Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

18 C 5/2022

č. j. 18 C 5/2022-419

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-12-17 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPM:2025:18.C.5.2022.419

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 239 749,65 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrací nespotřebovaná část zálohy na znalečné ve výši , částka, .

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tak, že žalovaná jako výhradní dodavatel dodává žalobkyni prostředek AdBlue, který žalobkyně používá pro svá vozidla. Po dodání zboží dne , datum, , které bylo dodané na základě e-mailové objednávky žalobkyně ze dne , datum, , jehož převzetí bylo stvrzeno dodacím listem č. , hodnota, , a vyúčtováno žalovaným fakturou č. , hodnota, , ze dne , datum, , která byla plně uhrazena, se na automobilech žalobkyně začaly postupně vyskytovat poruchy palivového systému. , právnická osoba, NEVA group s.r.o. následně zjistil, a to z důvodu opakujících poškozeních, že důvodem bude zřejmě znečištěná dodávka AdBlue. Pro opakované odmítání reklamace poruch palivového systému na vozidlech žalobkyně ze stran dodavatelů těchto oprav, které vyvolávaly podezření na znečištění dodávky AdBlue, zadala žalobkyně společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, ,analytické laboratoři akreditované ČIA podle ČSN EN ISO/IEC, aby provedla rozbor AdBlue v kontejneru dodaného žalovanou, které bylo využíváno pro její vozidla. Rozborem bylo zjištěno, že žalovanou dodané AdBlue bylo abnormálně znečištěno, neboť z rozboru je zřejmé, že v dodaném AdBlue byl zjištěn vysoký obsah nečistot, které v něm nemají být. Dodávka rozboru byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku , částka, bez DPH. Na základě tohoto rozboru si žalobkyně potvrdila sdělení jejích dodavatelů o znečištění užívaného AdBlue dodaného od žalované. Znečištěným AdBlue tak docházelo podle žalobkyně k poruchám na jejích vozidlech. Poruchy bylo ve většině případech možno vyřešit vyčistěním palivového systému, nicméně u některých vozidel muselo z důvodu znečištěného AdBlue dojít k výměně čerpadla včetně jednotky EAS systému. Žalobkyně musela do dne podání žaloby z důvodu znečištěné dodávky AdBlue vynaložit náklady na čištění palivového systému od , právnická osoba, , u vozidla žalobce , jméno FO, IV, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla , jméno FO, III, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla , jméno FO, VII, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla , jméno FO, I, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla , jméno FO, II, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla , jméno FO, V, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla , jméno FO, – mix, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla , jméno FO, , RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH. Dále vynaložila žalobkyně náklady na čištění palivového systému od , právnická osoba, ., u vozidla mix Scania, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla tahač Scania, RZ: , SPZ, , fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH. U vozidla žalobce , jméno FO, II, RZ: , SPZ, , kromě čištění palivového systému muselo dojít z důvodu poruchy k výměně poškozeného čerpadla, jehož součástí je systém EAS – podávací modul, přičemž výměnu čerpadla provedla společnost , právnická osoba, a vyúčtovala ji fakturou č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, a nové čerpadlo dodala společnost , právnická osoba, , a vyúčtovala ji fakturou č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, , z toho na výměnu čerpadla připadá částka , částka, bez DPH. U vozidla , jméno FO, V, RZ: , SPZ, , kromě znečištění palivového systému došlo též k poruše čerpadla, jehož součástí je systém EAS - podávací modul, přičemž v prvním případě společnost , právnická osoba, vyměnila vadnou jednotku v rámci záruky a tato nebyla žalobkyni fakturována, následné dvě opravy však odmítla opravit s tím, že k poruše jednotky došlo v důsledku znečištěného AdBlue a v srpnu 2021 reklamaci žalobkyně z výše uvedeného důvodu zamítla a vyúčtovala dodávku a výměnu předmětných jednotek fakturami u vozidla 7P4 7707, VIN: 0G197553, fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH, u vozidla 7P4 7707, VIN: 0G197553, fa.č. , hodnota, , ze dne , datum, , na částku , částka, bez DPH. Na vozidle RZ: , SPZ, tak vznikla celková škoda ve výši , částka, bez DPH. Žalobkyně všechny faktury za opravy vozidel uhradila a celkem tak vynaložila částku ve výši , částka, (bez DPH), a to za výměnu čerpadel včetně EAS systému, vyčištění palivového systému a za rozbor žalovanou dodaného zboží, která odpovídá výši škody způsobené žalovanou. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovanou k náhradě škody a uplatnila vady zboží. Zároveň žalobci doložil všechny doklady předmětnou škodu dokládající. Žalovaná dopisem ze dne , datum, odpovědnost za vady odmítla, načež žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne , datum, , kterou žalovanou vyzvala k náhradě škody ve výši , částka, , avšak i přes tuto výzvu žalovaná škodu žalobkyni neuhradila.

