21 C 316/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 265 Kč jdoucím od datum do datum ve výši 8,5 % ročně, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč jdoucím od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 692 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 2 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že je žalovaná vlastníkem bytové jednotky č. rok, nacházející se v budově adresa, jednotky zapsané na listu vlastnictví číslo v katastrálním území obec, Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město. Vlastnictví výše specifikované bytové jednotky je dle části II. čl. 3 odst. 1) stanov žalobce, neoddělitelně spojeno se členstvím ve Společenství vlastníků jednotek (dále jen„ SVJ“). Žalovaná nesplnila svou povinnost plynoucí z části II. čl. 4 odst. 2) písm. b) stanov SVJ, na základě něhož je člen SVJ povinen uhradit nedoplatek z vyúčtování záloh na úhradu služeb nejpozději do 7 měsíců po uplynutí zúčtovacího období, když neuhradila řádné a včasné vyúčtování služeb za období od datum do datum, a to v částce ve výši 8 265 Kč. Splatnost nedoplatku nastala dne datum. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého závazku vůči žalobci, zaslal jí tento upomínku k úhradě výše specifikovaného nedoplatku dne datum. Dne datum zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu, která byla této doručena dne datum. Žalovaná následně uhradila částku ve výši 5 965 Kč dne datum a dále již ničeho. Žalobcem byla dále upomínána, kdy dlužnou částku ve výši 2 300Kč dosud neuhradila, a proto se žalobce obrátil se svým nárokem na soud.

2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz číslo jednací dne datum rozhodnutí, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. Ve svém vyjádření pak žalovaná uvedla, že vyúčtování služeb za rok 2020 řádně písemně reklamovala dne datum a dle jejího názoru nebyla reklamace kvalifikovaně vyřízena a nebyly jí předloženy požadované dokumenty, když výbor SVJ není profesionální.

3. Na to reagoval žalobce podáním ze dne datum, kde si trval na tom, že předmětné vyúčtování je řádné, neboť obsahuje skutečnou výši nákladů na služby v členění dle jednotlivých poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh na služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování a odkázal na § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Vyúčtování bylo provedeno právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa. Dlužná částka pak byla spočítána následovně. Žalovaná za období od datum do datum uhradila na předpisech částku 39 434 Kč. Z této částky byla částka 2 618Kč započtena dne datum na nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019, který žalovaná do té doby nevyrovnala a který byl touto úhradou zcela zaplacen. Zbývající částka 36 816Kč byla započtena na služby a fond oprav. Příspěvek do fondu oprav činí 1 875Kč měsíčně, tedy za rok 22 500Kč. Příspěvek na správu správce domu činí 136Kč měsíčně, tedy za rok 1 632Kč. Z částky 36 816Kč bylo započteno 22 500Kč na fond oprav a 1 632Kč na příspěvek na správu správce domu. Rozdíl v částce 12 684Kč byl započten na služby, kdy skutečný náklad za služby za rok 2020 činil částku 20 949,40 Kč. Nedoplatek žalované tak činil 8 265,40 Kč. Veškeré reklamace podané žalovanou byly žalobcem shledány jako neopodstatněné a byly ze strany žalobce zamítnuty. O výsledku reklamačního řízení byla žalovaná vyrozuměna, a to dopisem ze dne datum a byla současně vyzvána k zaplacení dlužné částky. K námitkám žalované obsažených v reklamacích pak žalobce uvedl, že rozúčtování nákladů na vytápění bylo rozděleno na dvě zúčtovací období z důvodu výměny indikátorů topných nákladů anonymizováno Plus za indikátory topných nákladů s dálkovým přenosem dat anonymizováno, která proběhla v bytových jednotkách SVJ ve dnech 7. – datum, kdy výměnu prováděla společnost právnická osoba Vzhledem k tomu, že dílky z těchto dvou typů indikátorů nejsou souměřitelné (nemají stejnou hodnotu), musely být celkové náklady za vytápění společenství žalobce rozděleny na období měsíců 1-8/ 2020 a číslo 2020. Spotřební složka nákladů na vytápění za období 1-8/ 2020 byla pak rozdělena poměrově podle dílku zapsaných z indikátorů anonymizováno při jejich demontáži a spotřební složka nákladů na vytápění za období číslo 2020 byla rozdělena podle dílků, odečtených dálkově z indikátorů anonymizováno. Jiný způsob řešení této situace není prakticky uskutečnitelný. Žalobce vyžádal od Energetického regulačního úřadu nezávazné vyjádření ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, které mimo jiné potvrzuje, že poskytovatel služeb provádějící rozúčtování nákladů za vytápění (tj. Plzeňské služby) nepostupoval v rozporu se zákonem o službách tím, že rozdělil rok 2020 na dvě zúčtovací období. O druhu služeb, které budou zahrnuty do vyúčtování, rozhoduje shromáždění vlastníků, pokud to neupravuje zákon. V zápise ze Shromáždění ze dne datum bylo o tomto rozhodnuto.

