20 C 203/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o zaplacení 125 621 Kč,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 125 621 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 125 621 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 003,61, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2023 a upravenou dne 16. 8. 2023 domáhal rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 125 621 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná jako nájemce užívala od 29. 6. 2016 prostory žalobkyně sloužící k podnikání, a to konkrétně jídelnu s kuchyňským komplexem na adrese , adresa, . Nájem byl ukončen ke dni 31. 12. 2021. Žalovaná však v rozporu se čl. VI odst. 5 a 9 nájemní smlouvy předala pronajaté prostory značně špinavé, poškozené a zanedbané. Omítky byly mastné, s dírami a oraženými rohy a nevymalované. V jídelně byla nadměrně opotřebovaná a poškozená parketová podlaha. Obecně byly pronajaté prostory předány značně znečištěné. Ačkoliv byla žalovaná upozorněna na to, že prostory byly předány v rozporu se smlouvou, tak nezjednala nápravu a žalobce musel nechat uvést prostory do řádného stavu na svůj náklad. Žalobce zaplatil za opravu omítek částku 26 958,80 Kč a za vymalování částku 57 475 Kč. Za opravu parketové podlahy zaplatil 96 721,35 Kč a za kompletní úklid prostor pak 15 481 Kč. Celkem žalobce za úklid a opravu prostor zaplatil částku 196 636 Kč. Žalobce se dohodl s žalovanou, že náklady na výmalbu stropu v určitých místnostech ponese sám, protože nechal na stropy instalovat požární čidla, proto se domáhá po žalované zaplacení jen části ceny výmalby odpovídající 453 m2 ve výši 36 466 Kč. Dále žalobce ve výzvě ze dne 30. 5. 2022 započetl proti své pohledávce pohledávku žalované na vrácení kauce ve výši 43 750 Kč a přeplatku z vyúčtování služeb spojených s nájmem ve výši 6 245 Kč.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Namítala mimo jiné, že prostory byly žalobci předány kompletně vystěhované, uklizené a vymalované. Uvedla, že prostory byly užívány v souladu s nájemní smlouvou, ke sjednanému účelu, tedy k provozování kuchyně a jídelny a stav prostor odpovídal obvyklému opotřebení. Nesouhlasila s argumentací žalobce, že jí v průběhu nájmu tížili stejné povinnosti ohledně běžné údržby a oprav jako nájemce bytu podle nařízení vlády č. 308/2015 Sb.. V neposlední řadě namítala, že žalobce nárokuje jinou částku, než jakou fakturoval, když dříve byla fakturována částka vyšší a žalovaná částka neodpovídá částce uvedené ve vystavené faktuře.

3. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 29. 6. 2016, jejích příloh a dodatků č. 1, 2 a 3 soud zjistil, že žalobce se zavázal přenechat žalované k užívání prostory jídelny o ploše 107,3 m2, kuchyňského komplexu o ploše 44,75 m2 včetně příručního skladu o ploše 5,35 m2, skladu zeleniny o ploše 4,48 m2, umývárny o ploše 5,35 m2, přístupové chodby o ploše 6,32 m2, kanceláře o ploše 19,5 m2, přiléhající chodby o ploše 6,91 m2 včetně dvou skladů o ploše 1,1 m2 a 13 m2, šatny o ploše 58 m2 a dále parkovacího stání v zadním traktu objektu. V článku VI. odst. 5 nájemní smlouvy si strany ujednaly, že nájemce se zavazuje předmět nájmu na své náklady řádně udržovat a zajišťovat běžné opravy a běžnou údržbu. Existuje-li příslušný prováděcí předpis, je nájemce povinen takto činit v minimálním nebo obdobném rozsahu, jak je stanoveno v takovém příslušném prováděcím předpisu. Závady, jejichž opravy má zajišťovat pronajímatel, nájemce pronajímateli včas oznámí a umožní jejich odstranění. V článku VI. odst. 9 nájemní smlouvy si strany ujednaly, že nájemce je povinen po skončení nájmu vrátit k poslednímu dni trvání nájemního vztahu předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, respektive úpravám provedeným s písemným souhlasem pronajímatele. Žalovaná prostory převzala bez závad a vhodné pro sjednaný účel nájmu (provozování veřejného stravování) dne 29. 6. 2016 a neměla k nim žádné výhrady (předávací protokol ze dne 29. 6.2016).

