20 C 372/2022

Plný text

Okresní soud adresa -město rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu tituly před jménem jméno FO a přísedících jméno FO a jméno FO ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované adresa Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno IČO žalované sídlem Adresa žalované o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba pro zmatečnost podaná žalovanou se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost ve výši 16 472,15 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalovaná se prostřednictvím žaloby pro zmatečnost domáhala zrušení rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (pozn.: v žalobě je sice uvedeno „usnesení Krajského soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ,“ avšak dle obsahu podání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), jakož i procesních okolností – konkrétně např. ze shodného data vyhlášení rozhodnutí, že žaloba navazuje na rozsudek na č. l. 100, žalovaná počítá lhůtu k podání žaloby pro zmatečnost od jeho doručení, z tvrzení o složení senátu, že na č. l. 385 se žádné usnesení nenachází, atd. je zcela zřejmé, že žalovaná napadá zmíněný rozsudek a obsah návrhu v bodu III žaloby pro zmatečnost je jen zjevnou nesprávností) s odůvodněním, že u předsedy senátu , tituly před jménem, , jméno FO, byly dány důvody pro jeho vyloučení z projednávané věci, neboť v minulosti pro něj pracovala , jméno FO, jako , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, jí rozmlouval jít pracovat do soukromé sféry, později – po , Anonymizováno, nebo více letech – na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, skončila a stala se pracovnicí žalované, navázala vztah s jejím jednatelem a o několik let s ním počala dítě. Kvůli poměru , tituly před jménem, , jméno FO, k matce dítěte jednatele žalované byl důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. O tom se žalovaná dozvěděla po jednání před odvolacím soudem dne , datum, .

2. V předchozím řízení bylo dotčeno právo žalované na spravedlivý proces, 1) tím, že vůbec neměla být vydána kvalifikovaná výzva k vyjádření se k žalobě, 2) žalovaná žádala o prodloužení lhůty a ta byla pracovnicí zdejšího soudu telefonicky prodloužena, přičemž teprve po podání vyjádření k žalobě mu lhůta písemně nebyla prodloužena. Rozsudek pro uznání vyhlášený v původním řízení je proto v rozporu s písemnými důkazy založenými ve spise. Žalobce se dopustil nepřímých útoků na majetek žalované a hrubě porušoval povinnosti vyplývající z pracovního poměru: švindloval docházku – vykázal odpracované hodiny za cca 2 000 Kč měsíčně navíc, odmítal vrátit služební automobil, neplnil pracovní pokyny, měl neomluvené absence za dobu 4 dnů. Byly proto splněny podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru.

3. Rozsudek krajského soudu nebyl vůbec vyhlášen, jeho odůvodnění je zatíženo vadami, pro něž je neurčitý a neplatný, protože , tituly před jménem, , jméno FO, při jeho odůvodňování zaměňoval rozsudek pro uznání a pro zmeškání a písemné vyhotovení rozsudku se proto liší od jeho odůvodnění na jednání.

4. Žalobce navrhoval žalobu pro zmatečnost zamítnout, protože zmatečnostní důvod není dán.

5. Soud vzal za prokázané, že , jméno FO, pracovala u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v době od , datum, do , datum, na pracovním místě , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, byl ke , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, přeložen z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, k , datum, . , tituly před jménem, , jméno FO, nezná.

6. Uvedené skutečnosti jsou prokázány potvrzením personálního oddělení ze dne , datum, na č. l. 116, v němž personalistka , Anonymizováno, , Anonymizováno, uvedla dobu trvání pracovního poměru a pracovní zařazení , jméno FO, . Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 116, jakož i z obdobného vyjádření ze dne , datum, na č. l. 119 plyne, že , jméno FO, nezná, nikdy pro něj jako , Anonymizováno, nepracovala; ke , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl přeložen k , datum, , do , datum, byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, .

7. Žaloba pro zmatečnost je v občanském soudním řádu koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem (trpí zmatečností), popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je-li nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková rozhodnutí byla dodatečně odstraněna, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná. Žaloba pro zmatečnost je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž došlo k závažným procesním nedostatkům (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 33 Cdo 3518/2019).

8. Žalovaná je procesně legitimována k podání žaloby pro zmatečnost, protože byla účastníkem původního řízení a také rozhodnutí, jež žalobou napadla, je způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost, neboť jde o pravomocný rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno (§ 229 odst. 1 o. s. ř.).

