24 C 152/2020
č. j. 24 C 152/2020-221
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň - město rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku vyplývající z jeho spoluvlastnického podílu na nemovitosti, a to s příslušným úrokem z prodlení. Soud odmítl zápočet pohledávek žalované, protože byly nejisté a neurčité, a to i kvůli nedostatku důkazů o jejich vzniku, výši a splatnosti. Základem rozhodnutí bylo § 1987 odst. 2 o. z., podle něhož nelze způsobilé k zápočtu pohledávky, které nejsou jisté nebo neurčité. Soud tak vyhověl žalobě, včetně náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši částka s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny, a to na budově adresa v obci a k. ú. obec, na adrese ulice a číslo. Adresátem příjmů z nájmu celé této nemovitosti je dle dohody spoluvlastníků toliko žalovaná, která má po odečtení nákladů rozdělit tento mezi ostatní spoluvlastníky. Dle jí zaslaného dopisu ze dne datum vznikl žalobci nárok na částku částka jako podíl na zisku z nájmu shora uvedené nemovité věci za rok 2017, kdy ale z této částky byla žalovanou žalobci uhrazena ve čtyřech splátkách toliko částka částka. Dle dalšího dopisu ze dne datum vznikl žalobci nárok na částku částka ze stejného titulu, a to za rok 2018. Z této částky byla žalovanou žalobci uhrazena ve dvou splátkách pouze částka částka. Vyčíslení podílu na zisku pak bylo provedeno přímo žalovanou. Žalovaná tak dluží žalobci částku ve výši částka, když k úhradě této byla vyzvána ještě před podáním žaloby výzvou ze dne datum, která jí byla doručena dne datum a ani přes tuto svůj dluh vůči žalobci neuhradila.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná včasný odpor. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum žalovaná uvedla, že nad rámec výše popsaných vlastnických vztahů je žalobce dále podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny na budově adresa v obci a k. ú. obec, na adrese ulice a číslo, kdy v této budově užívá prostory v prvním nadzemním podlaží (dvě bytové jednotky). Dalším spoluvlastníkem této budovy je jméno celé jméno žalované datum narození, bytem adresa. Žalobce a ostatní spoluvlastníci této nemovitosti se dohodli, že žalobce bude za každou bytovou jednotku hradit zálohy na službách spojených s jejich užíváním ve výši částka měsíčně. Za služby spojené s užíváním těchto prostor žalobce nic nehradí ani nehradil, když byl vždy v příslušném měsíci písemně vyzýván k jejich úhradě a součástí výzvy bylo i roční vyúčtování za služby pro zúčtovací rok. Veškeré tyto služby za něj hradila již shora jmenovaná jméno celé jméno žalované, kdy tato vždy v dubnu příslušného roku veškeré pohledávky vztahující se k danému roku a k těmto bytovým jednotkám, které měla vůči žalobci, ústně postoupila žalované. Celkem se tak jednalo o částku částka za roky 2017, 2018 a 2019. Na shora uvedené budově dále došlo k opravě střechy, kdy částka za opravu připadající poměrně na podíl žalobce na této nemovitosti činila částku částka. Tuto žalobce neuhradil a byla uhrazena opětovně jméno celé jméno žalované za tohoto. I tato pohledávka za žalobcem byla ústně postoupena na žalovanou, když žalobce byl k její úhradě vyzván. Žalovaná tak měla vůči žalobci pohledávku ve výši částka a dále ve výši částka, které započetla vůči nároku žalobce na vyplacení podílů vyplývajících z jeho spoluvlastnického podílu na budově na adrese anonymizováno. příjmení, když toto žalobci oznámila. Aktuálně tak nárok žalobce není z důvodu provedeného zápočtu dán.
