21 C 169/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované obě zastoupeny advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa pro zaplacení 34 928,50Kč s příslušenstvím a 39 393,50 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 626,25 Kč s příslušenstvím ve vztahu ke druhé žalované zastavuje.

II. Prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 998,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 Kč ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 489,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se vůči první žalované co do částky 30 930,25 Kč s příslušenstvím zamítá.

V. Žaloba se vůči druhé žalované co do částky 34 141 Kč s příslušenstvím zamítá.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit prvé žalované náhradu nákladů řízení v částce 22 517,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce prvé žalované.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované náhradu nákladů řízení v částce 18 981,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce druhé žalované.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a zapsanou pod sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně po prvé žalované domáhala zaplacení částky ve výši 39 393,50Kč s příslušenstvím, s odůvodněním že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti 1/2 na následujících nemovitostech, a to pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 125 m2, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], pozemku [parcelní číslo] (zahrada) o výměře 338 m2, pozemku [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 33 m2, jehož součástí je stavba bez čp. (garáž) vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň - město, katastrální území [obec], [územní celek]. Obě žalované jsou každá vlastníkem podílu o velikosti 1/4 na výše uvedených nemovitostech. Žalobkyně v rámci péče o tyto nemovitosti v období od roku 2019 do roku 2022 vynakládala na tyto nezbytné výdaje. Pokud žalobkyně vynaložila určité nezbytné výdaje na nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, další spoluvlastníci jsou povinni tyto náklady nahradit ve výši, která odpovídá výši jejich vlastnického podílu. Prvá žalovaná je tak povinna se podílet jednou čtvrtinou na těchto nákladech. Za předmětné období žalobkyně vynaložila náklady v celkové výši 166 512,10 Kč. Jednalo se o opravu a servis společného plynového kotle v částce 4 720 Kč (podíl prvé žalované činí 1 180 Kč), o prohlídku nemovitosti kominíkem v částce 500 Kč (podíl prvé žalované činí 125 Kč), o náklady na plyn pro provoz společného plynového kotle za období od [datum] do [datum]) ve výši 45 030,04 Kč (podíl prvé žalované činí 10 011 Kč, když tato užívá s druhou žalovanou celkem 4 pokoje), o náklady na plyn pro provoz společného plynového kotle za období od [datum] do [datum] v částce 42 663,64 Kč (podíl prvé žalované činí 9 480 Kč), o náklady na plyn pro provoz společného plynového kotle za období od [datum] do [datum] v částce 41.159,46 Kč (podíl prvé žalované činí 9 146,50 Kč), o náklady za spotřebovanou vodu za období od [datum] do [datum] v částce 14 585,96 Kč (podíl prvé žalované činí 3 646,49 Kč), o pojištění nemovitosti v částce 13 923 Kč (podíl prvé žalované činí 3 480,75 Kč), o úhradu daně z nemovitosti za rok 2019 a 2020 v částce 3 930 Kč (podíl prvé žalované činí 982,50 Kč). Žalovaným byl dále poukázán přeplatek na zaplacených zálohách za vodu vyplacený složenkou po smrti jejich otce, a to ve výši 5 390 Kč. Tento náleží všem spoluvlastníkům v rozsahu jejich podílu. Žalobkyně však dosud neobdržela svoji část od žádné z žalovaných ve výši 2 695 Kč (podíl od prvé žalované činí 1 347,50 Kč). Žalovaným byl dále snížen podíl na nákladech za plyn a vytápění, neboť společně mají pouze 4 pokoje, žalobkyně pak 5. Celkově tak prvá žalovaná dle svého vlastnického podílu na nemovitostech dluží žalobkyni částku ve výši 39 393,50 Kč, o jejíž úhradu byla žalobkyní opakovaně upomínána, a to naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že však předmětnou částku žalobkyni neuhradila, nezbylo této, než se se svým nárokem obrátit na soud.

2. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a zapsanou pod sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně po druhé žalované domáhala zaplacení částky ve výši 39 393,50Kč s příslušenstvím, s naprosto identickým odůvodněním jako je uvedeno výše v odstavci 1. tohoto rozsudku u prvé žalované.

3. Prvá žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne [datum] (č. l. 48 spisu), kde uvedla, že u zdejšího soudu probíhá soudní spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví shora uvedených nemovitostí pod sp. zn. [spisová značka]. Dále namítla, že žalobkyni již část jí požadovaných nákladů uhradila a ostatní nejsou ve vztahu k ní relevantní. Je pravdou, že s žalobkyní a druhou žalovanou jsou podílovými spoluvlastnicemi shora uvedených nemovitostí, a to v rozsahu žalobkyní uvedeném. Prvá žalovaná zde dále uvedla, že částku odpovídající jedné čtvrtině nákladů spojených s opravami a servisem společného kotle, prohlídkou komínu a daní z nemovitostí za rok 2019 a 2020 již žalobkyni zaplatila, a to dokonce duplicitně. Poprvé tak učinila v hotovosti k jejím rukám, u čehož byla přítomna druhá žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tuto skutečnost popřela, provedla prvá žalovaná úhradu duplicitně na bankovní účet žalobkyně, a to dne [datum]. K žalobkyní požadované poměrné části přeplatku, který měl být vyplacen společností [právnická osoba] po úmrtí pana [příjmení] (právního předchůdce žalované), pak uvedla, že tento byl převeden na smlouvu žalobkyně, kterou se [právnická osoba] a.s. nově uzavřela, tedy nebyl poukázán složenkou ve prospěch prvé žalované. Prvá žalovaná dále namítala, že nemohla předmětnou nemovitost řádně a nerušeně užívat, a to z důvodu nevhodného chování žalobkyně a jejího syna, kdy tito zde například nainstalovali na schody mříže. Prvá žalovaná zde nikdy nebydlela a odmítla se podílet na nákladech na život žalobkyně, která zde jediná bydlí a spotřebovává tak příslušné energie a vodu. S tím též souvisejí i náklady na provoz plynového kotle a na kontrolu komína kominíkem. Když komín a plynový kotel využívá a znečišťuje výlučně žalobkyně. Ve vztahu k pojištění nemovitosti žalovaná uvedla, že poměrnou část ve výši jedné čtvrtiny celkových nákladů za rok 2019 zaplatila žalobkyni v hotovosti k jejím rukám, u čehož byla přítomna druhá žalovaná. Navíc veškeré žalobkyní hrazené náklady, byly činěny bez souhlasu či vědomí žalované. Když žalobkyně byla povinna veškerá právní jednání v souvislosti s nemovitostmi si nechat od žalovaných odsouhlasit. Neschválené jednání žalobkyně prvou žalovanou tak nikterak nezavazuje. Identické vyjádření podala i druhá žalovaná ve věci sp. zn. [spisová značka].

4. Žalobkyně následně vzala žalobu proti prvé žalované částečně zpět svým podáním ze dne [datum] (č. l. 60 spisu), a to co do částky 4 465 Kč s příslušenstvím, představující opravu a servis společného plynového kotle v částce 446,25 Kč a částce 216,25Kč, kominíka v částce 125Kč, přeplatek u vodárny ve výši 1 347,50Kč, daň z nemovitosti za rok 2019 a 2020 v částce 982,50Kč a vrácenou zálohu za vodu ve výši 1 347,50 Kč. Ve zbytku tedy pro částku ve výši 34 928,50 Kč, bylo na žalobě trváno. Žalobkyně zde dále popřela, že by jakkoli žalovaným bránila v užívání nemovitosti, kdy v celé nemovitosti jsou společné rozvody plynu, vytápění i vody, kterých využívají všichni spoluvlastníci společně. Avšak plynoměr a vodoměr je registrován pouze na žalobkyni, která je tak povinna hradit veškeré tyto náklady sama, s tím, že je následně poměrně rozpočítá mezi všechny spoluvlastníky. Vynaložené náklady považuje žalobkyně za zcela nezbytné, aby nedocházelo k devastaci nemovitosti, a to včetně jejího pojištění, kdy nelze předvídat nahodilou událost, při které by mohla vzniknout škoda.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 7. 2022 č. j. [číslo jednací] bylo řízení ve vztahu k prvé žalované co do částky 4 465 Kč s příslušenstvím zastaveno.

