19 C 125/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Luďkem Lintnerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Jméno žalované B Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 25 001 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 001 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 001 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 021 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 001 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a žalovanou proběhla jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, avšak žalobkyně není schopna uzavření takové smlouvy doložit. Společnost , právnická osoba, na účet žalované č. ú. , č. účtu, zaslala dne 24. 9. 2024 částku 25 001 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor této společnosti. Pohledávku za žalovanou následně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 8. 2025 společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která ji poté postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2025 na žalobkyni. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána žalobkyní přípisem ze dne 23. 11. 2025, dle žalobních tvrzení však neuhradila na dlužnou částku ničeho.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jejího pobytu zapsaného v registru obyvatel. Soud dále postupoval podle § 115a o. s. ř. a jednání ve věci nenařizoval, když s tímto postupem zástupce žalobkyně souhlasil již v podané žalobě a žalovaná se k tomuto postupu nevyjádřila.

3. Skutkové tvrzení žalobkyně byla prokazována listinami. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, . na č.l. 7 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, zaslala na účet č. , č. účtu, dne 24. 9. 2024 částku 25 001 Kč. Z přípisu společnosti , právnická osoba, . na č.l. 18 bylo zjištěno, že shora uvedené účet patří žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 8. 2025 soud zjistil, že pohledávka vůči žalované byla postoupena společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2025 pak vyplývá, že tuto pohledávku nabyla žalobkyně. Z přípisu ze dne 23. 11. 2025 na čl. 8 vč. Potvrzení o podání na č.l. 9 vyplývá, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a byla vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 3 dnů, přípis byl odeslán dne 25. 11. 2025.

4. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Jelikož v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena jakékoliv smlouva, a žalobkyně sama připustila, že existenci smluvního vztahu mezi touto společností a žalovanou není schopna doložit, posoudil panující vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně § 2991 a n. občanského zákoníku. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla žalované poskytnuta částka 25 001 Kč, přičemž žalobkyně uvedla, že žalovaná na dluh neuhradil ničeho. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 25 001 Kč. Žalobkyně fakticky vyzvala žalovanou k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky spojeným s výzvou k úhradě ze dne 23. 11. 2025, kde byla žalovaná vyzvána k vrácení dlužné částky do 3 dnů. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 25. 11. 2025. Podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dnem 28. 11. 2025 a do 3 dnů od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 1. 12. 2025. Jelikož tak žalovaná neučinila, dostala se od 2. 12. 2025 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobkyně požaduje žalobou zákonný úrok z prodlení až ode dne 6. 12. 2025, soud uložil žalované povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení až od tohoto dne. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu, případně je možné vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny náklady zastoupení ustanoveným advokátem, kterému náleží odměna dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby po 2 140 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 7 bod 5 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) advokátního tarifu a zaplaceným soudním poplatkem 1 251 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně představují částku 9 021 Kč, které musí žalovaná uhradit žalobkyni. Lhůta k plnění dle výroku III. tohoto rozsudku byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.