21 C 142/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 240 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 640 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 370 Kč jdoucím od 13. 10. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 270 Kč jdoucím od 15. 1. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 3. 2025 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 11 240 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Součástí žalované částky byla rovněž náhrada nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání žalobkyně souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil a soud proto předpokládal jeho konkludentní souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Soud vzal z těchto a ze sdělení Magistrátu města , Anonymizováno, , Odboru registru vozidel a řidičů, ze dne 10. 3. 2025, za prokázané, že žalovaný byl v obdobích od 3. 10. 2023 do 1. 4. 2024 a dále od 2. 4. 2024 do 1. 8. 2024 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, . Žalovaný neměl ve shora uvedených obdobích (celkem , hodnota, dní) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku a předžalobní upomínky, kdy splatnost poplatků za příslušná dvě období uvedená výše nastala ke dni 12. 10. 2024 a 14. 1. 2025. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

5. S ohledem na změnu právní úpravy v průběhu období, za které je příspěvek požadován, je třeba aplikovat zákon č. 168/1999 Sb. za období do 31. 3. 2024 a zákon č. 30/2024 Sb. za období následující, zejména s ohledem na pasivní legitimaci žalovaného.

6. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

7. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

8. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

9. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

10. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

11. Podle ustanovení § 6 odst. 1, 2 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel tuzemského vozidla, s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničního vozidla nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu. Má se za to, že provozovatelem vozidla je ten, kdo je provozovatelem vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

12. Podle ustanovení § 45 odst. 2, 3, 4 uvedeného zákona, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Výše příspěvku se vypočte jako součin dní podle odst. 1 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

13. Podle § 47 citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek i náklady na vymáhání zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.

14. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Po zhodnocení skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když bylo prokázáno, že žalovaný byl ve výše uvedených obdobích vlastníkem/provozovatelem předmětného vozidla a že v těchto obdobích k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Je proto podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. povinen zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. a ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. V dané věci vozidlo nebylo pojištěno celkem 304 dní (182 a 122 dní), a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 35 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. (celkem ve výši 10 640 Kč (6 370Kč + 4 270Kč)). Soud žalobě vyhověl i co do požadované náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v paušální výši 2x300 Kč, na kterou má žalobkyně podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. právo, když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně dvakrát vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a ve smyslu ustanovení § 47 zákona č. 30/2024 Sb. žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku. Soud pro úplnost uvádí, že tyto náklady tvoří příslušenství pohledávky, a nikoliv její součást. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a v ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. svoji povinnost nesplnil, ocitl se v prodlení podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 640 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 640 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.

18. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., když tyto určil jako běžné třídenní. Místo plnění nákladů řízení bylo pak určeno s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.