6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 11. 2022 č. j. [číslo jednací] byla řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] spojena ke společnému řízení pod sp. zn. [spisová značka].

7. Při jednání soudu konaném dne [datum] vzala žalobkyně žalobu proti druhé žalované taktéž částečně zpět, a to v rozsahu částky 2 626,25Kč, kdy ve zbytku, tedy pro částku 36 767,25Kč na podané žalobě trvala. Podáním ze dne [datum] (č. l. 89 spisu) žalobkyně toto doplnila, kdy uvedla, že roční pojištění předmětné nemovitosti činí celkem 4 641 Kč po odečtení 35% slevy, podílu žalovaných tak odpovídá částka ve výši 1 160,25 Kč, a tato za období 3 let tedy celkem částka 3 480,75 Kč. Dále zde vysvětlila, že podáním ze dne [datum] byla ve vztahu k prvé žalované chybně vzata zpět částka i za daň z nemovitostí za r. 2020, tj. 491,25 Kč, která ve skutečnosti uhrazena nebyla, a proto je vůči druhé žalované správně vzata zpět pouze za rok 2019. Stejně tomu bylo i s přeplatkem vodárny, který byl vůči prvé žalované taktéž duplicitně vzat zpět. Výše uvedené částka zpětvzetí vůči druhé žalované se tak skládá z částek za opravu a servis společného plynového kotle ve výši 446,25 Kč, opravu a servis společného plynového kotle ve výši 216,25 Kč, kominíka ve výši 125 Kč, přeplatek vodárny ve výši 1 347,50 Kč a daň z nemovitosti za rok 2019 ve výši 491,25 Kč. Žalobkyně ještě nad rámec výše uvedeného doplnila, že žalované skutečně předmětné nemovitosti užívaly, a to zejména tím, že zde měly ve svých částech uskladněné své věci a byly zde opakovaně zapnuty radiátory, což bylo ověřeno při místním šetření provedeném v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

8. Soud ve vztahu částečnému zpětvzetí žaloby vůči druhé žalované postupoval dle ustanovení § 96 o. s. ř., a v tomto rozsahu řízení vůči druhé žalované zastavil (výrok I. tohoto rozsudku), a to i přes její nesouhlas (podání druhé žalované ze dne [datum] č. l. 133 spisu), když druhá žalované pro tento uvedla toliko důvod spočívající v tom, že s prvou žalovanou hradily vždy vše společně a není logické, aby druhá žalovaná byla povinna žalobkyni hradit více než ta první. Tento důvod ale soud nepovažoval za vážný ve smyslu ustanovení § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. Když je to žalobkyně, na které je, aby své nároky vůči žalovaným tvrdila a prokázala, a v tom rozsahu pak soud případně o jejím návrhu rozhodne, tedy žalobě vyhoví, či jí celou případně částečně zamítne. Nezáleží tedy na tom, jakou částku po které z žalovaných fakticky žalobkyně požaduje případně, že má za to, že jedna z nich uhradila více než druhá. Ve shora uvedeném podání druhá žalovaná dále doplnila, že to, že předmětná nemovitost není vůbec obývána, též vyplývá ze spotřeby elektřiny, která je za posledních pět let v podstatě neznatelná.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalobkyně soud zjistil, že tento měl plný přístup ke spisovému materiálu, což výrazně snižuje ještě v kontextu jeho rodinného vztahu s žalobkyní jeho věrohodnost. Nicméně tento v místě stejně nepobýval a neměl přehled o tom, jak žalované nemovitost užívají, nacházel se zde maximálně dvakrát do měsíce.

10. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že tato neměla souhlas s instalací bezpečnostního ani kamerového systému od žalovaných. Žalobkyně potvrdila stav části nemovitosti dle fotografií, které předkládala strana žalovaná (č. l. 139 až 151 spisu). Bratr žalobkyně v nemovitosti pobývá tak dvakrát či třikrát v týdnu, kdy se někdy zdrží i celý týden. Žalobkyně dopředu s žalovanými věci správy domu nekomunikuje, následně jim předloží faktury. Takovýmto způsobem postupuje proto, že tyto se o správu domu nezajímají. Žalobkyně popřela, že by jí žalované osobně předávaly jakýkoli obnos za správu domu.

11. Z účastnického výslechu prvé žalované bylo zjištěno, že na jaře roku 2019 byla jí a druhou žalovanou nemovitost vyklizena (aktuálně je neobyvatelná, neboť byla vytrhána i lina) za účelem uzavření dohody mezi účastnicemi ve vztahu k vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, když ale k této následně nedošlo. Od té doby je topení v nemovitosti vypnuto a ony zde nespotřebovávají ani žádnou vodu, neboť zde nebydlí a nikdy zde nepřespávaly. Do nemovitosti (4 místností s koupelnou a WC na chodbě) mají přístup a pravidelně sem chodí větrat. Do sklepa a na půdu je ale žalobkyně nepustila a tyto zavřela. Žalobkyni s druhou žalovanou uhradily 6 000Kč (3* 2 000Kč) jako zálohu za plyn za leden, únor a březen roku 2019, částku 982Kč za daň z nemovitosti za rok 2019, 2 320Kč za pojištění nemovitosti za rok 2020 a 892Kč za revizi kotle, když ale toto (celkem 10 194Kč) hradily přímo k rukám žalobkyně a k tomuto nemají žádný doklad. Dále uhradily 250Kč za revizi komína a 432 Kč za opravu kotle a dále částku 1 664Kč. Žalobkyně s nimi dopředu náklady spojené s nemovitostí nikdy nekonzultovala a následně jim předložila fakturu. Od roku 2021 si žalované hradí daň z předmětné nemovitosti samy. Pokladní doklad o úhradě částky 4 194 Kč pak žalobkyně žalovaným odmítla podepsat, ač tuto částku převzala.

