20 C 221/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro žaloba o zaplacení 2.500.000Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 2 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 1. 11 .2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 180 048 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta B, .

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 10. 8. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 500 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 1. 2021 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 10. 8. 2020 ústní smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 2 500 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit žalobci do 31. 12. 2020. Zápůjčku žalobce poukázal ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného postupnými platbami v období od 11. 8. 2020 do 25. 8. 2020. Žalobce doplnil, že mezi žalobcem a žalovaným bylo více finančních transakcí, které souvisely s developerským projektem společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Id. č.: , hodnota, , se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou ovládá žalovaný.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že není pravdou, že by mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 10. 8. 2020 nebo jakýkoli jiný den k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce se splatností dne 31. 12. 2020. Žalobcem uvedené platby byly učiněny nikoliv na základě smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným, nýbrž v rámci účasti žalobce na developerském projektu společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Id. č.: , hodnota, , se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále též jen „Chorvatská společnost“), založené žalovaným za účelem výstavby a zajištění prodeje luxusních apartmánů ve vybraných lokalitách v Chorvatsku. Částka odpovídající nároku žalobce byla součástí financování developerského projektu a měla být zohledněna v rámci případného převodu jednoho z apartmánů ze strany Chorvatské společnosti na žalobce. Za účelem zajištění finanční účasti žalobce na developerském projektu byla dne 10. 8. 2020 vystavena směnku vlastní na řad žalobce se splatností dne 30. 10. 2020, a to právě na částku 2 500 000 Kč. Výstavcem Směnky byla Chorvatská společnost a žalovaný byl směnečným rukojmím (dále jen „směnka“).

3. Z kopie směnky ze dne 9. 6. 2020 a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce v červnu roku 2020 poskytl Chorvatské společnosti žalovaného částku 7 200 000 Kč zajištěnou právě touto směnkou vlastní. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že Chorvatská společnost vystavila žalovanému další směnku vlastní na částku 2 500 000 Kč, jejímž směnečným rukojmím byl žalovaný. Dále je mezi účastníky nesporné, že žalovaný zaslal na osobní bankovní účet žalovaného šesti postupnými platbami v období od 11. 8. 2020 do 25. 8. 2020 celkem částku 2 500 000 Kč (viz též transakční historie účtu žalobce). Číslo účtu sdělil žalovaný žalobci prostřednictvím elektronické komunikace již dne 9. 8. 2020 (komunikace). Dne , datum, byl u Krajského soudu v Plzni podán proti žalovanému a jeho Chorvatské společnosti návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, kterým by bylo těmto dvěma žalovaným uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 2 500 000 Kč spolu s úrokem 6% ročně z této částky od 31. 10. 2020 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 1/3 procenta směnečného peníze. Tento návrh byl odůvodněn právě směnkou vystavenou dne 10. 8. 2020 Chorvatskou společností žalovaného. Krajský soud vydal dne 14. 9. 2022 směnečný platební rozkaz, kterým soud vyhověl návrhu žalobce. Žalovaný a jeho Chorvatská společnost proti němu podali námitky, když platbami ze dne 10. 10. 2022 a 11.10. 2022 byl směnečný peníz ve výši 2 500 000 Kč uhrazen (potvrzení o provedení plateb a vyjádření žalobce ze dne 21. 10. 2022).