2. Ve věci byl vydán dne , datum, elektronický platební rozkaz pod č.j. EPR , č. účtu, -6, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V něm uvedla, že uplatněný nárok v celém jeho rozsahu neuznává. Nezpochybnila, že žalobkyni dodala dne , datum, 1000 l AdBlue, avšak učinila sporným tvrzení žalobkyně, že by toto zboží v okamžiku dodání vykazovalo jakoukoliv vadu, v důsledku které by mohla vzniknout žalobkyni škoda. Poukázala na skutečnost, že žalobkyně informovala žalovanou o údajně vadě dodaného AdBlue dopisem ze dne , datum, , v němž však neuplatnila nároky z vadného plnění, toliko vyzvala žalovanou k náhradě škody ve výši , částka, . Žalovaná úhradu této částky odmítla, a to jednak z důvodu, že dodané zboží ze shodné šarže bylo dodáno i jiným zákazníkům žalované, kteří však žádnou vadu dodaného AdBlue neuplatnili a dále namítla pozdní uplatnění nároku z vad ve smyslu § 2112 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), neboť vady nebyly oznámeny žalované bez zbytečného odkladu poté, kdy je mohla žalobkyně při dostatečné péči zjistit, ale až po uplynutí 11 týdnů od dodání zboží. Dále žalovaná namítala, že se žalobkyně nemůže domáhat náhrady škody, a to s odkazem na ustanovení § 1925 občanského zákoníku, podle něhož sice právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody, avšak nelze se domáhat plnění z jiného právního důvodu, lze-li dosáhnout uspokojení uplatněním práva z vadného plnění. K závěrům diagnostického protokolu společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, uvedla žalovaná, že zdrojem vzorku, který byl analyzován, byla nádrž AdBlue vozidla značky , jméno FO, , takže nebylo zkoumáno zboží dodané žalovanou v kontejneru, z něhož bylo AdBlue do vozidel tankováno, ale byla analyzována kapalina AdBlue již použitá, která byla předtím vystavena vlivu potenciálních jiných zdrojů kontaminace. Dále namítla, že v řízení není nijak dokládáno, že do nádrže vozidla značky , jméno FO, , z něhož byl analyzovaný vzorek získán, bylo tankováno AdBlue z kontejneru dodaného žalovanou. Žalovaná vyloučila kontaminaci AdBlue v jejím provozu s ohledem na skutečnost, že kapalina je žalovanou stáčena a přepravována v zařízení z oceli či vysokomolekulárních polymerů bez přítomnosti hliníku a mědi, tedy kovů uvedených v diagnostickém protokolu. V popisu nečistot v kapalině provedený společností , právnická osoba, se uvádí, že v kapalině byly zjištěny nečistoty, takže se podle žalované jednalo o případnou vadu zjevnou, na níž byla žalobkyně povinna upozornit bez zbytečného odkladu a případně postupovat tak, aby další škoda nevznikla. K analýze společnosti , právnická osoba, dále žalovaná uvedla, že normou deklarovaný podíl pevných částic v kapalině AdBlue je stanoven ve vztahu k celkovému objemu dodávky a nelze ji hodnotit na základě analýzy zbytkového množství již použitého zboží ani analýzou zbytků z již částečně vyčerpaného kontejnerů. V závěru svého odporu shrnula svou procesní obranu žalovaná tak, že dodané zboží bylo bez vad a údajné vady byly žalobkyní tvrzeny s nepřiměřeným časovým odstupem. Svým postupem žalobkyně zamezila žalované prověření skutečného stavu kapaliny a žádný ze předložených důkazů neprokazuje existenci příčinné souvislosti mezi dodávkou zboží dne , datum, a následnými opravami vozidel žalobkyně.

3. Ještě před podáním žaloby podala žalobkyně návrh na zajištění důkazu, a to vypracováním znaleckého posudku pro provedení analýzy předmětné tekutiny AdBlue, kdy znalec by měl v rámci svého úkolu posoudit kvalitu zkoumaného AdBlue, zejména odpovědět na dotazy, zda se v předmětném vzorku AdBlue nachází nečistoty, pokud ano, o jaké nečistoty se jedná, zda je tento obsah nečistot standardní v rámci požadavků na kvalitu tekutiny AdBlue, zejména v souladu s normou ISO 22241, jaký mají tyto nečistoty vliv na provoz automobilů, pokud jej užívají, a zda jejich působením může dojít k poruše automobilů. Tento návrh byl usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, zamítnut a toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti :

