21 C 420/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka , sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení 16 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 16 060 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 060 Kč jdoucím od 3. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 13 747 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 2. 2. 2024 uznal svůj závazek vůči žalobci ve výši 16 060 Kč za dlužný nájem ke dni 2. 2. 2024 a zavázal se uhradit žalobci dlužnou částku nejpozději do 2. 4. 2024. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celé dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobce. , jméno FO, tuto výzvu nikterak nereagoval a žalobci neuhradil ničeho.

2. Soudu se nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, a proto tomuto byl ustanoven shora uvedený opatrovník usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 3. 2025, č.j. , spisová značka, . Ten ve svém vyjádření ze dne 22. 5. 2025 doplněného při jednání soudu namítl nedostatky uznávacího prohlášení žalovaného, když zde absentuje důvod vzniku závazku (uvedeno toliko nájemné), termín zaplacení závazku, případně splátkový kalendář a též období za které měl dluh žalovaného vzniknout. Opatrovník zde poukazuje též na tu skutečnost, že ani v předžalobní výzvě nejsou tyto informace patrny. Na základě shora uvedeného, tak navrhl žalobu zamítnout.

3. Na výše uvedené reagoval žalobce podáním ze dne 11. 6. 2025, kde doplnil, že jako nájemce uzavřel dne 1. 6. 2012 smlouvu o nájmu nebytových prostor s , jméno FO, , nar. , datum, , jako pronajímatelem na základě, které přenechal shora uvedený žalobci do užívání budovu č.p. 105 - bytový dům, která je součástí pozemku parcelní č. , hodnota, , v k. ú. a obci , adresa, , nacházející se na adrese , adresa, , , adresa, . V uvedené budově provozuje žalobce ubytovnu. Žalovaný v uvedené ubytovně na základě své objednávky ze dne 21. 11. 2023 užíval od tohoto dne pokoj č. B6 za cenu ve výši 220 Kč vč. DPH za noc. Ke dni 2. 2. 2024, kdy ukončil ubytování, však dluží žalobci za nájem požadovanou částku, která představuje dluh žalovaného za ubytovací služby za období od 21. 11. 2023 do 2. 2. 2024, tj. za 73 nocí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce byl v období vzniku dluhu žalovaného nájemcem shora uvedených prostor na adrese , adresa, , , adresa, (prokázáno nájemní smlouvou). Pronajímatel , jméno FO, byl vlastníkem těchto zapsaný v katastru nemovitostí. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o ubytování na základě objednávky žalovaného ze dne 21. 11. 2023 (prokázáno touto včetně fotokopie občanského průkazu žalovaného, kde je uveden jeho podpis). Cena za lůžko byla sjednána na 220Kč za noc. Žalovaný byl u žalobce ubytován v období od 21. 11. 2023 do 2. 2. 2024, tj. za 73 nocí. Částka za ubytování tak odpovídá 73dnů x 220Kč, tedy 16 060Kč. Žalovaný dne 2. 2. 2024 uznal svůj závazek vůči žalobci ve výši 16 060Kč za dlužný nájem k tomuto datu a zavázal se tento uhradit do 2. 4. 2024 buď bezhotovostně případně hotově (prokázáno uznáním závazku ze shora uvedeného dne). Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 8. 10. 2024 (prokázáno touto a doklady o jejím doručení).

5. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud nárok žalobce po právní stránce jako důvodný. Žalovaný byl u žalobce ve shora uvedeném období ubytován, kdy cenu za 73 dní žalobci neuhradil. Následně svůj dluh, co do důvodu a výše uznal a zavázal se tento uhradit do 2. 4. 2024. Dle výše citovaného ustanovení zákona se tak má za to, že dluh v době uznání tohoto žalovaným trval. A žaloba je tak důvodná, a to včetně příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když tento je žalobcem správně požadován ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v uznávacím prohlášení tedy ode dne 3. 4. 2024. Zde nutno říci, že i kdyby uznání dluhu podepsané žalovaným nemělo všechny náležitosti, lze o důvodnosti žaloby učinit závěr z ostatních důkazů předložených žalobcem, které dokládají, jaká nájemní smlouva, kdy a za jakých podmínek (tedy určení ceny za noc) a mezi kterými subjekty byla uzavřena, a jak dlouho žalovaný předmětnou nemovitost užíval. Výše žalobcem požadovaného úroku pak odpovídá ustanovení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud byly namítány opatrovníkem nedostatky uznání dluhu, zde soud uvádí, že z tohoto je patrno, v jaké výši i co bylo důvodem vzniku tohoto, včetně lhůty do kdy má žalovaný plnit. Ve vztahu k opatrovníkem namítané spornosti a různosti podpisů žalovaného na uznávacím prohlášení, jeho občanském průkaze a objednávce ubytování, soud uvádí, že podpis žalovaného je zakončen specifickým znakem, který je markantou, a ve všech třech případech se v podpise opakuje. Lze tak uzavřít, a to bez dalšího odborného zkoumání, že je více než pravděpodobné, že všechny tři podpisy jsou skutečně žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 747 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 060 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (úkony provedené do 31. 12. 2024, příprava a převzetí, zaslání kvalifikované výzvy a podání ve věci samé) a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 16 060 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (podání ze dne 11. 6. 2025 a účast na jednání soudu dne 16. 6. 2025) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 700 Kč ve výši 2 247 Kč.

8. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tak že byly určeny jako běžné třídenní. Místo plnění nákladů řízení bylo určeno s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.