4. Mezi účastníky bylo sporné a pro rozhodnutí věci rozhodující, zda došlo dne 10. 8. 2020 k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaný a k předání částky 2 500 000 Kč v hotovosti, a to oproti předání směnky vlastní, nebo zda částka 2 500 000 kč hrazená na účet žalovaného byla plněním na první zápůjčku částky 2 500 000 Kč či dohodu o spolupráci (tvrzení žalovaného) zajištěnou vlastní směnkou Chorvatské společnosti. Jinými slovy bylo sporu o tom, zda v období okolo 10. 8. 2020 byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, a to jedna mezi žalobcem a Chorvatskou společností a druhá mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce tedy tížilo břemeno důkazní ohledně prokázání tvrzení, že dne 10. 8. 2020 předal žalovanému v hotovosti oproti předání směnky částku 2 500 000 Kč a dále, že se ve stejný den dohodl s žalovaným na poskytnutí zápůjčky dalších 2 500 000 Kč se splatností do 31. 12. 2020. Soud žalobce v tomto smyslu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. poučil při jednání soudu dne 30. 4. 2024. Žalobce však v projednávané věci neunesl důkazní břemeno ohledně uvedených sporných okolností, protože po provedeném dokazování nelze mít jeho tvrzení za prokázaná.

5. Žalobce při své účastnické výpovědi, mimo sdělení potvrzujícího jím nastíněnou skutkovou verzi, uvedl, že žalovaný, resp. jeho Chorvatská společnost měli od počátku jejich spolupráce zájem o poskytnutí finančních prostředků za účelem podpory výstavby apartmánových domů v Chorvatském městě , Anonymizováno, . Od počátku se vzájemně bavili o částce cca 10 000 000 Kč. Tuto předběžnou částku potvrdila při své svědecké výpovědi též svědkyně , jméno FO, (manželka žalobce), která uvedla, že žalobce poskytl žalovanému mimo částku kupní ceny za apartmán 10 000 000 Kč. Vycházeje z této částky, pak za situace, kdy žalobce předal za účelem výstavby apartmánových bytů v Chorvatsku žalovanému již dne 9. 6. 2020 částku 7 200 000 Kč, se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by žalobce dne 10. 8. 2020 předával žalovanému v hotovosti oproti směnce částku 2 500 000 Kč, v tu chvíli by již „zainvestoval“ do Chorvatských apartmánů částku 9 700 000 Kč, načež by bez větších pochybností a pouze na základě ústní žádosti zaslal žalovanému dalších 2 500 000 Kč na jeho účet. Žalobcem tvrzená celková částka poskytnutá za účelem „podpory“ výstavby apartmánových bytů v Chorvatsku by tak činila 12 200 000 Kč, což je o 2 200 000 více než kolik činila předběžná dohoda účastníků. Částka, která byla žalobcem žalovanému nesporně předána (7 200 000 Kč v hotovosti oproti směnce ze dne 9. 6. 2020 a 2 500 000 Kč na jeho bankovní účet) se tedy významně přibližuje předběžně dojednané investici. Nelze odhlédnout od toho, že svědkyně , jméno FO, uvedla, že žalobce poskytl žalovanému mimo částku kupní ceny za apartmán „jen“ 10 000 000 Kč a nikoliv částku převyšující 12 000 000 Kč. To samo o sobě vyvrací tvrzení žalobce.

