21 C 352/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Anonymizováno bytem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní Anonymizováno pro návrh na zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaná je povinna s účinností od 1. 11. 2021 platit výživné pro žalobce v měsíční výši 5 968 Kč, s účinností od 1. 12. 2021 platit výživné pro žalobce v měsíční výši 6 170 Kč, s účinností od 1. 1. 2022 platit výživné pro žalobce v měsíční výši 6 171 Kč, s účinností od 1. 7. 2022 platit výživné pro žalobce v měsíční výši 6 198 Kč, s účinností od 1. 12. 2022 platit výživné pro žalobce v měsíční výši 6 132 Kč, s účinností od 1. 1. 2023 platit výživné pro žalobce v měsíční výši 6 141 Kč, s účinností od 1. 2. 2023 platit výživné pro žalobce v měsíční výši 6 144 Kč a s účinností od 1. 9. 2023 platit výživné pro žalobce v měsíční výši 7 500 Kč, splatné vždy do každého 15. dne v měsíci.

II. Nedoplatek na výživném za období od 1. 11. 2021 do 31. 7. 2024 ve výši 55 221 Kč je žalovaná povinna žalobci uhradit ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .

IV. Žaloba se co do částky 17 789 Kč a návrhu na zvýšení výživného pro žalobce o částku 3 800 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2023 zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 11. 2023 se žalobce domáhal zvýšení výživného pro jeho osobu, když toto bylo naposledy upraveno rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. , spisová značka, s účinností od 1. 6. 2021 na částku 5 000 Kč. Nově toto chtěl zvýšit s účinností od 1. 9. 2023 na částku 11 300 Kč měsíčně. Po žalované dále požadoval uhradit polovinu veškerých nákladů na bydlení žalobce za období od měsíce listopadu 2021 do měsíce října 2023, a to v částce 27 721 Kč, a dále polovinu prokázaných nákladů souvisejících s přípravou na zahájení studia na vysoké škole žalobce vynaložených do doby platnosti nové výše výživného, a to původně v částce 16 620 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že od poslední úpravy vyživovací povinnosti žalované vůči žalobci došlo k několika zásadním změnám. V prvé řadě žalovaná nehradí žalobci měsíčně částku 1 600 Kč představující příspěvek na náklady na bydlení žalobce s tím, že s touto částkou počítal Krajský soud v případě určování výživného shora uvedeným rozsudkem. Dále matka se jakkoli nezapojuje do rodičovské péče o žalobce s tím, že tato nehradí ani mimořádné náklady na jeho výživu. Určená částka výživného tak aktuálně nestačí k pokrytí potřeb žalobce, neboť tento byl od září roku 2023 přijat na magisterské studium na , Anonymizováno, , kdy s tím jsou spojeny náklady spočívající ve stupních poplatcích pro přijímací řízení, doučování či adaptační kurzy pro studenty, a dále další řada nových nákladů, jako nákupy všech studijních materiálů, studijních pomůcek a dražšího stravování ve škole. Dále od posledního rozhodování o výživném došlo k výraznému zdražování, k extrémnímu navýšení cen zboží, což se promítlo také do nákladů na volnočasové a sportovní aktivity žalobce. Žalobce dále předpokládá, že došlo ke zvýšení příjmů žalované od poslední úpravy, a to minimálně o 10 %. Žalobce pak vyčíslil celkem své náklady na částku 22 686 Kč měsíčně, kdy svůj nárok opíral též o manuál s doporučenou tabulkou k určování výživného dětí vydaným Ministerstvem spravedlnosti ČR.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne 15. 2. 2024 (č. l. 32 spisu), kde uvedla, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Dále upozornila na rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , konkrétně rozsudek č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy tímto s definitivní platností byla vyřešena povinnost žalované podílet se na úhrady spojených s bydlením žalobce, kdy tato její povinnost skončila s 18 rokem jeho věku. Dále upozornila na to, že vzhledem k tomu, že po rozhodnutí prvoinstančního soudu sp. zn. , spisová značka, zaplatila dne 29. 9. 2021 dle tohoto rozsudku vzniklý dluh na výživném v částce 37 300 Kč, kdy následně ale tento byl modifikován Krajským soudem a částka 33 400 Kč v tu chvíli byla přeplatkem, nicméně vzhledem k tomu, že se jednalo o výživné, toto bylo spotřebováno a jí nikdy nevráceno. Žalovaná dále upozornila na tu situaci, že co se týče mimořádných nákladů, které požaduje žalobce, o tyto se na ni obrátil dne 25. 