21 C 15/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , pro doruč. Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaných , Jméno zainteresované osoby 1/0, a , Jméno zainteresované osoby 2/0, k pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 272 m² v katastrálním území obec Plzeň, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , který je veden Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město.II. Do výlučného vlastnictví žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, se přikazuje pozemek č. , Anonymizováno, výměře 136 m² vzniklý rozdělením pozemku , Anonymizováno, na základě geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, , vše v katastrálním území obec Plzeň, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.III. Do podílového spoluvlastnictví žalovaných , Jméno zainteresované osoby 1/0, a , Jméno zainteresované osoby 2/0, se přikazuje pozemek č. , Anonymizováno, o výměře 137 m² vzniklý rozdělením pozemku , Anonymizováno, na základě geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, vše v katastrálním území obec , adresa, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to ve výši podílu neoddělitelné poloviny k celku u každého z nich.IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uhradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město na náhradě nákladů zálohovaných státem částku ve výši 2 200 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou dne 10. 1. 2023 u zdejšího soudu domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictvím se žalovanými, a to k pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 272 m² v katastrálním území a obci Plzeň, když žalobce vlastní z tohoto ½ k celku a každý ze žalovaných neoddělitelnou ¼ k celku uvedeného pozemku. Vlastnictví tohoto pozemku je zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, , který je veden Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město. Žalobce odůvodnil žalobu tak, že on se dlouhodobě snaží pozemek využít s tím, že má zájem na uvedeném pozemku postavit bytový dům a vyřešit tak mj. bytovou situaci svých třech dětí. Žalovaní o takové využití zájem nemají, kdy aktuálně je pozemek využíván třetí osobou jako parkoviště na základě nájemní smlouvy. Žalobce se v minulosti opakovaně snažil se žalovanými domluvit, kdy těmto nabízel odkoupení jejich spoluvlastnických podílů. Tito se ale staví k jeho návrhům negativně. Žalobce tak zkoumal možnost rozdělení předmětného pozemku. K jeho žádosti byl , tituly před jménem, , jméno FO, vypracován geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na základě kterého by stávající pozemek parc. č. , hodnota, byl rozdělen na dva nově vzniklé pozemky parc. č. , Anonymizováno, o výměře 136 m² a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 137 m². Žalobce si též vyžádal vyjádření Magistrátu města Plzně k výše uvedenému dělení pozemků, když toto bylo schváleno. Žalobce žádá, aby do jeho výlučného vlastnictví byl přikázán pozemek parc. č. , Anonymizováno, neboť tento sousedí s pozemkem parc. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, , který je majetkem města Plzně a část z něj je nyní v nájmu žalobce, kdy zde má žalobce možnost následného odkoupení této části pozemku o výměře 35 m². Žalobce by tak tuto část pozemku mohl spojit s nově vzniklým pozemkem. Žalobce má za to, že po rozdělení předmětného pozemku na dva stejné díly jsou tyto oba dva stejně hodnotné, neboť mají oba přístup z veřejné komunikace, což potvrdil také Magistrát města Plzně.