6. Sdělení svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a žalobce, že byl žalobce začátkem srpna 2020 žalovaným informován, že bude chtít od žalobce částku 2 500 000 Kč s tím, že k jejímu předání mělo dojít dne 10. 8. 2020, s tím, že žalobce osobně disponoval částkou 1 000 000 Kč a částku 1 500 000 Kč si půjčil od svědka , jméno FO, , soud považuje za nedůvěryhodné a neprokázané. Svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, shodně vypověděly, že měly ten den mít schůzku a v poledních či lehce odpoledních hodinách jít společně na oběd a do , Anonymizováno, . Obě potvrzovaly, že manžel svědkyně , jméno FO, (svědek , jméno FO, ) půjčil žalobci částku 1 500 000 Kč s tím, že žalobce tyto finanční prostředky potřeboval předat žalovanému. Žádná ze svědkyň u předání částky 2 500 000 Kč osobně nebyla. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že k předání peněz mělo dojít buď v neděli nebo v pondělí po víkendových , Anonymizováno, slavnostech. Také svědek , jméno FO, potvrzoval tvrzení žalobce, že žalobci půjčil částku 1 500 000 Kč, ten měl mít v obálce svůj 1 000 000 Kč a tyto finanční prostředky jeli předat žalovanému do jeho kanceláře ve , jméno FO, ulici. U předání peněz žalovanému nebyl, čekal na žalobce cca 20 minut v autě. Pak mu měl žalobce předat směnku znějící na 2 500 000 Kč vystavenou Chorvatskou společností. Věrohodnost výpovědí těchto svědků a žalobce však podstatně zmenšují jiné zjištěné okolnosti. Žalobce i svědek , jméno FO, byly při výslechu vyzvání, aby na internetové stránce www.mapy.cz ukázali místo, kde měli dne 10. 8. 2020 parkovat při údajné schůzce účastníků, ale zatímco žalobce s jistotou označil asi prostředek , adresa, , tak svědek , jméno FO, se stejnou jistotou označil místo v Ulici, Anonymizováno, , adresa, před stavebninami , Anonymizováno, s tím, že s touto společností dříve obchodoval. Zcela zásadně pak věrohodnost skutkové verze žalobce a zmíněných svědků nabourala výpověď svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že ke schůzce dne 10. 8. 2024 vůbec nemohlo dojít, protože žalovaný a svědkyně již byly na cestě do Chorvatska. Tuto skutečnost má soud za prokázanou, protože ji potvrzují fotografie pořízené dne 10. 8. 2020 a také výpis z účtu žalovaného. Z fotografií je patrné, že dne 10. 8. 2020 byla svědkyně , jméno FO, vyfocena na sedadle spolujezdce v čase 6:54 nedaleko obce , adresa, a v tentýž den v čase 9:09 byla pořízena fotografie nedaleko Německé obce , Anonymizováno, , vzdálených od sebe cca 175 km. Stejný den v 16:09 byl žalovaný vyfocen v koloně vozidel. Z fotografií je patrné, že vozidlo se v koloně nacházelo na dálnici u sjezdu na , Anonymizováno, , když na všech třech fotografiích je vyfoceno vpředu jedoucí vozidlo , Anonymizováno, s , Anonymizováno, poznávací značkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Platby z účtu žalovaného provedené platební kartou byly provedeny dne 10. 8. 2020 na místech , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , dále v Rakousku u dálniční restaurace , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dále 3x na území Chorvatska. Jelikož má soud za prokázané, že se žalovaný nemohl dne 10. 8. 2020 v poledních hodinách nacházet v České republice v , adresa, , má soud výpovědi žalobce a svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, za nepravdivé. Svědkyně , jméno FO, dále vypověděla, že k předání směnky datované dne 10. 8. 2020 došlo již v pátek dne 7. 8. 2020 v bydlišti žalovaného, aniž by došlo k předání jakékoliv hotovosti a že peníze za zápůjčku zajištěnou směnkou vlastní vystavenou Chorvatskou společností byly žalobcem žalovanému zaslány až následně na jeho bankovní účet. Pravdivost této výpovědi potvrzují fotografie pořízené dne 7. 8. 2020 ve 13:22 v , adresa, (č.l. 98-102). Tuto schůzku potvrdil i sám žalobce. Dále pravdivost této výpovědi potvrzuje skutečnost, že žalovaný sdělil žalobci číslo bankovního účtu, na který byly následně z účtu žalobce zaslány platby v období od 11. 