4. Soud provedl v řízení důkazy listinami, a to dodacím listem ze dne , datum, a fakturou z téhož dne, z nichž vyplývá, že žalovaná dodala žalobkyni předmětné zboží, tedy 1000 l AdBlue, včetně vratného obalu – kontejneru. Tato skutečnost byla navíc mezi účastníky řízení nesporná. Z faktur č. , hodnota, na částku , částka, dem, č. , hodnota, na částku , částka, , č. , hodnota, na částku , částka, , č. , hodnota, na částku , částka, , č. , hodnota, na částku , částka, , č. , hodnota, na částku , částka, , č. , hodnota, na částku , částka, a č. , hodnota, na částku , částka, bylo prokázáno, že žalovaná vynaložila částku celkem , částka, za opravu nákladních vozidel značky , jméno FO, spočívající v provedení kontroly nádrže AdBlue při které v ní byly zjištěny nečistoty, byl odebrán vzorek kapaliny, odčerpání kapaliny z nádrží, demontáž plováku a nádrže, výplach nádrže a plováku, vyčištění vedení k jednotce AdBlue, montáž nového filtru, naplnění nádrže novou kapalinou AdBlue, odtlakování systému přes diagnostiku a zkouška dávkování AdBlue. Fakturou č. , hodnota, byly žalobkyni fakturovány další práce nesouvisející se systémem AdBlue, které nebyly součástí uplatněného nároku. Opravy vozidel byly podle údajů a datu zdanitelného plnění prováděny ve dnech , datum, a , datum, . Fakturou č. , hodnota, na částku , částka, bylo žalobkyni fakturována kontrola systému EAS ((Exhaust Aftertreatment System), který využívá kapalinu AdBlue, provedeno vyčištění sítek a zjištěno vadné čerpadlo. Z faktury č. , hodnota, na částku , částka, bylo zjištěno, že na vozidle žalobkyně byla provedena výměna modulu jednotky EAS. Z vyjádření společnosti , právnická osoba, k reklamaci žalobkyně ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že u dvou vozidel žalobkyně značky , jméno FO, byla zjištěna porucha systému EAS a zjištěna vadná jednotka systému EAS. Při tom bylo zjištěno znečištění AdBlue hrubou nečistotou stejně jako u jiných vozidel žalobkyně. Toto znečištění bylo společností , právnická osoba, vyhodnoceno jako příčina poruchy a proto nebyly uznány opravy jako záruční. V případě jedné z těchto oprav dodala žalobkyně pro potřeby výměny jednotu systému EAS, kterou zakoupila u společnosti , právnická osoba, za částku , částka, . Za opravu vozidel byla vyúčtována žalobkyni částka , částka, fakturou č. , hodnota, a částka , částka, fakturou č. , hodnota, .

5. Žalobkyní byla dále předložena faktura č. , hodnota, vystavená společností , právnická osoba, na částku , částka, ze dne , datum, . V této faktuře je uvedeno, že u vozidla žalobkyně svítí porucha dávkování AdBlue a porucha motoru, byla provedena kontrola a zjištěn nízký tlak AdBlue, byla provedena kontrola sítka v plováku – bez závad. Bylo zjištěno, že sítko před čerpadlem je zanesené, byla provedena jeho výměna a zkouška dávkování. Touto fakturou fakturovaná částka byla součástí nároku uplatněného žalobkyní, ačkoliv z data vystavení faktury, které předchází datu dodání předmětného AdBlue žalovanou je zřejmé, že tato konkrétní dodávka AdBlue nemohla zapříčinit poškození systému AdBlue u konkrétního vozidla žalobkyně, což připustila i žalobkyně ve svém vyjádření ze dne , datum6. Předloženými technickými průkazy vozidel, které se podrobily podle faktur opravě systému AdBlue bylo prokázáno, že žalobkyně je jejich provozovatelem či vlastníkem a výpisy z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že platby za opravy vozidel podle předložených faktur žalobkyně uhradila.

7. K důkazu byla předložena analýza dvou vzorků AdBlue provedená společností , právnická osoba, jako datum odběru vzorků je uveden , datum, , ale podle tvrzení žalobkyně byly vzorky odebrány zaměstnancem žalobkyně dne , datum, , a to jednak z nádrže vozidla , jméno FO, (protokol č. UIN , Anonymizováno, ) a jednak z kontejneru žalované (protokol č. UIN , Anonymizováno, ). V těchto zprávách pod nadpisem "DIAGNOSTIKA" je uvedeno, že oba vzorky obsahují vysoký obsah nečistot a odpovídá specifikaci ISO 22241. Na tomto místě soud poznamenává, že ISO 22241 je mezinárodní norma, která specifikuje kvalitu AdBlue, roztoku se 32,5% močoviny v demineralizované vodě. Norma ISO 22241 také pokrývá systémy pro přepravu, skladování a manipulaci s AdBlue, aby se zajistilo, že kvalita produktu zůstane nezměněna při dodávání do vozidla. Za provedení analýzy byla vystavena jejím zpracovatelem faktura č. , hodnota, na částku , částka, .

8. Soud k důkazu provedl certifikát kvality vystavený dodavatelem AdBlue pro žalovanou společností Zaklady Azotowe Kedzierzyn S.A., kterým tento dodavatel prohlašuje, že AdBlue splňuje požadavky normy ISO 22241.

9. Během ústního jednání konaného dne , datum, byl vyslechnut svědek , jméno FO, , zaměstnanec žalobkyně, který popsal průběh obchodní spolupráce s žalovanou, průběh oprav vozidel žalobkyně, způsob tankování AdBlue do jednotlivých vozidel včetně evidence tohoto tankování a způsob skladování AdBlue v areálu žalobkyně.