10. 2022 e-mailem s tím, že po ní požadoval uhrazení nákladů na maturitní oblek. V tomto e-mailu ale neuvedl žádnou informaci o sobě, natož o konání maturitního plesu, a toliko zaslal stvrzenku na částku 14 762 Kč, požadoval zaplacení poloviny těchto nákladů, kterou žalovaná zaplatila, a to tak, že dne 22. 12. 2022 zaplatila žalobci částku 3 000 Kč, dne 27. 1. 2023 pak další částku ve výši 3 000 Kč a ve zbývající částce 1 381 Kč žalovaná odkázala žalobci na přeplatek, který byl žalobci vrácen po skončení maturitního plesu, když na tomto přeplatku se žalovaná podílela hrazením běžného výživného. Dále žalovaná uvedla, že taktéž uhradila polovinu požadovaných mimořádných výdajů souvisejících s přípravou na studium na vysoké škole, o jejíchž úhradu žalobce požádal e-mailem ze dne 6. 5. 2023, kterou vyčíslil na částku 10 840 Kč. Opětovně tato žádost o uhrazení této částky přišla bez informace, na jaké vysoké školy se žalobce hlásí, příp. jak probíhá příprava na maturitu a kdy bude maturovat. Žalobce dále odmítl osobní schůzku. Žalovaná tedy i přes výše uvedené zaslala na účet žalobce částku 3 620 Kč, kterou jí ale žalobce vrátil, protože se nejednalo o přesnou polovinu jím požadovaných nákladů. Žalovaná dále zdůraznila, že na mimořádných nákladech se podílet může, ale také nemusí, kdy zde vypíchla chování žalobce vůči ní jako matce. Vzhledem k výše uvedenému tak žalovaná popírá, že by odmítala se nepodílet na mimořádných nákladech žalobce. Pokud žalobce tvrdí, že se na žalovanou obrátil v červnu roku 2023 s písemnou žádostí o zvýšení výživného, tak toto žalovaná potvrdila s tím, že skutečně navrhla zvýšení toliko o 1 000 Kč, kdy ve svém vyjádření k této žádosti podrobně vysvětlila žalobci, z jakého důvodu nemá za to, že by jím požadované výživné odpovídalo jeho potřebám. Navíc zdůraznila, že žalobcem je požadována různá částka v různých obdobích. V dopise z 20. 6. 2023 byla požadována částka 11 700 Kč, v e-mailu z 26. 6. 2023 částka 11 100 Kč a nyní v žalobě 11 300 Kč měsíčně. K jednotlivým bodům a důvodům zvýšení výživného pak žalovaná uvedla, že co se týče zdražování, toto postihlo ale nejenom žalobce, ale taktéž žalovanou, kdy její plat se zvýšil toliko o 3 700 Kč od posledního zvyšování výživného. Upozornila na situaci, že žalobcem předkládaný přehled pravidelných výdajů je v podstatě velmi podobný přehledu, který předkládal v opatrovnickém řízení. K výpočtu částky měsíčních výdajů žalobce pak dále uvedla, že si nemyslí, že v těchto by měly být zahrnuty položky související s rekreacemi otce žalobce nebo náklady spojenými s vozidlem ve vlastnictví otce. Dále připomněla, že co se týče volnočasových a sportovních aktivit žalobce, co se týče jím uváděného zdražování, ať už permanentek, či dalších věcí, má za to, že tedy jsou zde možné alternativy, ať už posiloven nebo dalších zařízení, které může žalobce navštěvovat a nikoli za tak vysoké částky, jako uvádí ve svém přehledu. Žalovaná dále upozornila na to, že nový počítač byl žalobci pořízen na podzim roku 2021 a aktuálně je součástí nových požadovaných nákladů taktéž nový notebook v hodnotě 17 000 Kč, což jí přijde vzhledem k datu nákupu toho předchozího zbytečné. Ve vztahu k hrazení náhrady nákladů za bydlení uvedla a odkázala opětovně na rozsudek Okresního soudu Plzeň-město č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy zde bylo definitivně rozhodnuto o tom, že žalovaná je povinna hradit tuto částku toliko do 18 roku věku žalobce s tím, že taktéž byly případné nedoplatky mezi žalovanou a otcem žalobce zde vypořádány. Žalovaná dále zdůraznila, že co se týče jejích nákladů na bydlení oproti nákladům žalobce, tyto jsou v podstatě několika násobně vyšší, neboť ona platí tržní nájemné. S ohledem na výše uvedené a též na darování ¼ bytu žalobci má žalovaná za to, že řešení jejího příspěvku na náklady bydlení žalobce by nemělo být do výživného zahrnuto ani tentokrát, ostatně tak tomu bylo již v minulosti a odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni v opatrovnickém řízení. Ve vztahu ke zvýšeným nákladům vzhledem k nástupu žalobce na vysokou školu žalovaná uvedla, že toto není nijak dramatické, když žalobce studuje v místě svého bydliště, bydlí doma a v podstatě došlo toliko k navýšení částek za obědy.

