21 C 122/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 000 Kč s příslušenstvím + 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 020 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se dvěma žalobami sp. zn. 21 C 122/2025 a sp. zn. 21 C 133/2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2x 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (původně creditON.cz, s.r.o.) poskytl žalovanému dne 21. 6. 2023 finanční částku 10 000 Kč, dne 19. 6. 2023 finanční částku 10 000Kč, dne 20. 2. 2023 finanční částku 12 000 Kč, dne 19. 7. 2023 finanční částku 2000 Kč a dne 20. 2. 2023 finanční částku 6000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámce k platbě bylo uvedeno 7702012043. Předmětem tohoto řízení učinila žalobkyně toliko poskytnutou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale žalobce není schopen uzavřenou smlouvu doložit. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, ., která posléze smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení žalované částky dne 26. 12. 2024 předžalobní výzvou a určila datum splatnosti dlužné částky tak, že k datu odeslání přičetla 10 dnů, kdy se výzva k úhradě dostala do dispozice adresáta (žalovaného). Žalovaný dlužnou částku celkem 40 000Kč přesto nezaplatil.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. května 2025, č.j. 21 C 133/2025-12 byly dvě shora uvedené žaloby spojeny ke společnému řízení a projednání.

3. Žalovaný se k žalobám nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný dne 21. 6. 2023 obdržel finanční částku 10 000 Kč, dne 19. 6. 2023 finanční částku 10 000Kč, dne 20. 2. 2023 finanční částku 12 000 Kč, dne 19. 7. 2023 finanční částku 2000 Kč a dne 20. 2. 2023 finanční částku 6000 Kč, a to na svůj bankovní účet č. , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, . (prokázáno výpisem z účtu a zprávou banky ze dne 21. 3. 2025). Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni jednotlivými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a 26. 12. 2024 (viz obě smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně informovala žalovaného o této skutečnosti dopisem ze dne 26. 12. 2024, v rámci něhož vyzvala žalovaného též k zaplacení dlužné částky, kterou žalovaný (dle tvrzení žalobkyně) do dnešního dne neuhradil. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak, což se však nestalo.

5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný a je namístě žalobě vyhovět. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši žalované částky a žalobkyně, na kterou byla pohledávka platně převedena smlouvami o postoupení pohledávek současně vyzvala žalovaného k vrácení takto poskytnutých peněžních prostředků. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku, neboť dospěl k závěru, že žalovaný obdržel plnění bez právního důvodu, pročež na jeho straně vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., které je povinen žalobkyni vydat, a to včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši určené § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 020 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč (2x800Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (do 31. 12. 2024) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za jeden úkon právní služby (podání návrhu již v roce 2025) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč. Na závěr soud uvádí, že žalobkyni náhradu nákladů přiznal, jako kdyby se svého nároku domáhala toliko jedinou žalobou, neboť neshledal účelně vynaloženým nákladem podávat dvě žaloby (dne 11. 3. 2025 a 26. 2. 2025) ani ne měsíc po sobě, když i výzva k úhradě částek byla žalovanému zasílána v totožný den.

8. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.