21 C 145/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 54 685,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 31 275,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 275,98 Kč ve výši 8,5% ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádní z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši 54 685,59 Kč s příslušenstvím, a to kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 366,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 488,17 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 107,02 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úrokem 29 % ročně z částky 14 107,02 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 879,37 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 854,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 320,57 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úrokem 29 % ročně z částky 5 320,57 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 743,26 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 583,2 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 35 258 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a úrokem 17,35 % ročně z částky 35 258 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 13 125 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 683 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 830 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 612 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátka byla jí uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 14 361,83 Kč a na dlužném poplatku částku 10 842,17 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny. Mezi týmiž účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 7 233 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 431 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 276 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 526 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátka byla jí uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 5 320,57 Kč a na dlužném poplatku částku 4 628,74 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny. Mezi týmiž účastníky byla dne [datum] uzavřena třetí smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 55 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 38 023 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 861 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 625 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 25 537 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 5 168 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátka byla jí uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 35 833,99 Kč a na dlužném poplatku částku 16 863,67 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 17,35 % ročně z neuhrazené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly všechny tři shora uvedené pohledávky postoupeny žalobci, o čemž byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně pak podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět a to v rozsahu částky 2 970Kč, když usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 5. 2022 21 C 145/2022 – 38 bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno.

3. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a tento s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v podaném návrhu. Žalovaná se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené jí do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.)

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovanou byly uzavřeny celkem tři smlouvy o zápůjčce. První dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 55 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 38 023 Kč představující úrok ve výši 7 861 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 625 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 25 537 Kč, celkem se tak zavázala uhradit částku 93 023 Kč, a to ve formě 18 měsíčních splátek po 5 168 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,35% ročně a RPSN ve výši 106,54 %. Druhá smlouva dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 8 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 7 233 Kč představující úrok ve výši 1 431 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 276 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 3 526 Kč, celkem se tak zavázal uhradit částku 15 233 Kč, a to ve formě 60 týdenních splátek po 254 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % ročně a RPSN ve výši 246,19 % Třetí smlouva dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 13 125 Kč představující úrok ve výši 2 683 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 830 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 6 612Kč, celkem se tak zavázala uhradit částku 28 125 Kč, a to ve formě 60 týdenních splátek po 469 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně a RPSN ve výši 234,69 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována oznámením datovaným dne [datum], když toto jí bylo doručeno na základě dodejky o podání ze dne [datum]. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Z tvrzení žalobce má soud za prokázané, že žalovaná v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou uhradila celkem částku 44 075 Kč (36 555,59Kč na smlouvu z [datum], 5 350,98 Kč na smlouvu z [datum] a 2 168,43Kč na smlouvu z [datum]), bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. Trestním příkazem zdejšího soudu pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla dále právnímu předchůdci žalobkyně v rámci náhrady škody již pravomocně přiznána částka 2 970 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]), kterou je povinna uhradit žalovaná, když ve zbytku svého nároku byl právní předchůdce žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních 5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedené tři smlouvy o zápůjčce za neplatné. Závěr o jejich neplatnosti soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč uhradit dále částku 13 125 Kč, označenou jako poplatek, v druhém případě pak vedle jistiny 8 000Kč poplatek ve výši 7 233 Kč a v posledním z případů vedle částky 55 000Kč zaplatit ještě poplatek ve výši 38 023 Kč. Poplatek je sice ve smlouvách rozdělen na tři části (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobce je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovanou smlouvu uzavřel. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobce. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Kdy zde nutno říci, že toto je také patrné z té skutečnosti, že ač žalovaná neuhradila větší část splátek, poplatek za hotovostní inkaso je žalobcem požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a právní předchůdce žalobkyně, tak s těmito neměl vůbec žádné náklady. Navíc položka hotovostního inkasa činí nejvyšší částku v rámci účtovaného poplatku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve ve dvou případech ve výši kolem 89 % a v případě první ze smluv ve výši 47% a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy (ostatně v samotných smlouvách je uváděna RPSN kolem 240%). Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2016 a 2017 činila cca 10 % a následně 12% ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Když nelze ani odhlédnout od faktu, že v podstatě žalované aniž by doplatila první či druhou zápůjčku, právní předchůdce žalobkyně ochotně zapůjčil finanční prostředky i ve třetím případě. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017).

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 15 000 Kč, 8 000Kč a 55 000Kč, celkem tak 78 000Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila částku 2 168,43 Kč na první ze smluv, částku 5 350,98 Kč na druhou, a na tuto již byla též žalobci resp. jeho právnímu předchůdci přiznána v rámci trestního příkazu vydaného zdejším soudem pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dále částka 2 970Kč, když ve zbytku svého nároku byl právní předchůdce žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, a dále 36 555,59 Kč na třetí ze smluv. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 31 275,98 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (toto bylo společné pro všechny tři závazky), když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne [datum] a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do [datum]. Jelikož tak neučinila, dostala se od [datum] do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

7. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (zde nutno úspěch odvíjet od jistiny v součtu s kapitalizovaným příslušenstvím). Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.