednotek vlastním šetřením stanovit počet osob, které z v konkrétním bytě dlouhodobě žijí. Společenství vlastníků jednotek nemůže zjistit skutečný počet osob v bytové jednotce jinak, než dotazem na vlastníka či nájemce jednotky. A nenese odpovědnost za případné nesrovnalosti v počtu osob ani v případě, kdyby během řízení bylo prokázáno, že v konkrétní jednotce žil v letech 2014-2016 jiný počet osob, než jaký byl použit pro vyčíslení k nákladům ze strany žalobce. Nelze tedy zpětně takové zjištění klást k tíži žalobce. Pokud tedy žalobce při výpočtu nákladů vztahujících se k jednotlivým bytovým jednotkám vyšel z prohlášení jejich vlastníků, neporušil tím zákon a způsob výpočtu provedený na základě těchto dokladů, tedy oznámení vlastníků jednotlivých jednotek o počtu osob žijících v nich, tak soud shledává jako postup v souladu se zákonem.

23. Pojistnými smlouvami č. , hodnota, ze dne 7. 3. 2013, č. , hodnota, ze dne 19. 3. 2014, č. , hodnota, ze dne 26. 3. 2015 a č. , hodnota, ze dne 14.3.2016 bylo prokázáno, že SBDM Jako pojistník uzavřelo ve prospěch žalobce jakožto pojištěného pojistnou smlouvu na pojištění domu na adrese , adresa, . Žalovaný v řízení namítal, že SBDM uzavřelo pojistnou smlouvu ve svůj prospěch a v případě pojistné události týkající se domu , adresa, by bylo SBDM osobou přijímající pojistné plnění, avšak toto tvrzení žalovaného bylo k důkazu provedenými pojistnými smlouvami vyvráceno. SBDM vystupuje v pojistných smlouvách v postavení pojistníka, tedy osoby hradící pojistné, ale žalobce pojištěným podle článku I. odst. 1 všech pojistných smluv za období od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2017, což je období, které tyto pojistné smlouvy pokrývají. V případě vzniku pojistné události by byl žalobce konečným příjemcem příslušného pojistného plnění. Obrana žalovaného spočívající v tvrzení, že odmítá hradit platby spojené s užíváním bytu, protože případné pojistné plnění by bylo vypláceno ve prospěch BDSM a nikoli žalobce je tak zcela nedůvodné. Pojištění domu lze zahrnout pod správu domu ve smyslu § 1189 odst. 1 občanského zákoníku, žalobce je podle § 1190 občanského zákoníku osobou odpovědnou za správu domu a je oprávněn pověřit činnosti spojené se správou domu třetí osobu, v tomto případě SBDM. Zajištění pojištění domu je zároveň povinností žalobce podle čl. X. odst. 3 stanov. Uzavření pojistné smlouvy je tak třeba chápat jako správu domu, na níž je žalovaný povinen přispívat způsobem určeným ve stanovách nebo rozhodnutím shromáždění vlastníků, které na svém jednání dne 24.11.2024 rozhodlo o způsobu rozúčtování nákladů na pojištění domu podle poměry podlahové plochy jednotky vlastníka ku podlahové ploše všech jednotek v domě a toto rozhodnutí je zachyceno v bodě 9 zápisu ze shromáždění vlastníků ze dne 24.11.2024. konkrétní výpočet podílu na pojistném připadajícím na žalovaného vyplývá z Výpočtu pojištění pro byty na adrese , adresa, v Plzni ze dne 2.11.2017 a Přehledu ploch objektu , adresa, , které byly provedeny k důkazu.

24. Součástí nákladů spojených s užíváním budovy , adresa, jsou i platby za energie dodávané do této budovy. , právnická osoba, pro vytápění a dodávka teplé užitkové vody byla v období let 2014-2016 dodávána do budovy na adrese , adresa, na základě smlouvy číslo PDT 1280/06 ze dne 25. 5. 2006 uzavřené mezi dodavatelem, společností plzeňská distribuce tepla a. s. a SBDM.

25. Deratizace společných prostor budovy na adrese , adresa, , byla realizována na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi SBDM a , jméno FO, – Dezinsekta a ze dne 31. 3. 2001. Z objednávek číslo 1/2014, 1/2015 a 1/2016 bylo prokázáno, že SBDM deratizaci budovy spravované žalobcem objednalo.

