19 C 1086/2010

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Tlustou v právní věci žalobci: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobkyně a žalobce , b) celé jméno žalobkyně , narozena datum , bytem adresa žalobkyně a žalobce , oba zastoupeni: Mgr. jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , žalovaný: celé jméno žalovaného , narozen datum , bytem adresa žalovaného , zastoupen: Mgr. jméno příjmení , advokátem v  obec , anonymizována tři slova , o zaplacení částky číslo - Kč s příslušenstvím,

I. Návrh žalobců na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 240.550 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] náklady zálohované státem ve výši 32.099 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku, a to rovněž ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se návrhem podaným u soudu dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla uložena žalovanému povinnost zaplatit jim částku ve výši 240.550 Kč s příslušenstvím, jakož i náklady řízení. Návrh odůvodnili tím, že byla uzavřena mezi žalobci a žalovaným smlouva o dílo. Na základě této smlouvy měl žalovaný jako zhotovitel provést stavbu rodinného domu dle projektové dokumentace. Žalovaný vystavil žalobcům fakturu na celkovou částku 417.285 Kč, kterou žalobci beze zbytku uhradili. Fakturou bylo účtováno zařízení staveniště v částce 33.798 Kč, svislé konstrukce [anonymizována tři slova] v částce 103.000 Kč. Součástí faktury byly i další práce. Tyto však žalovaným jako zhotovitelem dle tvrzení žalobců provedeny nebyly, neboť již při zhotovení základové desky žalobci reklamovali vady, po jejichž zjištění následovala úprava projektové dokumentace celé stavby, a ukončení spolupráce s žalovaným. Na základě zjištěných vad provedeného díla bylo dne [datum] žalovaným částečně provedené dílo předáno, a mezi stranami byl sepsán předávací protokol. Bylo dohodnuto, že žalovaný již nebude nadále ve výstavbě pokračovat. Žalovaný byl několikrát vyzýván k finančnímu vyrovnání, ale bezvýsledně. Vady díla byly následně zdokumentovány znaleckým posudkem. Rozdíl mezi vyfakturovanou částkou a cenou skutečně odvedených prací znalec vyčíslil v ceně 240.550 Kč. Dle názoru žalobců se žalovanému dostalo bezdůvodného obohacení na úkor žalobců, když přijal platbu za práce, které neprovedl, a to v celkové výši 240.550 Kč. Proto se žalobci domáhali uspokojení svého práva soudní cestou.

2. Žalovaný se k návrhu nepřipojil. V písemném vyjádření uvedl, že žalobci ve svém podání uvádí zkreslené argumenty na podkladě dokladů, které dle názoru žalovaného jsou falzem, zejména pokud se týká předávacího protokolu ze dne [datum]. Žalovaný uvedl, že tuto listinu nikdy nevyhotovil ani nepodepsal. V uvedeném termínu také nedošlo k částečnému předání a převzetí díla, jak argumentují žalobci. Žalovaný pak vznesl námitku promlčení ve věci vydání bezdůvodného obohacení, kdy má za to, že marně uplynula jak objektivní, tak subjektivní lhůta k uplatnění nároku. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že zajistil vyhotovení základové desky již v roce [rok], kdy v uvedené době byla tato základová deska vybudována s tím, že napadená faktura ze strany žalovaného obsahuje i položky, které byly žalobci dodány, to znamená svislé konstrukce [anonymizována dvě slova].

3. Žalobci následně prostřednictvím právního zástupce doplnili skutková tvrzení, a to v tom směru, že žalovaný předložil žalobcům návrh smlouvy o dílo, kdy k akceptaci této smlouvy ze strany žalobců nedošlo, a to z viny na straně žalovaného. Žalobci požadovali doložení živnostenského oprávnění pro provádění stavebních prací. Toto žalovaný nedoložil, a k uzavření smlouvy o dílo v písemné podobě nedošlo. Při uzavírání ústní smlouvy o dílo pak bylo vycházeno z této písemné smlouvy. Žalobci jsou toho názoru, že věc by měla být posuzována dle obchodního zákoníku, a tak v tomto směru vznesli námitky věcné nepříslušnosti Okresního soudu [okres]. Následně pak vznesenou námitku věcné nepříslušnosti vzali zpět.

3. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 obč. zákoníku v platném znění, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

4. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 obč. zákoníku v platném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

5. Podle ustanovení § 451 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném ke dni vzniku nároku ([datum]), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

6. Podle ustanovení § 451 odst. 2 občanského zákoníku ve znění platném ke dni vzniku nároku, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

7. Podle ustanovení § 457 občanského zákoníku ve znění platném ke dni vzniku nároku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

8. Podle ustanovení § 572 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném ke dni vzniku nároku, ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i závazek, který nahrazuje závazek původní. Jestliže však ručitel nebo osoby, vůči nimž mohou být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s tím, aby byl zajištěn nový závazek, trvá zajištění jen v rozsahu původního závazku a všechny námitky proti dosavadnímu závazku zůstávají zachovány.

