20 C 281/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 63 613 Kč s příslušenstvím a 211 831 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 152 733 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 152 733 Kč od 8. 5. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloby se co do částky 11 670 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 164 403 Kč od 29. 4. 2025 do 7. 5. 2025 a z částky 11 670 Kč od 8. 5. 2025 do zaplacení zamítají.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 10. 2025 vedenou pod sp. zn. 20 C 281/2025 se žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 13. 6. 2024, domáhala po žalovaném zaplacení částky 63 613 Kč s příslušenstvím, a to pohledávky ve výši 55 246,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 55 246,00 Kč ve výši 12 % ročně od 29. 4. 2025 do zaplacení, pohledávky ve výši 8 367,17 Kč, úroku ve výši 88,16 % p.a z částky 42 831,66 Kč od 29. 4. 2025 do 21. 5. 2025 ve výši 2 298,85 Kč, úrok ve výši 12 % p.a z částky 42 831,66 Kč od 22. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 29. 4. 2025 dosáhne částky 129 398 Kč, a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru na základě které mu poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 88,16 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 5 120 Kč, a to počínaje měsícem červenec 2024, na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 627 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. 1 smlouvy. Kredibilita žalovaného byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 36 240 Kč. V důsledku prodlení se splátkami č. 2, 4, 8 a 9, přičemž se splátkou č. 8 byl v prodlení od 21. 2. 2025 pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 27. 4. 2025. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, kdy tato celkem činila částku 51 967,98 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 29. 4. 2025 až do jejího zaplacení. Žalobkyně pak kapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestává z a) aktuální dlužné nové jistiny ve výši 51 967,98 Kč jejíž součástí byl původní dlužní jistina (42 831,66 Kč) a dlužné úroky za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9 136,32 Kč, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou v celkové výši 998 Kč, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, v celkové výši 400, Kč s příslušenstvím, kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši 8 367,17 Kč a úrok ve výši 88,16 % ročně z částky 42 831,66 Kč ode dne 29. 4. 2025 do zaplacení. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 22. 5. 2025) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12 % p.a, f) úhradu za pojištění schopnosti splácet dle přílohy č. 1 smlouvy ve výši 1 881 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh ničeho neuhradil.

2. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 10. 2025 vedenou pod sp. zn. 20 C 291/2025 se žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 13. 12. 2024, domáhala po žalovaném zaplacení částky 211 831 Kč s příslušenstvím, a to pohledávky ve výši 182 174,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 182 174,00 Kč ve výši 12% ročně od 29.04.2025 do zaplacení, 2) pohledávky ve výši 29 657,04 Kč, 3) úroku ve výši 72,84 % p.a z částky 149 428,16 Kč od 29. 4. 2025 do 21. 5. 2025 ve výši 6 664,94 Kč, úroku ve výši 12 % p.a z částky 149 428,16 Kč od 22. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 29. 4. 2025 dosáhne částky 557 395 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru na základě které mu poskytla úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 72,84 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 11 027 Kč, a to počínaje měsícem leden 2025, na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 1 350 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. 1 smlouvy. Kredibilita žalovaného byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázi NRKI. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 11 027 Kč. V důsledku prodlení se splátkou č. 2 od 21. 2. 2025 pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 27. 4. 2025. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, kdy tato celkem činila částku 176 526,81 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 29. 4. 2025 až do jejího zaplacení. Žalobkyně pak kapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestává z a) aktuální dlužné nové jistiny ve výši 176 526,81 Kč jejíž součástí byl původní dlužní jistina (149 428,16 Kč) a dlužné úroky za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 27 098,65 Kč, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou v celkové výši 998 Kč, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, v celkové výši 600, Kč s příslušenstvím, kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši 29 657,04 Kč a úrok ve výši 72,84 % ročně z částky 149 428,16 Kč ode dne 29. 4. 2025 do zaplacení. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 22. 5. 2025) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12 % p.a, f) úhradu za pojištění schopnosti splácet dle přílohy č. 1 smlouvy ve výši 4 050 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh ničeho neuhradil.