10. Při ústním jednání konaném dne , datum, bylo z výslechu svědka , jméno FO, , zaměstnancem žalobkyně, zjištěno, že AdBlue bylo objednáváno u žalované telefonicky či prostřednictvím e-mailové komunikace, přičemž nepotvrdil, že by objednávkám AdBlue ze strany žalobkyně předcházelo doručení cenové nabídky žalované, když podle svědka byly ceny konstantní. Svědek dále uvedl, že po zjištění závad u vozidel žalobkyně se odebíraly vzorky z nádrží jednotlivých vozidlech i z kontejneru v areálu žalobkyně. Z kontejneru v areálu žalobkyně přitom vzorky odebíral svědek , jméno FO, . Pokyny pro odběr těchto vzorků pak obdržel od společnosti a , právnická osoba, tak, že vzorky odebíral do láhví od destilované vody. Svědek dále popsal způsob skladování AdBlue v areálu žalobkyně, metodiku tankování její evidence jednotlivými řidiči.

11. Svědek , jméno FO, , další zaměstnanec žalobkyně popsal v rámci své výpovědi svědecké výpovědi na ústním jednání dne , datum, opětovně postup při tankování dlouhá a dále popsal příznaky poškození motorových vozidel žalobkyně. Shodně popsal způsob tankování AdBlue do vozidel žalobkyně a průběh opravování závad vozidel žalobkyně další zaměstnanec žalobkyně, který byl vyslechnut jako svědek, a to , jméno FO, . Svědek , jméno FO, , další zaměstnanec žalobkyně popsal během ústního jednání popsal, jakým způsobem získal vzorek AdBlue z nádrží vozidel žalobkyně pro účely jeho analýzy.

12. Svědek , jméno FO, , zaměstnanec žalované na pozici manažera kvality během svého výslechu dne , datum, uvedl, že žalovaná nakoupila AdBlue od svého dodavatele, přičemž jeho složení je pro ni garantováno certifikátem kvality. V provozovně žalované je pak AdBlue stáčeno z cisterny do jednotlivých kontejnerů, které jsou dodávány zákazníkům žalované. Kontejnery žalovaná čistí, případně odesílá na externími mytí, pokud jsou po návratu od zákazníků žalované znečištěné. Podle jeho názoru se mohli dostat do AdBlue pro žalobkyni nečistoty v její provozovně, přičemž veškeré mechanické nečistoty postupně klesají ke dnu, takže jejich koncentrace u dna kontejneru, kde byl odebírán vzorek pro analýzu provedenou společností , právnická osoba, je výrazně vyšší, než jaká byla koncentrace pevných částic v AdBlue v době jeho dodání žalobkyni. V případě analyzovaného vzorku AdBlue pocházejícího z nádrže vozidla , jméno FO, poukazuje svědek na skutečnost, že u tohoto vzorku byly několikanásobně překročeny hodnoty hliníku, zinku a mědi, přičemž však analýza vzorků z kontejneru takové znečištění neuvádí. Z toho důvodu má svědek za to, že AdBlue odebrané z nádrže automobilu není zbožím dodaným žalovanou.

13. Svědek , jméno FO, , zaměstnanec společnosti , právnická osoba, při svém výslechu dne , datum, uvedl, že tato společnost prováděla pro žalobkyni servis vozidel s poškozeným systémem EAS využívajícím AdBlue. Uvedl, že AdBlue v nádržích vozidel vypadalo vizuálně v pořádku až později bylo zjištěno, že nečistota se drží na dně nádrže. Uvedl, že u poškozených vozidel došlo k výměně řídící jednotky a po její druhé výměně odeslání výrobci. Výrobce řídící jednotky systému EAS nalezl nečistoty na vstupu do řídící do řídící jednotky, v důsledku čehož nebyla přes uznána oprava jako záruční, přičemž zjištěné částice byly takového rozměru, že prošly přes vstupní sítka dovnitř jednotky. Uvedl dále, že vzorek pevných nečistot z nádrže automobilu bylo odebrán a vizuálně na svědka působil, jako drcený plast, konkrétně jako na velmi jemně nadrcená průhledná petláhev. Tyto nečistoty byly nalezeny u všech vozidel, která společnost , právnická osoba, pro žalobkyni v tomto období opravovala. Svědek dále uvedl, že podobné znečištění v případě AdBlue nikdy předtím ani potom nezaznamenal. Vyloučil kontaminaci AdBlue při provozu vozidla v důsledku jeho provozu.

14. Soud následně do řízení přibral znalce, , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož úkolem bylo provést analýzu AdBlue nacházejícího se v kontejneru v provozovně žalobkyně a zejména posoudit jeho kvalitu, zjistit obsah případných nečistot a tyto identifikovat, posoudit soulad vzorku s normou ISO 22241, v případě zjištění nesouladu posoudit vliv takového nesouladu nám možnost vzniku poškození vozidel a další otázky týkající se možného původu znečištění AdBlue bude-li zjištěno.