26. Svoz komunálního odpadu pro budovu spravovanou žalobcem byl objednán na základě smlouvy uzavřené přímo mezi žalobcem a společností Becker , právnická osoba, . ve znění jejích dodatků.

27. Soud provedl důkaz listiny prokazující úhradu služeb, které byly předmětem vyúčtování za roky 2014-2016, a to faktury vydané společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., ČEZ prodej s.r.o., Becker , právnická osoba, . (odvoz domovního odpadu) a , právnická osoba, ., které byly adresovány SBDM. V řízení nebylo sporné, že by tyto služby byly poskytnuty, ale bylo sporné, zda se na jejich úhradě má žalobce žalovaný podílet.

28. K návrhu žalovaného byly dále v řízení provedeny důkazy ze spisu odboru stavebně správního Magistrátu města Plzně, a to stavebně technická dokumentace budovy , adresa, , povolení k užívání stavby ze dne 26. 2. 2076 a rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 29. 9. 1973. Na základě takto provedených důkazů bylo zjištěno, že v prohlášení vlastníka, od něhož se odvíjí výpočet podílu žalovaného na platbách za služby spojených s užíváním budovy v těch případech, kdy se výše plateb vypočítává právě ze za podlahové plochy bytu žalovaného, obsahuje jiné výměry místností, než půdorys I. - IV. nadzemního podlaží budovy podle stavebně - technické dokumentace. Tento rozpor se však týká všech jednotek v domě, nikoli jen výlučně jednotky ve vlastnictví žalovaného, takže soud nedospěl k závěru, že by žalovaný byl oproti jiným vlastníkům jednotek v domě při výpočtu svého podílu na nákladech za služby znevýhodněn. Tvrzení žalovaného, že do výměry bytu by neměla být započítávána sklepní kóje, protože není místností se po provedení důkazu stavebně – technickou dokumentací ukázalo jako nepravdivé, protože sklepní kóje náležící k jednotlivým bytům jsou podle této dokumentace odděleny zděnými příčkami. Okolnost, zda jsou či nejsou vybaveny dveřními rámy a zda jsou dveře do nich uzamykatelné, na kterou upozorňoval žalovaný, není vůbec podstatná. Sklepní kóje byly tedy správně zahrnuty v rámci prohlášení vlastníka budovy do výměry jednotlivých bytů, a to opětovně pro všechny byty v budově, takže žalobce nemůže být na úkor zbývajících vlastníků znevýhodněn. Námitka žalovaného týkající se rozdílné výměry jeho bytu tak nebyla soudem shledána jako námitka důvodná, neboť je věcí žalovaného, aby si v rámci jiného řízení či v rámci jednání se zbývajícími spoluvlastníky vyřešil otázku výměry své bytové jednotky, jakž i ostatních jednotek v domě, jejichž výměra je shodná.

29. U smlouvy ze dne 24.11.2005 uzavřené mezi žalobcem a SBDM o správě domu pak žalobce namítal její neplatnost z toho důvodu, že tohoto dne žádná smlouva mezi žalobcem a SBDM uzavřena nebyla a tato smlouva, která byla soudu k důkazu předložena byla podepsána později, ale s antedatovaným datem, dne 24.11.2005. S ohledem na ustanovení § 9a tehdy platného zák. č. 72/1994 Sb. je zřejmé, že společenství je oprávněno činit správní úkony směřující k zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek, přičemž zákon při uzavření správcovské smlouvy nevyžaduje obligatorně písemnou formu, tedy mezi žalobcem a SBDM mohla být uzavřena smlouva o výkonu správcovské činnosti i v ústní formě. Uzavření této smlouvy bylo prokázáno již v řízení vedeném Krajským soudem v Plzni pod sp.zn. , spisová značka, vedeném mezi týmiž účastníky o obdobném nároku žalobce za roky 2011-2013, které bylo potvrzeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne 3.9.2019. K žalovaným tvrzenému důvodu neplatnosti smlouvy spočívajícím v její antedataci soud dále uvádí, že nesprávně uvedené datum na smlouvě nezpůsobuje její neplatnost, když podle závěrů Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne 20. září 2017, sp. zn. , spisová značka, absence data uzavření smlouvy v její písemné formě nevede k její absolutní neplatnosti a podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 15. 8. 2023 datum vyhotovení není obligatorní náležitostí písemného právního úkonu (jednání); nejde o náležitost písemné formy. I v případě, že by soud vyhodnotil, že mezi žalobcem a SBDM žádná smlouva uzavřena nebyla bylo nepochybně prokázáno, že SBDM pro žalobce správcovskou činnost vykonával, a to po celé období, které je v žalobě uvedeno a odměna, která byla ze strany žalobce na správu společných prostor vynakládána je částkou zcela odpovídající. Návrh na provedení důkazů výslechem svědků k této otázce proto soud zamítl.