2. Žalovaní se vyjádřili k žalobě (č. l. 28 spisu) v tom směru, že se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví tak, jak jej navrhuje žalobce, nesouhlasí. Taktéž nesouhlasí s tvrzením žalobce, že by oni bránili předmětnému vypořádání, neboť o případném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je již jednáno od roku 2017. Naopak žalovaní nabídli žalobci, že oni jeho část pozemku odkoupí, kdy ale tento o takovýto způsob vyřešení sporu nestál. Žalobce dále oslovil žalované v roce 2022 s návrhem na uzavření kupní smlouvy, kdy jim nabídl jako částku k vypořádání 680 000 Kč za spoluvlastnický podíl ve výši ¼. Na tuto nabídku žalovaní odpověděli, že nemají zájem svůj spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku žalobci prodat a naopak předložili tomuto protinávrh na uzavření kupní smlouvy, kdy jeho polovinu ocenili částkou 1 400 000 Kč. Žalovaní zde dále uvedli, že v podstatě již v roce 2000 byla z jejich strany zpracována studie na stavbu nové budovy na celém pozemku. Žalovaní dále namítali, že žalobce jím navrhovaný způsob rozdělení předmětného pozemku s nimi nikdy dopředu před podáním žaloby neprojednával, kdy i oni mají nezletilé děti, zejména druhý žalovaný, kdy i on má zájem vystavět na předmětném pozemku dům jako zázemí pro jeho rodinu, když navíc je předmětná nemovitost v jejich majetku již od roku 1939, kdy na tomto pozemku stála původně budova, která ale musela být po povodních stržena. V kontextu tohoto žalovaní navrhli, aby předmětný pozemek nebyl soudem dělen a byl přikázán za vypořádací podíl jim. Vzhledem ke shodné velikosti spoluvlastnických podílů žalovaných a žalobce měli tito za to, že je potřeba v daném případě přihlédnout k osobním a rodinným vazbám k předmětnému pozemku, jakož i účelu jeho následného využití, kdy vše výše uvedené svědčí ve prospěch žalovaných, a nikoli spekulativnímu záměru žalobce.

3. Ve své replice k vyjádření žalovaných ze dne 6. 3. 2023 (č. l. 35 spisu) žalobce zopakoval svoji argumentaci uvedenou výše s tím, že předmětný pozemek je věcí dělitelnou, jeho rozdělením se výrazně nesníží jeho hodnota a navíc nově vzniklé pozemky jsou shodné výměry i hodnoty.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Mezi stranami je nesporné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 272 m² v katastrálním území a obci , adresa, , vedeném na listu vlastnictví č. , hodnota, Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město. Žalobce je vlastníkem neoddělitelné ½ k celku a každý ze žalovaných pak neoddělitelné ¼ k celku. Žalobce žádal žalované o prodej jejich části předmětného pozemku již dopisem ze dne 23. 1. 2017 (č. l. 32 spisu), na což reagovali žalovaní dopisem ze dne 12. 2. 2017 tím, že oni požádali o prodej předmětné části pozemku od něj (č. l. 32 p. v. spisu). Na to reagoval žalobce (č. l. 33 spisu) tak, že polovinu předmětného pozemku nehodlá žalovaným prodat. Žalobce opětovně dopisem ze dne 11. 8. 2022 oslovil žalované s tím, že těmto nabídl odkoupit jejich část předmětného pozemku za částku 680 000 Kč (č. l. 7 spisu). Na to reagovali žalovaní dopisem ze dne 23. 8. 2022, kdy naopak nabídli žalobci odkup jeho poloviny předmětného pozemku za částku 1 400 000 Kč (č. l. 8 spisu). Sdělením Magistrátu města Plzně, odbor stavebně právní, ze dne 20. 12. 2022 shora uvedený úřad schválil rozdělení pozemku dle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, na nově vzniklé pozemky parc. č. , Anonymizováno, , když tyto oba mají přístup z veřejně přístupné komunikace (č. l. 9 spisu). Žalobce má od statutárního města , adresa, pronajatou plochu o výměře 50,05 m², přiléhající k předmětnému pozemku (prokázáno nájemní smlouvou na č. l. 10 spisu). Usnesením Zastupitelstva města Plzně ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, schválen záměr uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní na budoucí prodej části pozemku parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, silnice, o výměře cca 35 m² o celkové výměře 32 872 m² v katastrálním území , adresa, (jedná se o shora uvedenou žalobcem pronajatou plochu, viz č. l. 15 spisu).