3. Na výše uvedené reagoval žalobce svým podáním ze dne 16. 3. 2024 (č. l. 94 spisu), kde zopakoval, že se žalovaná na nákladech na bydlení žalobce od listopadu 2021 nepodílí, a toto by mělo být zohledněno v nové úpravě výživného. Žalobce zde vysvětluje, že jeho odmítavý postoj k matce vyplývá z předchozích negativních zkušeností s touto, když setkání s ní je vždy extrémně emočně náročné vzhledem k psychické labilitě žalované. Ta často mění své názory, uvádí lživé skutečnosti případně je zkresluje. Žalobce vnímá požadavek matky na osobní schůzku při předání peněz za maturitní oblek jako vydírání. žalobce dále uvedl, že i on se svoji situaci snaží řešit brigádami a přijde mu nemístné, aby žalované po odečtení nákladů na bydlení zbyla částka 44 400Kč a on měl mít měsíčně toliko 10 000Kč, když rodiče a děti mají mít zásadně stejnou životní úroveň. Žalobce dále vnímá předchozí řízení u krajského soudu jako velmi nestandartní, když bylo žalované vyměřeno toliko výživné v částce 5 000Kč při separátním hrazení částky 1 600Kč. Podáním ze dne 15. 5. 2024 (č. l. 138 spisu) změnil žalobce svoji žalobu, a to tak že ji rozšířil z požadované částky 16 620Kč na 17 789Kč, neboť do mimořádných nákladů dle jeho tvrzení nebyly zahrnuty všechny položky. Ke svým brigádám pak žalobce uvedl (č. l. 113 spisu), že měl sice uzavřenu dohodu o provedení práce se společností , Anonymizováno, , nicméně práce pro něj bylo málo a zde si nic nevydělal.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3.7.2024 sp. zn. , spisová značka, vyhlášeném při ústním jednání konaném stejného dne bylo shora uvedené rozšíření žaloby připuštěno.