8. 2020 do 25. 8. 2020 v celkové výši 2 500 000 Kč již v neděli 9. 8. 2020. Ke sdělení čísla účtu tedy došlo dříve, než mělo dojít podle žalobce k další (druhé) dohodě o zápůjčce částky 2 500 000 Kč. Jakkoliv je pro soud zcela nepochopitelné a nedbalé, že by žalovaný předal dne 7. 8. 2020 žalobci směnku na částku 2 500 000 Kč vystavenou jeho Chorvatskou společností, na které jako rukojmí vystupuje žalovaný, aniž by oproti této směnce dostal adekvátní protiplnění, tak zbytek skutkového děje popisovaného svědkyní , jméno FO, , tedy že došlo nejdříve k předání směnky, následně ke sdělení čísla bankovního účtu a teprve následně k platbě peněz souvisejících s předanou směnku je podporován objektivními důkazy. Pokud žalobce v závěrečném návrhu připustil, že ke schůzce účastníků a předání peněz mohlo dojít i jindy, než dne 10. 8. 2020, kdy byla vystavena směnka vlastní, pak nelze odhlédnout od skutečnosti, že všichni svědci navržení stranou žalující vypovídali v tom smyslu, že ke schůzce mělo dojít v pondělí po , Anonymizováno, slavnostech, které se konali v pátek a sobotu 7. a 8. srpna 2020 (soudu notoricky známo). Navíc svědkové , jméno FO, i , jméno FO, jednoznačně hovořili o tom, že ke schůzce mělo dojít v kanceláři žalovaného a nikoliv jinde. Pokud ve svém závěrečném návrhu pochyboval o dni předání sám žalobce, pak lze s ohledem na ostatní shora zjištěné skutečnosti a nesrovnalosti mezi výpovědí svědků žalující strany a výpovědí svědkyně , jméno FO, a ostatních objektivních důkazů bez pochybností považovat svědeckou výpověď svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, a svědka , jméno FO, za nevěrohodnou.

7. Nad rámec výše uvedeného dále soud konstatuje, že považovat za pravdivé tvrzení žalobce o předání částky 2 500 000 Kč dne 10. 8. 2020, by bylo v rozporu s ust. § 4 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Připuštění pravdivosti takového tvrzení by odporovalo právní zásadě „Ex iniuria ius non oritur“, tedy z bezpráví nemůže vzniknout právo, resp. zásadě „nemo turpitudinem suam allegare potest“, tedy nikdo nemá mít prospěch ze své vlastní nepoctivosti.

8. Svědek , jméno FO, ve výpovědi uvedl, že mu měl žalobce na náhodné schůzce v kavárně , Anonymizováno, sdělit, že mu žalovaný již celou částku cca 9 500 000 Kč zaplatil. K dotazu žalobce uvedl, že si nepamatuje, že by žalobce hovořil o jiných sporech, ale jelikož byl žalobce na žalovaného naštvaný, tak připustil, že by mezi nimi ještě jiné spory mohly být. Pokud jde o další spor mezi účastníky, tak soud ze smlouvy o koupi a prodeji ze dne 23. 3. 2021 zjistil, že Chorvatská společnost žalovaného touto smlouvou chtěla převést vlastnické právo k nemovitosti na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) o celkové užitné ploše , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2 se zahradou o rozloze , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Kupní cena byla sjednána na 150 000 EURO a podle Čestného prohlášení ze dne 9. 6. 2020 s úředně ověřeným podpisem žalovaného datovaného 7. 5. 2021 a článku 3 kupní smlouvy, byla kupní cena žalobcem uhrazena před podpisem kupní smlouvy. I přesto účastníci učinili nesporným, že vedou u Chorvatského soudu spor o vlastnické právo k předmětné nemovitosti, protože žalovaný tvrdí, že kupní cenu neobdržel a úhradu kupní ceny žalobci potvrdil v dobré víře na žádost žalobce.