4. Žalovaná dopisem ze dne 30. 9. 2021 vypověděla nájemní smlouvu s tím, že nájemní vztah skončí ke dni 31. 12. 2021 (výpověď nájemní smlouvy ze dne 30. 9. 2021). Soud dále zjistil, že při předání pronajatých prostor dne 27. 12. 2021 prostory nebyly vymalované, nebyla umytá okna a parapety, byla výrazně poškozená parketová podlaha v jídelně, nebyly vyčištěny větrací mřížky a byl ucpaný odpad v kuchyni (předávací protokol). Tento stav byl jednoznačně potvrzen fotografiemi pořízenými téhož dne a potvrdili jej také svědci , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , jméno FO, . Zejména lze odkázat na vyjádření svědka , Anonymizováno, , který označil stav stěn jako katastrofický i v porovnání s jinými provozovnami gastronomického charakteru. Ohledně stavu parketové podlahy pak svědek , Anonymizováno, uvedl, že její stav byl katastrofický, oproti stavu při jejím předáním v roce 2016, který odpovídal cca 80 % stavu po renovaci. Svědek , Anonymizováno, uvedl, že si prostor jídelny pamatuje od dubna roku 2018, od kdy je zaměstnán u žalobkyně. V té době by hodnotil stav podlahy na cca 70 % oproti stavu po renovaci a hodnotil tehdejší stav jako stav odpovídající obvyklému opotřebení. Na konci roku 2021 byla podle něj podlaha silně znečištěná a poškrábaná v místech, kde se chodilo a sedělo. Svědek , Anonymizováno, , který na základě smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, prováděl opravu parketové podlahy, uvedl, že parketovou podlahu bylo potřeba opravit. Pokud by tomu stav neodpovídal, zakázku by nepřijal, protože má práce dost. Uvedl, že přesněji si stav podlahy nepamatuje. Ačkoliv podlaha nikdy není všude poškozená stejně, vždy se musí provést oprava podlahy v celé její ploše. Nikdy nelze dělat opravu jen části podlahy, protože výsledný vzhled podlahy by byl výrazně jiný v opravené a neopravené části. Dále doplnil, že kromě opravy podlahy broušením a lakováním je možnost podlahu ošetřit umytím podlahy chemickou cestou, ale v tomto případě by tento zásah byl pro uvedení podlahy do dobrého stavu nedostačující. Bylo nutné provést přebroušení a lakování. Doplnil, že podlahy v obdobných provozech by měly být pravidelně broušeny zhruba jednou za 8 až 10 let.

5. Žalovaná byla postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena o nutnosti označit důkazy k prokázání tvrzení, že prostory byly předány uklizené a vymalované. K těmto tvrzením však žalovaná neoznačila žádné důkazy a z provedeného dokazování byl zjištěn opak.

6. Ohledně výmalby soud z výslechu svědka , Anonymizováno, zjistil, že před podáním nabídky na cenu za opravu stěn a výmalbu si prostory prohlédl a následně nabídl cenu za požadované práce. Cenu stanovil podle svého odhadu náročnosti a rozsahu prací a nikoliv podle výměry plochy stěn avizované žalobkyní v poptávkovém emailu ze dne 17. 1. 2022. I přesto soud při místním šetření, při kterém provedl také orientační měření vymalovaných stěn, zjistil, že výměra vymalovaných stěn včetně sloupů činí cca 444 m2. Do této plochy soud nepočítal plochu stropů, na kterých byly nainstalovány požární hlásiče a jejichž výmalbu, resp. náhradu za výmalbu, žalobkyně nepožadovala. Všechny prostory, které žalovaná užívala, byly nově vymalované, parketová podlaha byla zrenovovaná a prostory byly v celkově lepším stavu, než jak jej popisovali svědci a jak byl zachycen na fotografiích.

7. Z nabídek na úklid prostor soud zjistil, že žalobkyně poptávala od celkem 4 subjektů nabídku na úklid prostor jídelny a kuchyně. Nejnižší cenu nabídla společnost , adresa, , právnická osoba, ., která následně úklid dne 11. 5. 2022 provedla.