9. Podle ustanovení § 572 odst. 2 občanského zákoníku ve znění platném ke dni vzniku nároku, strany se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se ruší, aniž by vznikl nový závazek. Nevyplývá-li z dohody něco jiného, zrušovaný závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl přijat druhou stranou.

10. Podle ustanovení § 572 odst. 3 občanského zákoníku ve znění platném ke dni vzniku nároku, dohoda o zrušení závazku musí být uzavřena písemně, jestliže se zrušuje závazek sjednaný písemně.

11. Podle ustanovení § 573 občanského zákoníku ve znění platném ke dni vzniku nároku, nevyplývá-li výslovně z písemné dohody o zrušení závazku něco jiného, zaniká současně i závazek druhé strany, a jestliže byl již splněn, má druhá strana nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek druhé strany v rozsahu odpovídajícím zrušované části závazku.

12. Z provedeného důkazního řízení vyplynulo, že mezi žalobci a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o dílo v ústní podobě. Žádný z účastníků tuto skutečnost nerozporoval. Žalobce určité práce provedl, a na základě toho vystavil fakturu dne [datum] na částku ve výši 417.285 Kč, a to za zemní práce, za zařízení staveniště, základy, zemní elektroinstalace, zemní kanalizace, a svislá kontrukce [anonymizována dvě slova]. Žalobci pouze zpochybňovali rozsah provedených prací. Faktura byla splatná dne [datum]. Jak vyplynulo z tvrzení žalobců, uvedených v žalobě, tito vystavenou fakturu beze zbytku uhradili. Následně přípisem ze dne [datum] sdělovali žalovanému, že na předmětné stavbě rodinného domu si nechali zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru stavebnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ve znaleckém posudku jsou uvedeny rozdíly mezi projektovou dokumentací a zhotoveným dílem. Dále poukazovali na to, že již v září [rok] upozornili žalovaného na neoprávněné účtování zařízení staveniště. Žádali o vyrovnání této položky. Další přípis žalobců je datován dnem [datum]. Rovněž upozorňovali žalovaného na problémy, které byly zjištěny na stavbě základů rodinného domu v [obec] u [obec]. Upozorňovaly žalovaného na tu skutečnost, že pokud na výzvu nebude reagovat, budou nuceni nechat zpracovat znalecký posudek, event. učinit další kroky. K důkazu žalobci předložili korespondenci obou právních zástupců, i oba znalecké posudky, a to jak znalecký posudek [celé jméno svědka], tak znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K důkazu pak byl předložen i zápis o předání staveniště, ze kterého vyplývá, že dne [datum] mělo být žalovaným předáno staveniště, a to vyhotovená základová deska pro rodinný domek v [obec] u [obec] s tím, že žalovaný nebude ve výstavbě pokračovat.

13. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], kdy návrh žalobců zamítl s tím, že nárok je promlčen. Na základě podaného odvolání ve věci rozhodoval Krajský soud v Plzni jako soud odvolací usnesením dne [datum]. Rozsudek soudu I. stupně byl zrušen, když bylo konstatováno, že prvoinstanční soud správně uzavřel a žalovaný nezpochybnil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu vyplynulo, že pro posouzení nároků z ukončené smlouvy je podstatné, kdy a z jakého důvodu došlo k ukončení smlouvy. Odvolací soud poukazoval na to, že mezi účastníky probíhala jednání, když žalovaným zhotovená základová deska vykazovala vady. Žalovaný odmítl tvrzené vady odstranit, což mělo za následek ukončení smlouvy o dílo dohodou účastníků z poloviny prosince [rok], zachycené v zápisu o předání staveniště ze dne [datum] s tím, že žalovaný nadále ve výstavbě nebude pokračovat. Teprve od tohoto data, kdy došlo k ukončení smlouvy o dílo, může začít běžet promlčecí lhůta k uplatnění nároků z ukončené smlouvy. Z rozhodnutí odvolací soudu pak plyne, že pokud žalobci žalobu podali dne [datum], pak jejich nárok není promlčen. Z usnesení odvolacího soudu je patrno, že pro vypořádání stran je třeba použít výše citovaných obecných ustanovení § 457 a § 458 občanského zákoníku. Podle citovaného § 457 obč. zák., byla-li smlouva zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Není-li to dobře možné, poskytne se podle § 458 odst. 1 obč. zák. peněžitá náhrada. Při posouzení výše této peněžité náhrady je třeba vycházet z nejnižších nákladů, které by zákazník v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění. Zároveň soud musí přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti poskytnutého plnění, pokud má za následek snížení skutečného majetkového prospěchu zákazníka – objednatele díla. V projednávané věci tak žalobcům vznikl nárok na vrácení záloh poskytnutých žalovanému, zatímco žalovanému vznikl nárok na vydání peněžité náhrady odpovídající nejnižším nákladům, které by žalobci museli v daném místě a čase vynaložit na zhotovení dokončené části stavby s přihlédnutím k vadám, které stavba vykazovala.

