21 C 28/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 20 000 Kč s přísl. a částky 1 352 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 1 564,43 Kč, a dále smluvní úrok ve výši 21,90 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucím od [datum] do [datum], smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení a částku 1 352 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do části smluvního úroku ve výši 13,65 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se dvěma žalobami podanými ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím (sp. zn. [spisová značka]) a částku 1 352 Kč (sp. zn. [spisová značka]). Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byly věci spojeny ke společnému řízení pod sp. zn. [spisová značka].

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] (dále jen původní věřitel), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o povoleném debetu [číslo], jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému kontokorentní úvar ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit se sjednaným úrokem ve výši 21,90 %. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Původní věřitel svůj smluvní závazek splnil, když umožnil žalovanému úvěr čerpat. Jelikož žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, přistoupil původní věřitel dne [datum] k okamžitému zesplatnění dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, na příslušenství žalobkyně požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 564,43 Kč, který se je tvořen naúčtovanými úroky za období od [datum] do [datum], dále smluvní úrok ve výši 21,90 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucí od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucí od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném částku 1 352 Kč, která je tvořena neuhrazenými poplatky po splatnosti. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se zavázal zřídit a vést bankovní účet ve prospěch žalovaného a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku. Z důvodu podstatného porušení smluvní povinností spočívajících ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen, přistoupil původní věřitel dne [datum] k odstoupení od výše uvedené smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem smlouvou ze dne [datum] na [právnická osoba] a. s. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] poté na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě svého dluhu, nicméně se tak nestalo.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákon č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě souhlasila žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil a soud proto předpokládal jeho konkludentní souhlas dle § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalovaný na svoji obranu ničeho netvrdil ani neprokazoval.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník, bylo zjištěno, že původní věřitel se zavázal zřídit a vést ve prospěch žalovaného účet a poskytovat mu sjednané bankovní služby. Žalovaný se v čl. I., bodě 5. zavázal za tyto hradit poplatky sjednané prostřednictvím Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Ze smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. [číslo], uzavřené dne [datum] mezi původním věřitelem a žalovaným, má soud za prokázané, že původní věřitel se zavázal poskytovat žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání na běžném účtu, a to do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit včetně úroku ve výši 21,90 % Součástí smlouvy byly rovněž Produktové podmínky pro úvěry ve formě přečerpání na běžném účtu a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Z výpisu z osobního účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši. Z tohoto výpisu rovněž vyplývá, že žalovaný neuhradil úrok po splatnosti v celkové výši 1 564,03 Kč (ve výpisu evidováno dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a poplatky ve výši 1 352 Kč, které se skládají z poplatku za vyzývání k zaplacení dluhu ve výši 500 Kč (2x), poplatku za aktivní využívání účtu ve výši 49 Kč (4x) a poplatku za službu [anonymizováno] směnárna ve výši 39 Kč (4x). Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni [datum] a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně, kdy žalovaný netvrdil opak, má soud za prokázané, že žalovaný ničeho neplnil. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně jejich příloh a potvrzení úplaty. O změnách v osobě věřitele byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum] (vyrozumění o postoupení pohledávky včetně podacího archu) a ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a seznamu odeslaných předžalobních výzev má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolnému zaplacení dlužných částek.

6. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena 7. Podle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 168 odst. 1 téhož zákona dostal-li se spotřebitel do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se namísto příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud jsou s tímto zákonem v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti.

11. Po zhodnocení dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným došlo nejprve k platnému uzavření smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se původní věřitel zavázal poskytovat žalovanému sjednané bankovní služby a žalovaný se za tyto zavázal platit poplatky dle ceníku. Mezi účastníky byla dále platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 20 000 Kč prostřednictvím svého bankovního účtu a to formou přečerpání. Smlouva splňuje formální náležitosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když řádně a včas, když poskytnuté prostředky nevrátil včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 21,90 % ročně. Původní věřitel proto přistoupil k zesplatnění celého dluhu ke dni [datum] a následně ke dni [datum] odstoupil od smlouvy o poskytování bankovních služeb, kdy žalovaného vyzval k úhradě dosud nesplacených závazků. Pohledávka za žalovaným byla platně převedena na žalobkyni postupem podle § 1879 a násl. občanského zákoníku, o změnách v osobě věřitele byl žalovaný v obou případech řádně informován. Soud proto žalobě co do částky 20 000 Kč a 1 352 Kč vyhověl. Ohledně požadovaného příslušenství soud žalobě rovněž vyhověl ohledně požadovaného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 564,03 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobkyni dále náleží smluvní úrok ve výši 21,90 % ročně z částky 20 000 Kč, nicméně toliko od [datum] do [datum] (viz dále).

12. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v části smluvního úroku ve výši 13,65 % ročně (21,90 % - 8,25 %) z částky 20 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, neboť dle výše citovaného ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně uplynutím 90. dne ode dne splatnosti nárok pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. 8,25 % ročně.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě k tomu určené, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů jako nezastoupenému účastníkovi, neboť zastoupení advokátem v dané věci považuje za krajně neúčelné. Nelze totiž odhlédnout od faktu, že dle údajů zapsaných v obchodním rejstříku je členem správní rady žalobkyně advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení], působící v advokátní kanceláři [právnická osoba] (zjištěno dle vyhledávače advokátů na webových stránkách ČAK). Jediným akcionářem žalobkyně byla až do [datum] dle zapsaných údajů [právnická osoba] a. s., ve které jediným členem představenstva je právní zástupce žalobkyně, advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], působící dle údajů ČAK rovněž v advokátní kanceláři [právnická osoba], navíc členem představenstva je opět advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Platí přitom, že v řízení úspěšný účastník má nárok toliko na náhradu nákladů, které účelně vynaložil k bránění a uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. K dané otázce se opakovaně vyjadřoval i Ústavní soud, kdy v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 4012/18 mimo jiné uvádí, že zákon tímto způsobem zakotvuje institut účelnosti vynaložených nákladů, jenž slouží jako formální záštita před zneužitím práva na náhradu nákladů vzniklých v průběhu soudního řízení (srov. nález sp. zn. II. ÚS 1942/12 ze dne 26. listopadu 2013 (N 198/71 SbNU 353)). Toto pravidlo se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (tj. odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty). Z hlediska těchto nákladů je přitom nutno zkoumat jednak samotnou nezbytnost právního zastoupení (srov. např. nálezy sp. zn.

I. ÚS 2929/07 ze dne

9. října 2008 (N 167/51 SbNU 65), sp. zn.

I. ÚS 988/12 ze dne

25. července 2012 (N 132/66 SbNU 61), sp. zn. IV. ÚS 474/13 ze dne 16. prosince 2014 (N 229/75 SbNU 557), sp. zn.

II. ÚS 1333/14 ze dne

18. února 2015 (N 36/76 SbNU 503) či sp. zn. I. ÚS 3916/14 ze dne 12. dubna 2016 (N 62/81 SbNU 81)), a jednak účelnost jednotlivých úkonů právní služby (srov. nález sp. zn.

II. ÚS 736/12 ze dne

2. října 2013 (N 171/71 SbNU 35)). Vzhledem k výše uvedenému proto soud shledal, že zastoupení žalobkyně advokátem nebylo nezbytné a mělo toliko účelově navyšovat náklady řízení a tedy zisk žalobkyně. V rozporu se zásadou hospodárnosti je rovněž fakt, že žalobkyně uplatnila téhož dne vůči jednomu žalovanému dvě samostatné žaloby, kdy navíc spolu uplatněné nároky bezprostředně souvisejí a k jejich samostatnému projednání není žádný důvod. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, jakoby byly oba nároky uplatněny jednou žalobou. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč (800 Kč + 400 Kč) a nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř., kterému náleží paušální náhrada stanovená dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za celkem dva úkony podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) po 300 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal paušální náhradu za vyjádření zaslané na výzvu soudu ze dne [datum] a ze dne [datum], kdy se jednalo o doplnění skutkových tvrzení, které v žalobě buďto zcela absentovala nebo byla nedostatečná a žalobkyni v tomto ohledu nic nebránilo, aby tyto řádně uvedla již v podané žalobě. Náhrada nákladů proto celkem činí částku 1 800 Kč.

15. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud podle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.