9. Žaloba byla rovněž podána ve lhůtě uvedené v § 234 odst. 3 o. s. ř. Že ve věci rozhodoval vyloučený soudce žalovaná uvedla poprvé v podání ze dne 24. 10. 2023 na č. l. 97, v němž – po vyhlášení potvrzujícího rozsudku odvolacím soudem – uplatnila námitku podjatosti a uvedla, že se o skutečnostech zakládajících podjatost dozvěděla po vyhlášení rozsudku a že nebyla poučena podle § 15a o. s. ř. K tomu lze poznamenat, že na tom, zda žalovaná byla či nebyla poučena o možnosti podat námitku podjatosti, nesejde, protože se dle ustálené judikatury (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 3483/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 20 Cdo 432/2010, nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 1811/2014) jedná o dva různé instituty a rozhodnutí o námitce podjatosti nevylučuje uplatnění námitky podjatosti v odvolacím řízení či žalobou pro zmatečnost, jak to i výslovně plyne z § 16b části věty za středníkem o. s. ř.

10. Není důležité ani to, zda je skutečně pravdou, že se žalovaná o důvodech, v nichž spatřuje podjatost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soudu dozvěděla po vyhlášení rozsudku. Subjektivní tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost určená v § 234 odst. 3 o. s. ř. počíná běžet v okamžiku, kdy se účastník, který žalobu podává, dozvěděl o tom, že jsou zde takové skutkové okolnosti, které zakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, jenž vydal žalobou napadené rozhodnutí nebo se na jeho vydání podílel, nejdříve však dnem, kdy bylo tomuto účastníku doručeno rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a proti němuž žaloba pro zmatečnost směřuje (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1510/2022).

11. Napadený rozsudek byl žalované doručen 21. 11. 2023, žalobu pro zmatečnost podala dne 11. 11. 2023, žalovaná tak podala žalobu ve smyslu § 234 odst. 3 o. s. ř. včas.

12. V žalobě pro zmatečnost se uvede důvod žaloby (důvod zmatečnosti) nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 až 4 o. s. ř. byl uplatněn, ale současně způsobem, aby bylo nepochybné, v čem je spatřován; důvod zmatečnosti může být měněn jen po dobu trvání lhůty k žalobě pro zmatečnost. Soud při rozhodování o žalobě pro zmatečnost posuzuje napadené rozhodnutí jen z pohledu důvodu zmatečnosti, který byl uveden v žalobě pro zmatečnost nebo který byl označen dodatečně (vedle již uvedeného důvodu zmatečnosti nebo místo něho) v době, kdy ještě běžela lhůta k žalobě pro zmatečnost; uplatněnými důvody zmatečnosti je vázán. Soud, který žalobu pro zmatečnost projednává, je vždy vázán (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2013, sp. zn. 21 Cdo 4119/2011).

13. Soud při projednávání žaloby pro zmatečnost proto mohl přihlédnout jen k tvrzení žalované o vyloučení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, ; k tvrzením k tvrzením žalované uvedeným na jednání dne , datum, – tj. po uplynutí lhůty k podání žaloby, jež připadla na , datum, – přihlédnout nesměl. Nelze se dovolávat ani odkazu na podání ze dne , datum, na č. l. 97, tento odkaz je zjevně veden jen na pasáže, v němž se žalovaná zabývá vztahem , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , a nikoli na jakékoli části daného podání (vyjádření je celkem jednoznačné: „Podrobněji se k tématu žalovaná vyjadřovala svým přípisem ze dne 24. 10. 2023,“ přičemž jediným tématem žaloby pro zmatečnost je vyloučení soudce).

14. K tomu lze uvést, že pravdivost tvrzení žalované, jež ji měla (a po právní stránce i byla způsobilá) ji obránit ve věci samé, zdejší soud není oprávněn zjišťovat vůbec, protože nevystihují žádnou ze zmatečnostních vad vyjmenovaných v § 229 odst. 1 o. s. ř. Soud rovněž nebyl oprávněn zjišťovat, zda v dané věci byly splněny podmínky pro vydání výzvy k vyjádření k žalobě dle § 114b o. s. ř., neboť to bylo předmětem vlastního přezkumu v odvolacím řízení. O zmatečnostní vadu dle § 229 odst. 3 o. s. ř. zřejmě nejde ani v případě nepřezkoumatelnosti rozsudku založeného tím, že se v rozporu s § 157 odst. 2 in fine o. s. ř. rozchází písemné a vyhlášené odůvodnění rozhodnutí. Zákon nestanoví prioritu jednoho před druhým, právě naopak, soud má dbát toho, aby byly v souladu. O takové vadě by však jednak musel ve smyslu § 235a odst. 1 o. s. ř. rozhodovat soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, což v souzené věci již s ohledem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, na č. l. 172 ani není možné, a jednak aby šlo usoudit na to, že vyhlášené a písemné odůvodnění se rozcházejí, by bylo třeba, aby se neshodovaly v podstatných znacích. O takové určitě nejde v případě různých přeřeknutí, jež jsou či s ohledem na okolnosti věci musí být účastníky hodnocena jako zjevně nesprávná (lze si např. záměnu žalobce a žalovaného při odůvodňování vyhlášeného rozhodnutí).