5. Žalovaná doplnila svoje vyjádření k žalobě podáním ze dne 5. 6. 2024 (č. l. 165 spisu), kde uvedla, že kromě příjmů ze zaměstnání nemá jiný příjem a v domácnosti bydlí sama. Dále se podílí od listopadu roku 2021 na ¼ nákladů na bydlení pro mladšího bratra žalobce. Ve svém podání ze dne 17. 6. 2024 (č. l. 195 spisu) vysvětlila, že po odchodu ze společné domácnosti si musela vzít půjčku (k tomu viz dále skutková zjištění) na vybavení nového bytu, doplacení dluhů a pořízení automobilu. Vzhledem k tomu, že pochází ze Slovenska (má zde rodiče a sourozence s rodinami) a její sestra aktuálně pobývá v Rakousku jezdí tyto navštěvovat 2x či 3x ročně. Pokud její příjem činí cca 53 000Kč a výdaje 42 000Kč zbývá jí částka cca 11 000Kč, kdy ale v této nejsou zahrnuty mimořádné výdaje (další korunka, oční lékař atd.) a též jakékoli kulturní, sportovní či jiné vyžití včetně dovolené, či obměny elektroniky, jak si účtuje žalobce. Žalovaná dále uvedla, že je běžnou praxí, že studenti při studiu si přivydělávají různými brigádami s tím, že navrhla upravit výživné na částku 7 000Kč6. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná je matkou žalobce, kdy tento se soustavně připravuje na budoucí zaměstnání, když aktuálně studuje první ročník , Anonymizováno, , Anonymizováno, (doloženo potvrzením o studiu ze dne 28. 8. 2023). Naposledy bylo výživné pro žalobce upravováno rozsudkem Okresního soudu , adresa, -město ze dne 28. 5. 2021 č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2021 č. j. , spisová značka, , kdy bylo žalované určeno hradit výživné žalobci ve výši 5 000Kč měsíčně, kdy ale byla zohledněna dohoda rodičů žalobce (č. l. 147 spisu), podle které vedle shora uvedeného výživného měla žalovaná žalobci dále hradit částku 1 600Kč jako náklady na bydlení. Příjem žalované byl v tomto řízení zjištěn ve výši 49 673Kč a příjem otce ve výši 63 000Kč. Mezi stranami bylo dále nesporné, že žalobce je vlastníkem ¼ bytu, ve kterém aktuálně bydlí, a to na adrese , adresa, , kdy tento byt na tohoto nechala převést matka v rámci vypořádaní společného jmění manželů mezi rodiči žalobce. Z emailové komunikace mezi účastníky (emaily z data 25.10.2022 až 22.12.2022, č. l. 37 a 38 spisu) soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o úhradu poloviny mimořádných nákladů spojených s maturitním plesem ve výši 14 762Kč, tedy ve výši 7 381Kč. Žalovaná s touto úhradou nakonec souhlasila a domluvili si s žalobcem schůzku. Žalobce potvrdil písemně dne 22. 12. 2022, že převzal částku 3 000Kč (č. l. 39 spisu). Dle sms zprávy z dne 26. 1. 2023 si účastníci domluvili schůzku na další den na náměstí (č. l. 41 spisu). Potvrzení o výběru hotovosti ze dne 27.1.2023 dokládá výběr žalované ve výši 3 400Kč (č.l.42 spisu). Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 6. 5. 2023 až 14. 6. 2023 (č.l.43 až 44 spisu) soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o úhradu mimořádných výdajů spojených s jeho přípravou na vysokoškolské studium ve výši 10 840 Kč. Žalovaná tuto částku sice neodmítla uhradit nicméně žádala informace o žalobci a osobní schůzku, kdy následně dle emailu tomuto přislíbila zaslat částku 3 620Kč, když polovina shora uvedených nákladů byla 5 420Kč a vzhledem k tomu, že otec žalobce nevrátil žalované částku 1 800 Kč za přeplatek za elektřinu, odečetla žalovaná ještě tuto částku. Žalobce následně žalované napsal, že jí částku vrací. Z potvrzení o transakci vystaveném , právnická osoba, ze dne 14.6.2023 (č. l. 45 spisu) vyplývá, že žalobkyně skutečně částku 3 620Kč žalobci uhradila, kdy tento jí druhý den vrátil (potvrzení na č. l. 45 p. v. spisu). Z emailové komunikace mezi účastníky v období od 25. 5. 2023 až 22. 6. 2023 (č. l. 46 a 47 spisu) bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o úhradu nákladů za bydlení za období od listopadu 2021 do dubna 2023 v částce 21 945Kč, což žalobkyně s odkazem na soudní rozhodnutí odmítla. Emailem ze 17.7.2023 (č. l. 48) požádal žalobce žalovanou o zvýšení výživného, na což reagovala žalovaná svým vyjádřením (č. l. 49 spisu), kde navrhla navýšení toliko o 1 000Kč (žalobce navrhoval o 7 000Kč. Emailem ze dne 25. 10. 2023 (č. l. 50 spisu) urgovala žalovaná odpověď na svoje vyjádření. Z potvrzení zaměstnavatele žalované ze dne 16. 2. 2024 (č. l. 51 spisu) bylo zjištěno, že její průměrný čistý měsíční příjem činí 53 431Kč. Z potvrzení zaměstnavatele otce bylo zjištěno že tento má aktuální čistý měsíční příjem ve výši 56 557Kč a za uplynulý rok mu bylo na nenárokových složkách mzdy vyplaceno 80 787Kč, v součtu měsíčně pokud vycházíme z těchto údajů to dělá 63 289,25Kč měsíčně, kdy ale otec při jednání uvedl dokonce částku kolem 70 000Kč (č. l. 230 spisu). Z emailu ze dne 4. 1. 