15. Ustanovený znalec odebral vzorek AdBlue z kontejneru v provozovně žalobkyně, přičemž uvedl, že se jednalo o zbytkové množství kapaliny AdBlue a provedl chemickou analýzu vzorku. Zjistil, že obsah močoviny je oproti normě zvýšen, což odpovídá dlouhodobému uložení kontejnerů ve venkovním prostředí, a to má za následek odpaření části vody a zakoncentrování roztoku močoviny. Obsah těžkých kovů ve vzorku byla zjištěn souladně s normou. Znalec zjistil ve vzorku nerozpuštěné látky v koncentraci vysoce nad povoleným limitem. Ve svém znaleckém posudku uvádí znalec, že nerozpuštěné látky mohou být tvořeny prachovými částicemi, pískem, cementem či vápnem jakožto látkami organickými anebo částicemi anorganickými, například síranem vápenatým, či částice biuretů, které mohou sekundárně v AdBlue vznikat. Znalec upozorňuje, že z kontejneru v provozovně žalobkyně bylo možno odebrat pouze přibližně 0,5 litru zbytkového kapalného vzorku, který vykazuje mírný zákal – opalescenci způsobený plovoucími částicemi, které částečně sedimentují. Vzhledem k tomu, že částice neplavou na hladině, vyloučil znalec, že by se jednalo o části obalu AdBlue. Znalec se dále neúspěšně pokusil zjistit složení těchto částic a zjistil, že tyto částice nejsou stejného složení jedná se o 2 hlavní typy částic, a to kompaktní částic tmavé barvy, které mohou být mechanickými nečistotami, jako je prach, hlína, cement a podobně, přičemž tyto částice mohly v průběhu osmnáctiměsíčního uložení kontejneru v provozovně žalobkyně vniknout dovnitř přes otvory v kontejneru. Druhou skupinou částic jsou částice bezbarvé, postupně mírně sedimentující, nerozpuštěné ani vlivem snížení pH, takže znalec dospěl k závěru, že se nejedná o produkty hydrolýzy. Tyto částice po odfiltrování nejsou rozpustné ani v destilované vodě, a to ani po zahřátí. Podle znalce se teoreticky může jednat o částice organické i anorganické. Pokud by se jednalo o částice anorganické, mohly by mít původ ve zvýšené tvrdosti vody, v případě, že by se jednalo o části organické mohlo by jít o částice plastu, které však byly následně znaleckým zkoumáním vyloučeny. Přesné složení částic se však znalci nepodařilo zjistit. Na položené otázky znalec odpověděl tak, že v odebraném vzorku byly zjištěny shluky bezbarvý částic, přičemž zjištěný obsah nerozpustných látek vykazuje oproti normě ISO 22241 podstatně zvýšený obsah. Znalec s ohledem na svou odbornost nebyl schopen zodpovědět otázku, zda tyto zjištěné částice mohou mít vliv na provoz automobilů a poškodit jednotky EAS. Podle znalce lze s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že hlavním zkoumané složky AdBlue byly v době přistavení kontejnerů v souladu se normou. Podstatný rozdíl je pouze v parametru nerozpuštěné látky, přičemž podle znalce se jedná o sekundární znečištění. Pečeť na kontejneru přitom nebyla porušena. Okolí kontejnerů je zatíženo velkým množstvím mechanických nečistot, jako je prach, zemina či cement. AdBlue nebylo znečištěná naftou či olejem. S ohledem na to, že kontejner je opatřen čtyřmi otvory pro nasávání vzduchu se sítky, nelze vyloučit nasátí znečištěného vzduchu do kontejneru. Znalec vyloučil, že by se během provozu vozidla mohla kontaminovat látka AdBlue naftou či motorovým olejem. Zjištěné rozpuštěné částice nejsou typově podobné nebezpečným chemickým látkám, chemickým směsím či směsím klasifikovaným jako vysoce toxické. Rozpuštěné částice nelze vidět v kontejneru pouhým okem, neboť se projevují pouze bez barvou opalescencí. Jiné nečistoty, než výše uvedené nebyly znalcem ve vzorku zjištěny. Pokusem znalec zjistil, že nerozpuštěné bezbarvé částice nepocházejí ze stejného materiálu jako kontejner. Znalec ve svém posudku opakovaně poukazuje na to, že odebraný vzorek nepředstavuje vzorek reprezentativní, který by bylo možno porovnat zpětně ke dni , datum, , tedy ke dni dodání AdBlue žalobkyni, neboť v kontejneru zbylo pouze zbytkové množství kapaliny a byl ponechán ve venkovním prostředím po dobu 18 měsíců a dále vzorek byl odebrán spodní výpustí otvorem kontejnerů, tedy v jeho nejnižším místě, což není standardním místo pro čerpání AdBlue do nádrží vozidel. K normou stanovenému obsahu nerozpuštěných látek v AdBlue uvedl znalec, že tyto norma udává v obsahu nejvýše 20 mg na kilogram, avšak jedná se o obsah vztažený k celkovému homogenizovanému objemu kontejneru 1 m³. Případné nečistoty však postupem času sedimentují a usazují se u dna, čímž u dna kontejneru dochází ke zvýšené koncentraci případných nečistot tedy nerozpuštěných látek, takže koncentrace těchto látek ve vzorku odebraná znalcem musí být logicky vyšší než jejich koncentrace v AdBlue v době, kdy byl kontejner plný, či kdy byly odebírány vzorky žalobkyní v roce 2021. V rámci závěrečného shrnutí uvedl znalec, že se podle jeho názoru nejeví poškození systému EAS vlivem chemického složení zkoumané kapaliny AdBlue jako pravděpodobné, nicméně opětovně zdůraznil, že odebraný vzorek není vzorkem reprezentativním.