12. Z účastnického výslechu druhé žalované nebylo nad rámec výše uvedeného nic dalšího zjištěno.

13. Po provedeném dokazování má soud dále za zjištěný následující skutkový stav: Účastníci jsou podílovými vlastníky shora označených nemovitostí, a to žalobkyně v rozsahu ½ na těchto, a obě žalované pak každá v rozsahu ¼ k celku (nesporná tvrzení). Žalobkyně uhradila dne [datum] částku ve výši 1 765,4Kč za servis plynového kotle (prokázáno daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] znějícím na shora uvedenou částku – č. l. 10 spisu). Žalobkyně uhradila dne [datum] částku ve výši 865,4Kč za opravu plynového kotle (prokázáno daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] znějícím na shora uvedenou částku – č. l. 18 spisu). Žalobkyně uhradila dne [datum] částku ve výši 500Kč za revizi komína (prokázáno daňovým dokladem ze dne [datum] znějícím na shora uvedenou částku – č. l. 19 spisu a zprávy o provedení kontroly a čištění spalinové cesty ze stejného data - č. l. 19 p. v. spisu). Žalobkyně uhradila dne [datum] částku ve výši 2 070Kč za servis plynového kotle (prokázáno daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] znějícím na shora uvedenou částku – č. l. 20 spisu). Za období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyně za spotřebovanou vodu částku ve výši 7 306Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne [datum] č. 199 2021 vystaveným [anonymizováno] [obec] – č. l. 27 spisu). Za období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyně za spotřebovanou vodu částku ve výši 6 644,72Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne [datum] [číslo] vystaveným společností [právnická osoba] – č. l. 11 spisu). Za období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyně za spotřebovanou vodu částku ve výši 5 482,04Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne [datum] [číslo] vystaveným [anonymizováno] [obec] – č. l. 14 spisu). Otci žalovaných byla na podkladě opravného daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] vrácena společností [právnická osoba] částka 5 390Kč, a to složenkou (č. l. 29 spisu). Na základě pojistné smlouvy pro pojištění rodinného domu a domácnosti [anonymizována dvě slova], [číslo] ze dne [datum] uhradila žalobkyně roční pojistné za předmětnou nemovitost ve výši 6 416 Kč (prokázáno touto pojistnou smlouvou – č. l. 16 spisu). Za období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyně za spotřebovaný plyn částku ve výši 45 030,04Kč (prokázáno daňovým dokladem [číslo] vystaveným společností [právnická osoba] – č. l. 21 spisu). Za období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyně za spotřebovaný plyn částku ve výši 42 663,64Kč (prokázáno daňovým dokladem [číslo] vystaveným společností [právnická osoba] – č. l. 24 spisu). Za období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyně za spotřebovaný plyn částku ve výši 41 159,46Kč (prokázáno daňovým dokladem [číslo] vystaveným společností [právnická osoba] – č. l. 93 spisu). Z podrobného vyúčtování zaplacených nákladů bez datace (č. l. 30 spisu), soud zjistil, že toto plně odpovídá skutkovým tvrzením obsaženým v odstavci jedna tohoto rozsudku. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] včetně doručenky (č. l. 32 spisu) byla prvá žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Prvá žalovaná na tuto odpověděla dopisem ze dne [datum], kde v podstatě zopakovala svá tvrzení z procesní obrany uvedená výše v odstavci 3. tohoto rozsudku. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku ve výši 4 194 Kč (č. l. 53 spisu) bylo toliko zjištěno, že tímto měla být žalovanými uhrazena daň z nemovitosti v rozsahu 982Kč, dále pojištění domu v rozsahu 2 320Kč a dále revize kotle ve výši 892Kč, tento však nebyl žalobkyní podepsán a není tak zřejmé, zda skutečně k úhradě shora uvedené částky došlo. Žalované uhradily žalobkyni každá částku 1 890Kč dne [datum], a to dle označení v dokladu na opravu a servis plynového kotle, prohlídku komínu a daň z nemovitosti (prokázáno Potvrzením o vkladu na účet žalobkyně ze dne [datum] – č. l. 54 spisu). Žalobkyně za předmětnou nemovitost uhradila daň z nemovitosti za rok 2020 ve výši 2 608Kč (prokázáno Informací o výši daně na rok 2020 – č. l. 91 spisu, kde není evidován žádný nedoplatek). Žalované do předmětné nemovitosti docházely od ledna roku 2020 do června roku 2023 v různých časových rozestupech od jednoho dne do dvou měsíců (prokázáno výpisem z dveřního poplachu č. l. 102 spisu). Z vyúčtování za elektřinu od společnosti [právnická osoba], za období od [datum] do [datum] v části nemovitosti užívané žalovanými bylo zjištěno, že byla spotřebována 1 kWh, za období od [datum] do [datum] bylo spotřebováno 7kWh, za období od [datum] do [datum] bylo spotřebováno 0,004 kWh a za období od [datum] do [datum] nebyla spotřebována žádná energie (č. l. 135 spisu). Z fotografické dokumentace nemovitosti, konkrétně prostor užívaných žalovanými soud zjistil, že tyto jsou úplně vyklizeny a na podlaze jsou toliko dřevěná prkna (č. l. 139 spisu). Z emailové komunikace mezi právními zástupci účastníků ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalované se opakovaně ohrazovaly proti pořizování videozáznamů z jejich návštěv v nemovitosti a též zde právní zástupce žalobkyně opakovaně uvádí, že nemovitost není žalovanými užívána. Z fotografií chodby pořízených dne [datum] soud zjistil, že nemovitost navštívily 4 osoby (č. l. 136 spisu). Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka], bylo zjištěno, že v protokolu o místním šetření (č. l. 249 – 250 tohoto spisu) není uvedeno, že by měly být radiátory puštěny a topení topilo.