2023 obsahujícího vyúčtování maturitního plesu vyplývá že z tohoto žalobci vznikl přeplatek ve výši 3 718Kč (č. l. 40 spisu). Z tabulky Náklady na výživu předloženou žalobcem vyplývá, že na stravování celkově hradí žalobce částku 9 000 Kč měsíčně (300 Kč na den, což soudu přijde přiměřené i v kontextu předložených cen obědů, které otec pro syna nakupuje v částkách cca 110 až 140Kč za jeden (č. l. 91 a 98 až 101 spisu)), dále pak za drogerii a kosmetiku utratí částku 250 Kč (tato částka byla mezi účastníky nesporná), za kadeřníka 200 Kč měsíčně (nesporné tvrzení), jeho náklady na bydlení by měly činit částku 2 599 Kč (z čehož činí částka 1 757 Kč služby na byt, 667 Kč elektřina, 69 Kč plyn, 51 Kč pojištění domácnosti a 56 Kč daň z nemovitosti (prokázáno evidenčními listy (č. l. 79 až 81 spisu), stanovenou výší záloh za elektřinu dodavatelem (č. l. 83 – 86 spisu), stanovenou výší záloh za plyn dodavatelem (č. l. 87 – 90 spisu)). S žalobcem předložených dokladů o jeho brigádě jako poslíčka pro společnosti , Anonymizováno, (č. l. 153 až 160) soud zjistil, že tento si zde ničeho nevydělal. Dále žalovaný za dopravu utratí měsíčně částku 1 356 Kč, a to za předplatné MHD 179 Kč (nesporné), dále za auto pojištění 206 Kč měsíčně, za pohonné hmoty 768 Kč měsíčně, za STK a opravy vozu 139 Kč měsíčně a dále dálniční známka 64 Kč měsíčně (náklady na provoz vozu nebyly dokládány). Dále pak za oblečení a obuv utratí žalobce 1 375 Kč měsíčně (nesporné), za mobilní služby 600 Kč měsíčně (nesporné). Za nákup IT techniky částku 347 Kč měsíčně (1x nový mobil za tři roky 8 000 Kč, sluchátka 1x za dva roky 3 000 Kč), vybavení do školy částka 833 Kč, z čehož je 500 Kč měsíčně za učebnice a sešity a 333 Kč za školní akce. Dále pak bytové vybavení a opravy 250 Kč měsíčně (nesporné), zdravotní péče a léky 300 Kč (nesporné), rekreace, kultura a sport v částce 4 775 Kč (500 Kč měsíčně závodní futsal - poplatky, 500 Kč závodní futsal – vybavení, 1 083 Kč posilovna, 67 Kč kino, 125 Kč nákup knih, 2 083 Kč dovolená, sporty a rekreace – poplatky 417 Kč měsíčně, sporty a rekreace – vybavení 250 Kč měsíčně (jedná se o cyklistiku, stolní tenis, posilování, sportovní rybolov, míčové hry, v zimě sjezdové lyžování, běžecké lyžování a bruslení (doloženo účtenkami od vybavení a úhradami pobytů včetně kina atd.). Dále 800 Kč měsíčně jako kapesné (nesporné). Z tabulky předložené žalovanou nazvané výdaje žalované vyplývá, že tato ze svého příjmu měsíčně hradí částku 5 000Kč jako výživné na žalobce (mezi stranami nesporné), částku 4 000Kč jako výživné na mladšího syna (nesporné), částku 1 870 Kč jako náklady na bydlení pro mladšího syna (nesporné), dále penzijní připojištění v částce 1 000Kč (prokázáno výpisem z účtu č. l. 172 spisu), částku 1 000Kč na stavební spoření (prokázáno výpisem z účtu č. l. 173 spisu), nájemné v částce 9 000Kč (prokázáno výpisem z účtu č. l. 174 spisu a nájemní smlouvou č. l. 199 spisu), Vodafone v částce cca 1 200Kč (prokázáno výpisem z účtu č. l. 175 spisu), dále hradí půjčku 2 313Kč (prokázáno výpisem z účtu na č. l. 176 a dokladem o půjčce č. l. 201 spisu), internet v částce 250Kč (nesporné), služby příslušející k bytu v částce 2 461Kč (prokázáno vyúčtováním služeb za rok 2023 č. l. 178 spisu, vyúčtováním elektřiny za rok 2024 č. l. 202, které je oproti původnímu předpokladu 6 000Kč o třetinu vyšší tedy v částce 9 417Kč), povinné ručení k vozidlu v částce 707 Kč (nesporné), havarijní pojištění v částce 527 Kč (prokázáno dokladem o platbě tohoto na č. l. 179 spisu), úrazové pojištění v částce 129Kč (nesporné), předplatné na PMDP v částce 444 (nesporné), částku 6 000Kč na potraviny (nesporné), částku 2 000Kč na oblečení (nesporné), částku 500Kč za drogerii (nesporné) a vitamíny a léky v částce 300Kč (nesporné), za cesty za příbuznými do Rakouska a Slovenska utratí měsíčně částku 1 267Kč (prokázáno nákupem dálničních známek v roce 2024 a 2023 a tankováním pohonných hmot č. l. 210 a 211 až 213 spisu). V roce 2023 pak žalovaná mimořádně uhradila částku 7 381Kč na maturitní oblečení žalobce a částku 12 037Kč za ortodoncii mladšího syna (prokázáno provedenou platbou na č. l. 182 spisu a dále emailem č. l. 264 spisu, který dokládá, že celková částka za rovnátka syna činila 33 124Kč). Dále měla žalovaná za roky 2021 až 2023 následující mimořádné výdaje, a to korunku u zubaře v částce 5 000Kč (prokázáno potvrzením o platbě ve výši 5 274Kč č. l. 215spisu), servisní prohlídku vozu v částce 10 000Kč (prokázáno fakturou na částku 10 053,15Kč a 1 792Kč č. l. 216 a 217 spisu a úhradou STK a emisí v částce 1 050Kč a 500Kč č. l. 218 spisu), kurz angličtiny v částce 3 000Kč (prokázáno potvrzením o úhradách částek 1 920Kč a 960Kč za rok 2023 a částky 2 040Kč za rok 2024 na č. l. 219 spisu), přeplatek na výživném v roce 2021 66 800Kč, za znalecký posudek psychologa na mladšího ze synů částka 5 600Kč (nesporné) a doplatek nákladů bydlení z rozsudku sp. zn. , spisová značka, ve výši 9 750Kč (nesporné). Z žalobcem předloženého přehledu nákladů na bydlení a úhrad matkou soud zjistil, že v měsíci listopadu roku 2021 tyto činily 968 Kč, v měsíci prosinci 2021 tyto činily 1 170 Kč, v měsíci lednu 2022 tyto činily 1 171 Kč, tato částka byla platná až do 6. měsíce roku 2022, od 7. měsíce 2022 se jednalo o částku 1 198 Kč až do 11. měsíce roku 2022. Ve 12. měsíci roku 2022 se jednalo o částku 1 132 Kč a v lednu roku 2023 to byla částka 1 141 Kč, v únoru 2023 to byla částka 1 144 Kč, která byla požadována až do 8. měsíce roku 2023. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne 24. 3. 2023 vyplývá, že závazek žalované hradit synům do doby jejich zletilosti polovinu nákladů spojených s užíváním jednotky, zanikl v případě žalobce dovršením věku 18 let. Zde požadovaná částka otcem žalobce ve výši 19 055,50Kč představující polovinu nákladů spojených s užíváním jednotky za období 1. 11. 2021 až 30. 4. 2022, byla přiznána toliko v rozsahu částky 8 621,50Kč a ve zbytku byla žaloba zamítnuta (částečně s ohledem na přepočet měsíčních nákladů soudem a částečně vzhledem ke shora uvedenému právnímu závěru, tedy že od měsíce listopadu již žalovaná nebyla tyto náklady povinna platit ve vztahu k žalobci).

