21 C 302/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudců Mgr. Miroslavy Jarošové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 141 167,68 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, č. j. 21 C 302/2022-174, ze dne 5. 6. 2023

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výroku IV o náhradě nákladů řízení, mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částky 46 816 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta žalobce.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení do výše částky 101 807 Kč (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 416,35 Kč se zákonnými úroky z prodlení (výrok II), zamítl žalobu co do částky 36 944,33 Kč se zákonnými úroky z prodlení (výrok III) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši částky 58 496,70 Kč (výrok [příjmení]). V odůvodnění rozsudku soud odkázal na žalobní tvrzení, podle níž se žalobce domáhal v řízení zaplacení žalované částky jako ceny za dodaný beton včetně dopravy a souvisejícího čerpání, kdy v žalobě uvedl, že dodání zboží bylo žalovaným potvrzeno na dodacích listech a byly vystaveny faktury [číslo] na částku 102 114,93 Kč, [číslo] na částku 9 498,50 Kč a [číslo] na částku 29 554,25 Kč. Žalovaný celkovou částku 141 167,68 Kč ani přes výzvu ze strany žalobce neuhradil. Žalovaný v řízení namítal, že mezi účastníky nedošlo k ujednání ceny za dodaný beton, tak jak je v řízení žalobcem požadováno. V průběhu řízení pak žalovaný uhradil na žalovanou částku 101 807 Kč s tím, že v rozsahu této částky se jedná o cenu, jak byla účastníky sjednána. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že důvodná po částečném zpětvzetí je žaloba pouze zčásti, kdy mezi účastníky bylo nesporným uzavření kupní smlouvy, spor se týkal ujednání o ceně, kdy žalobce tvrdil, že tato byla od počátku roku 2022 zvýšena, resp. že smluvní vztah účastníků se řídil obchodními podmínkami žalobce a jejím ceníkem. To však žalobce v průběhu řízení neprokázal, soud proto při určení ceny za jednotlivé typy betonů vyšel z ujednání, které účastníci provedli v roce 2021. Žalovaným uhrazenou částku 101 807 Kč pak soud přepočetl na žalované faktury s tím, že nárok shledal oprávněným co do částky 104 223,35 Kč. V rozsahu částky 36 944,33 Kč byla proto žaloba zamítnuta a žalovanému uložena povinnost uhradit částku 2 416,35 Kč. Přiznány byly zákonné úroky z prodlení z jednotlivých oprávněně fakturovaných částek. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle poměru úspěchu ve věci, tedy dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., a žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 47,6 %. Celkové náklady žalobce sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 059 Kč a z odměny za zastoupení advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 141 167,68 Kč, tj. z částky 6 780 Kč za každý ze 13 úkonů právní služby, dále 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 141 167,68 Kč sestávající z částky 3 390 Kč za 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu, kde byl toliko vyhlášen rozsudek dne [datum]) a přináležejícího režijního paušálu, dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 95 730 Kč ve výši 20 103,30 Kč. Celkové náklady činily 122 892,30 Kč a z toho 47,6 % tak činí částku 58 496,70 Kč.

2. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které směřoval proti výroku V o náhradě nákladů řízení. V podaném odvolání namítá, že soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení nesprávně, když přiznal i odměnu za sdělení výsledku jednání s protistranou a doplnění žaloby ze dne [datum] a poradu s klientem dne [datum]. Žalovaný považuje za neúčelné podání ze dne [datum], neboť jej nelze považovat za úkon ve věci samé. Skutečnosti zde uvedené měl žalovaný uvést již v žalobě, případně v replice k odporu, popřípadě je sdělit v rámci jednání. Považuje dále za neúčelné 2 porady s klientem v rozmezí necelého 1 měsíce, kdy v mezidobí nedošlo k žádnému úkonu, který by vyvolal nutnost další porady. Za tyto úkony tedy žalobci nemělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Dále soud opomněl, že dne [datum] došlo ke zpětvzetí žaloby co do částky 101 807 Kč, tedy předmětem řízení při jednání [datum] a [datum], pak byla již pouze částka 39 360 Kč, přičemž co do částky 36 944,33 Kč byl žalovaný úspěšný. Má za to, že za posledně uvedené 2 úkony tedy by žalobci nemělo být dle názoru žalovaného přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Navrhuje změnu napadeného výroku.

3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku IV o náhradě nákladů řízení dle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., a o odvolání rozhodl za použití ustanovení § 214 odst. 2 o. s. ř., aniž by nařizoval jednání. Odvolání je z části důvodné.

4. Soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení rozhodl za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobce byl v řízení úspěšný toliko částečně, kdy jeho neúspěch spočívá v rozsahu zamítané části nároku. Částečně sice žaloba byla vzata žalobcem zpět, ale bylo to pro chování žalovaného, tj. dle ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. je v tomto rozsahu k náhradě nákladů řízení povinen žalovaný. V řízení převažuje úspěch žalobce, neboť do rozsahu jeho úspěchu nutno uvažovat i s částkou, pro kterou bylo řízení zastaveno, neboť zde šlo o zavinění ze strany žalovaného, který plnil po zahájení řízení, a jeho neúspěch dále spočívá v částce 2 416,35 Kč, přiznané žalobci výrokem II napadeného rozsudku. Podle zásady odečítání neúspěchu od úspěchu proto žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 47,6 %. Úvaha soudu prvního stupně o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady v rozsahu 47,6 % celkově vynaložených nákladů na řízení je proto zcela správná. V tomto ohledu odvolací soud podotýká, že neobstojí námitka žalovaného v podaném odvolání o tom, že ohledně posledních úkonů na řízení vynaložených by neměly být náklady přiznány, neboť při posuzování poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení nutno uvažovat podle celkového poměru úspěchu za celé řízení.