14. Soud pak na základě rozhodnutí odvolacího soudu provedl řadu důkazů včetně znaleckého posudku a dodatku ke znaleckému posudku. Nicméně následně došlo k vydání rozhodnutí Nejvyšším soudem České republiky dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka], kde je řešena obdobná situace. Soud je toho názoru, že pokud došlo následně k vydání rozhodnutí Nejvyšším soudem České republiky, není soud I. stupně vázán rozhodnutím odvolacího soudu.

15. Z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že pro posouzení toho, zda je nárok promlčen či nikoli, je třeba posoudit, jakým způsobem došlo k ukončení smlouvy o dílo. Způsob ukončení smlouvy je podstatný pro použití zákonných ustanovení. Z provedeného dokazování, a to již ze samotné žaloby a především z výpovědi žalobce učiněné v průběhu jednání, je patrno, že mezi žalobci a žalovaným došlo k dohodě, že žalovaný již nebude ve výstavbě pokračovat. Pak za této situace došlo k ukončení smlouvy o dílo dohodou účastníků, a to ke dni [datum], a nelze tedy použít ustanovení § 451 a § 457 občanského zákoníku, kdy bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Ani jeden z těchto případů v dané věci nenastal, a pak tedy není možno věc posuzovat tak, že smlouva o dílo uzavřená byť v ústní podobě, byla zrušena od samého počátku.

16. Soud I. stupně tedy nyní postupoval dne citovaného ustanovení § 572 a § 573 občanského zákoníku v platném znění. Jak již bylo výše uvedeno, účastníci smlouvy o dílo se dohodli na ukončení sjednané smlouvy (protokol o předání staveniště ze dne [datum], o kterém žalovaný původně tvrdil, že jej nesepsal a ani nepodepsal, což ale bylo vyvráceno znaleckým posudkem z oboru grafologie), když bylo dohodnuto, že žalovaný již ve výstavbě nebude pokračovat. Smlouva o dílo tedy byla ukončena ke dni uzavření dohody, nebylo od ní ani jednou ze stran kvalifikovaně odstoupeno (o odstoupení je pouze zmínka v doplňující výpovědi žalobce, ale žádný důkaz k tomuto tvrzení předložen nebyl), nebyla tedy zrušena od samého počátku. V řízení nebylo ani prokázáno, že by strany uzavřely závazek nový ohledně neprovedené části smlouvy o dílo, kterým by původní závazek nahradily.

17. Pokud se týká uplatněné částky v žalobě, tato byla vyfakturována řádnou fakturou, nikoli fakturou zálohovou, a žalobci tuto vyfakturovanou částku beze zbytku hradili. Nebylo prokázáno, že by fakturu před provedením úhrady jakkoli rozporovali. K námitkám přistoupili až později. Pokud se žalovanému dostalo bezdůvodného obohacení, pak se mu ho dostalo nejpozději den po úhradě faktury, k čemuž došlo v průběhu srpna [rok] (faktura byla vystavena dne [datum]). V případě subjektivní promlčecí lhůty (dvouletá lhůta) k promlčení došlo nejpozději v září [rok], když dva roky před tím se žalobci dle svého tvrzení dověděli o vzniku bezdůvodného obohacení a o tom, že by se mělo dostat bezdůvodného obohacení žalovanému. Objektivní promlčení lhůta (tříletá lhůta) počala běžet den po úhradě faktury, tedy v průběhu srpna [rok]. Pokud žaloba byla podána až dne [datum], pak je nárok promlčen.

18. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud návrhu žalobců nevyhověl a zamítl jej v celém rozsahu.

19. O náhradě nákladů řízení zálohovaných státem soud rozhodl v souladu s ustanovením § 148 o. s. ř., když žalovaný byl zcela úspěšný, proto povinnost k úhradě těchto nákladů byla předepsána žalobcům. Jedná se o náklady na pořízení znaleckého posudku a dodatku k posudku a vyplacené znalečné za účast znalce při jednání. Znalečné bylo přiznáno samostatnými usneseními, které ani jedna ze stran nenapadla odvoláním. K zaplacení uvedené částky byla stanovena delší lhůta splatnosti než zákonná třídenní, a to lhůta v trvání 30 dnů od právní moci rozsudku, když soud vzal v úvahu ustanovení § 160 o. s. ř. a přihlédl k majetkovým poměrům žalobců.

20. O náhradě nákladů řízení účastníků bude rozhodnuto samostatným usnesením.