8. Za opravu parketové podlahy byl žalobce povinen zaplatit , jméno FO, částku 79 935 Kč a dále odvést daň z přidané hodnoty ve výši 16 786,35 Kč (faktura č. , hodnota, ze dne 10. 5. 2022, smlouva o dílo a protokol o odevzdání). Za úklid prostor jídelny a kuchyně byl žalobce povinen zaplatit společnosti , adresa, , právnická osoba, . částku 15 481 Kč (faktura č. , hodnota, ze dne 12. 5. 2022, protokol o poskytnutí služby, zakázkový list). Žalobce byl dále povinen společnosti , právnická osoba, zaplatit za malování, sádrování a další související práce částku 47 500 Kč a za zednické opravy kuchyně částku 22 280 Kč (nabídky, objednávky a faktury č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, dne 12. 2. 2022). Z obou částek byl žalobce povinen odvést daň z přidané hodnoty. Žalovaná učinila za nesporné, že žalobce zaplatil za opravu omítek 26 958,80 Kč, za vymalování 57 475 Kč, za opravu parketové podlahy v jídelně (broušení a nátěr) 96 721,35 Kč a za kompletní úklid 15 481 Kč. Vše včetně DPH. Soud proto z této nesporné skutečnosti vycházel.

9. Žalobce dne 12. 1. 2022 zaslal žalované dopis, ve kterém jí sdělil, že z důvodu značného opotřebení a znečištění prostor a jejich poškození jí nebude do doby, než budou známé náklady na opravu a údržbu prostor, které měla provést žalovaná, vrácena složená kauce. Dne 30. 5. 2022 žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 146 641 Kč do 14 dnů z důvodu provedení oprav, úklidu a údržby předmětu nájmu, který měl být proveden žalovanou. Zároveň žalobce provedl zápočet jeho pohledávky ve výši 196 636 Kč vůči pohledávkám žalované na vrácení přeplatku z vyúčtování služeb spojených s nájmem ve výši 6 245 Kč a na vrácení kauce ve výši 43 750 Kč.

10. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné skutkové zjištění. Návrhy na provedení dalších důkazů, jako byl výslech svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, či osob provádějících úklid prostor za společnost , adresa, , právnická osoba, . soud zamítl jako nadbytečné, když provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav zcela dostatečně a bez pochybností soudu.

11. Na základě shora učiněných dílčích skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem užívala prostory kuchyně a jídelny (blíže specifikované v odstavci 3 odůvodnění), a to od 29. 6. 2016 do 27. 12. 2021, tedy cca 5 a půl roku. V červnu roku 2016 byly prostory bez závad a vhodné pro sjednaný účel nájmu. Stav parketové podlahy odpovídal cca 75 % stavu po provedení opravy v květnu 2022. Prostory žalovaná v prosinci 2021 předala nevymalované, nebyla umytá okna ani parapety, byla výrazně poškozená parketová podlaha v jídelně, nebyly vyčištěné větrací mřížky a byl ucpaný odpad v kuchyni. Celkově byly prostory výrazně mastné, znečištěné a parketová podlaha značně poškozená. Žalobce za opravu omítek zaplatil 26 958,80 Kč, za vymalování zaplatil 57 475 Kč, za opravu parketové podlahy v jídelně (broušení a nátěr) zaplatil 96 721,35 Kč a za kompletní úklid prostor zaplatil 15 481 Kč. Vše včetně DPH. K úhradě částky 146 146 641 Kč byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 30. 5. 2022 ve lhůtě 14 dnů.

12. Podle § 2302 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se ustanovení tohoto pododdílu vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

