19 C 141/2012

Plný text

Okresní soud okres rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Tlustou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , zastoupena: anonymizováno jméno příjmení , advokátkou v  obec , ulice a číslo , žalovaná: právnická osoba anonymizována dvě slova , IČO , se sídlem adresa žalované , zastoupena: anonymizováno jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , o odstranění neoprávněné stavby, <b>I. Žalovaná je povinna odstranit vlastním nákladem přesah půdní nástavby domu [adresa] situovaného na stavební parcele [číslo] to vše v katastrálním území [obec] na domu [adresa] situovaného na stavební parcele [číslo] v katastrálním území [obec] na adrese [adresa žalobkyně], spočívající v odstranění přesahu v šířce [anonymizováno] m v délce [anonymizováno] m, a to od podlahy 4. nadzemního podlaží výše, a to ve lhůtě 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna vlastním nákladem uvést do původního stavu komínové těleso na východní straně 4. nadzemního podlaží domu [adresa] situovaného na stavební parcele [číslo] v katastrálním území [obec] na adrese [adresa žalobkyně], a to ve lhůtě 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 130.659 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] náklady zálohované státem ve výši 27.501 Kč, a to rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se svým návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by právnímu předchůdci žalované, [anonymizováno] [právnická osoba], byla uložena povinnost odstranit přesah půdní nástavby domu [adresa] na st. [parcelní číslo] na domě [adresa] na st. [parcelní číslo], to vše v k. ú. [obec], část [ulice] předměstí, dále odstranit poškození komínu, a dále odstranit dešťový svod. Návrh byl odůvodněn tím, že na základě stavebního povolení právní předchůdce žalované na sousední nemovitosti, která je v jejím vlastnictví, realizoval nástavbu 4. NP a podkroví. Při realizaci v rozporu se stavebním povolením došlo k zásahu do sousední nemovitosti, která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to bez jejího souhlasu. Při technické kontrole domu žalobkyní bylo zjištěno, že právní předchůdce žalované při realizaci stavby nedodržel projektovou dokumentaci. Došlo k ubourání komína náležejícího k domu ve vlastnictví žalobkyně, dále došlo k přesahu stavby realizované právním předchůdcem žalované na dům žalobkyně, a dále došlo v rozporu s projektovou dokumentací k umístění svodu dešťové vody do dešťového svodu přes dům žalobkyně. Žalobkyně se obrátila na stavební úřad s tím, že se jedná o neoprávněnou stavbu, ale bezvýsledně. Proto na ochranu svých práv podal žalobu. Z žaloby je patrno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem domu [adresa] - objekt bydlení na st. [parcelní číslo], na adrese [adresa žalobkyně]. Žalovaná, stejně jako její právní předchůdce je výlučným vlastníkem sousedního domu [adresa] na st. [parcelní číslo], na adrese [adresa žalobkyně]. Následně žalobkyně upřesnila svůj žalobní návrh, když v mezidobí došlo ze strany právního předchůdce žalované k odstranění svodu dešťové vody z domu žalobce, a o této otázce řízení bylo zastaveno na základě částečného zpětvzetí návrhu. Právní předchůdce žalované se k žalobě nepřipojil. Namítal, že se nejedná o neoprávněnou stavbu, když tato byla realizována dle schválené projektové dokumentace. Zároveň odkázal na uzavřenou dohodu o užívání společné zdi. V průběhu řízení došlo k založení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], současné žalované, kdy právní předchůdce žalované jako nepeněžitý vklad vložil do společnosti předmětnou nemovitost, jíž se předmětný spor týká. K