7. Soud dále zamítl návrhy žalobce na provedení důkazů dokládajících částku 17 789Kč pro nadbytečnost (žaloba v tomto rozsahu byla zamítána), k tomu viz dále, a návrh žalované (č. l. 258 spisu) na vyžádání výpisu z účtu otce žalobce k potvrzení, že jeho zaměstnavatelem zaslané potvrzení (č. l. 239 spisu) o výši příjmu není zfalšováno. V tomto směru ale soud neměl pochyby o pravosti zaslané listiny, když tato byla dokonce zaslána soudu zpět s dopisem, který soud adresoval zaměstnavateli a těžko by někdo (asi žalobce) i tuto listinu mohl zfalšovat.

8. Dle ustanovení § 163 občanského soudního řádu, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

9. Dle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

10. Dle ustanovení § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

11. Dle ustanovení § 913 odst. 1 a 2 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

12. Dle ustanovení § 915 odst. 1 má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je toliko částečně důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaná je matkou žalobce, má tato dle výše citovaného ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku k žalobci vyživovací povinnost, neboť tento vzhledem k vysokoškolskému studiu se není aktuálně schopen sám živit. Bylo ale na místě zkoumat, zda došlo dle ustanovení § 163 skutečně k podstatné změně okolností, tak aby tyto vyvolaly potřebu zvýšení výživného. Tedy zda se od posledního rozhodování soudu změnily odůvodněné potřeby žalobce a jeho majetkové poměry, ale též jaké jsou schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalované, tak aby měl žalobce zásadně shodnou životní úroveň se svými rodiči. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je aktuálně studentem právnické fakulty, což zcela logicky vede k výdajům spojeným s tímto a dále, že žalovaná nehradí od listopadu roku 2021 částku představující náklad žalobce na bydlení, jejíž úhradu předchozí soudní úprava předpokládala, kdy dále došlo ke zvýšení příjmů obou rodičů. Na podkladě tohoto tak soud dospěl k závěru, že je skutečně na místě výživné zvýšit (podrobně viz dále).

14. Žalobcem uváděné zdražování je samozřejmě důvodem zvyšujících se jeho životních nákladů, nicméně jak správně uvedla žalovaná, toto se stejným způsobem dotýká její osoby, a pokud nedošlo k nějakému výraznému navýšení jejího příjmu (případně příjmu otce žalobce) není toto možné ve vyživovací povinnosti zásadně zohlednit. Pokud pak žalobce odkazuje na Metodiku Ministerstva spravedlnosti k určování výživného, zde soud musí odkázat na odůvodnění výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Plzni, který vysvětluje, že částka, která vzejde z doporučující tabulky zde uvedené (v souzeném případě je to 18 % z příjmu žalované tedy cca 9 700Kč měsíčně) je toliko orientační, a soud musí vždy přihlédnout ke všem okolnostem a specifikům daného případu. Ostatně v samotném důsledku by pak byl i požadavek žalobce na úhradu měsíčního výživného v částce jím požadované, tedy v rozsahu částky 1 800Kč nedůvodný, ale i tak žalobce na svém návrhu v této výši trvá.