13. Podle § 2207 odst. 1 občanského zákoníku, po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce.

14. Podle § 2225 odst. 1 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

15. Podle § 2913 ost. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

16. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud po právním posouzení dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Podle čl. VI. odst. 5 nájemní smlouvy i podle § 2207 odst. 1 občanského zákoníku je povinností nájemce provádět běžnou údržbu. Nad rámec dispozitivní zákonné úpravy se žalovaná dále v čl. VI. odst. 5 nájemní smlouvy zavázala provádět také běžné opravy předmětu nájmu, tedy prostor kuchyně a jídelny v budově , právnická osoba, v , Anonymizováno, . V této souvislosti strany ve smlouvě odkázali na „příslušný prováděcí předpis“. Soud byl při právním posouzení veden kromě shora citovaných zákonných ustavení také názorem Nejvyššího soudu České republiky prezentovaným v rozhodnutí ze dne 29. 7. 2022 sp. zn. 25 Cdo 2342/2021 ze dne 29. 7. 2022. Nejvyšší soud zde uvedl: Platí, že běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním prostoru sloužícího k podnikání provádí a hradí nájemce (není-li ujednáno něco jiného). Z toho plyne, že je jeho povinností takovou údržbu svými silami a prostředky zajišťovat, že její nesplnění je porušením zákonem uložené či smluvně ujednané povinnosti (§ 2910 a § 2913 o. z.) a že může představovat též okolnost svědčící o zanedbání náležitého dohledu, tedy vylučující možnost uplatnění liberačního důvodu podle § 2937 věty druhé o. z. V souvislosti s drobnými opravami pak odkázal na použitelnost nařízení č. 308/2015 Sb.. Z rozhodnutí je podstatné, že i pro vztah pronájmu prostor sloužících k podnikání je použitelné nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. S tímto názorem se soud ztotožňuje, protože považuje za logické, že pokud je nájemníkem v nájemním vztahu podnikatel, tedy profesionál, který prostřednictvím předmětu nájmu realizuje svoji podnikatelskou činnost a jejím prostřednictvím dosahuje zisku, je na místě po něm požadovat přinejmenším stejný rozsah běžné údržby a oprav, jako od nájemníka – fyzické osoby, který předmět nájmu užívá k uspokojování svých bytových potřeb. Pokud tedy účastníci ujednali v nájemní smlouvě, že nájemce se zavazuje předmět nájmu na své náklady řádně udržovat a zajišťovat běžné opravy a běžnou údržbu a existuje-li příslušný prováděcí předpis, je nájemce povinen takto činit v minimálním nebo obdobném rozsahu, byla žalovaná povinna v průběhu nájmu provádět běžnou údržbu a drobné opravy přinejmenším v rozsahu stanoveném v nařízení č. 308/2015 Sb.. Zejména pak malování, opravu omítek, čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům (§ 2 citovaného nařízení). Dále byla povinna k opravě jednotlivých vrchních částí podlah, opravě podlahových krytin a výměně prahů a lišt (§ 4 písm. a) citovaného nařízení).