3. Usnesením ze dne 20. 10. 2025, č. j. 20 C 291/2025 bylo rozhodnuto, že řízení ve věcech vedených u podepsaného soudu pod sp. zn. 20 C 291/2025 a 20 C 281/2025 se spojují ke společnému řízení a vedeny budou nadále pod sp. zn. 20 C 281/2025.

4. Usnesením ze dne 2. 2. 2026, č.j. 20 C 281/2025-75, které nabylo právní moci dne 4. 3. 2026 soud vzhledem k částečnému zpětvzetí žalob zastavil řízení výrokem I. co se týká žaloby ze dne 13. 10. 2025 doručené soudu dne 14. 10. 2025 (původně vedené pod sp. zn. 20 C 291/2025) co do částky ve výši 37 801 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 801 Kč ve výši 12 % ročně od 29. 4. 2025 do zaplacení; co do částky ve výši 29 657,04 Kč; co do úroku ve výši 72,84 % p.a z částky 149 428,16 Kč od 29. 4. 2025 do 21. 5. 2025, úroku ve výši 12 % p.a z částky 149 428,16 Kč od 22. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 29. 4. 2025 dosáhne částky 557 395 Kč a výrokem II. co se týká žaloby ze dne 6. 10. 2025 doručené soudu dne 7. 10. 2025, co do částky ve výši 35 216 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 216 Kč ve výši 12 % ročně od 29. 4. 2025 do zaplacení; co do částky ve výši 8 367,17 Kč; co do úroku ve výši 88,16 % p.a z částky 42 831,66 Kč od 29. 4. 2025 do 21. 5. 2025, úroku ve výši 12 % p.a z částky 42 831,66 Kč od 22. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 29. 4. 2025 dosáhne částky 129 398 Kč. Nadále je řízení vedeno pro částku ve výši 20 030 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 030 Kč ve výši 12 % ročně od 29. 4. 2025 do zaplacení a pro částku ve výši 144 373 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 144 373 Kč ve výši 12 % ročně od 29. 4. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení.

5. Žalovaný se k podaným žalobám nevyjádřil.

6. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy č. , hodnota, vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 88,16 % ročně. První splátka úvěru měla být uhrazena v červenci 2024. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 6.1.smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dle bodu 6.2. smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 20. 7. 2024 a poslední splátka dne 20. 6. 2026. Z dokladu o vyplacení úvěru a zprávy banky má soud dále za prokázané, že žalovaný celý úvěr čerpal dne 16. 6. 2024 bezhotovostně převodem na účet. Dodatkem č. 1 smlouvy ze dne 13. 6. 2024 se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet ke smlouvě a zavázal se za pojištění hradit měsíčně částku 627 Kč. Z dopisů ze dne 24. 3. 2025 a 22. 4. 2025 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného v souvislosti s jeho prodlením k úhradě splátek č. 8, 9 a 10 20. 2. 2025, 20. 3. 2025 a 20.4. 2025. Z karty klienta a tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný celkem na uvedený závazek zaplatil 36 240 Kč, a to platbami v období od 20. 7. 2024 do 20. 1. 2025. Z dopisu ze dne 27. 4. 2025 vyplynulo, že ke shora uvedenému dni žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru, kdy tento sestával z jistiny 42 831 Kč kapitalizovaného úroku 9 136,32 Kč neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč, paušálních nákladů 400 Kč a dlužného pojistného 1 881 Kč.