návrhu žalované soud připustil změnu na straně žalované samostatným usnesením. Podle ustanovení § 127 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do [datum], vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. Podle ustanovení § 135c) odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění platném do [datum], zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. V dané věci bylo prokázáno, že [anonymizováno] [obec a číslo], odbor výstavby, majetku a dopravy, vydal dne [datum] stavební povolení na stavbu - Nástavba bytového domu [adresa žalobkyně]. Následně tento úřad vyzval právního předchůdce žalované, aby vzniklou situaci (zásah do domu žalobce) napravil a případné vzniklé škody uhradil, nebo aby vše uvedl do stavu dle pravomocného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace. Dále bylo prokázáno [anonymizováno] zprávou obch. [anonymizována tři slova]. s r. o., že objekt na adrese [obec] [ulice a číslo] nemá vlastní nosnou zeď. Ze zprávy dále vyplývá, že zeď nástavby tohoto domu byla postavena na nosné zdi sousedního domu, t. j. domu ve vlastnictví žalobkyně. Přesah činí na straně [anonymizováno] ulice 0,58 m, na straně ve dvoře 0,56 m. Dne [datum] byla uzavřena dohoda o společném užívání zdi. Z výpovědi zástupce žalované bylo zjištěno, že se zástupcem žalobkyně jednal ještě před zakoupením předmětného domu, kdy jednali o možné spolupráci, o záměru rekonstrukce i o směně pozemku, ke které následně došlo. S žalobkyní jednali o rekonstrukci domu a bylo mu sděleno, že je zde společná zeď, která je využívána oběma domy. Na základě jednání pak byla sepsána dohoda o využití společné zdi. V rámci stavebního řízení žalobkyně neměla žádných připomínek. Následně stavba byla realizována podle projektové dokumentace, která byla schválena stavebním úřadem. Žalobkyni bylo sděleno, že zeď bude zvýšena, do konce jí bylo sdělováno, že stavba bude vypadat stejně jako na druhé straně, neboť žalovaná byla vlastníkem domu z druhé strany. V průběhu realizace stavby jednatel žalobkyně byl několikrát na stavbě, žádné připomínky nevznesl. V podstatě každý krok byl s ním konzultován. V průběhu realizace stavby žádnou osobou námitky na stavebním úřadu podány nebyly. Následně, po dokončení stavby, před podáním žádosti o kolaudační řízení, zástupce žalované zjistil, že jsou ve spise stavebního úřadu podány námitky. Tyto námitky podala žalobkyně. [ulice] úřad reagoval na námitky tak, že vyzval právního předchůdce žalované k dohodě s žalobkyní. S žalobkyní se opakovaně pokoušeli dohodnout, ale nedošlo ani k vlastnímu jednání. Dále zástupce žalované uvedl, že k žádosti o vydání stavebního povolení nedokládali souhlas vlastníka sousední nemovitosti. Dle jeho názoru, výsledný stav po rekonstrukci souhlasí s projektovou dokumentací. Ohledně ubourání komína a zkrácení střechy, uzavřeli ústní dohodu za přítomnosti řady osob. S ohledem na předmět sporu soud k posouzení odborných otázek ve věci ustanovil znalce. Ze znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce] vyplývá, že schválená projektová dokumentace je nedostatečná a vykazuje vady. Nedostatečnost a vady jsou přímou příčinou vzniku předmětného sporu. Podmínky uvedené pod bodem 2 - 4 stavebního povolení nelze splnit pro rozpory mezi obsahem výkresů půdorysů nástavby, podkroví a střechy a obsahem výkresů obou pohledů. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že žalovaná si musela při realizaci stavby být vědoma toho, že část své stavby bude stavět na cizím pozemku. Nástavba nebyla provedena plně v souladu se schválenou projektovou dokumentací ani s vydaným stavebním povolením, a to především z důvodu neúplnosti a vadnosti projektové dokumentace. Z posudku je patrno, že obě strany si byly vědomy toho, že došlo k zásahu do vlastnického práva žalobkyně, když tato skutečnost je potvrzována ze strany žalobkyně podanou žalobou, ze strany žalované projektovou dokumentací, dohodou o společném užívání zdi, původními plány domu a zejména [anonymizováno] zprávou firny [anonymizováno] spol. s r. o.. Závěry znaleckého posudku znalec obhájil před soudem. Z jeho výpovědi je patrno, že podle předložené projektové dokumentace předložené ke stavebnímu řízení nebylo možné stavbu realizovat. Podmínky stanovené ve stavebním povolení nelze splnit dle předložené projektové dokumentace. Půdní vestavbu bylo možné realizovat bez zásahu do sporné společné zdi, ale s jiným konstrukčním řešením. Stavbu bylo možno realizovat bez zásahu do střechy, ale na druhé straně lze rovněž stavbu realizovat tak, aby byla založena nová zeď. Podmínky dané stavebním povolením nepřepokládaly změnu projektu. Pokud by měly být dodrženy podmínky dané stavebním povolením, muselo by dojít k úpravě projektové dokumentace. V současné době je evidentní, že stavba byla provedena podle půdorysu. V projektové dokumentaci je zásadní rozpor mezi půdorysem a pohledy. Poté, co rozhodnutí soudu I. stupně bylo zrušeno odvolacím soudem, soud zadal zpracování dodatku znaleckého posudku, a to ohledně ekonomičnosti případného odstranění stavby. Z posudku i vyjádření znalce bylo zjištěno, že lze uvést komínové těleso do původního stavu, a to za předpokladu, že štítová zeď bude posunuta mimo stavbu žalobkyně. Stávající štítová zeď by musela být posunuta při pohledu z ulice o cca 45 cm doleva. [ulice] zeď by zůstala však stejně vysoká a komínové těleso by muselo být upraveno tak, aby bylo funkční. Znalec uvedl, že je možné komínové těleso uvést do původního stavu, i když štítová zeď bude přesahovat. Pokud se týká nákladů na odstranění přesahu štítové zdi a opravu komínového tělesa, resp. uvedení do původního stavu, náklady včetně vyvložkování by činily cca [číslo] - Kč na dostavbu komínového tělesa a na vyvložkování cca 1 5.000 - Kč nadstavěné části. Posunutím štítové zdi, resp. odstraněním přesahu, by se zmenšila půdorysná plocha o 7 metrů, a to domu žalované, protože se jedná o plochu cca 14 metrů na délku a 45 cm na tloušťku. Pokud se týká nákladů na zbudování štítové zdi, náklady by činily cca [číslo] - Kč. Žalovaná k důkazu předložila znalecký posudek, zpracovaný [anonymizováno] [právnická osoba], [obec], který před soudem obhajoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z jeho výpovědi bylo zjištěno, že pokud by žalobkyně chtěla provést nástavbu na svém domě, tak aby domy byly v jedné úrovni, lze využít stávající zeď. Nutností by bylo ale statické posouzení nejen nástavby, ale i pater předcházejících. Pokud by žalobkyně chtěla provádět nástavbu, bylo by možné založit vodorovné nosné prvky do stávající zdi a na nich pak zbudovat nástavbu. Předmětem řízení ale není ta okolnost, zda žalobkyně hodlá stávající zeď využít při event. nástavbě na svém domě. Na domě [adresa] nebyla nosná zeď 45 cm, ale pouze 15 cm, při rekonstrukci byly zde zbudovány pilířky 45 x 45 cm. Na tyto pilířky bylo možné založit nosné vodorovné konstrukce. Přesah na dům [adresa] je pouze zateplení, a to v rozsahu 150 – 150 mm. Dle jeho názoru nástavba byla v zásadě provedena v souladu se stavebním povolením a odsouhlasenou projektovou dokumentací. Projektová dokumentace neřešila, jak budou zachovány nosné zdi. Pouze bylo uvedeno, že zeď bude 450 mm. Znalec připustil, že teoreticky je možné jiné řešení, a to tak, aby vodorovné nosné konstrukce byly založeny na stávajících