15. Jestliže soud výše dovodil, že žalovaná podala žalobu pro zmatečnost právě proti výše uvedeném rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek pro uznání, a nedovodil, že žalobu podala proti neexistujícímu usnesení na č. l. 385, v podobném duchu – i kdyby se předseda senátu při odůvodňování vyhlášeného rozsudku skutečně přeřekl a vyslovil, že byl potvrzen rozsudek pro zmeškání – žalovaná si jednoduše nemohla začít myslet, že se rozhodovalo o rozsudku pro zmeškání a ne pro uznání, tudíž takové přeřeknutí ani nemůže vyústit v závěr o tom, že se vyhlášené a písemné rozhodnutí neshodují.

16. Z provedeného dokazování je jednoznačné, že podmínka uvedené v § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není splněna, protože ve věci vyloučený soudce nerozhodoval.

17. Navíc, i kdyby bylo prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, se znají a ona pro něj , Anonymizováno, dříve, než se s jednatelem žalované vůbec poznala, pro závěr o jeho podjatosti by to nestačilo. Běžné kolegiální či profesní známosti samy o sobě důvodem k vyloučení pro podjatost nejsou; k vyloučení mohou vést toliko takové vztahy, jež přesahují svou intenzitou běžný společenský styk či známost (, jméno FO, , A.: Podjatost soudců v rozhodovací praxi vrcholných soudů ČR. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 58-62).

18. Jelikož soud z výše uvedených důvodů neměl za podstatné, zda se předseda senátu při odůvodňování vyhlášeného rozhodnutí přeřekl či ne, neprováděl důkaz nahrávkou z jednání; ze stejného důvodu soud neprováděl dokazování k nepodstatným okolnostem života , jméno FO, , např. kdy nastoupila do pracovního poměru k žalované, po kolika letech společné známosti počala dítě s , Anonymizováno, žalované atd., ani neumožnil v tomto směru ani doplnění tvrzení žalovanou.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 235a odst. 2 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost. Náklady řízení žalobce sestávají z nákladů právního zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč v sazbě 2 500 Kč za 1 úkon do konce roku 2024 a z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč v sazbě 3 700 Kč za 1 úkon od roku 2025. Advokátka žalobce jej zastoupila při jednání dne , datum, a , datum, , jež přesáhlo dvě hodiny, za což jí náleží odměna ve výši 9 900 Kč (2 500 Kč + (2 x 3 700 Kč)), spolu s náhradou hotových výdajů ke třem úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 AT v paušální výši 1 200 Kč (300 Kč + (2 x 450 Kč)). O přípravu a převzetí právního zastoupení nešlo, protože se jednalo o uplatněný opravný prostředek v témže řízení. Žalobkyni dále vznikly náklady na cestovní výdaje právní zástupkyně ve smyslu § 13 odst. 1 AT ve výši 190 Kč za vlakovou jízdenku a za cestu autem k jednání dne , datum, ze , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět, celkem 156 km, osobním automobilem s průměrnou spotřebou 5,7 l/100 km a ceně benzínu ve výši 34,70 Kč za 1 l a při základní sazbě amortizace ve výši 5,80 Kč za 1 km jízdy ve výši 1 213,35 Kč ((34,70 x 5,7 /100 + 5,80) x 156). Podle § 14 odst. 1 písm. a) AT náleží advokátovi žalobkyně náhrada za promeškaný čas za 4 započaté půlhodiny času stráveného na cestě k jednání dne , datum, ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, a 6 započatých půlhodin za cestu k jednání dne , datum, ve výši 900 Kč, tj. celkem 1 300 Kč. Jelikož právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH, je třeba ve smyslu § 151 odst. 2 o. s. ř. poskytnout též náhradu této daně, a to z odměny ve výši 9 900 Kč, režijního paušálu ve výši 1 200 Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 1 300 Kč a náhrady cestovného ve výši 1 213,35 Kč, spolu 13 613,35‬ Kč. Při sazbě DPH ve výši 21 % činí náhrada DPH 2 858,80 Kč. Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 16 472,15 Kč a žalovaná je povinna ji zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).