15. Soud při určení výše vyživovací povinnosti žalované přihlédl zejména k následujícím skutečnostem. Ač je žalovaná ze strany žalobce v podstatě v každém podání napadána, že o tohoto nepečuje a tuto činnost vykonává výhradně otec (soud nechává stranou v čem tato péče spočívá u skoro jednadvacetiletého muže, který vyjma finančního zabezpečení by si měl být schopen ostatní potřeby již zajistit sám), je z provedeného dokazování a též ze samotného postoje žalobce v řízení zcela zřejmé, že tento o péči ze strany matky vůbec nestojí a vyloženě jí odmítá. Toto pak nelze ale hodnotit k tíži žalované, když z emailové komunikace mezi účastníky je patrné, že tato se o syna zajímá a snaží se zjistit o jeho životě nějaké informace, kdy ale naopak on jí v tomto v podstatě brání. Stejně tak je z dokazování patrné, že žalovaná se a priori nebrání hrazení mimořádných výdajů, ostatně zcela či částečně toto také učinila (bylo prokázáno, že uhradila polovinu nákladů na maturitní oblek (byť žalobce uvádí, že předání druhé částky 3 000Kč si nepamatuje a ve zbytku částky bylo matkou odkázáno na přeplatek, který žalobci vznikl, neboť i na něm se ona podílela výživným) a pokusila se uhradit část výdajů spojených s přípravou na vysokoškolské studium žalobce), nicméně odmítavý postoj žalobce (neakceptace zaplacené nižší částky) ji v tomto v podstatě brání. Též celé situaci nepřidá, když žalobce, bez jakékoli konzultace předem, zašle žalované toliko vyúčtování s až ultimátním požadavkem na jeho uhrazení, bez toho, aniž ona by se mohla k výši vynaložené částky jakkoli vyjádřit. Žalovaná je tak v situaci, kdy má toliko hradit částky žalobcem vyúčtované spolu s výživným, kdy ale žalobce s ní nekomunikuje a odmítá jakýkoli kontakt, ve spojení s tím, že v minulosti žalované skutečně vznikl přeplatek na výživném a v nemalé výši, když toto se ale jako spotřebované nevrací a žalobce se k tomuto postavil tak, že ani toto v jeho očích není nic nadstandartního, chápe soud její frustraci nad celou záležitostí. Dále je nutno vzít v úvahu, že žalobce je již dospělou osobou a minimálně v době mimo školní rok, by mohl prostřednictvím brigád se i on aktivně snažit pokrýt alespoň z části své náklady. Žalobce sice doložil snahu o tyto, nicméně v případě jím absolvovaných brigád si z těchto ničeho nevydělal, a to bez pochopitelného důvodu. Soud též zohlednil vstřícné gesto matky, když tato synovi darovala jednu ¼ bytu, v němž aktuálně bydlí, je jasné, že toto vlastnické právo nelze nijak zohlednit ve výši výživného, nicméně zprostředkovaně tím matka žalobci do budoucna zajistila velmi nízké náklady spojené s bydlením, neboť pokud by tento měl svoji bytovou potřebu uspokojovat např. v nájemním bytě, nájemné by bylo zcela jistě násobně vyšších částek, než hradí žalobce aktuálně. Dále nutno zohlednit, že původní výše výživného vycházela z dohody rodičů žalobce o tom, že matka bude přispívat částkou 1 600Kč představující náklady na bydlení žalobce (celkem tak by výživné činilo částku 6 600Kč), kdy ale tuto částku matka od dosažení zletilosti žalobce tedy od října roku 2021 nehradí (vypořádání rodičů žalobce ohledně této otázky, pak proběhlo v rámci shora citovaného řízení u zdejšího soudu pod spisovou značkou , spisová značka, ). Soud při určení výše výživného musel též zohlednit rozdílné příjmy a výdaje na straně žalované a otce žalobce, kdy u žalované byl zjištěn příjem ve výši 53 431 Kč a u otce pak prokazatelně 63 289,25Kč, nicméně žalovaná má zcela logicky vyšší výdaje za bydlení v nájmu (9 000Kč holé nájemné) a její faktický příjem je tak tímto výrazně snižován, oproti příjmu otce. Nelze tak uzavřít, že by oba z rodičů měli mít zásadně stejný podíl na výdajích žalobce, neboť jejich majetkové poměry tomuto neodpovídají. Žalovanou doložené náklady ve výši 41 586Kč soud považuje za přiměřené a skutečně prokázané, a to včetně cest žalované za příbuznými, které jsou zcela pochopitelné. Naopak žalobcem vyčíslené měsíční náklady v celkové výši 22 686Kč považuje soud za velmi nadstandartní, když tento do domácnosti žádný příjem nepřináší, bydlí částečně ve vlastním bytě a částka ve výši bez mála 7 000Kč měsíčně jde toliko za jeho zábavou, sporty, používáním vozidla a rekreací. Je samozřejmé, že žalobce má na své vyžití nárok a jeho životní úroveň by měla kopírovat tu rodičů, nicméně nelze než dát za pravdu matce, že některé z aktivit, minimálně užívání vozu, když žalobce studuje a bydlí v jednom městě, a dále návštěvy posilovny s roční permanentkou přes 11 000Kč, by šlo zcela jistě vyřešit levnější variantou. Pokud z těchto všech nákladů matka dosud hradila měsíčně toliko 5 000Kč je zřejmé, že je eventuálně v možnostech příjmu otce žalobce tyto hradit ve zbytku, tedy v částce 17 686Kč. Což též odpovídá i jeho tvrzenému příjmu ve výši 70 000Kč měsíčně čistého. Z tohoto je patrné, že nelze požadovat vyživovací povinnost ve stejné výši od matky i otce, jak se mylně domnívá žalobce, když příjem otce je o více než 25% vyšší než žalované.

