20 C 282/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 104 713,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 242,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 61 242,14 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč, splatných vždy do posledního kalendářního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení byť i jediné splátky řádně a včas.

II. Žaloba se co do částky 43 471,59 Kč a úroku z prodlení z částky 40 867,72 Kč od 17. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení, ve výši 5 396,47 Kč, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 104 713,73 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě návrhu označeného „Žádost / Smlouva o úvěru“ ze dne 10.5.2021 byla nejprve mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru na spotřebitelské zboží, kdy byla přesně stanovena výše a počet splátek. V souladu s touto žádostí o úvěru byl žalovaný zařazen do seznamu žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty. Žalobce tuto žádost vyhodnotil kladně a zaslal žalovanému tzv. Welcome Pack, ve kterém je holder s kreditní kartou a informacemi o smlouvě, sazebník, pojistné podmínky, podmínky ke kartě apod. Tímto procesem byla ve smyslu ustanovení čl. 12. odst. 1 OP uzavřena smlouva o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty , Anonymizováno, (dále jen „Karta“) (dále jen „Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 95 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru a Smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty společnosti , Jméno žalobkyně, . (dále jen „Obchodní podmínky“) a sazebník poplatků společnosti , Jméno žalobkyně, . (dále jen „Sazebník“). Vzhledem k opakovanému porušování Smlouvy, když se žalovaný dostával do prodlení s úhradou měsíčních splátek, byly mu zaslány upomínky k úhradě dlužných částek včetně příslušenství a včetně smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky a poplatku za odeslání upomínky. Na tyto upomínky žalovaný nereagoval. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více jak tří měsíčních splátek tedy způsobem uvedeným v čl. 5. odst. 5 Podmínek, žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne 26.9.2024, že v souladu s ustanovením čl. 5. odst. 5 Podmínek došlo k zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze Smlouvy. K zesplatnění všech závazků žalovaného došlo dnem následujícím po splatnosti nejpozději dospělé dlužné splátky, tj. dnem 26.9.2024. Žalovaný byl tímto dopisem zároveň vyzván, aby uhradil do 10 dnů od vystavení tohoto dopisu dlužnou částku na účet žalobce, což žalovaný neučinil. Jelikož žalovaný do dnešního dne svůj dluh, který má vůči žalobci, neuhradil, uplatňuje žalobce svůj oprávněný nárok žalobou u tohoto soudu. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou plnění (jeho části) vyplývající ze Smlouvy byl dle čl. 5. odst. 1 Podmínek sjednán v neprospěch žalovaného úrok z prodlení. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou, aby nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky uhradil dlužnou částku s příslušenstvím na účet žalobce. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil. Dlužná částka se přitom skládá ze splátek splatných do zesplatnění pohledávky 18 810,81 Kč, doplatku jistiny 83 099,05 Kč, Smluvní pokuta ve výši dle sazebníku, tj. 10 % z dlužných splátek 1 833 Kč, úroku z prodlení ve výši dle sazebníku 470,87 Kč, poplatku za odeslání upomínky ve výši po 150 Kč dle sazebníku - 300 Kč, poplatku za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků žalovaného 200 Kč. Celkem 104 713,73 Kč. Podáním ze dne 10. 11. 2025 žalobkyně doplnila svá tvrzení o sdělení, jakým způsobem ověřila úvěruschopnost žalované. Vzhledem na rozsah tvrzení týkající se přezkumu úvěruschopnosti soud odkazuje na doplnění tvrzení žalobkyně. Žalobkyně mimo jiné vycházela ze skutečnosti, že žalovaný měl měsíční příjem ve výši 38 500 Kč čistého. Žalobkyně také doplnila, že žalovaný pravidelně hradil splátky, proto mu byl po dohodě s ním navýšen opakovaně úvěrový rámec, dne 1. 11. 2022 na 50 000 Kč, dne 5. 6. 2023 na 65 000 Kč a dne 25. 11. 2023 na 95 000 Kč2. Žalovaný k věci uvedl, že nepopírá, že kartu měl a peníze čerpal. Měl tehdy nějaké problémy. Požádal, aby případná částka, která mu bude uložena byla stanovena ve splátkách. Se stanovením splátek a jejich výší žalobkyně souhlasila3. Z předložených listin (úvěrové smlouvy č. , IBAN, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledu plateb, úvěrových podmínek č. , Anonymizováno, , upomínek, oznámení o zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy) má soud za prokázané, že dne 10. 5. 2021 strany sjednali úvěr na koupi osobního automobilu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, tehdy , Anonymizováno, , a to úvěru částky 150 998 Kč s měsíční splátkou 3 930 Kč při úrokové sazbě 19,13 %, RPSN 21,03 %. Dále strany sjednaly v části B smlouvu o úvěrovém rámci, tedy o poskytnutí bezúčelového úvěru prostřednictvím kreditní karty. Platnosti smlouva měla nabýt podpisem dne 10. 5. 