30. Procesní obranu žalovaného tak lze rozdělit do několika okruhů námitek proti uplatněnému nároku. Jednak se jedná o námitky proti nesprávnému vyčíslení plateb ze strany žalobce, které bylo zapříčiněno nesprávnou výměrou plochy bytu žalovaného. Žalovaný v řízení namítal, že já údaj o výměře bytové jednotky žalovaného, s nímž žalobce kalkuloval při výpočtu podílu na nákladech spojených s užíváním bytu nesprávný, a že tento tato výměra je ve skutečnosti nižší. V tomto směru byly v řízení provedeny důkazy, z nichž však nebylo prokázáno, že by tato námitka žalovaného byla důvodná.

31. Druhým okruhem námitek žalovaného byl způsob výpočtu žalobce založený na nesprávném počtu osob využívajících jednotlivé byty v domě , adresa, v Plzni. Žalovaný tvrdil, že v některých bytech žije vyšší počet osob, než jaký užívá žalobce při výpočtu podílu jednotlivých vlastníků na nákladech, avšak tato skutečnost, i kdyby byla prokázána, nemá vliv na správnost vyúčtování ze strany žalobce, který nemá zákonnou povinnost počet osob deklarovaným vlastníkem bytu aktivně zjišťovat a žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by kdykoli v minulosti žalobce na podobnou nesrovnalost upozornil.

32. Třetí okruh námitek ze strany žalovaného byl založen na tvrzení, že smlouva uzavřená mezi žalobcem a SBDM o správě domu , adresa, je neplatná, jakož jsou neplatné i smlouvy o dodávce energií. Na tomto místě zdůrazňuje soud, že ze strany SBDM byla správa domu fakticky vykonávána, přičemž systém byl nastaven tak, že SBDM vybíralo platby v měsíční periodicitě, část plateb připadající na úhradu služeb a energií spojených s užíváním bytů použilo SBDM k jejich úhradě příslušným dodavatelům služeb a energií. Část připadající na tzv. fond oprav žalobce pak poukázala na bankovní účet žalobce. I v případě, že by smlouva mezi žalobcem a SBDM byla neplatná, je nepochybné, že SBDM vykonávalo činnost ve prospěch žalobce, k níž se na základě předmětné smlouvy zavázalo, a s ohledem na tuto skutečnost mělo nárok na ujednanou úplatu. Tento závěr soudu v tomto řízení ostatně koresponduje i se závěry Krajského soudu v Plzni v říze vedených mezi týmiž účastníky. Totéž lze uvést i o tvrzené neplatnosti smluv na dodávky energií. I kdyby tyto smlouvy byly neplatné, tak média dodávána byla a jejich dodávka byla zaplacena žalobcem.

33. Námitka žalovaného o tom, že měřící zařízení ke spotřebě tepla budovy , adresa, je umístěno na jiné budově dosti vzdálené a dochází v důsledku této skutečnosti ke ztrátám nebyla jakkoliv způsobilá vyvázat žalovaného z povinnosti podílet se na správě společných částí domu, včetně úhrady dodávaných energií. Pokud by skutečně docházelo k jakýmkoliv ztrátám v rámci přenosové soustavy, které by měly být zohledněny v celkovém vyúčtování, je taková eventualita otázkou jednání mezi poskytovatelem energií a jejím odběratelem. Soud opětovně zdůrazňuje, že žalobce za odebrané energie na základě jejich řádného vyúčtování jejich dodavatelům zaplatil a jednotliví vlastníci mají povinnost v příslušných podílech tyto platby žalobci nahradit. Soud proto zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem k otázce tepelných ztát.