8. Z listinných důkazů týkajících se úvěruschopnosti žalovaného v červnu 2024 (ověření v registru SOLUS a NRKI, formuláře hodnocení klienta a výpisy z účtu žalovaného za měsíce únor 2024 a březen 2024) soud zjistil, že Žalovaný uváděl, že má měsíční příjem 33 391 Kč výdaje na splátky 3 000 Kč měsíčně náklady na bydlení 5 577 Kč přičemž je zaměstnán na dobu neurčitou je svobodný a formu bydlení zaškrtl vlastní. Z výpisů z účtu bylo možné ověřit že v 02-2024 obdržel žalovaný příjem od zaměstnavatele ve výši 47000 0 88 k č , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, příjem od zaměstnavatele 35 107 Kč. Dne 19. 3. 2024 obdržel od ČSSZ nemocenskou za dobu od 11. 3. 2024 do 13. 3. 2024 ve výši 2 529 Kč. V měsíci únoru 2024 zaplatil žalovaný kartou sázkové kanceláři , právnická osoba, částku 36 000 Kč. V měsíci březnu 2024 zaplatil žalovaný kartou sázkové kanceláři , právnická osoba, částku 41 999 Kč. V systému SOLUS neměl evidované žádné dlužné splátky a dle výpisu ze systému NRKI byl v kategorii žádostí u finančních institucí evidovaný ve třetím nejlepším pásmu ze šesti a v kategorii expozice byl evidován ve druhé nejhorší kategorii ze čtyř.

9. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy č. , hodnota, vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 72,84 % ročně. První splátka úvěru měla být uhrazena v lednu 2025. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 6.1.smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dle bodu 6.2. smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 20. 1. 2025. Z dokladu o vyplacení úvěru a zprávy banky má soud dále za prokázané, že žalovaný celý úvěr čerpal dne 13. 12. 2024 bezhotovostně převodem na účet. Dodatkem č. 1 smlouvy ze dne 13. 12. 2024 se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet ke smlouvě a zavázal se za pojištění hradit měsíčně částku 1 350 Kč. Z dopisů ze dne 24. 3. 2025 a 22. 4. 2025 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného v souvislosti s jeho prodlením k úhradě splátek č. 2, 3 a 4 dne 20. 2. 2025, 20. 3. 2025 a 20.4. 2025. Z karty klienta a tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný celkem na uvedený závazek zaplatil 11 027 Kč, a to platbou ze dne 11. 2. 2025. Z dopisu ze dne 27. 4. 2025 vyplynulo, že ke shora uvedenému dni žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru, kdy tento sestával z jistiny 149428,16 Kč kapitalizovaného úroku 27 09,65 Kč neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč, paušálních nákladů 400 Kč a dlužného pojistného 4 050 Kč.

10. Z listinných důkazů týkajících se úvěruschopnosti žalovaného v prosinci 2024 (ověření v registru NRKI, formuláře hodnocení klienta a potvrzení banky o provedených platbách) soud zjistil, že Žalovaný uváděl, že má měsíční příjem 41 606 Kč a výdaje na splátky 0 Kč, splátky u žalobkyně 4 493 Kč měsíčně náklady na bydlení 6 949 Kč přičemž je zaměstnán na dobu neurčitou je svobodný a formu bydlení zaškrtl vlastní. Z potvrzení banky bylo možné ověřit že v říjnu 2024 obdržel žalovaný příjem od zaměstnavatele ve výši 34 273 Kč a v září 2024 příjem od zaměstnavatele 39 668 Kč. Dle výpisu ze systému NRKI byl v kategorii žádostí u finančních institucí evidovaný ve čtvrtém nejlepším (třetím nejhorším) pásmu ze šesti a v kategorii expozice byl evidován ve druhé nejhorší kategorii ze čtyř, přičemž oproti.