4. Při ústním jednání soudu, žalovaná svoji obranu omezila toliko na bod reklamace týkající se rozdělení zúčtovacího období na dvě s tím, že ostatní body této měla za žalobcem vysvětlené. Rozdělením pak žalovaná nedodržela limity vytápění, což by se nestalo pokud by bylo zúčtováno toliko jediné období.

5. Z listinných důkazů a nesporných tvrzení účastníků byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná je vlastnicí shora specifikované bytové jednotky. Stanovy žalobce ve své části II. čl. 4 odst. 2) písm. b) stanovují, že člen SVJ je povinen uhradit nedoplatek z vyúčtování záloh na úhradu služeb nejpozději do 7 měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Dle vyúčtování služeb a zúčtovaných příspěvků za kalendářní rok 2020 vyhotovených právnická osoba (od datum do datum) byla žalovaná povinna žalobci uhradit částku 8 265 Kč, splatnou dne datum (prokázáno též Sumární analýzou právnická osoba ze dne datum). Vyúčtování pak bylo rozděleno na dvě období a to od datum do datum a dále od datum do datum z důvodu výměny indikátorů topných nákladů. Náklady na vytápění v prvém období byly 2 822,22Kč v druhém pak 2 990,72Kč (prokázáno výpočtem právnická osoba služby). Z vyjádřením Energetického regulačního úřadu ze dne datum, bylo zjištěno, že tento neshledal rozdělení zúčtovacího období na dvě ze shora uvedených důvodů v rozporu se zákonem o službách. Vyúčtování bylo žalovanou reklamováno dne datum, zde žalovaná reklamovala snížení podlahové plochy při výpočtu oproti minulým obdobím, rozdělení zúčtovacího období na dvě, vyúčtování televizní antény, neuvedení do vyúčtování nákladů na správní činnost bytů a nesdělení k čemu byl použit rozdíl mezi zaplacenými zálohami a částkou, kterou byl zaplacen fond oprav. Vyjádřením právnická osoba s.r.o. ze dne datum, datum a ze dne datum byla reklamace žalované opakovaně shledána neoprávněnou. Dopisem z datum opětovně žalobce reagoval na opakovaná podání žalované s tím, že při vyúčtování bylo postupováno řádně a v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků ze dne datum bylo zjištěno, že většinou vlastníků byl schválen postup vyúčtování, jak byl popsán výše. Dne datum uhradila žalovaná částku ve výši 5 965Kč. Žalovaná o úhradu dlužných částek byla upomínána opakovaně a to dne datum, dne datum a dne datum.

6. Po právním zhodnocení shora popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a proto soud rozhodl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Náležitosti vyúčtování služeb v obecné rovině určuje především zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Dle ustanovení § 7 odst. 2 tohoto platí, že ve vyúčtování musí být uvedena skutečnou výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Pokud je vyúčtování provedeno řádně a není řádně a včas reklamováno v příslušné lhůtě stává se splatným (viz též shora citované stanovy SVJ včetně lhůty k zaplacení). Soud pak neshledal, že by vyúčtování předložené žalobkyní bylo s tímto ustanovením v rozporu (obsahovalo všechny zákonem stanovené náležitosti), když obrana žalované se toliko omezila na brojení proti zúčtování ve dvou obdobích, když ale tuto skutečnost vysvětlil žalobce výměnou indikátorů topných nákladů. Pokud pak žalovaná za dané období nedodržela limity vytápění, nebylo toto objektivně vinou žalobce, jak tvrdí žalovaná. Když toto rozdělení pak ani není v rozporu s žádnou právní normou. Žalovaná sice včas vyúčtování reklamovala, když ale její reklamaci neshledal žalobce důvodnou. Ke stejnému závěru pak dospěl soud. Žalobce postupoval i v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 269/2015 Sb., vyhlášky o rozúčtování nákladů, když žalované poskytl listiny, na které dle tohoto měla nárok, tedy doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování a způsob stanovení výše záloh za služby. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Kdy počátek prodlení je vázán na ustanovení II. čl. 4 odst. 2) písm. b) stanov SVJ, tedy k datum, kdy po úhradě částky 5 965Kč dne datum, je žalovaná v prodlení od datum toliko s úhradou částky 2 300Kč.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 692 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 300 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.