21 C 13/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 27 075 s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč jdoucím od 1. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba pro zaplacení částky 12 075Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 075 Kč jdoucím od 11. 6. 2024 do 31. 7. 2025, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 075 Kč jdoucím od 1. 8. 2025 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 15 000 Kč jdoucím od 1. 8. 2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 1. 2026 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 075 Kč spolu se zákonným, úrokem z prodlení z částky 21 000Kč jdoucím od 11. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 6. 2025 se společností právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa, která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 2. 6. 2025 se společností právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 9. 2. 2024 smlouvu o úvěr ve výši 15 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena na podkladě shora uvedené smlouvy na jeho bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se dle odst. 2.1.

6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný byl dle odst. 2.1.7. smlouvy povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 10. 6. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 11. 6. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI. smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě i formou výzvy ke splnění dluhu před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Výzva byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 20. 7. 2025. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném úhradu částky 21 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 15 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč nejpozději splatných dne 10. 6. 2024. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru (10. 6. 2024). Žalobkyně proto dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení do data odeslání předžalobní výzvy. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty po zohlednění případných úhrad žalovaného činí 6 075 Kč.

2. Žalovaný se k žalobám nevyjádřil, k ústnímu jednání soudu se nedostavil, a žalobkyně se z tohoto omluvila.

1. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

2. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru č. hodnota, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 9. 2. 2024. Na základě této ve shodě s jejími výše uvedenými skutkovými tvrzeními poskytla žalovanému částku 15 000 Kč na žalovaným sdělený účet č. č. účtu (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 9. 2. 2024 a výpisem z účtu společnosti Anonymizováno., včetně toho že žalovaný je majitelem tohoto účtu). Částka 15 000Kč byla žalovanému poskytnuta s úrokem ve výši 40 % měsíčně (RPSN ve výši 5518,07 %), její splácení bylo ujednáno, tak jak je uvedeno výše. Věřitelem pohledávky za žalovaným se stala na základě shora uvedených smluv o postoupení žalobkyně (smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 20. 7. 2025 (stejně tak byla datována a odesílána předžalobní výzva), když dne 23. 7. 2025 byly tyto písemnosti podány na poštu.

3. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

4. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.

7. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části, neboť uzavřená smlouva je absolutně neplatná jednak pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, a dále z toho důvodu, že právní předchůdce žalobkyně řádně neprověřil úvěruschopnost žalovaného při jejím podpisu. Žalobkyně k ověřování solventnosti žalovaného soudu předložila výpisy z jeho účtu, z kterých je patrné, jak žalovaný hospodařil (tedy jaké byly jeho příjmy a výdaje), nicméně její právní předchůdce nezohlednil, že žalovaný opakovaně žádal a dostával další úvěry a půjčky od nebankovních ústavů (9. 11. 2023 částku 12 000Kč, 21. 11. 2023 7 000Kč, 26. 10. 2023 částku 10 000Kč, 4. 9. 2023 částku 15 000Kč, 11. 9. 2023 částku 5 000Kč a dne 22. 9. 2023 částku 7 000Kč). Z tohoto je zřejmé, že žalovaný se svým příjmem ve výši 47 139Kč nevystačil, což už mohl vědět právní předchůdce žalobkyně v době uzavírání úvěrové smlouvy. Navíc z výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že tento v podstatě všechny své příjmy včetně těch půjčených prosázel. Této skutečnosti si je žalobkyně evidentně vědoma, neboť se žalobou případně domáhala zaplacení toliko částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného. Zde soud uvádí, že k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy dospěl i na podkladě výše sjednaných úroků (resp. součtu celkových nákladů na jednotlivý úvěr (tedy i se započtením účtovaných poplatků za sjednání úvěru, když tyto jsou též v podstatě skrytým úrokem)), když tyto byly sjednány v řádu stovek procent. Z konstantní judikatorní praxe vyplývá, že přijatelná výše úroků, byť s přihlédnutím ke konkrétnímu případu, by mohla činit trojnásobek sazby obvyklého úroku poskytovaného v době uzavření smluv. Pokud výše úrokových sazeb na počátku roku 2024 činila 14 % u rizikovějších obchodů nelze akceptovat úrok v řádech stonásobků této. Úvěrová smlouva byla formulářového typu, žalovaný nemohl do této nijak zasahovat a ustanovení o úrocích je tak její nedílnou součástí, která nelze oddělit. Je li neplatná část smlouvy, je tak neplatná smlouva jako celek. Žalobou uplatněný nárok žalobkyně je tak důvodný, a to pokud jde o částku 15 000 Kč představující nesplacenou část jistiny. Žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný obdržel částku 15 000 Kč bez právního důvodu a dosud ničeho nevrátil, je povinen žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele uhradit nesplacenou část jistiny, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 20. 7. 2025 a byla dne 23. 7. 2025 zaslána. V této výzvě je určeno, aby žalovaný dlužnou částku zaplatil do tří dnů. Soud k tomuto datu připočetl v souladu s ust. § 573 o. z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 31. 7. 2025 a ode dne 1. 8. 2025 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 15 000Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), tedy pro částku 12 075Kč, neboť pokud byla celá smlouva o úvěru neplatná nemohl být žalobkyni přiznán nárok ani na smluvený úrok ani na smluvní pokutu. Pokud se jedná o úrok z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení, i v tomto směru nezbylo soudu než žalobu částečně zamítnout, když úroková sazba činila k datu 1.85.2025 toliko 11,5 % ročně a nikoli žalobkyní požadovaných 14,75 % ročně. I v tomto rozsahu byla žaloba zamítána.

8. O náhradě nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku) rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků, když jejich úspěch a neúspěch (při zohlednění i kapitalizovaného příslušenství k datu vyhlášení rozsudku) byl v podstatě shodný.

9. O lhůtě k plnění (výrok I. tohoto rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že byly určeny jako běžné třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.