20 C 374/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 48 216,84 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 196 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 196 Kč, od 15. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 16 020,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 463,88 Kč, úroku 29,55 % ročně z částky 40 177,45 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení od 17. 10. 2023 do 14. 6. 2024, úroku z prodlení z částky 8 881,45 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 32 196 Kč od 15. 6. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 3. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 48 216,84 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za období od 17. 10. 2023 do 29. 4. 2024 v celkové výši 3 354,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem z aktuální dlužné jistiny za období od 17. 10. 2023 do 29. 4. 2024 v sazbě 29,55 % ročně v celkové výši 6 463,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z žalované jistiny 41 077,45 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem 29,55 % ročně z částky 40 177,45 Kč za totéž období. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne 15. 3. 2023 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč na její účet. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu , Anonymizováno, www., Anonymizováno, .cz, o vystavení rozpisu plateb byl žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle Smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobce smluvní úrok ve výši 60 % ročně. V souladu se Smlouvou a čl.

8. Smluvních podmínek byl žalovaná povinna hradit také poplatky a náklady. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas dle Smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky (čl. 11.1 písm. c) Smluvních podmínek). Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobce v souladu s čl. 11.3 Smluvních podmínek zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl v souladu se Smlouvou a s čl. 11.3 Smluvních podmínek zesplatněn ke dni 16.10.2023. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 17 804 Kč. Součástí žalované částky je dlužná jistina ve výši 40 177,45 Kč, dlužného poplatky ve výši 900 Kč za zaslání tří upomínek a dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 16. 10. 2023 ve výši 7 139,39 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byla žalovaná písemně informována.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou měla být uzavřena dne 15. 3. 2023 smlouva o úvěru částky 50 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 60 % ročně. RPSN měla činit 81,02 %. Nedílnou součástí měly být smluvní podmínky. Ze skutečnosti, že žalované byla skutečně dne 15. 3. 2023 zaslána částka 50 000 Kč lze usuzovat, že skutečně souhlasila s obsahem smlouvy podle osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru a obchodními podmínkami. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradil celkem částku 117 804 Kč. Bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet jako na neplatnou. Žalovaná měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 50 000 Kč hradit dále úrok ve výši 60 % ročně. Jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v březnu 2023 činila 15,42 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. 25 Co 183/2017.

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené částky s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 32 196 Kč, když poskytnutá částka činila 50 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná uhradila celkem částku 17 804 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 32 196 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků - oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 30. 5. 2024. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne 4. 6. 2024 a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 14. 6. 2024. Jelikož tak neučinila, dostala se od 15. 6. 2024 do prodlení s plněním svého závazku. Úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. ke dni 1. 3. 2020, proto byl přiznán ve výši 14,75 % ročně. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatné smlouvy.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož úspěch obou stran je v zásadě totožný.

8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.