20 C 306/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 32 032,55 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na zaplacení částky 32 032,55 s úrokem z prodlení z částky 15 398,31 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 32 032,55 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 398,31 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci dne 30. 7. 2024 distančním způsobem uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 70 700 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal finanční prostředky žalobkyni vrátit do sjednaného data splatnosti, a to spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.Anonymizováno.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 30. 7. 2024 ve výši 17 000 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 1 860 Kč a to dne 10. 9. 2024 částku 51.20 Kč a dne 10. 10. 2024 částku 1 669.05 Kč. Dne 6. 12. 2024 částku 139.75 Kč. Částky zaplacené žalovaným byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobce vypověděl smlouvu, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne 7. 4. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 8. 4. 2025. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobci nesplacený dluh v celkové výši 32 032.55 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z jistiny 15 139,99 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru: 258.32 Kč a smluvního úroku 16 634,24 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy smluvní úrok ve výši 0.93 % denně z nesplacené části jistiny.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 30. 7. 2024 mezi žalovaným a žalobkyní. Obsahem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru do 70 700 Kč s postupným a opakovaným čerpáním se splatností nejpozději do 21. 1. 2026. Byl sjednán poplatek za vyplacení tranše 1,99 % z vyplacené tranše, dále si strany úrok 0,933 % denně a RPSN činilo 1 422,87 %. Součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně, s nimiž žalovaný vyslovil svůj souhlas. Ačkoliv bylo doloženo ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím bankovní identity, tak ke této smlouvě ani k dalším listinám nebyl připojen podpis žalovaného ani jiný ověřovací identifikátor, toliko podpis žalobkyně (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, sazebník a údaje o poskytovali spotřebitelského úvěru). Žalobkyně soudu dále předložila i výpis o posouzení úvěruschopnosti, listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti, BankID výpis a přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a předpis denních splátek, z nichž vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dne 30. 7. 2024 žalovanému na účet č. č. účtu zaslala částku 17 000 Kč. Stejné číslo účtu bylo uvedeno i ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu e-mailem dne 7. 4. 2025 a zástupcem žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby z 12. 7. 2025 včetně podacího lístku). Ze sdělení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil celkem 21 443,14 Kč, přičemž 1 860,01 Kč bylo započteno na jistinu a 19 583,13 Kč bylo započteno na příslušenství.

5. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

6. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet jako na neplatnou. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 17 000Kč hradit dále poplatek za vyplacení 258,32 Kč a úrok 0,933 % denně. Takto sjednaný úrok vyjádřený v procentech ročně v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 340,55 % ročně a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. O nemravnosti dále svědčí též kumulace takto vysokého úroku se smluvní pokutou 0,1 % denně sjednanou v čl. VIII. a dalších sankcí. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v červenci 2024 činila 15,09 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalované, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017.

8. S ohledem na shora uvedené závěry tak žalobkyně měla právo na vrácení půjčené částky s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 17 000 Kč, ale podle sdělení žalobkyně jí vrátil 21 443,14 Kč, tedy bezdůvodné obohacení přeplatil a zcela jistě již nemá žalobkyni co vracet. Soud ze shora uvedených důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení. Ty mu však žádné nevznikly. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.