5. Ve věci byl vypracován znalecký posudek č. , hodnota, , Anonymizováno, ze dne 25. 9. 2023 znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec zde dospěl k závěru, že předmětný pozemek je dělitelný s tím, že jako nejvýhodnější způsob rozdělení je varianta navrhovaná žalobcem, a nikoli rozdělení rovnoběžně s ulicí Zelinářskou navrhované alternativně žalovanými. Kdy v případě tohoto rozdělení znalec shledal problematickou dopravní obslužnost pozemku orientovaného k , adresa, (tedy nesousedící s ulicí , Anonymizováno, ) a dále orientaci případné zástavby, která by měla okna toliko na východ a sever. Dále znalec ocenil hodnotu obou vzniklých pozemků jako identickou. Co se týče následného využití obou pozemků, znalec konstatoval, že uvažovaná výstavba bytového domu je na obou pozemcích shodná a možná, kdy na obou pozemcích lze realizovat obdobný záměr stavby. Toto pak znalec doplnil při svém výslechu před soudem, kdy potvrdil, že při oceňování pozemků vzal v potaz jejich umístění, oslunění i přístupy na tyto, kdy setrval na tom, že hodnota pozemků je shodná.

6. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle ustanovení § 1141 odst. 2 občanského zákoníku spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

9. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle ustanovení § 114 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

11. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a této vyhověl. Dle výše citovaných ustanovení zákona nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a privilegovaným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozdělení společné věci. V souzeném případě nebylo zjištěno, což potvrdil taktéž vypracovaný znalecký posudek, že by cokoli bránilo rozdělení předmětné věci. Taktéž nebylo z jedné ani z druhé strany tvrzeno, že by se rozdělením podstatně snížila hodnota rozdělované věci s tím, že pokud se jedná o věc dělitelnou, bylo toliko otázkou, jakým způsobem pozemek rozdělit a případně ocenit jeho nově vzniklé části (pro případný vypořádací podíl). Nebylo tak na místě aplikovat ustanovení § 1147 občanského zákoníku a přikázat věc některému ze spoluvlastníků (tak jak původně navrhovali žalovaní). Jako výhodnější varianta, jak z hlediska soudu, tak následně potvrzenou znaleckým posudkem, byla varianta, kdy bude pozemek rozdělen v souladu s návrhem žalobce, tedy kolmo k , adresa, . Znalec v rámci svého výslechu své závěry o větší vhodnosti tohoto rozdělení logicky zdůvodnil, a to zejména s akcentem na případnou přístupnost obou pozemků, když v případě rozdělení rovnoběžného s ulicí Zelinářskou by byl problematický přístup z ulice , Anonymizováno, . , Anonymizováno, na zde nově vzniklý pozemek. Co se týče hodnoty obou pozemků i soud stejně jako znalec dospěl k závěru, že tato je shodná. Znalec v rámci svého výslechu srozumitelně vysvětlil svůj závěr o tomto, a to i v kontextu námitek žalovaných ohledně osluněnosti, parkování a přístupu (k tomuto ještě podrobně viz dále). Výměra obou nově vzniklých pozemků je v podstatě shodná (rozdíl toliko 1m2, a to ještě ve prospěch žalovaných), kdy hodnota těchto se zejména odvíjí od místa, kde se nachází. Pokud žalovaní v rámci posledního z jejich návrhů navrhovali, aby část pozemku, kterou chce žalobce do svého výlučného vlastnictví, byla přikázána jim, a naopak ta, která měla být přikázána jim, měla být přikázána žalobci, soud tento návrh hodnotil v kontextu celé situace mezi účastníky a taktéž z hlediska budoucího využití předmětných pozemků, kdy lze konstatovat, že žalobce, což bylo též i prokázáno, má uzavřenou nájemní smlouvu k přilehlému pozemku s možností jeho následného odkoupení. V tomto směru by bylo nesmyslné, aby mu byl přikázán pozemek, který s tímto pronajatým prostorem nesousedí, a z toho důvodu soud rozhodl o přikázání předmětných pozemků v kontextu výše uvedeného výroku rozsudku. Co se týče žalovanými tvrzeného osobního vztahu k nemovitosti plynoucího z jejího historického vlastnictví, zde soud toto tvrzení ve svém rozhodnutí nemohl zohlednit, neboť i sám žalobce má k místu vztah, kdy jak sami tvrdili žalovaní, tento v sousedství vlastní další nemovitost a bydlí zde jeho rodina. Stejně tak se soud zabýval byť v současné době hypotetickým, nicméně záměrem obou stran o výstavbu bytových domů na nově vzniklých pozemcích. Zde soud dospěl ke stejnému závěru, že co se týče tohoto, byť aktuálně toliko v hypotetické rovině, je vhodnost obou vzniklých pozemků identická. Žalovaní argumentovali horší osluněností jim přikázaného pozemku, též komplikovanějším umístěním parkovacích míst a přístupem na pozemky, nicméně jimi předložené důkazy byly toliko studiemi nikoli reálnými možnostmi výstavby, kdy žalovaní nevzali též v potaz (byť soudu předložili svůj výpočet prosluněnosti, studii přízemí budoucího domu s parkovacími místy a vyjádření Odboru životního prostředí a dopravy Úřadu městského obvodu , adresa, ), že vedlejší dům nesousedí s budoucím pozemkem žalovaných po celé jeho délce, ale toliko přiléhá k pozemku v jeho dvou třetinách (pozemek žalovaných tak není zastíněn v celé své délce jak tito uváděli). Stejně tak u počtu a vhodnosti umístění parkovacích míst v přízemí domu, kdy z předloženého plánu je patrné, že zde žalovaní nevyužili celou zadní část domu, kde jsou vyprojektovány sklepní kóje. Též tvar pozemku, který získají žalovaní je k výstavbě naopak vhodnější, neboť je obdélníkového tvaru, na rozdíl od pozemku druhého, který je lichoběžníkový.

