20 C 76/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 79 198 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 449 Kč, od 9. 7. 2023 do zaplacení a částku 13 498 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 498 Kč, od 9. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 59 251 Kč se zbývající částí požadovaného příslušenství, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 11. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 24 469 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny 18 507,02 Kč za období od 4. 2. 2023 do 1. 6. 2023 v celkové výši 909,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem z jistiny 18 507,02 Kč za období od 4. 2. 2023 do 1. 6. 2023 v sazbě 22,32 % ročně v celkové výši 1 353,97 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny 18 507,02 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem 22,32 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 10. 12. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , RČ, (dále též smlouva č. 1), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tímto úvěrem se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 16 000 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek po 617 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 3. 2. 2023. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 29. 8. 2022. Celkem žalovaný zaplatil 13 551 Kč. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 18 507,02 Kč, na dlužném poplatku za hotovostní inkaso 5 287,80 Kč a dále poplatku za sjednané životní pojištění 317,26 Kč a za poplatek za asistenční služby ve výši 356,92 Kč. Dále se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 54 729 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny 37 833,64 Kč za období od 9. 4. 2023 do 1. 6. 2023 v celkové výši 851,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 37 833,64 Kč za období od 9. 4. 2023 do 1. 6. 2023 v celkové výši 1 177 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny 37 833,64 Kč od 2. 6 2023 do zaplacení a s úrokem 20,74 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 25. 9. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , RČ, (dále též smlouva č. 2), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 42 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se , Anonymizováno, zavázal uhradit taktéž částku 39 480 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 140 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 8 400 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 23 940 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 80 týdenních splátek po 1 041 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 8. 4. 2023. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 29. 8. 2022. Celkem žalovaný zaplatil 28 502 Kč. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 37 833,64 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso 15 746,70 Kč a dále poplatek za sjednané životní pojištění 684,07 Kč a poplatek za asistenční služby 464,59 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 došlo s účinností k témuž dni k postoupení obou pohledávek žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne 10. 12. 2021 smlouva o úvěru částky 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek 16 000 Kč představující úrok ve výši 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč a dále poplatek za pojištění 480 Kč a poplatek za asistenční služby 540 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 617 Kč. RPSN činila 225,20%. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V případě sjednání úhrady formou 60 týdenních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 32,15 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla také uzavřena dne 25. 9. 2021 smlouva o úvěru částky 42 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek 39 480 Kč představující úrok ve výši 7 140 Kč, poplatek za administrativní činnost 8 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek 23 940 Kč, a to formou 80 pravidelných týdenních splátek po 1 041 Kč. RPSN činila 172,85 %. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V případě sjednání úhrady formou 80 týdenních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 20,74 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávky byly postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradil na první smlouvu částku 13 551 Kč a na druhou smlouvu částku 28 502 Kč. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny dle prvé smlouvy ve výši 20 000 Kč hradit dále poplatky v celkové výši 16 000 Kč a dále poplatek za pojištění a asistenční službu a dle druhé smlouvy za jistinu 42 000 Kč měl platit poplatky v celkové výši 39 480 Kč a poplatek za pojištění a asistenční službu. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvách rozděleny na více částí, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvy neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky nepředstavují nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Na tuto skutečnost lze mimo jiné usuzovat ze zjištění, že služba hotovostní inkaso je zpoplatněna vyšší částkou u smlouvy s vyšší jistinou, ačkoliv úkony vztahující se k této „službě“ jsou z logiky věci totožné a měli by být tudíž zpoplatněny stejně. Zatímco u první smlouvy vychází částka za jedno hotovostní inkaso na cca 133 Kč, tak ve druhém případě (s vyšší jistinou) na částku cca 299 Kč. Vysvětlením je právě skutečnost, že jde o skrytě sjednaný úrok. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje oba nároky z titulu poplatků jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představují úrok ve výši 69 %, resp. 61 % ročně a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v září až prosinci 2021 nepřekročila 7,5 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčky bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvy nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017. Dále soud konstatuje, že ujednání o sjednání pojištění a asistenční služby soud považuje za závislé a na platnosti úvěrových smluv a z tohoto důvodu jsou neplatná také tato ujednání.

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčených částek s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil jednak o částku 6 449 Kč, když jedna poskytnutá částka činila 20 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 13 551 Kč a dále o částku 13 498 Kč, když druhá poskytnutá částka činila 42 000 Kč a žalovaný na ni uhradil částku 28 502 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení v celkové výši 19 947 Kč uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků - oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 23. 6. 2023. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 28. 6. 2023 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 8. 7. 2023. Jelikož tak neučinil, dostal se od 9. 7. 2023 do prodlení s plněním svého závazku. Úrok z prodlení byl stanoven v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatných smluv.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.