9. Soud v průběhu řízení poučil žalobce také o tom, aby prokázal, že disponoval dostatečnými finančními prostředky v hotovosti, aby je mohl předat žalovanému. Žalobce přitom tvrdil, že v hotovosti předal žalovanému v červnu částku 7 200 000 Kč a uhradil kupní cenu za nemovitost v Chorvatsku ve výši 150 000 EUR (3 995 250 Kč) a následně měl v srpnu 2020 disponovat dalším 1 000 000 Kč a ze svého účtu hradit dalších 2 500 000 Kč. Ačkoliv žalobce soudu předložil řadu důkazů prokazujících, že společnost , právnická osoba, ., jejímž je jediným společníkem disponovala v rozhodném období značnými aktivy, a to i v podobě finančních prostředků, tak nebyl předložen žádný důkaz, který by dokládal, že společnost , právnická osoba, . poskytla jakékoliv finanční prostředky v hotovosti žalobci. Z listiny Pokladní doklady – denní součty vyplývá pouze, že v období od 1. 6. 2020 do 8. 6. 2020 společnost vydala oproti 27 dokladům částku 94 812 Kč. Není však patrné za co a komu. Z účetního deníku společnosti , právnická osoba, . pak vyplývá, že společnost od žalobce přijala v období od 6. 3. 2020 do 31. 5. 2020 celkem částku 15 350 000 Kč, a to převážně jako půjčku od společníka a v rozsahu 1 250 000 Kč jako vklad společníka. Žalobce sice soudu předložil prohlášení svých rodičů, ze kterého se podává, že jen v roce 2019 darovali žalobci částku 10 000 000 Kč. Lze ale jen spekulovat, zda tyto prostředky jsou tytéž, které žalobce vkládal v roce 2020 do své společnosti či nikoliv. Žalobce dále tvrdil, že společnost , právnická osoba, . disponovala finančními prostředky ve výši 10 000 000 Kč, které mu svěřil jeho syn. Tyto prostředky pocházeli od prarodičů syna žalobce , jméno FO, (darovací smlouva ze dne 1. 4. 2019). Ke všem darovaným finančním prostředkům lze konstatovat, že poskytnutí darů nelze mít bez dalšího za prokázané, když jak žalobce, tak jeho syn uvedli, že nesplnili povinnost stanovenou ust. § 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, oznámit přijetí daru osvobozeného od daně převyšujícího 5 000 000 Kč správci daně. Lze tedy shrnou, že žalobce sice soudu prokázal, že společnost , právnická osoba, . disponovala značnými finančními prostředky, ale neprokázal, že by takovými finančními prostředky disponoval on osobně. Oproti jeho tvrzení, že finančními prostředky disponoval, protože je jednatelem a společníkem této společnosti žalobce prokázal, že finanční prostředky do své společnosti v roce 2020 vkládal (celkem 15 350 000 Kč). Neprokázal však, že by společnost , právnická osoba, . jakékoliv finanční prostředky poskytla žalobci. Lze se přitom ztotožnit s názorem žalovaného, že za uspokojivý důkaz jakýchkoliv transakcí mezi společností s ručením omezeným a jejím jediným společníkem a zároveň statutárním orgánem je možné považovat písemnou smlouvu s úředně ověřeným podpisem. Žádnou takovou smlouvu, či snad daňové přiznání fyzické osoby za zdaňovací období roku 2020 žalobce soudu nepředložil. I v této souvislosti je možné poukázat na zásady uvedené v sedmém odstavci odůvodnění. Soud nepochybuje, že žalobce disponoval značnými finančními prostředky, když mezi účastníky bylo nesporné, že v červnu 2020 disponoval částkou 7 200 000 Kč, kterou zapůjčil žalovanému či jeho Chorvatské společnosti oproti směnce na stejnou částku a dále, že disponoval přinejmenším částkou 150 000 EUR, kterou podle Čestného prohlášení žalovaného a kupní smlouvy uhradil jako kupní cenu za nemovitost v Chorvatsku již před 23. 3. 2021. Zcela jistě také disponoval částkou 2 500 000 Kč, kterou zasílal v srpnu 2020 ze svého účtu žalovanému. Jakkoliv rozhodnutí soudu stojí na neprokázání tvrzení žalobce, že mezi účastníky byla dne 10. 8. 2020 uzavřena ústní smlouva o zápůjčce a že tento den došlo k předání částky 2 500 000 Kč v hotovosti, a to vzhledem k důkazům rozebraným v odstavcích 5. a 6. odůvodnění, tak lze konstatovat, že žalobce soud ani transparentně a důvěryhodně nepřesvědčil, že by ke dni 10. 8. 2020 disponoval tvrzenou částkou 1 000 000 Kč v hotovosti, a to zejména vzhledem k tomu, že v předcházejícím období do společnosti , právnická osoba, . vložil dalších 13 350 000 Kč a nijak neprokázal, že by z této společnosti či jinak jakoukoliv částku obdržel zpět.

10. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná, pro věc podstatná, skutková zjištění. Návrhy na provedení důkazu svědeckou výpovědí , jméno FO, a , adresa, byly zamítnuty pro nadbytečnost. Svědek , jméno FO, měl svědčit ohledně sporu, který mezi sebou mají účastnící v souvislosti s převodem vlastnického práva k Chorvatské nemovitosti. Tento spor, včetně skutečnosti, že žalovaný zamezil žalobci přístup do této nemovitosti má soud za dostatečně prokázané mimo jiné svědeckou výpovědí svědka , jméno FO, . Pokud jde o výpověď svědka , adresa, , pak tento byl nadbytečný s ohledem na závěr soudu o neunesení důkazního břemene žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce a předání částky 2 500 000 Kč v hotovosti žalovanému.

11. Na základě shora uvedených dílčích skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce poskytoval Chorvatské společnosti žalobce finanční prostředky za účelem výstavby apartmánových domů v Chorvatsku. Za tímto účelem ujednal s žalovaným jako statutárním orgánem Chorvatské společnosti v červnu 2020 že mu předá částku 7 200 000 Kč a v srpnu roku 2020 částku 2 500 000 Kč. Obě tyto transakce byly zajištěny předáním směnky vystavené Chorvatskou společností za současného směnečného rukojemství žalovaným. Mimo to žalobce uzavřel s Chorvatskou společností žalovaného kupní smlouvu za účelem nabytí vlastnického práva k apartmánu v obci , Anonymizováno, a za tím účelem uhradil Chorvatské společnosti částku 150 000 EURO. Žalobce však dále tvrdil, že se s žalovaným dohodl nejen na zápůjčce zajištěné vlastní směnkou datovanou dne 10. 8. 2020, kterou mu měl poskytnout v hotovosti dne 10. 8. 2020, ale také, že v okamžiku, kdy žalobce předával žalovanému částku 2 500 000 Kč jej žalovaný požádal o poskytnutí další (již třetí) zápůjčky (dalších) 2 500 000 Kč, které následně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet. Žalobce toto tvrzení ani přes poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázal a neunesl tak důkazní břemeno.

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Jak bylo rozvedeno výše, žalobce v tomto řízení tížilo břemeno důkazní ohledně jeho tvrzení, že dne 10. 8. 2020 uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce a zároveň, že mu v hotovosti předal částku 2 500 000 Kč z titulu jiné, dřívější zápůjčky, proti které obdržel směnku datovanou téhož dne a že částka 2 500 000 Kč zaslaná postupnými platbami na účet žalovaného byla poskytnuta právě na základě tvrzené druhé ústní smlouvy o zápůjčce částky 2 500 000 Kč. Žalobce důkazní břemeno z důvodů podrobně popsaných výše neunesl a své tvrzení neprokázal. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud měl žalobce za to, že v případě neprokázání svého tvrzení, že mezi účastníky byla dne 10. 8. 2020 uzavřena další ústní smlouva o zápůjčce částky 2 500 000 Kč, má soud věc posoudit podle ust. § 2991 a následující občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení, pak opomíjí celkový kontext skutkových okolností. V obecné rovině jistě lze připustit, že nebýt jiných, v řízení prokázaných, okolností, pak pokud by žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně uzavření ústní smlouvy o zápůjčce dne 10. 8. 2020, v rámci které měl žalobce jako zapůjčitel zaslat převodem na bankovní účet žalovaného jako vydlužitele částku 2 500 000 Kč, musel by soud posoudit zaslání částky 2 500 000 Kč na bankovní účet žalovaného jako bezdůvodné obohacení. V projednávané věci však byla situace jiná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný, jakožto statutární orgán společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . se sídlem v , Anonymizováno, , Chorvatská republika, vystavil a předal žalobci v srpnu roku 2020 směnku vlastní znějící na částku 2 500 000 Kč se splatností do 30. 