2021 a účinnosti měla nabýt okamžikem udělení souhlasu žalovaného s aktivací kreditní karty. Úvěrový rámec měl být poskytnut po vyhodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr na základě analýzy historie splácení dlužných částek ze smlouvy o úvěru na koupi zboží, porovnání příjmů a výdajů a údajů v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného vedených třetími osobami. Celková výše úvěrového rámce mohla činit nejvýše 50 000 Kč. Byla sjednána splatnost měsíčních plateb a způsob určení výše měsíční splátky, poplatky související se smlouvou o úvěrovém rámci a smluvní pokuta. Roční úroková sazba činila 22,06 % a RPSN 27,62 %. Z úvěrových podmínek, které jsou součástí smlouvy o úvěrovém rámci, konkrétně článku 12. 3 soud zjistil, že dokud by žalovaný nedal souhlas s aktivací kreditní karty nestala by se smlouva o úvěrovém rámci účinnou a nevznikají z ní práva a povinnosti. Souhlas s aktivací kreditní karty měl být dán telefonicky. Kreditní kartu však ani na žádost žalovaného neměla být aktivována, pokud nebude žalovanému udělen úvěrový rámec nebo pokud by existovaly podmínky pro pozastavení čerpání úvěrového rámce dle odstavce 12. 5 podmínek. Dle této části podmínek, která upravovala pozastavení čerpání úvěrového rámce, mohla žalobkyně pozastavit čerpání úvěrového rámce v případě, že úvěrovaný poruší smlouvu o úvěrovém rámci (zejména tím že se ocitne v prodlení s placením dlužných částek) nebo vyskytnou-li se okolnosti které mohou negativně ovlivnit závazky úvěrovaného ze smlouvy o úvěrovém rámci. Z upomínek ze dne 25. 3. 2024, 25. 4. 2024 a 25. 5. 2024 soud zjistil že žalovaný byl celkem třikrát upomínán k úhradě dlužných splátek úvěru. Z přehledu plateb soud zjistil že žalovaný z kreditní karty čerpal celkem 147 619,26 Kč a na účet ze kterého byly finanční prostředky čerpány uhradil celkem 86 377,12 Kč. Dopisem ze dne 26. 9. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 104 627,15 Kč z titulů úvěrové smlouvy, a to nejpozději do 20 kalendářních dní od data vystavení tohoto dopisu, tedy do 16. 10. 2024. Žalovaný tuto výzvu obdržel dne 2. 10. 2024 (dodejka). Z celkem tří dohod o změně aktuální výše úvěrového rámce soud zjistil, že úvěrový rámec byl žalovanému dne 1. 11. 2022 navýšen na 50 000 Kč, dne 5. 6. 2023 navýšen na 65 000 Kč a dne 25. 11. 2023 navýšen na 95 000 Kč. Z ověřovacího protokolu soud zjistil, že ke dni 10. 5. 2021 žalobkyně ověřila že žalovaný má příjem ze zaměstnání od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který za měsíc únor (březnová výplata) činil 31 809 Kč čistého a za měsíc březen (dubnová výplata) činil 47 376 Kč čistého. Z výpisů z běžného účtu žalobce soud zjistil, že za měsíc 3/2021 byl rozdíl příjmů a výdajů na účtu – 2 549,68 Kč a část příjmu ve výši 6 021,04 Kč pocházel z obchodů s kryptoměnami u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Za měsíc 4/2021 byl sice rozdíl příjmů a výdajů na účtu + 4 541,54 Kč, ale část příjmů (14 285 Kč) tvořil příjem od , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což byl zjevně příjem ojedinělý (nepravidelný) a pravděpodobně se jednalo o přeplatek na dani z příjmu fyzických osob za rok 2020 a část příjmu v celkové výši 15 345,17 Kč tvořili položky označené jako čerpání úvěru. Ze zvukového záznamu telefonního hovoru při aktivaci kreditní karty soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že nemá zaměstnání a diví se proto, že mu byla zaslána kreditní karta. Zaměstnankyně žalobkyně i přes tuto informaci provedla posouzení případu a kreditní kartu aktivovala.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud primárně zkoumal, zda žalobkyně splnila svoji povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru přezkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr a dospěl k závěru, že v daném případě ke dni 10. 5. 2021 existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tyto pochybnosti se bez dalšího podávají z analýzy výpisů z účtu žalobce za měsíce březen a duben 2021. V měsíci březnu 2021 byl rozdíl příjmů a výdajů na účtu žalobce záporný (– 2 549,68 Kč) a část příjmu ve výši 6 021,04 Kč pocházel z obchodů s kryptoměnami u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pokud by soud odhlédl od příjmu plynoucího z obchodu s kryptoměnami, který lze jen stěží považovat za stálý a jistý příjem, byl by rozdíl dokonce -8 570,72 Kč. V měsíci dubnu 2021 byl rozdíl příjmů a výdajů na účtu žalobce sice kladný (+ 4 541,54 Kč), ale část příjmů (14 285 Kč) tvořil přeplatek na dani z příjmu fyzických osob za rok 2020 a část příjmu v celkové výši 15 345,17 Kč tvořili položky označené jako čerpání úvěru. Pokud by soud odhlédl od příjmů na účtu v podobě čerpání úvěrů, byl by rozdíl příjmů a výdajů –10 803,63 Kč. Podle soudu je na místě mít na základě těchto skutečností důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Pokud jde o trojí navýšení spotřebitelského úvěru v listopadu 2022, červnu 2023 a listopadu 2023, které soud považuje za významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak zde žalobkyně i přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neunesla své břemeno tvrzení a důkazní ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalovaného při podstatném navýšení spotřebitelského úvěru a tím pádem dohody o změně výše úvěrového rámce byly bez jakýchkoliv pochybností absolutně neplatné.