34. Tvrzení žalovaného, že SBDM vystupuje v pozici obchodníka s energiemi je nesmyslné. SBDM vykonává nejen pro žalobce, ale pro další společenství vlastníků jednotek správu domu na základě platně uzavřené smlouvy, je žalobcem zmocněno k uzavření smluv na dodávky služeb včetně energií a tyto smlouvy uzavřelo, což bylo v řízení prokázáno. Nevystupuje a nikdy nevystupovalo vůči žalobci ani žalovanému jako dodavatel energií.

35. Soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že žalobce ne SBDM převedl své povinnosti nezákonně. Uzavřením smlouvy o správě budovy mezi žalobcem a SBDM naopak žalobce své povinnosti vůči vlastníkům jednotek plnil.

36. Ani námitka promlčení uplatněná žalovaným není důvodná, jelikož splatnost jednotlivých vyúčtování nastala k datu 1.5. 2015, 3. 6. 2016 a 22. 7. 2017. Splatnost vyplývá z jednotlivých vyúčtování a v závislosti na doručení těchto vyúčtování žalovanému, přičemž doručení vyúčtování bylo prokázáno poštovními dodejkami. Žaloba pak byla podána dne 19. 12. 2017, tedy před uplynutím tříleté promlčecí doby nejdříve splatného nároku, a proto nemůže být uplatněný nárok promlčen ani zčásti.

37. Po provedeném dokazování má soud za to, že žalovaný, ačkoliv měl řádně platit za služby spojené z vlastnictví bytové jednotky v souladu se zákonem a stanovami společenství vlastníků jednotek, tak tuto svou povinnost neplnil, čímž se dostal do prodlení s úhradou plateb vyúčtovaných za roky 2014-2016 v celkové výši 55 011 Kč, přičemž svou povinnost nesplnil ani po výzvě žalobce. Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu a vykonávat činnost v rozsahu vymezeném občanským zákoníkem, tedy činnosti související s provozováním společných částí domu. Společenství vlastníků je dále oprávněno uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti k zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek a správou domu, včetně jeho pojištění. Povinností vlastníka jednotky je pak podle § 1180 odst. 1 občanského zákoníku podílet se na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak. Soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky v budově náležící pod správu žalobce. Jako vlastník této bytové jednotky má kromě nezadatelných vlastnických práv žalovaný i povinnosti platit za služby spojené s užíváním bytové jednotky, včetně plateb do tzv. fondu oprav. Platby neuhrazené žalovaným a uplatněné podanou žalobou byly co do výše stanoveny v souladu se zákonem a platnými stanovami žalobce, když jejich výši dílem schválilo shromáždění vlastníků jako vrcholný orgán žalobce a dílem v rozsahu svých pravomocí výbor žalobce. Uplatněný nárok přitom vycházel nikoliv z dlužných záloh, které žalovaný rovněž nehradil řádně, ale z vyúčtování za jednotlivé roky 2014-2016. Rozhodnutí, na základě kterých byly stanoveny výše plateb spojených se správou budovy , adresa, považuje soud za platná jelikož jsou v souladu se zákonem a stanovami žalobce. Námitky žalovaného v tom smyslu, že mu žádné služby poskytovány nebyly jsou liché, neboť služby poskytované žalobci v souvislosti se správou budovy ze strany jejich dodavatelů byly žalobcem řádně uhrazeny, což bylo v řízení prokázáno. Pokud jde o námitku žalovaného, že smlouva uzavřená mezi žalobcem a SBDM je neplatná z důvodu jejího zpětného datování, tak soud tento právní názor žalovaného nesdílí z důvodů popsaných v předchozí části tohoto odůvodnění, avšak podle názoru soudu tato skutečnost není pro rozhodnutí ve věci podstatná, neboť bylo prokázáno, že tyto služby byly poskytnuty. Pokud by byly poskytnuty na základě smlouvy neplatné, mohlo by se jednat ze strany o nárok na bezdůvodné obohacení vzniklý SBDM vůči žalobci, takže pokud by žalobce plnil SBDM za jím poskytnuté služby bez neplatné smlouvy, nejednalo by se o plnění nedůvodné.