16. Znalec byl následně vyslechnut během ústního jednání konaného dne , datum, , při kterém na svých závěrech znaleckého posudku setrval. Znalec během výslechu připustil, že ve vzorku zjištěné bezbarvé částice by mohly být celulóza, vyloučil, že by byly z polypropylenu a zopakoval své závěry, že zbylá část AdBlue v kontejneru představuje nereprezentativní vzorek, bez něhož nebylo možno zjistit složení pevných nečistot ve vzorku.

17. Vzhledem k tomu, že ustanovený znalec nedokázal odpovědět na všechny dotazy, zejména pak nedokázal určit složení zjištěných pevných částic, které byly dle tvrzení žalobkyně pravděpodobnou příčinou poškození systému EAS v jejích vozidlech pokusil se soud zajistit znalce jiného ke zpracování nového znaleckého posudku, a to provedením analýzy FTIR spektrometrií, což navrhla žalobkyně. Soudu se však nepodařilo zajistit znalce pro zpracování takového znaleckého posudku, proto přibral pro zpracování této analýzy subjekt odborně k tomu způsobilý, a to společnost SGS Czech republic s.r.o., jejímž úkolem bylo provést chemickou analýzu vzorků AdBlue metodou FTIR spektrometrie a výsledky této analýzy porovnat s normou ISO 22241. Vyhodnocením této analýzy přibraná odborná osoba dospěla k závěru, že zkoumaný vzorek nevyhovuje požadavkům normy ISO 22241 v měřených parametrech : index lomu, obsah močoviny, obsah prvků nikl, sodík, vápník a hořčík. V ostatních parametrech jsou požadavky jakostní normy splněny. Během ústního jednání konaného dne , datum, byl vyslechnut zaměstnanec přebrané odborné osoby , jméno FO, . Uvedl, že ve zkoumaném vzorku nebyly zjištěny nečistoty viditelné pouhým okem a s ohledem na nedostatečné množství vzorku pro zkoumání nebylo možno provést analýzu pro zjištění případných nerozpustných pevných částic ve vzorku. Pokud jde o zjištěnou vyšší koncentraci prvků nad rámec jakostní normy, pak tyto prvky byly ve vzorku rozpuštěny, takže by mohly ulpět na některých částech či v některých systémech motorového vozidla v případě odpaření kapaliny, například v systému katalyzátoru.

18. Žalobkyně dále navrhla doplnění dokazování znaleckým posudkem k posouzení, zda předchozími chemickými analýzami vzorků zjištěné vlastnosti AdBlue mohly mít vliv na poškození palivového systému vozidel žalobkyně. Ve svém podání ze dne , datum, pak žalobkyně uvedla, že na doplnění dokazování takovým znaleckým posudkem netrvá, a to s ohledem na výsledky dosavadního dokazování. Soud následně dospěl k závěru, že zadání dalšího znaleckého posudku by bylo nadbytečné, a to nikoliv za z toho důvodu, že by tvrzení žalobkyně byla v řízení prokázána, ale z toho důvodu, že v řízení nebylo zjištěno jaké pevné částice se v AdBlue nacházely, zda tyto částice způsobily poškození systém EAS vozidel žalobkyně, takže by ani přibraný znalec z oboru mechaniky vozidel nemohl určit, zda tyto identifikované částice mohly způsobit poškození vozidel.

19. K důkazu byla provedena analýza zpracovaná společností , právnická osoba, ze dne , datum, předložená žalobkyní, o níž žalobkyně tvrdila, že byla provedena ze vzorku odebraného ze dna kontejneru v provozovně žalobkyně. Výsledkem analýzy, že se ve vzorku nachází velké množství vláken a různé částice, a to jednak celulózy a dále pravděpodobně uhlíku, titanové běloby, ftalocynová modř a polypropylen.K odběru vzorku se vyjádřil znalec Chadima tak, že po odebrání vzorku z kontejneru pro jeho znalecké zkoumání v něm již žádné AdBlue nezbylo.Skutkový stav :

20. Žalovaná dodala žalobkyni AdBlue na základě objednávky učiněné žalobkyní e-mailem dne , datum, , jíž předcházela cenová nabídka žalované zaslaná žalobkyně rovněž e-mailem dne , datum, . V řízení nebylo prokázáno, že by objednávky žalobkyně u žalované byly činěny na základě nabídky, jejíž součástí byly obchodní a dodací podmínky žalované, které v článku VII odst. 3 omezují odpovědnost žalované za škodu do výše hodnoty dodaného zboží dle příslušné kupní smlouvy. Žalovaná sice tvrdila, že tato nabídka (č.l. 133 spisu) byla žalobkyni doručena včetně obchodních a dodacích podmínek, avšak žalobkyně toto tvrzení žalované učinila sporným na ústním jednání dne , datum, a žalovaná doručení této nabídky obsahující odkaz na obchodní a dodací podmínky v řízení neprokázala.