pilířích. V dané chvíli nebylo nutnou součástí projektové dokumentace statické posouzení objektu, neboť nedošlo k zásahu do nosných konstrukcí domu. Znalec prováděl na místě měření a dospěl k závěru, že štítová zeď není předsazena přes stávající štítovou zeď. Teoreticky je možné, že zateplení je v tloušťce 45 cm, ale je to nepravděpodobné. Zástupce společnosti pak uvedl, že se závěry znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce] souhlasí. Závěr znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce] nepopírají, když k zásahu do sousedního domu skutečně došlo. Soud v průběhu řízení provedl řadu svědeckých výpovědí i účastnickou výpověď zástupce žalované a zástupce žalobkyně. Ani tyto výpovědi nepotvrdili, že by žalobkyně byla naprosto srozuměna s tím, jak nástavba na domu žalované bude realizována. Pokud se žalobkyně obrátila na stavební úřad se žádostí o nápravu stavu, nelze přisvědčit žalované, že náležitě informoval žalobkyni o způsobu realizace nástavby (realizace zesílení štítové zdi náležející k domu žalobkyně, a využití této štítové zdi, resp. přesahu), tak i ubourání komínového tělesa. Proto soud nemohl k výpovědím přihlédnout a hodnotil především listinné důkazy (dohoda ze dne [datum], zpráva měřičské společnosti [právnická osoba], znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] a jeho dodatek, znalecký posudek [anonymizováno] [právnická osoba]). V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda se jedná o neoprávněnou stavbu a zda je tedy dána důvodnost návrhu žalobkyně na odstranění stavby jako neoprávněné stavby. Za neoprávněnou stavbu je považována taková stavba, která je zřízena na cizím pozemku, aniž by k tomu měl stavebník oprávnění, přičemž postačí, že na cizím pozemku je zřízena jen zčásti. Není tedy významné, zda byla realizována dle projektové dokumentace či v rozporu se schválenou projektovou dokumentací, ale podstatné je, zda byla zřízena na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka pozemku. Pokud se týká "společné zdi", kterou projektant takto zahrnul do projektové dokumentace, soud konstatuje, že tato není společnou zdí, ale tato vlastnicky náleží k domu ve vlastnictví žalobkyně. Soud doplnil dokazování výpisy z pozemkové knihy, z knihovních vložek, týkajících se obou domů. Z výpisů není patrno, že by předmětná štítová zeď byla společnou zdí obou domů, že by domy byly budovány společně. Předmětná zeď náleží k domu ve vlastnictví žalobkyně, který byl vybudován dříve než dům žalované. Z výpisů nebylo ani zjištěno, že by v minulosti zde bylo zřízeno věcné břemeno (služebnost) vážoucí se k nemovitosti ve vlastnictví žalované ohledně využití a využívání štítové zdi. Dům ve vlastnictví žalované byl vystavěn později než dům ve vlastnictví žalobkyně, a k domu žalobkyně byl "přistavěn". S touto skutečností koresponduje i tvrzení znalce [příjmení] [příjmení], že v předcházejících dokumentacích dům, který je ve vlastnictví žalované, má pouze tři obvodové zdi. Je tedy nepochybné, že předmětná zeď je vystavěna nejen na pozemku žalobkyně, ale vlastnicky i stavebně náleží k domu žalobkyně. Této skutečnosti si žalovaná byla vědoma již v době, kdy uzavírala dohodu o společném užívání zdi, a to dne [datum]. Žalovaná, jako účastník této dohody, v čl. II., b. 2) předmětné dohody souhlasila s tím, že předmětná zeď je stavebně svázána obvodovým zdivem domu, který je ve vlastnictví žalobkyně, je tedy součástí tohoto domu a spadá tedy do výlučného vlastnictví žalobkyně. Pokud žalovaná, resp. její právní předchůdce, jako stavebník hodlala využít tuto zeď, v souladu s platnou právní úpravou (stavební zákon) měla s žalobcem uzavřít řádnou smlouvu