17. Pokud tedy žalovaná předala pronajaté prostory nevymalované, nebyla umytá okna a parapety, byla výrazně poškozená parketová podlaha v jídelně, nebyly vyčištěny větrací mřížky a byl ucpaný odpad v kuchyni, tedy celkově předala prostory výrazně mastné, znečištěné a parketovou podlahu poškozenou, porušila tím ujednané dle článku VI, odst. 5 nájemní smlouvy tím, že neprováděla běžnou údržbu prostor, které byly předmětem nájmu, ani opravy podlahové krytiny. Veškeré práce, které nechal žalobce provést na své náklady, tedy oprava omítek, výmalba, oprava parketové podlahy a kompletní úklid jsou práce, které spadají pod pojem běžné údržby a opravy podle vyhlášky č. 308/2015 Sb.. Žalovaná tedy měla povinnost takovou údržbu a opravy provést již jen na základě závazku podle čl. VI. odst. 5 nájemní smlouvy. Touto optikou je pak nutno vykládat také č.l. VI. odst. 9 nájemní smlouvy, že předání prostor předmětu nájmu po jeho skončení ve stavu v jakém nájemce prostory převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení je nutné chápat v souvislosti s čl. VI. odst. 5 nájemní smlouvy. Jinými slovy pokud nájemce neprováděl běžnou údržbu a opravy, nemůže se této povinnosti zprostit odkazem na to, že by snad stav prostor odpovídal běžnému opotřebení, pokud prostory nájmu při jejich předání nutně vyžadují přinejmenším běžnou údržbu a opravy, ke kterým se nájemce v nájemní smlouvě zavázal. Nutnost provést v pronajatých prostorách údržbu v podobě opravy omítek, výmalby stěn, úklidu a také opravy parketové podlahy vyplynula z provedeného dokazování nad všechnu pochybnost. Jelikož žalovaná nutnou údržbu a opravy před předáním prostor neučinila, porušila ve smyslu § 2913 občanského zákoníku smluvní povinnosti podle čl. VI. odst. 5 a 9 nájemní smlouvy, stejně jako ve smyslu § 2910 občanského zákoníku porušila povinnost stanovenou § 2225 občanského zákoníku. V přímé příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované musel žalobce běžnou údržbu prostor a opravu parketové podlahy provést na vlastní náklad, čímž mu vznikla škoda v podobě vynaložení peněžních prostředků na opravu omítek ve výši 26 958,80 Kč, malování ve výši 57 475 Kč, opravy parketové podlahy ve výši 96 721,35 Kč a kompletního úklidu ve výši 15 481 Kč. Celkem tedy 196 636,15 Kč. Tento dluh částečně zanikl z důvodu jednostranného zápočtu žalobce ze dne 30. 5. 2022 ve smyslu § 1982 a následující občanského zákoníku o částku 43 750 Kč (započtení pohledávky žalované na vrácení kauce) a 6 245 Kč (započtení pohledávky žalované na vrácení přeplatku z vyúčtování služeb spojených s nájmem). Nárok žalobce se tedy tímto zápočtem snížil na částku 146 641,15 Kč. Jestliže se žalobce domáhal v tomto řízení zaplacení škody ve výši 125 621 Kč, protože po žalované nepožadoval ani poměrnou část nákladů na výmalbu stropů, kde byla provedena instalace požárních hlásičů, na jejíž výměně se s žalovanou dohodl, včetně toho, že náklady na výmalbu stropů, kde byly tyto hlásiče instalovány, ponese ze svého, je žaloba v celém rozsahu důvodná. Soud totiž provedl orientační přeměření vymalovaných prostor a dospěl k závěru, že i výpočet žalobce týkající se plochy stropů, jejíž výmalbu nese ze svého, skutečně činí 261 m2 a poměrná část nákladů na výmalbu těchto stropů činí 21 010 Kč včetně DPH, které žalobce po žalované nepožaduje. Nutno dodat, že pokud žalobce vycházel z plochy výmalby pro účely náhrady škody o výměře 453 m2 a soudem byla orientačně naměřena plocha 444 m2, tedy v toleranci cca 2 %, považoval soud ve smyslu § 136 o.s.ř. výši nárok žalobce i co do nákladů na výmalbu za zcela důvodnou. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované celou žalovanou částku, jako náhradu škody, zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalovanou částku nezaplatila, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven v souladu s návrhem žalobce podle výzvy ze dne 30. 5. 2022.

18. Soud se také zabýval příčinnou souvislostí nákladů na provedení úklidu, když ten byl proveden až 11. 5. 2022, tedy po provedení výmalby (12. 2. 2022) a opravě parketové podlahy (10. 5. 2022). Jelikož všechna žalobcem zajištěná údržba i oprava podlahy měla být provedena žalovanou do dne předání pronajatých prostor, bylo podle soudu logické, že žalobce nechal provést nejdříve práce, které samy o sobě mohou způsobit další znečištění, jako jsou kapky barvy po výmalbě a zaprášení prostor po opravě podlahy a až následně nechal provést kompletní úklid prostor. Proto ačkoliv byl úklid proveden s delším časovým odstupem po skončení nájmu, bylo i jeho provedení v přímé příčinné souvislosti s porušením povinností žalované.