10. 2020. Žalovaný na směnce figuroval jako rukojmí. K předání směnky s největší pravděpodobností došlo v pátek 7. 8. 2020 v bydlišti žalovaného v , Anonymizováno, v ulici na , adresa, . Je nepochybné, že mezi žalobcem a Chorvatskou společností žalovaného byla uzavřena smlouva o zápůjčce či jiná nepojmenovaná ústní smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnou Chorvatské společnosti žalovaného částku 2 500 000 Kč (nejedná se o předmět tohoto sporu). Jako prostředek k zajištění vrácení této částky sloužila právě směnka datovaná dne 10. 8. 2020. Je zcela nepředstavitelné, že by žalovaný předal žalobci výše uvedenou směnku bez náležitého protiplnění. Tímto protiplněním, týkajícím se bezpečně prokázané smlouvy či dohody mezi žalobce a Chorvatskou společností žalovaného je podle soudu právě částka 2 500 000 Kč zaslaná v šesti splátkách na bankovní účet žalovaného (jednatele Chorvatské společnosti). Částka 2 500 000 Kč zaslaná na účet žalovaného tudíž nemůže zcela logicky představovat nic jiného než plnění na tuto (mezi účastníky nespornou) dohodu. Její konkrétní obsah, tedy zda se jednalo o zápůjčku, či jinou formu finanční participace žalobce na projektu Chorvatské společnosti, je v tomto řízení nerozhodný. Pakliže žalobce uplatňoval svůj žalobní nárok s tvrzením, že v uvedené době 10. 8. 2020, či v době velmi blízké tomuto datu, žalobce uzavřel s žalovaný, či jeho Chorvatskou společností 2 ústní smlouvy o zápůjčce, obě na totožnou sumu 2 500 000 Kč, musel by pro úspěch v tomto sporu prokázat, že žalovanému předal částku 2 500 000 Kč nikoliv jednou, ale dvakrát. Pokud prokázal předání pouze jediné (zaslané na bankovní účet), nemohl být ve věci úspěšný, když bylo prokázáno, že částka 2 500 000 Kč zajištěná směnkou vlastní, datovanou dne 10. 8. 2020, byla žalobci vrácena platbami ze dne 10. 10. 2022 a 11. 10. 2022. O ostatních nárocích vyplývajících ze směnky je vedeno řízení před Krajským soudem v Plzni sp. zn. , spisová značka, . Nejedná se tedy ani o bezdůvodné obohacení, když k zaslání částky 2 500 000 Kč na účet žalovaného existoval samostatný právní důvod a tuto částku navíc žalobce již obdržel zpět.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 180 048 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 000 Kč sestávající z částky 18 300 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Zástupce žalovaného v řízení účelně provedl tyto úkony: převzetí a příprava právního zastoupení, písemné podání ze dne 8. 12. 2023, účast na jednání před soudem dne 12. 3. 2024 (2 úkony – jednání začalo v 9:03 hod a skončilo ve 12:55 hod), písemné podání ze dne 19. 3. 2024 (1 úkon), účast na jednání před soudem dne 30. 4. 2024 (2 úkony – jednání začalo v 9:30 hod a skončilo ve 12:30 hod), účast na jednání před soudem dne 7. 6. 2024. Dále je součástí nákladů žalovaného daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 148 800 Kč ve výši 31 248 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Jako neúčelné posoudil soud písemné podání ze dne 26. 4. 2024, když žalovaný nebyl soudem vyzván k vyjádření k podání žalobce ze dne 19. 3. 2024, toto bylo zasíláno toliko na vědomí a vyjádření bylo možné bez obtíží učinit při jednání soudu dne 3. 4. 2024.