5. Odvolání však shledává odvolací soud důvodným, pokud jde o přiznání vypočtené výše těchto nákladů, tak jak ji žalobce uplatnil podáním, které dne [datum] došlo soudu, a je ve spise založeno na č. l.

172. Žalobce uplatnil k náhradě odměnu za právní zastoupení celkem za 13 úkonů právní služby, počítáno z tarifní hodnoty předmětu sporu 141 167,68 Kč a dále za 1 úkon právní služby v rozsahu jedné poloviny – účasti na jednání dne [datum], na kterém byl vyhlášen rozsudek. Jednotlivé úkony specifikoval jako 1. převzetí zastoupení klienta, 2. výzva k plnění ze dne [datum], 3. podání žaloby [datum], 4. replika k vyjádření žalovaného ze dne [datum], 5. účast na jednání [datum], 6. jednání s protistranou o mimosoudním vyřešení sporu, 7. porada s klientem před nařízeným jednáním dne [datum], 8. sdělení mimosoudního jednání procesního stanoviska a doplnění žaloby [datum], 9. účast na jednání dne [datum], 10. porada s klientem [datum], 11. účast na jednání [datum], 12. reakce na přípis protistrany a částečné zpětvzetí žaloby dne [datum] a 13. účast na jednání [datum].

6. Pokud žalovaný v podaném odvolání namítá, že písemné podání ze dne [datum] nebylo na řízení ze strany žalobce vynaloženo účelně, pak má tuto námitku soud za důvodnou, stejně tak jako námitku ohledně neúčelnosti porady s klientem ze dne [datum].

7. Odvolací soud zejména zdůrazňuje, že základním hlediskem posuzování práva na náhradu nákladů řízení úspěšnějšího účastníka je ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. hledisko účelnosti vynaložených nákladů. V řízení úspěšnější účastník tedy nemá právo na náhradu nákladů všech, které na řízení vynaložil, ale pouze na náhradu nákladů na řízení účelně vynaložených. Úkolem soudu je tak při rozhodování o náhradě nákladů řízení zkoumat, zda ty či ony náklady účastníkem požadované k náhradě, byly na řízení skutečně vynaloženy účelně. V tomto ohledu pak shledává námitky žalovaného oprávněnými, neboť pokud jde o podání žalobce ze dne [datum], pak sestává zejména ze skutkových tvrzení, jimž je doplňována žaloba. Jedná se o tvrzení, jež měla být uvedena v žalobě, když lze konstatovat, že žalobní tvrzení jsou velmi strohá a žalobce zde sice tvrdí uzavření kupní smlouvy, avšak netvrdí ničeho o jejím obsahu, tedy jaká byla konkrétní ujednání účastníků. Lze tak souhlasit s námitkami žalovaného o tom, že uvedená skutková tvrzení měl žalobce uvést jak v žalobě samotné, tak případně v dříve podaném vyjádření. Z hlediska účelnosti tedy nelze hovořit o úkonu, za který by měla odměna příslušet. Obdobné pak platí i o poradě s klientem dne [datum]. K tomu nutno uvést, že žalobce účtuje za poradu s klientem delší jedné hodiny již za den [datum], přičemž lze rovněž konstatovat, že z hlediska vývoje sporu nedošlo k žádnému významnému posunu, kdy stanoviska účastníků byla v uvedeném období již ustálená, bylo zřejmé, co je předmětem sporu, i kolik je žalovaný ochoten na žalovanou částku žalobci uhradit. Z tohoto hlediska se proto další porada s klientem navíc delší jedné hodiny dne [datum] nejeví jako úkon na řízení účelně vynaložený.

8. Odvolací soud proto uzavírá, že žalobci lze přiznat odměnu za 11 úkonů právní služby s tím však, že pokud jde o účast na jednání dne [datum], je rovněž důvodnou námitka žalovaného o tom, že předmět sporu již tvořila toliko částka 39 360 Kč. Za účast na jednání dne [datum] tedy přísluší žalobci odměna za úkon právní služby, počítáno z tarifní hodnoty sporu ve výši 39 360 Kč ve výši 2 700 Kč a za účast na jednání dne [datum], na němž byl toliko vyhlášen rozsudek, přísluší odměna za 1 úkon právní služby v rozsahu jedné poloviny, tj. ve výši částky 1 350 Kč.

9. Žalobci proto přísluší odměna za 10 úkonů právní služby po 6 780 Kč, tj. 67 800 Kč, 1 úkon právní služby, počítáno z tarifní hodnoty 39 360 Kč, tj. 2 700 Kč a 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny, tj. 1 350 Kč, celkem 71 850 Kč, odměna za 12 režijních paušálů 3 600 Kč a DPH ve výši částky 15 845 Kč, celkem 91 295 Kč. K odměně advokáta za úkony na řízení účelně vynaložené pak nutno připočíst náklady vynaložené na soudní poplatek ve výši částky 7 059 Kč. Celkové náklady žalobce tak činí částku 98 354 Kč a z toho 47,6 % činí částku 46 816 Kč.

10. Odvolací soud proto z důvodů výše uvedených změnil napadený výrok IV, o náhradě nákladů řízení tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení za řízení před soudem prvního stupně částku 46 816 Kč.

11. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení, bylo rozhodováno dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný nebyl se svým odvoláním úspěšný v rozsahu námitky o tom, že přiznána by neměla být žalobci náhrada za poslední 2 jednání soudu, kdy již byla z větší části žaloba vzata zpět, tedy zde by šlo o úspěch žalobce. Částečně však bylo odvolání vyhověno, a proto bylo rozhodnuto, že žádnému z účastníků náhrada nákladů odvolacího řízení nepřísluší.