14. Dle ustanovení § 1126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci.

15. Dle ustanovení § 1136 o. z., spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat: a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

16. Po právní zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že obě žaloby jsou důvodné, ale toliko částečně. Žalobkyni se podařilo prokázat, že skutečně jí požadované náklady po žalovaných vynaložila, když tyto souhlasí s důkazy soudu předloženými, nicméně se jí již nepodařilo prokázat, že žalované předmětnou nemovitost skutečně užívaly, a tedy spotřebovávaly plyn a vodu v tom rozsahu, jak požadovala jejich úhradu žalobkyně. K prokázání svých tvrzení o užívání nemovitosti žalovanými předložila žalobkyně soudu důkazy (fotografie, videonahrávky a výpis z poplachu u hlavních dveří) dokládající, že tyto skutečně nemovitost navštěvovaly (dle jejich tvrzení sem chodily větrat), nicméně ne, že tuto fakticky užívaly a komodity spotřebovávaly. Zde soud uvádí, že toto bylo také důvodem, proč byl zamítán žalobkyní navržený důkaz kamerovými záznamy, když za prvé tento nebyl pořízen zákonně, neboť žalované s jeho nahráním od počátku nesouhlasily a dále z toho důvodu, že kamery byly umístěny toliko ve společných prostorách, a nelze z nich zjistit nic o užívání nemovitosti žalovanými, toliko to, že sem pravidelně docházely, a to ani samy nepopírají. Ostatně stejně tak tomu bylo i u důkazu o vstupu žalovaných do objektu, kdy sice žalobkyně soudu předložila detailní výpis neoprávněných vstupů do nemovitosti, nicméně ani tento nedokládá nic o užívání samotné nemovitosti (v podstatě se jedná o identický důkaz jako u kamerového záznamu, když k spuštění alarmu a zaznamenání neoprávněného vstupu mohlo dojít toliko v případě, že do objektu vstoupil někdo, kdo neměl k dispozici zařízení k odblokování alarmu, což žalované skutečně neměly a vlastnily toliko klíče k nemovitosti). Jak již bylo uvedeno výše, žalované samy uváděly, že do nemovitosti docházely skoro každý den větrat, tyto ale popíraly toliko spotřebu plynu a vody v těchto, když nemovitost byla fakticky neobyvatelná, což bylo ostatně prokázáno i fotografiemi a potvrzeno žalobkyní. O tom, že nemovitost nebyla žalovanými obývána či užívána též svědčí zde spotřebovaná elektřina, když dle doložených faktur, tato rozhodně neodpovídá tomu, že by byla nemovitost žalovanými užívána. To, že žalované nemovitost minimálně ještě v roce 2020 neužívaly, potvrdil i právní zástupce žalobkyně v emailové komunikaci s právním zástupcem žalovaných. Že by se v předmětných prostorách skutečně topilo, žalobkyně neprokázala. Když o tomto není nikde žádná zmínka. Žalovaným se sice nepodařilo prokázat, že by jim žalobkyně výslovně bránila v užívání nemovitostí (ostatně samy v rámci svého výslechu uvedly, že do těch 4 místností měly neomezený přístup, toliko měly omezený přístup na půdu a do sklepa předmětného domu), nicméně těžko po těchto požadovat, aby se podílely dle svého vlastnického podílu na nemovitosti na úhradě spotřebovaných komodit, když nemovitost skutečně fakticky neužívaly, navíc za situace, kdy žalobkyně zde sama bydlí a též sama potvrdila, že v nemovitosti často pobývá též její bratr, který zde několikrát v týdnu přespává, a je jasné, že v rámci svých návštěv spotřebovává zcela jistě vodu a využívá topení.

17. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že ve vztahu k úhradě nákladů za spotřebovanou vodu a plyn je nárok žalobkyně nedůvodným, neboť nebylo prokázáno, zda vůbec, případně v jakém rozsahu žalované tyto komodity spotřebovávaly. Proto soud též neřešil ani to, v jakém poměru by tyto měly být žalovaným účtovány, s ohledem na to, že žalované užívají fakticky menší část nemovitosti (toliko 4 pokoje) než žalobkyně (ta užívá pokojů 5). Jiná situace však byla v případě nákladů na pojištění nemovitosti, daň z nemovitosti a povinné kontroly komína a plynového kotle. Zde je soud toho názoru, že se jedná o výdaje objektivně žalobkyní vynaložené a týkající se nezbytné údržby nemovitosti a jsou žalovaným ku prospěchu (viz shora citované ustanovení § 1136 o. z.), kdy vyjma částek pro které byla žaloba brána zpět má za to, že tyto byly uplatněny žalobkyní po právu a ve správné výši s ohledem na majetkové podíly jednotlivých účastnic na nemovitosti. Žalovaným se nepodařilo prokázat jejich tvrzení o jejich úhradě jimi tvrzených částek, když v podstatě jediným důkazem podporujícím jejich tvrzení o tom, že tyto částky byly z jejich strany uhrazeny, byl jejich výslech (jednalo se tedy o tvrzení proti tvrzení). Předložený příjmový doklad nebyl žalobkyní podepsán (soud nechává stranou prokazatelný vklad na účet žalobkyně v rozsahu 2 * 1 890Kč ze strany žalovaných, když ale pro tyto částky byla brána žaloba zpět a řízení zastavováno). Z celé situace je pak zřejmé, že servis a opravy plynového kotle činila žalobkyně i v zájmu žalovaných, neboť jak tyto samy uvedly, ony ve své části nemovitosti netopí, a samy připustily, že k nezamrzání vody a topení dochází právě z důvodu toho, že svojí část nemovitosti vytápí žalobkyně, a tím temperuje i tu jejich. K této situaci by mohlo stěží docházet, pokud by plynový kotel nebyl funkční. S tím souvisí také náklady na údržbu a servis komína. Stejně je tomu tak u zákonné povinnosti hradit z vlastnictví nemovitosti daň a u pojištění této, když je správná úvaha žalobkyně, že v případě, že by došlo k nějaké škodě na nemovitosti, tuto by uhradila pojišťovna. Pokud tedy žalobkyně prokázala, že částky (v podrobnostech o jejich výši k tomu viz níže) na správu domu vynaložila, jsou žalované tyto povinny jí je uhradit, a to bez ohledu na jejich souhlas či nesouhlas s těmito.

18. Jako důvodnou tak soud ve vztahu k prvé žalované shledal žalobu v rozsahu částky 3 998,25Kč (517,50Kč + 3 480,75Kč) představující částku 1 180Kč za servis kotle po odečtení částky 446,25Kč a dále 216,25Kč (pro ty bylo řízení zastavováno), kdy k úhradě zbývá 517,50Kč a dále z poměrné částky za pojištění v částce 3 480,75Kč (roční pojištění dle předložené smlouvy činí celkem částku 4 641 Kč a po odečtení 35% slevy podílu žalovaných odpovídá částka ve výši 1 160,25 Kč za rok. Pojištění bylo hrazeno po dobu 3 let tedy celkem částka 3 480,75 Kč), (výrok II. tohoto rozsudku). Ve zbytku, tedy pro částku 30 930,25Kč (po zastavení řízení pro částku 4 465Kč) musela být žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta (výrok IV. tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, že se prvá žalovaná dostala do prodlení s úhradou výše uvedené částky, přiznal soud žalobkyni též zákonný úrok z prodlení z této v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] (tedy po uplynutí 7 denní lhůty stanovené v předžalobní upomínce žalobkyně ze dne [datum], prvé žalované zaslané dne [datum]).