21. Dodané AdBlue bylo skladováno v plastovém kontejneru umístěném na volném prostranství v provozovně žalobkyně a tankováno do vozidel žalobkyně jejími zaměstnanci. U vozidel, jejichž provozovatelem či vlastníkem byla žalobkyně došlo k poškození palivového systému, konkrétně systému EU a.s., který využívá kapaliny AdBlue. K první poruše vozidla však došlo již před dodávkou provedenou žalovanou dne , datum, , z čehož vyplývá, že pokud by vadné AdBlue bylo příčinou všech těchto poruch vozidel, mohlo se do vozidel dostat i z jiného zdroje, než je předmětná dodávka ze dne , datum, , takže není postaveno najisto, že žalobkyně natankoval AdBlue do svých vozidel i z jediného zdroje, než z dodávek žalované.

22. Žalobkyně vynaložila finanční prostředky na opravy vozidel nejméně ve výši uvedené v žalobě. , adresa, poruch palivového systému vozidel nebyla v řízení nepochybně prokázána, když sice subjekt provádějící opravu vozidel i dodavatel systému EAS tvrdili, že příčinou byla kontaminace AdBlue, ale nebylo ani tvrzeno a nemohlo být ani zjištěno, jaká látka poškození systému EAS způsobila, protože žalobkyně nemá k dispozici poškozená čerpadla.

23. Dopisem ze dne , datum, vytkla žalobkyně žalované vady dodaného AdBlue s tím, že toto je znečištěno. Neuplatnila žádná práva u vadného plnění, ale vyzvala žalovanou k náhradě škody ve výši , částka, . Žalovaná na to reagovala dopisem ze dne , datum, , kterým nárok odmítla jednak z důvodu pozdního uplatnění nároku z vadného plnění a jednak tvrzením, že dodané AdBlue bylo bezvadné.

24. Z výpovědi svědka , jméno FO, , ze znaleckého posudku znalce Chadimy ani z odborného zkoumání přizvané odborné osoby, společnosti , právnická osoba, nebylo zjištěno, jaké konkrétní nečistoty či obecně pevné části se v AdBlue v době jejího dodání nacházely a není tak možné posoudit, zda jejich přítomnost v AdBlue mohla způsobit poškození vozidel. Z analýzy provedené společností , právnická osoba, v roce 2023 sice vyplývá, že AdBlue obsahuje celulózu a další látky, které byly identifikovány pravděpodobně, ale tato analýza vykazuje při konfrontaci s dalšími provedenými důkazy rozpory, které její závěry činí nedůvěryhodnými. Znalec Chadima uvedl, že po odběru vzorků pro zpracování jeho znaleckého posudku v kontejneru nezbylo žádné AdBlue, takže není jisté, zda vůbec mohla , právnická osoba, v roce 2023 tento vzorek získat. Podle tvrzení žalobkyně bylo v roce 2023 získáno asi 100 ml AdBlue, ale podle znalce i přibrané odborné osoby je takové množství nedostatečné pro provedení analýzy přítomnosti pevných částic v AdBlue a jejich identifikaci. Zjištění učiněné , právnická osoba, v roce 2023 je odlišné od zjištění téže společnosti v roce 2021, kdy měla k dispozici větší objem AdBlue ke zkoumání a přítomnost těchto látek nezjistila. Analýza , právnická osoba, provedená před podáním žaloby z roku 2021 pak byla prováděna jednak na vzorku z kontejneru, u něhož není jisté, zda byl odebrán tak, aby se zabránilo externímu znečištění a jednak na vzorku odebraném z nádrže vozidla, u něhož nelze vyloučit ani jeho kontaminaci používáním vozidla. U této analýzy rovněž nebyly identifikovány pevné částice obsažené v AdBlue.

25. Žalobkyně i v rámci svého závěrečného návrhu považuje uplatněný nárok za prokázaný, protože analýzami vzorků AdBlue v něm byla prokázána existence nečistot a nečistoty ucpávající filtr byly zároveň příčinou poruchy vozidel žalobkyně, ale v řízení nebylo prokázáno, že nečistoty zjištěné v AdBlue jsou týmiž nečistotami, které ucpávaly filtry vozidel, když ani u jedněch ani u druhých nečistot nebylo zjištěno, o jakou látku se jedná.Právní hodnocení :

26. Podle § 2106 odst. 1 občanského zákoníku má kupující v případě podstatného porušení smlouvy právo na odstranění vady dodáním nového zboží bez vady či zboží chybějícího nebo na odstranění vady opravou věci nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo na odstoupení od smlouvy. V případě nepodstatného porušení smlouvy má pak kupující podle § 2107 odst. 1, občanského zákoníku právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

27. Podle § 2095 občanského zákoníku prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

28. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

29. Podle § 1925 občanského zákoníku právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

30. Odpovědnost za vady je dána za nedostatky vlastního plnění dodavatele a vede k tomu, aby sjednané plnění bylo odevzdáno bez vad, odpovědnost za škodu je dána za jinou újmu, než je vadná dodávka. Škodou je újma, jež vznikla jako následek vadného plnění. Majetková újma, spočívající nikoliv ve vadnosti samotného předmětu smlouvy, nýbrž v důsledku vadného plnění je škodou, která z vady vznikla a je odškodnitelná v rámci náhrady škody.