12. O náhradě nákladů řízení (výrok IV. tohoto rozsudku) rozhodoval soud podle ustanovení § 150 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když shledal v daném případě důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů ani jedné ze stran. Na tento postup byli účastníci upozorněni již v průběhu řízení a ani jedna ze stran se k tomuto nevyjádřila (resp. žalovaní až v závěrečném návrhu tento postup dokonce sami navrhli). Z provedeného dokazování je zřejmé, že se v průběhu času obě strany snažily vlastnické vztahy k předmětnému pozemku nějakým způsobem vyřešit, a to ať už vzájemnými nabídkami k odkoupení spoluvlastnických podílů, případně plánem společné výstavby na pozemku (plán jednoho domu byl vypracován již v roce 2000 (č. l. 76 a násl. spisu). Nicméně žádná z těchto aktivit nevedla k vyřešení situace. Spor mezi účastníky tak v podstatě trvá minimálně od roku 2017. V rámci analýzy geneze celého případu tak nelze říci, že by jedna či druhá strana zapříčinila více či méně vznik soudního sporu, kdy jak bylo uvedeno výše, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a podat samotnou žalobu pak mohl kterýkoli ze spoluvlastníků. Je tak spravedlivé, aby si každý z účastníků nesl náhradu nákladů řízení sám.

13. Výrok V. tohoto rozsudku je pak odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů tohoto řízení. V dané věci pak k návrhu žalovaných byl vypracován shora uvedený znalecký posudek, kdy částka kterou za tento stát zaplatil, činí 5 200 Kč (přiznanou a vyplacenou znalci na podkladě usnesením zdejšího soudu č. j. 21 C 15/2023-69 ze dne 10. 10. 2023). V usnesení zdejšího soudu č. j. 21 C 15/2023-49 ze dne 4. 5. 2023 bylo žalovaným uloženo společně a nerozdílně zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 6 000 Kč, když tuto povinnost žalovaní splnili toliko co do částky 3 000 Kč. Zbylou částku představující státem zálohovanou odměnu znalce za vypracování znaleckého posudku ve výši 2 200 Kč jsou tak žalovaní povinni společně a nerozdílně uhradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město.