19. V případě druhé žalované uložil soud této uhradit částku ve výši 4 489,5Kč (517,50Kč + 3 480,75Kč 491,25Kč) představující částku 1 180Kč za servis kotle po odečtení částky 446,25Kč a dále částky 216,25Kč, kdy k úhradě zbývá 517,50Kč, dále z poměrné částky za pojištění v částce 3 480,75Kč (viz argumentace k její výši výše), a dále z částky za daň z nemovitosti ve výši 982,50 po odečtení částky 491,25Kč, kdy tak zbývá k úhradě 491,25Kč (výrok III. tohoto rozsudku). Ve zbytku, tedy v částce 34 141Kč (po zastavení řízení pro částku 2 626,25Kč (výrok I. tohoto rozsudku) musela být žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta (výrok V. tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, že se druhá žalovaná dostala do prodlení s úhradou výše uvedené částky, přiznal soud žalobkyni též zákonný úrok z prodlení z této v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] (tedy po uplynutí 7 denní lhůty stanovené v předžalobní upomínce žalobkyně ze dne [datum], prvé žalované zaslané dne [datum]).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když ve věci byly převážně úspěšné žalované a bylo tak na místě těmto toto právo přiznat dle jejich poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Prvá žalovaná byla úspěšná z 89,9% - žaloba vzata zpět, a to nikoli pro chování žalované či zamítnuta v rozsahu částky 35 395,25Kč a neúspěšná v rozsahu 10,1% (uložena jí povinnost uhradit 3 998,25Kč). Náleží jí tak náhrada nákladů řízení v rozsahu 79,8%. Druhá žalovaná byla úspěšná z 88,6% - žaloba vzata zpět či zamítnuta v rozsahu částky 34 904Kč a neúspěšná v rozsahu 11,4% (uložena jí povinnost uhradit 4 489,5Kč). Náleží jí tak náhrada nákladů řízení v rozsahu 77,2%. Vzhledem k tomu, že ve věci byly původně podány dvě žaloby, náleží žalovaným za první úkony před spojením žalob náhrada nákladů samostatně, a následně po spojení věcí do jednoho řízení je toto pak v rozsahu 80% u každé v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.).

21. První žalované tak náleží (výrok VI. tohoto rozsudku) náhrada nákladů řízení v celkové výši 22 517,32 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 39 393,50 Kč, sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných před spojením věcí (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření k částečnému zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Po spojení věcí náleží prvé žalované náhrada nákladů zastoupení advokátem, a to odměna snížená dle § 12 odst. 4 a. t. o 20 %, stanovená z tarifní hodnoty 74 322 Kč (34 928,50 Kč + 39 393,50 Kč), sestávající z částky 3 280 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 (účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. [příjmení] náhrady nákladů řízení tedy sestává ze 79,8 % (poměr úspěchu prvé žalované) součtu částky 8 100 Kč (3 x 2 700 Kč), částky 900 Kč (3 x 300 Kč), částky 13 120 Kč (4 x 3 280 Kč) a částky 1 200 Kč (4 x 300), tj. 18 609,36 Kč, a jelikož právní zástupce žalovaných je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu odměna zvýšená o tuto daň ve výši 21 % z této částky ve výši 3 907,96 Kč 22. Druhé žalované pak náleží (výrok VII. tohoto rozsudku) náhrada nákladů řízení v celkové výši 18 981,31 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 39 393,50 Kč, sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných před spojením věcí (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Po spojení věcí náleží druhé žalované náhrada nákladů zastoupení advokátem, a to odměna snížená dle § 12 odst. 4 a. t. o 20 %, stanovená z tarifní hodnoty 74 322 Kč (34 928,50 Kč + 39 393,50 Kč), sestávající z částky 3 280 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 (účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. [příjmení] náhrady nákladů řízení tedy sestává ze 77,2 % (poměr úspěchu druhé žalované) součtu částky 5 400 Kč (2 x 2 700 Kč), částky 600 Kč (2 x 300 Kč), částky 13 120 Kč (4 x 3 280 Kč) a částky 1 200 Kč (4 x 300), tj. 15 687,04 Kč, a jelikož právní zástupce žalovaných je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu odměna zvýšená o tuto daň ve výši 21 % z této částky ve výši 3 294,2 Kč.