8. Dalším důvodem, pro který soud považuje přezkum úvěruschopnosti žalobkyní za nedostatečný a tudíž smlouvu o úvěru z kreditní karty za absolutně neplatnou, je skutečnost, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr ke dni 10. 5. 2021, což byl den uzavření smlouvy na úvěr částky 150 998 Kč (na koupi automobilu). Ke dni aktivace kreditní karty, tedy ke dni 23. 7. 2021 však okolnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr již nebyly aktuální, jelikož žalovaný neměl zaměstnání, tudíž neměl zajištěný ani stálý příjem. Tuto skutečnost taktéž sdělil žalobkyni před aktivací kreditní karty. Žalobkyně přesto žalovanému poskytla úvěrový rámec na kreditní kartě do částky 35 000 Kč. Ačkoliv formálně nastala platnost smlouvy o úvěrovém rámci jejím podpisem dne 10. 5. 2021, tak účinnost smlouvy byla sjednána ke dni její aktivace, tedy ke dni 23. 7. 2021. Pokud žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr k datu účinnosti smlouvy jedná se o obcházení ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Zároveň došlo k aktivaci karty v rozporu s čl. 12.3 a 12.5 úvěrových podmínek, jelikož skutečnost, že žalovaný nebyl zaměstnán a tudíž neměl příjem, byla zcela jistě skutečností, která negativně ovlivňovala závazky žalovaného a měla vést žalobkyni zamítnutí aktivace kreditní karty.

9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení žalovaným čerpaných finančních prostředků s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak čerpáním peněžních prostředků obohatil o částku 61 242,14 Kč, když čerpal celkem 147 619,26 Kč a uhradila celkem 86 377,12 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 61 242,14 Kč uhradil. Jelikož se žalovaný dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků zesplatnění pohledávky ze dne 26. 9. 2024, když výzva byla žalovanému doručena dne 2. 10. 2024 a do 20 dne od data výzvy měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 16. 10.

202. Jelikož tak neučinil, dostal se od 17. 10. 2024 do prodlení s plněním svého závazku. Úrok z prodlení odpovídá ust. § 1970 OZ ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb..

10. Co do zbytku soud žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatné smlouvy.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 396,47 Kč, přičemž tato částka představuje 17 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,5 %, když příslušenství bylo kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 189 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 104 713,73 Kč sestávající z částky 5 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 650 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 1. 2026 náhrada 2 422,70 Kč za 190 ujetých km v částce 1 522,70 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 772,70 Kč ve výši 4 782,27 Kč.

12. Ke splnění povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení byla ustanovena 14denní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a se souhlasem žalobkyně bylo plnění dlužné částky stanoveno žalovanému ve splátkách, a to pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení byť i jediné splátky řádně a včas.