o dočasném využití zdi. Dohoda ze dne [datum], která byla založena do spisu, neřeší nikterak situaci ohledně přesahu nástavby na pozemek žalobkyně. Z dohody je pouze patrno, že předmětná zeď bude zbourána a postavena nově s šířkou 45 cm bez pilířů. Původní zeď byla z pilířů šířky 45 cm a vyzdívky v šířce 15 cm. Pokud žalovaná využila celou šířku této zdi a realizovala na ní nástavbu svého domu, pak nástavba přesahuje v šířce zdi na pozemek žalobkyně. Žalovaná jako stavebník pak, ač vědoma si, že zasahuje do vlastnických práv žalobce, realizovala úspornější variantu zhotovení, když využila předmětnou zeď a nástavbu realizovala přímo na ní. Žalovaná tak musí nést veškeré důsledky tohoto svého kroku, a to včetně toho, že realizovanou nástavbu díky přesahu na sousední pozemek je nutno hodnotit jako neoprávněnou stavbu, když souhlas vlastníka sousedního pozemku s přesahem nástavby žalovaná jako stavebník nemá. Jak již bylo výše uvedeno, soud ohledně této otázky provedl celou řadu svědeckých výpovědí. Stanoviska ohledně případného souhlasu se ale rozcházejí, proto soud musí vycházet z uvedeného listinného důkazu, t. j. dohody o společném užívání zdi ze dne [datum]. Z této dohody nevyplývá, že by žalobkyně souhlasila s využitím štítové zdi tak, že přímo na ní bude zbudována nástavba žalovanou. Pokud se týká postupu žalované, resp. jejího právního předchůdce, při podání žádosti o vydání stavebního povolení bylo deklarováno, že v průběhu realizace stavby nedojde k zásahu do vedlejších nemovitostí. Za této podmínky bylo stavební povolení vydáno. Z odsouhlasené projektové dokumentace nevyplývá, že by při realizaci stavby mělo dojít k zásahu do sousedních nemovitostí. Jak ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], tak ze znaleckého posudku předloženého k důkazu žalovanou, tak i z měřičské zprávy předložené žalovanou, vyplývá, že k zásahu do sousední nemovitosti (ve vlastnictví žalobkyně) došlo. Přesah nástavby je zapříčiněn tím, že nástavba byla realizována přímo na štítové zdi, tzn., že v šíři štítové zdi je přesah nástavby na dům a pozemek žalobkyně. Žalovaná k takovému přesahu na dům žalobkyně neměla žádné oprávnění. K tvrzení žalované, že žalobkyně s prováděnou realizací souhlasila, že majitel se na stavbě pohyboval a byl se stavem srozuměn, nemůže obstát, když žalobkyně v průběhu realizace stavby se obrátila na stavební úřad s žádostí o nápravu neoprávněných zásahů do její nemovitosti a stavební úřad vyzval stavebníka, t. j. žalovanou, dopisem ze dne [datum] k nápravě, kdy žalovaná měla stavbu uvést do stavu dle schválené projektové dokumentace a pravomocného stavebního povolení. Žalovaná na toto nikterak nereagovala. Jak již bylo výše uvedeno, pokud se týká svědeckých výpovědí učiněných v průběhu řízení, soud je toho názoru, že z těchto výpovědí nelze na jistotu postavit závěr, že byla žalobkyně náležitě seznámena s tím, jak konkrétně bude využita štítová zeď po rekonstrukci. Žalovaná v okamžiku, kdy zjistila, že žalobkyně nesouhlasí se způsobem využití štítové zdi žalovanou (přípis stavebního úřadu ze dne [datum]), měla na toto reagovat, ať již změnou projektu a způsobu realizace nástavby, či uzavření dodatku k dohodě o využití zdi. Pokud se žalobkyně obrátila na stavební úřad, je nepochybné, že nesouhlasila s realizací nástavby tak, jak byla provedena a nelze tedy přisvědčit žalované, že s žalobkyní bylo několikrát jednáno a byla srozuměna se způsobem realizace nástavby. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], existovalo jiné řešení realizace nástavby, a to bez zásahu do vlastnického práva žalobkyně a tato varianta by nebyla složitější ani dražší. Žalovaná zvolila variantu, kterou omezila vlastnická práva žalobkyně. Není rozhodné, zda žalobkyni vznikla škoda či nikoli. Předpokladem odstranění neoprávněné stavby není vznik škody, ale ta skutečnost, že stavebník, t. j. žalovaná, staví na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka a tím zasahuje do jeho vlastnického práva. Pokud se týká ubourání komínového tělesa, i v tomto směru je soud toho názoru, že došlo k neoprávněnému zásahu do vlastnických práv žalobkyně. Žalovaná nepředložila žádný důkaz v tom směru, že by měla žalobkyní odsouhlaseno ubourání komínového tělesa. Žalobkyni tak vznikla škoda na jejím majetku a žalovaná za své jednání je povinna nést odpovědnost. Za současného stavu nemovitosti nelze uvést komín do původního stavu, ale pokud bude odstraněn přesah stavby, lze i komín uvést do původního stavu. Otázka toho, zda komín v době ubourání byl či nebyl funkční, není podstatnou v této věci. Podstatné není ani to, zda žalobkyně chce komín využívat či nikoli. Podstatné je, zda žalovaná měla oprávnění komín ubourat. Žalovaná nepředložila žádný věrohodný důkaz v tom směru, že by žalobkyně vyslovila souhlas s ubouráním komína. Proto v této části soud návrhu vyhověl a žalované uložil povinnost uvést komínové těleso do původního stavu. Soud se zabýval i otázkou účelnosti případného odstranění stavby, nikoli nástavby jako celku, ale toliko přesahu. Při hodnocení účelnosti odstranění přesahu stavby je třeba vzít v úvahu, že vyčíslené náklady na stavební úpravy (znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce] předběžně vyčíslil náklady), aby stavba nezasahovala do vlastnických práv žalobkyně, nejsou tak vysoké, aby bylo možno vynaložení těchto nákladů hodnotit jako neekonomické. Ekonomický, soukromý zájem žalované, která jako stavebník, ač vědoma si toho, že zasahuje do vlastnických práv žalobce a realizovala tak úspornější variantu zhotovení, nemůže požívat vyšší právní ochrany než je vlastnické právo žalobkyně. Ochrana vlastnického práva by měla být u neoprávněné stavby zřízené úmyslně, vždy prioritní. Soud je tedy toho názoru, že žalovaná musí nést veškeré důsledky těchto svých kroků. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud návrhu vyhověl a žalované uložil povinnost vlastním nákladem odstranit přesah nástavby v části zasahující na jeho pozemek a zároveň jí uložil povinnost uvést komínové těleso do původního stavu. Pro úplnost soud poznamenává, že z dodatku znaleckého posudku vyplynulo, že odstraněním přesahu štítové zdi a zbudováním komínového tělesa nedojde k ohrožení ani jedné z nemovitostí. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně byla zcela úspěšná, náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč za podání návrhu a 2.000 Kč za podané odvolání, a dále v nákladech na právní zastoupení, a to za celkem 34 úkonů po 2.500 Kč, 3 poloviční úkony po 1.250 Kč, 37 režijních paušálů po 300 - Kč a 21 % DPH. Zároveň žalobkyni byla přiznána částka ve výši 5.000 Kč, kterou složila na pořízení znaleckého posudku. Celková náhrada nákladů řízení činí 130.659 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované povinnost uhradit náklady zálohované státem, a to v souladu s ustanovením § 148 o. s. ř., kdy se jedná o náklady na pořízení znaleckého posudku, náklady za účast znalce při nařízeném jednání a náklady [anonymizováno] [příjmení], který obhajoval před soudem znalecký posudek předložený žalovanou. Celkem se jedná o částku ve výši 32.501 Kč. Žalovaná složila zálohu na pořízení znaleckého posudku ve výši 5.000 - Kč, k doplacení tedy zbývá částka ve výši 27.501 Kč. I k zaplacení této částky byla stanovena zákonná lhůta v trvání 3 dnů.