19. Vzhledem k tomu, že stav parketové podlahy v červnu 2016 odpovídal cca 75 % stavu po provedení opravy v květnu 2022, uvažoval soud o krácení částky vynaložené žalobcem na opravu parketové podlahy o 25 %. Tím by se žalovaná podílela na opravě parketové podlahy do stavu, ve kterém parketová podlaha byla v červnu 2016, což by odpovídalo povinnosti podle čl. VI. odst. 9 nájemní smlouvy předat předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzala podle § 2225 občanského zákoníku. Soud však dospěl k závěru, že takové krácení není v projednávané věci na místě. Jak již bylo vysvětleno výše, žalovaná se kromě toho, že předá prostory v původním stavu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení také zavázala v čl. VI. odst. 5 nájemní smlouvy k tomu, že bude provádět běžnou údržbu a zajišťovat běžné opravy (k tomu blíže v odstavci 14 odůvodnění). Žalovaná se tak nad rámec ust. § 2207 občanského zákoníku zavázala i k opravě parketové podlahy, pokud by to její stav vyžadoval. Jak soud zjistil z výslechu svědka , jméno FO, , tak u parketových podlah v obdobných provozech se zpravidla přistupuje k přebroušení cca jednou za 8-10 let. Zároveň uvedl, že stav parketové podlahy po jejím předání žalovanou vyžadoval opravu v podobě provedení přebroušení a nového nátěru za současného nového olištování. V projednávané věci se tak podle soudu jednalo o běžnou opravu parketové podlahy ve smyslu čl. VI. odst. 5 nájemní smlouvy a § 4 písm. a) nařízení č. 308/2015 Sb.. Jak již bylo opakovaně uvedeno, tuto opravu měla povinnost provést na svůj náklad žalovaná a pokud tak neučinila, je povinna celou částku vynaloženou žalobcem na opravu parketové podlahy jako škodu žalobci nahradit.

20. Pokud žalovaná v průběhu řízení namítala, že neměly být provedené veškeré práce fakturované jednotlivými dodavateli, pak soud při místním šetření zjistil, že prostory byly relativně čerstvě vymalované a byly opraveny taktéž díry ve zdech a odřené rohy atp. , jméno FO, uvedl svědek , jméno FO, , byla provedena také výměna lišt parketové podlahy. Podle výpovědi svědků byly prostory také velmi silně umaštěné a zašpiněné. Při místním šetření již prostory mastné a zaprášené nebyly. Stav prostor při místním šetření odpovídal tedy i tomu, že zde byl proveden jednorázový generální úklid společností , adresa, -, právnická osoba, . V neposlední řadě soud konstatuje, že pokud žalovaná namítala, že žaloba je nedůvodná, protože žalovaná částka neodpovídá částce fakturované žalobcem dne 24. 5. 2022 (faktura VS , var. symbol, ve spise na č.l. 53) je tato námitka naprosto neopodstatněná. Práva a povinnosti v soukromém právu vznikají na základě zákona, právních a protiprávních jednání a případně jiných právních skutečností. Faktura, popř. jakákoliv jiná výzva k plnění může mít svůj význam, pokud jde o stanovení lhůty splatnosti a následného prodlení, jinak má svůj význam z hlediska účetnictví a předpisů veřejnoprávních. Z hlediska soukromého práva se jedná o „běžnou“ soukromoprávní listinu, se kterou není sám od sebe spojen vznik jakéhokoliv práva (vyjma stanovení lhůty splatnosti).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 003,61 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 282 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., představující 300 Kč za každý z osmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Oproti úkonům účtovaným žalobcem soud konstatuje, že tyto úkony nespatřuje v převzetí a přípravě zastoupení, ani v jednání mezi účastníky dne 13. 10. 2022, které nebylo nijak doloženo. Ale protože první a druhé jednání soudu trvalo déle, než dvě hodiny, jsou tyto žalobcem účtované úkony nahrazeny dvěma úkony za účast u soudního jednání dne 3. 11. 2023 a 8. 12. 2023, která trvalá déle, než 2 hodiny a výsledný počet úkonů účtovaný žalobcem zůstává nezměněn. Dále náleží žalobci náhrada cestovních výdajů v celkové výši 4 321,61 Kč, a to 1) v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 11. 2023 náhrada 1 425,03 Kč za 193 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 2) v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 12. 2023 náhrada 1 425,03 Kč za 193 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a 3) v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 1. 2024 náhrada 1 471,55 Kč za 193 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Soud přiznal náhradu cestovních výdajů v nižší výši, než účtoval žalobce vzhledem k tomu, že spotřeba vozidla byla žalobcem doložena na 5,3 l/100 km a nikoliv účtovaných 5,6 l/100 km. Pokud žalobce účtoval parkovné, tak soud konstatuje, že tento náklad jednak nedoložil a zejména je tento výdaj podle soudu zahrnut v paušální náhradě výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř.

22. Lhůty pro plnění žalované byly ve výrocích I. a II. rozsudku stanoveny dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.