11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Předně je třeba odkázat na ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Z předmětných smluv o úvěrech pak plyne, že úrok byl sjednán v červnu 2024 ve výši 88,16 % ročně a v prosinci 2024 ve výši 72,84 % ročně. O uvedeném úroku nelze v žádném případě uvažovat jako přiměřeném, když soudu je s jeho rozhodovací účinnosti známé, že se úroková míra bank pro obdobné typy úvěrů pohybovala v červnu 2024 okolo 9,09 % ročně a v prosinci okolo 8,45 % ročně a žalobkyně požadovala úrokovou míru více než osmkrát větší, a z tohoto pohledu úvěrujícím požadovaný úrok se jeví jako nepřiměřený. Pokud v daném období byly bankami poskytovány úvěry a zápůjčky, kdy se úroková sazba pohybovala pod 10 % za jeden rok, tak i v případě, že by soud vzal v úvahu, že se může jevit přiměřenou i úroková sazba 3 krát vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky ohledně svojí kredibility (bonity), je možné jako přiměřený úrok hodnotit úrokovou sazbou okolo 30 % za rok. V daném případě ji však sjednaná úroková sazba více než dvojnásobně překračuje. V této souvislosti pak soud odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi Krajského soudu v Plzni – viz např. rozsudek ze dne 7.8.2018, č.j. 25 Co 141/2018-92, nebo ze dne 4. 9. 2019, č.j. 25 Co 270/2019. Ke shora uvedenému pak soud dále doplňuje, že jako neplatné shledává i ujednání o smluvních pokutách, kdy tyto jsou kumulovány v podstatě za tatáž prodlení, kdy výše smluvní pokuty se odvíjí toliko od délky prodlení úvěrovaného (žalovaného), kdy i náhradu nákladů v souvislosti s prodlením s úhradou splátek soud ve své podstatě považuje za smluvní pokutu. Rovněž tato ujednání soud shledává jako nepřiměřená a nemravná.

14. S ohledem na shora uvedené soud celý obchod zhodnotil jako nemravný a nezákonný. Soud má za to, že úvěrujícímu, který zneužívá postavení klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat soudní ochranu. Pro rozhodnutí v dané věci je také klíčové, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu žalobkyně, která by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupila. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně nesplatnou ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, posoudil právní vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka 200 000 Kč (50 000 Kč + 150 000 Kč). Žalovaný žalobkyni zaplatil 47 267 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko ohledně bezdůvodného obohacení v částce 152 733 Kč, když ve zbývající části žalovaný nárok zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, protože jakékoliv jiné žalobkyní požadované částky vycházejí z neplatné smlouvy. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Prodlení žalovaného přitom soud stanovil dle výzev ze dne 27. 4. 2025, ve kterých byl žalovaný vyzván k úhradě do 10 dnů.

15. Druhým důvodem, pro který jsou obě úvěrové smlouvy neplatné je skutečnost, že žalobkyně poskytla žalovanému oba spotřebitelské úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze soudem posuzovaných podkladů je zjevné, že již v červnu 2024 existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Významným důvodem vzbuzujícím pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr je měsíční výše plateb zaslaných sázkové kanceláři , Anonymizováno, , které jsou podle soudu alarmující. Významné také je, že žalobkyně neověřila příjem žalovaného ani v měsíci, ve kterém poskytla úvěry, ni v měsíci předcházejícím. Při poskytnutí obou úvěrů se spokojila s doložením příjmu naposledy 2 měsíce před poskytnutím úvěru. Pokud jde o úvěr poskytnutý v prosinci 2024, tak žalobkyně pro soud zcela nepochopitelně neprovedla lustraci žalovaného v databázi SOLUS, ale především poskytla úvěr přesto, že žalovaný dle jejích vlastních tvrzení měl problémy (byl v prodlení) se splácením již druhé a čtvrté splátky úvěru ze dne 13. 6. 2024. Dále žalovaným v žádosti tvrzený příjem 41 606 Kč neodpovídá potvrzením banky, dle kterých průměrný příjem za září a říjen 2024 činil 36 970 Kč. Lze mít také pochybnosti o pravdivosti žalovaným uvedených nákladů na bydlení, které žalobkyně nijak neověřila, a které jsou podle soudu nepravděpodobně nízké.

16. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Částečné zpětvzetí žalob má podle § 146 odst. 2 o.s.ř. stejný důsledek, jako neúspěch žalobkyně. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

17. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.