20 C 256/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 53 852,50 Kč s příslušenstvím a 41 845,66 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 444 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 444 Kč jdoucím od 17. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbylé části, tedy co do částky 62 254,16 Kč a zbývajícího příslušenství, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 53 852,50 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v celkové výši 1 301,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 329,30 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 13. 2. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále též smlouva [číslo]), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž poplatek 24 246 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení. Vše se zavázal uhradit formou 24 měsíčních splátek po 2 052 Kč. Žalovaný na pohledávku postupitele uhradil celkem 8 856 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 3 670,70 Kč na jistinu, která tak byla ponížena na 21 329,30 Kč. Další uhrazené platby ve výši 5 185,30 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 24 246 Kč, které byly poníženy na 19 060,70 Kč a které jsou dále požadovány pouze ve výši 17 223,20 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobci právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku dle přiloženého výpočtu ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 12 500 Kč; smluvní pokuta je žalobcem požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka". Součástí žalované částky jsou také sankční poplatky ve výši 2 800 Kč, které jsou po žalovaném požadovány v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka", přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek postupitele a za poplatky za upomínky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován.

2. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 41 845,66 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v celkové výši 1 095,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 062,82 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 8. 5. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále též smlouva [číslo]), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž poplatek 16 965 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení. Vše se zavázal uhradit formou 18 měsíčních splátek po 2 047 Kč. Žalovaný na pohledávku postupitele uhradil celkem 2 700 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 937,18 Kč na jistinu, která tak byla ponížena na 19 062,82 Kč. Další uhrazené platby ve výši 1 762,82 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 16 965 Kč, které byly poníženy na 15 202,18 Kč a které jsou dále požadovány pouze ve výši 12 482,84 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobci právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku dle přiloženého výpočtu ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 10 000 Kč; smluvní pokuta je žalobcem požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka". Součástí žalované částky jsou také sankční poplatky ve výši 300 Kč, které jsou po žalovaném požadovány v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka", přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek postupitele a za poplatky za upomínky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován.

3. Usnesením ze dne 31. 10. 2022, č.j. 20 C 256/2022-34 byla řízení o podaných žalobách spojena ke společnému projednání.

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

5. Na základě k důkazu provedených listin (zákaznické karty, smluv o zápůjčkách, postupní smlouvy, přílohy [číslo] k postupní smlouvě, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k okamžitému splacení a k nim připojené poštovní archy, předžalobní výzva) má soud v tomto sporu za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 13. 2. 2019 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč a žalovaný se zavázala zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 2 052 Kč celkem 49 246 Kč, přičemž 25 000 Kč představuje dle smlouvy zápůjčku a 24 246 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 8 240 Kč, zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 408 Kč, částka za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 598 Kč. Strany ujednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně pevnou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 108,72%. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky. Na straně 3 a 4 těchto podmínek byly mezi stranami sjednány další sankce spojené s prodlením žalované při splácení zápůjčky – a to jednak smluvní pokuta v článku 6.1 podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do maxima stanoveného zákonem a další poplatky – jednak poplatky za upomínky ve výši 300 Kč (čl. 6 3 podmínek) a poplatky za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč (článek 6. 4. podmínek). Žalovaný dále uzavřel dne 8. 5. 2019 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný se zavázala zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 2 054 Kč celkem 36 965 Kč, přičemž 20 000 Kč představuje dle smlouvy zápůjčku a 14 643 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 4 901 Kč, zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a částka za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 790 Kč. Strany ujednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně pevnou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 1014,22 %. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky. Na straně 3 a 4 těchto podmínek byly mezi stranami sjednány další sankce spojené s prodlením žalované při splácení zápůjčky – a to jednak smluvní pokuta v článku 6.1 podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do maxima stanoveného zákonem a další poplatky – jednak poplatky za upomínky ve výši 300 Kč (čl. 6 3 podmínek) a poplatky za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč (článek 6. 4. podmínek). Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisy označenými jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k vrácení dluhu výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022, ve které byl vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky, přičemž výzvy byly podány k poštovní přepravě dne 10. 2. 2022. Předžalobními upomínkami ze dne 20. 5. 2022 byl žalovaný zástupcem žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru o neplatnosti smluv o zápůjčkách, jak bude popsáno níže, nepovažoval soud za nutné zabývat se detailním přezkoumáváním úvěruschopnosti žalovaného a návrh žalobce na výslech svědka [jméno] [příjmení], který měl za žalobce uzavírat se žalovaným smlouvy o zápůjčkách, pro nadbytečnost zamítl. Z ostatních listinných důkazů neučinil soud žádná podstatná skutková zjištění.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 13. 2. 2019 smlouva o zápůjčce částky 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit poplatek za zápůjčku 24 246 Kč, a to formou 24 pravidelných měsíčních splátek. RPSN činila 108,72 %. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky. Kde byly sjednány sankce spojené s prodlením žalovaného při splácení zápůjčky – a to jednak smluvní pokuta v článku ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a další poplatky za upomínky ve výši 300 Kč a poplatky za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč. Na tento závazek žalovaný uhradil 8 856 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dále uzavřena dne 8. 5. 2019 smlouva o zápůjčce částky 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit poplatek za zápůjčku 16 965 Kč, a to formou 18 pravidelných měsíčních splátek. RPSN činila 114,22 %. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky. Kde byly sjednány sankce spojené s prodlením žalovaného při splácení zápůjčky – a to jednak smluvní pokuta v článku ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a další poplatky za upomínky ve výši 300 Kč a poplatky za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč. Na tento závazek žalovaný uhradil 2 700 Kč. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Úvěruschopnost žalovaného byla přezkoumána.