16. Za dané situace a po zohlednění všeho výše uvedeného dospěl soud k závěru, že je na místě výživné skutečně zvýšit, nicméně o částku 2 500Kč s účinností od 1. 9. 2023, matce tak z příjmu zbyde částka 9 500Kč na mimořádné výdaje a případně kulturu atd. Pokud se jedná o návrh žalobce na úhradu nákladů na jeho bydlení v souhrnné částce 27 721Kč, tento soud posoudil jako návrh na zvýšení výživného od měsíce listopadu roku 2021, kdy žalobci přiznal zvýšení výživného toliko o částky jím specifikované v jím předložené tabulce (č. l. 10 spisu), tedy o fakticky jím vynaložené náklady na bydlení za daná období (viz výrok I. tohoto rozsudku, kdy částka 5 000Kč byla vždy za období navýšena o náklady na bydlení), když soud byl výší návrhu za jednotlivá měsíční období vázán a nemohl přiznat eventuálně výšší, a zároveň částky nepřekročily částku 1 600Kč, kterou předpokládal krajský soud, že bude matka k běžnému výživnému ve výši 5 000Kč hradit. Pokud žalovaná tvrdila (její podání ze dne 26.7.2024, č. l. 249 spisu), že hradila i na žalobce tyto za měsíce červen 2022 až květen 2023, tyto částky byly vypořádány v rámci rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne 24. 3. 2023, kde bylo jasně stanoveno, že po dosažení věku 18 let není žalovaná náklady na bydlení tak jak byly sjednány v dohodě o vypořádání společného jmění manželů (rodičů žalobce), tomuto povinna hradit. Splatnost výživného k 15. dni v měsíci byla určena dle návrhu obou účastníků (č. l. 231 spisu)

17. Ve vztahu k žalobcem požadované úhradě částky 17 789Kč jako nákladů souvisejících s přípravou na zahájení studia na vysoké škole soud uvádí, že mu nezbylo než žalobu v tomto rozsahu zamítnout (výrok IV tohoto rozsudku), neboť nárok není výživným, ale toliko jednorázovým výdajem, který naopak má být z určeného výživného hrazen. Nutno zde také uvést, že matka se snažila alespoň o částečnou úhradu tohoto mimořádného výdaje, kdy ale částka jí uhrazená byla žalobcem vrácena. Je tak zřejmé, že žalobce pravděpodobně úhradu tohoto výdaje vzhledem ke svým majetkovým poměrům nepotřeboval, protože jinak jeho postup nelze vysvětlit.

18. Nedoplatek na výživném (výrok IV. tohoto rozsudku) byl vypočten za 11 měsíců (od 1. 9. 2023 do data vydání rozsudku) po 2 500Kč (částka o kterou bylo výživné zvýšeno), tedy celkem 27 500Kč, s připočtením částky 27 721Kč (zvýšení výživného za období od listopadu roku 2021 do října roku 2023, v podobě nákladu na bydlení žalobce). Splatnost tohoto pak byla určena tříměsíční dle žádosti žalované (č. l. 231 spisu), vzhledem k výši nedoplatku a jejím majetkovým poměrům.

19. Soud jen pro úplnost dodává, že pokud žalobce navrhoval ve svém podání ze dne 24. 7. 2024 (č. l. 243 spisu) počkat s vyhlášením rozsudku až na konec srpna, kdy by mělo dojít k plánovanému navýšení platu žalované, zde soud opětovně musí odkázat na podobnou problematiku, která již byla vysvětlována krajským soudem v opatrovnickém řízení, tedy že pro rozhodnutí soudu je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (potud byla úvaha žalobce správná). Nicméně nelze v rozhodnutí zohlednit skutečnosti o nichž není ani jisté, jestli skutečně nastanou, a tím spíše tím zdržovat celé řízení.

20. O náhradě nákladů tohoto řízení (výrok V. tohoto rozsudku) bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je v podstatě v tomto řízení shodný, když žalobce žádal zvýšení výživného o částku 6 300Kč měsíčně a bylo mu vyhověno toliko v rozsahu zvýšení o 2 500Kč měsíčně (co do rozdílu byla žaloba zamítána). Naopak mu bylo přiznáno zvýšení výživného zpětně v souhrnu o 27 721Kč a v rozsahu 17 789Kč byla žaloba opět zamítnuta (viz výše).