21 C 349/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč jdoucím od 27. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloby zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 8. 2023 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 13 000 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. (dále jen právní předchůdce), uzavřel s žalovaným dne 7. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, kdy ale částka 5 202 Kč byla určena na zaplacení předchozího závazku vůči právnímu předchůdci žalobkyně, a fakticky tak byla vyplacena žalovanému toliko částka 8 798Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši 13 443 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžních prostředků ve výši 7 141 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,2 % ročně, částkou ve výši 1 500 Kč představující odměnu za zpracování úvěru a komfortní splácení ve výši 3 242 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 528 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku ve výši 3 000 Kč. Pohledávka vyplývající z předmětné smlouvy přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak na svůj dluh dále ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se k tomuto postupu na výzvu soudu nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 2. 2021 č. tel. číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní hotovost ve výši 14 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy, resp. její část ve výši 8 798Kč, vzhledem k tomu, že zbytek úvěru byl použit na předchozí závazek vůči právnímu předchůdci žalobkyně z úvěrové smlouvy číslo. tel. číslo. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za zápůjčku ve výši 11 883 Kč a částku 1 560Kč jako doplňkové pojištění, celkem tedy částku ve výši 27 443 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 88 % ročně a stanovena RPSN ve výši 180,01 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně přílohy). Žalovaný byl o změnách v osobě věřitele písemně informován (oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, podací arch ze dne 13. 1. 2023). V rámci předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužných částek (předžalobní výzva, doklad o odeslání).

5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 14 000 Kč uhradit dále částku ve výši 13 443 Kč označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na čtyři části (úrok, částka za zpracování, částka za komfortní splácení a pojištění). Nicméně dle názoru soudu tento poplatek představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Kdy zde nutno říci, že toto je také patrné z té skutečnosti, že ač žalovaný řádně neuhradil část splátek, je žalobkyní poplatek za doprovodné služby požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a právní předchůdce žalobkyně, tak s těmito neměl vůbec žádné náklady. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou zápůjčky představuje 81,4 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2021 činila toliko cca 13 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smluv, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčky bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvy (formulářové), které neumožňují, aby byly jakýmkoli způsoby měněny na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smluv, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvy jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017).

8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčených jistin s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z. , když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti na základě předmětných smluv obohatil o částku v celkové výši 14 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil částku 3 000 Kč. Ze shora uvedených důvodů mu tak soud uložil, aby bezdůvodné obohacení ve výši 11 000 Kč (tj. 14 000 Kč – 3 000 Kč) uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 13. 1. 2023. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 16. 1. 2023 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 26. 1. 2023. Jelikož tak neučinil, dostal se od 27. 1. 2023 do prodlení s plněním svého závazku. Soud tak žalobkyni přiznal též úrok z prodlení v jí požadované výši dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ale až od tohoto data. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy zde soud ve výpočtu úspěchu stran vycházel ze součtu žalované jistiny a kapitalizovaného požadovaného příslušenství ke dni rozhodování, kdy shledal, že úspěch a neúspěch je v tomto případě v podstatě shodný, a proto nepřiznal náhradu nákladů řízení ani jedné ze stran. (viz výrok III. tohoto rozsudku).

10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako běžná třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.