7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny dle prvé smlouvy ve výši 25 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 24 246 Kč a dle druhé smlouvy za jistinu 20 000 Kč měl platit poplatek 16 965 Kč. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvách o zápůjčkách rozděleny na více částí, a to na úrok, zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvy neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Tomu také odpovídá označení ve smlouvách: poplatek za zápůjčku. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky nepředstavují nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Tuto skutečnost si dle soudu uvědomuje též žalobkyně, když v obou žalobách uvedla, že zaplacené částky žalovaným byly započteny na poplatek za zápůjčku jako celek, aniž by zohlednila její formální rozčlenění na 3 různé„ poplatky“. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje oba nároky z titulu poplatků jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představují úrok ve výši 48,5% ročně u první a 56,55 % ročně u druhé smlouvy a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v únoru 2019 činila 9,97 % ročně a v květnu 2019 činila 9,82 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Předchůdce žalobce by bez jakýchkoli pochybností zmíněné zápůjčky bez takového ujednání jako právnická osoba podnikající v oboru poskytování spotřebitelských úvěru neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvy, které nepřipouštěly jakoukoli negociaci ze strany žalovaného, který měl pouze možnost zápůjčky za stanovených parametrů přijmout nebo odmítnout. Je-li pak nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Co 183/2017. Soud dále podotýká, že podle něj o neoddělitelnosti jednotlivých částí smlouvy svědčí také ujednané a žalobkyní požadované sankce v podobě smluvní pokuty a sankčních poplatků, jelikož podle soudu právní předchůdce žalobkyně dopředu kompenzuje větší rizikovost svého obchodu sankcemi, které ve svém souhrnu s ujednaným poplatkem činí smlouvu, v případě prodlení žalovaného, drasticky nepoměrně výhodnou pro věřitele na úkor spotřebitele.

8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčených částek s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 33 444 Kč, když jedna poskytnutá zápůjčka činila 25 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 8 856 Kč a druhá zápůjčka činila 20 000 Kč a žalovaný na ni uhradil částku 2 700 Kč ( (25 000 Kč + 20 000 Kč) – (8 856 Kč – 2 700 Kč) = 33 444 Kč). Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 33 444 Kč uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvám žalobce k okamžitému vrácení finančních prostředků ze dne 10. 2. 2022, když z předložených podacích archu bylo zjištěno, že listiny byly podány k poštovní přepravě dne 11. 2. 2022. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 16. 2. 2022. Jelikož žalovaný nevrátil finanční prostředky, dostal se od 17. 2. 2022 do prodlení s plněním svého závazku. Žalobkyni tedy náleží z dlužné částky též úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb.

9. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatných smluv.

10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

11. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.