38. Závěrem soud konstatuje, že jednání žalovaného vůči žalobci spočívající v dlouhodobém vědomém a cíleném neplní povinností žalovaného je možno hodnotit jako jednání nemravné, které v konečném důsledku zasahuje do práv zbývajících vlastníků jednotek v domě , adresa, , neboť namísto žalovaného nesou finanční náklady spojené se správou společné budovy, kterou užívá i žalovaný. Žalovaný dlouhodobě deklaruje vůli se na této zprávě nepodílet a finančně na ní nepřispívat. Žalovaný přijímá plnění ve formě realizované správy budovy, včetně jejích společných částí, které jakožto obyvatel bytu v budově musí nezbytně využívat, ale za tato plná odmítá platit. Souhrn všech námitek a argumentů uvedených žalovaným v průběhu celého řízení, jakož i v jiných obdobných řízeních mezi týmiž účastníky v minulosti, je tak pouze snahou žalovaného vyhnout se plnění svých povinností a užívat si komfortu správy společných částí věci na úkor jejich zbývajících spoluvlastníků.

39. Při přednesu svého závěrečného návrhu uplatnil žalovaný námitku podjatosti soudce, když opakovaně uvedl, že soudce věc vyřizující je podjatý, či podjatě rozhoduje. Soud se k této námitce vyjadřuje tak, že věc vyřizující soudce podjatý není, neboť nemá žádný vztah k žalobci ani žalovanému, který zakládal důvod jeho podjatosti. Žalovaný vytýkal věc vyřizujícímu soudci diskriminační přístup ve vztahu k žalovanému v průběhu řízení, který se měl projevit tím, že různé žádosti a požadavky žalovaného na procesní postup soudu zůstaly oslyšeny. Žalovaný se v průběhu celého řízení pokoušel různými postupy oddalovat rozhodnutí soudu ve věci samé. Mnohé z procesních úkonů žalovaného skutečně soud považuje za ryze obstrukční, avšak skutečnost, že soud těmto obstrukčním snahám žalovaného nedal prostor, jaký si žalovaný představoval či v jaký doufal, není důvodem podjatosti soudce. Pokud jde o možnost vyjádřit se k podané žalobě a jednotlivým důkazům, byl dán žalovaným žalovanému ze strany soudu prostor dostatečný. Žalovaný měl možnost uplatnit své námitky a vyjádřit se k provedeným důkazům v rozsahu mnoha hodin v průběhu jednotlivých ústních jednání, což také využil. S ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje soud námitku podjatosti soudce za nedůvodnou a s ohledem na ustanovení § 15b odstavec 2 o.s.ř. nepředložil věc nadřízenému soudu, neboť námitka podjatosti byla vznesena při jednání, na kterém bylo vyhlášeno rozhodnutí, a to v jeho samotném závěru při přednesu závěrečného návrhu žalovaného.

40. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobce dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 751 Kč, dvaceti šesti úkonů právní služby po 3 340 Kč (tj. 86 840 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 11. 8. 2017, sepis žaloby dne 19. 12. 2017, účast u 1. jednání před soudem dne 17. 4. 2018, vyjádření žalobce ke stanovisku žalovaného ze dne 26. 4. 2018, odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne 26. 6. 2018, účast u 2. jednání před soudem dne 4. 4. 2019, účast u 3. jednání před soudem dne 30. 5. 2019 (2x úkon právní služby), vyjádření žalobce ke stanovisku žalovaného ze dne 23. 10. 2019, porada s klientem ze dne 3. 2. 2020, sdělení žalobce k výzvě soudu ze dne 18. 2. 2020, účast u 4. jednání před soudem dne 26. 5. 2022 (2x úkon právní služby), účast u 5. jednání před soudem dne 9. 8. 2022 (2x úkon právní služby), účast u 6. jednání před soudem dne 31. 1. 2023, účast u 7. jednání před soudem dne 21. 3. 2023, účast u 8. jednání před soudem dne 30. 8. 2023, porada s klientem ze dne 30. 8. 2023 (možnosti uzavření soudního smíru), účast u 9. jednání před soudem dne 20. 10. 2023 (2x úkon právní služby), účast u 10. jednání před soudem dne 5. 1. 2024, doložení listin na výzvu soudu ze dne 17.1.2024, účast u 11. jednání před soudem dne 15. 11. 2024, účast u 12. jednání před soudem dne 17. 1. 2025, dvaceti pěti režijních paušálů po 300 Kč a jednom režijním paušálu za 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 19 905,90 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 117 446,90 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.