31. Soud tedy vyhodnotil uplatněný nárok žalobkyně jako nárok na náhradu škody, nikoliv jako nárok z vadného plnění. Je pravdou, že žalobkyně vytkla žalovanému vady dodaného AdBlue, ale zároveň vůči žalobkyni nevznesla konkrétní nárok z vadného plnění. Tato situace byla zapříčiněna jednak tím, že v době vytknutí vad již bylo AdBlue z větší části vyčerpáno a jednak z toho důvodu, že výše nákladů na opravu vozidel žalobkyně mnohonásobně přesáhla hodnotu dodaného zboží. V případě uplatnění nároků z vadného plnění v podobě slevy z kupní ceny či odstoupení od kupní smlouvy by sice mohl vzniknout žalobkyni nárok na vrácení kupní ceny, a to případně i v celé výši, avšak tato částka je extrémně nízká v porovnání s výší žalobkyní uplatněné škody, takže případné plnění z vad by pro žalobkyni nic neřešilo. Naopak ustanovení § 1925 občanského zákoníku výslovně připouští možnost uplatnění práva na náhradu škody v případě, že se takového práva nelze domoci uplatněním práva z vadného plnění, což z důvodů výše uvedených v daném případě nelze.

32. Pro vznik práva na náhradu škody je třeba, aby byly kumulativně splněny 3 podmínky, a to jednak vznik majetkové újmy na straně poškozeného, porušení zákonné či smluvní povinnosti na straně škůdce a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem majetkové újmy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vynaložila finanční prostředky nejméně ve výši uplatněné žalobou na opravy vozidel.

33. V řízení nebylo prokázáno, jaké bylo složení AdBlue v době jeho dodání, respektive zda toto AdBlue obsahovalo látky způsobilé zapříčinit poškození palivových systému žalobkyně, jak je v žalobě tvrzeno. Znaleckým ani dalším odborný zkoumáním nebylo prokázáno, jaká je povaha pevných částic znalcem v AdBlue nalezených, takže nelze vyloučit, že se tyto částice dostaly do AdBlue až po jeho dodání žalobkyni. Důvodem neúspěchu odborných zkoumání je nedostatečné množství AdBlue, což je objektivní skutečnost, která v řízení nemohla být zhojena žádným dalším zkoumáním či přezkumem závěrů znalce nebo přizvané odborné osoby, protože materiál k dalšímu zkoumání došel. Soud tak má za neprokázané, že by žalovaná porušila svou povinnost dodat zboží bez vad.

34. Opravy provedené na vozidlech žalobkyně se týkaly palivového systému vozidel, konkrétně systému EAS, který využívá kapaliny AdBlue. Nebylo však prokázáno, že by poškození těchto systému, zejména čerpadel bylo způsobeno látkou nacházející se v AdBlue dodaného žalovanou. Je pravdou, že v řízení byla žalobkyně v obtížné pozici, neboť poškozené komponenty systému EAS nebyly k dispozici, takže nemohla být přesná příčina poruch zjištěna ani určena látka, která poškození způsobila, nicméně břemeno důkazní o splnění všech tří atributů vzniku nároku na náhradu škody nese žalobkyně. Bez identifikace látky, která měla způsobit poškození čerpadel u vozidel žalobkyně nelze dospět k závěru, že tato látka se dostala do systému EAS z AdBlue a žádným jiným způsobem. Ani příčinná souvislost mezi užitím AdBlue a poruchami vozidel tak v řízení prokázána nebyla.

35. Protože v řízení nebyla prokázáno konkrétní porušení povinnosti žalované ve vztahu k jakosti dodaného AdBlue a nebylo prokázáno, že by vlastnosti AdBlue způsobily poškození palivových systémů vozidel žalobkyně, v důsledku čehož jí vznikla finanční újma, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, má vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze třinácti úkonů právní služby po , částka, (tj. , částka, ) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za za převzetí a přípravu zastoupení žalovaného, za odpor a vyjádření žalovaného ze dne , datum, , doplnění vyjádření žalovaného ze dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , stanovisko žalovaného ze dne , datum, , 2 úkony za účast na jednání před soudem dne , datum, (za každé započaté 2 hodiny – jednání zahájeno v 8,30 hod. a skončeno ve 12,10 hod.), účast na jednání před soudem dne , datum, , vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku ze dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , návrh otázek na znalce ze dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, ; náhrady za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání dne , datum, , které bylo odročeno bez projednání věci ve výši , částka, , deseti režijních paušálů po , částka, a tří režijních paušálů za , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotových výdajů za cestovné ve výši celkem , částka, , náhrada za promeškaný čas ve výši , částka, , náhrada hotových výdajů za parkovné ve výši , částka, a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka , částka, . Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

37. Výrokem III. rozhodl soud o vrácení nespotřebované zálohy uhrazené žalobkyní na zpracování znaleckého posudku a analýzy společnosti , právnická osoba

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.