3. Na shora uvedené reagoval žalobce v podání ze dne datum, kde uvedl, že vůči němu jméno celé jméno žalované neuplatnila žádné nároky popisované shora. Žalobci též nebylo oznámeno jakékoliv postoupení pohledávky od jméno celé jméno žalované na žalovanou. S ohledem na tuto skutečnost žalobce odmítl, že by proti němu měla žalovaná nějakou pohledávku způsobilou k započtení. Žalobce zde dále zpochybnil jednotlivá vyúčtování žalované předložená jako započtená, když má za to, že je zde v některých obdobích (za roky 2016 a 2017) zohledněn i druhý dům v ulici anonymizována dvě slova příjmení. Žalobce zde dále vznesl námitku promlčení vůči nároku žalované a dále tímto podáním rozšířil žalobu o částku částka, když tato představuje podíl na zisku za rok 2019 (ze stejného titulu jako původně žalovaná částka), který taktéž žalobci nebyl ze strany žalované vyplacen. Žalobce žalovanou vyzval dopisem ze dne datum k úhradě shora popsané částky, když tato nebyla uhrazena. Taktéž následně zaslal žalované předžalobní výzvu.
4. Usnesením zdejšího soudu číslo jednací ze dne 20. července 2020 bylo připuštěno rozšíření žaloby neznačené výše. Dále tak řízení bylo vedeno o částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka jdoucím od datum zaplacení.
5. Soud ve věci konal dne datum ústní jednání, kdy po jeho poučení, žalovaná dále ve svém podání ze dne datum konkretizovala data jednotlivých vyúčtování i částky zde uvedené a jejich výpočet, včetně toho jakým způsobem tyto dokumenty byly doručovány žalobci. Též dotvrdila skutečnosti k postoupení jednotlivých pohledávek, jak byly uvedeny výše.
1. Z listinných důkazů v řízení provedených a tvrzení účastníků byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce i žalovaná jsou skutečně podílovými vlastníky na nemovitosti shora popsané na adrese adresa (výpis z katastru nemovitostí), žalobce jednou ideální čtvrtinou, žalovaná jednou ideální polovinou. Žalovaná provedla roční vyúčtování zisku z nájmu shora uvedené nemovitosti (roční vyúčtování žalované za roky 2017, 2018 a 2019 ze dne datum, datum a poslední nedatované), kdy po odečtení nákladů se jednalo o částky částka, částka a částka (pořadí odpovídá letům, viz výše). Na první vyúčtování uhradila žalovaná částku částka na druhém částka, k úhradě tak zbývá částka (mezi účastníky v podstatě nesporné, neboť žalovaná proti žádnému z těchto tvrzení nebrojila, naopak i v rámci tvrzeného zápočtu vycházela z částek shora uvedených, tedy se zohledněním částečné úhrady z její strany). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky částka dopisem ze dne datum (prokázáno tímto a doručenkou od pošty) a i částky částka. Žalovaná mu částku neuhradila (shodná tvrzení účastníků). Soud ve věci provedl i část důkazů týkajících se procesní obrany žalované (při jednání soudu konaném dne datum), když ale v kontextu dalších navržených důkazů a zvoleného postupu soudu (viz dále) z těchto žádný skutkový závěr neučinil. Ze stejného důvodu nebyly provedeny ani další důkazy žalovanou předložené, či označené.
2. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 stejného ustanovení není pohledávka nejistá nebo neurčitá způsobilá k započtení.
3. Podle ustanovení § 1118 o. z., spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.
4. Po právním zhodnocení shora uvedeného shora zjištěného skutkového stavu má soud žalobu za důvodnou, neboť nárok žalobce vyplývá z jeho spoluvlastnického podílu na shora specifikované nemovitosti a shora citovaného ustanovení o. z., když každoroční vyúčtování tomuto bylo zasláno ze strany žalované, kterou byl též proveden výpočet a žalobce tak má nárok na užitky plynoucí ze společné věci. Tento předloženými listinnými důkazy prokázal svá tvrzení obsažená v žalobě a následně i jejím rozšíření, kdy ani žalovaná jeho nárok nezpochybňovala, toliko uplatnila kompenzační námitku započtení, proti žalovaným částkám, kdy ale k této soud nepřihlédl (k tomu viz dále). Soud tak shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí, jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky, resp. částek, uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti jednotlivých závazků žalované (částka částka – splatnost vázána na datum odeslání předžalobní výzvy + 7 dnů, když tato byla odeslána datum, splatnost tak nastala datum a od datum je žalovaná v prodlení, v případě částky částka – splatnost vázána na datum odeslání předžalobní výzvy + 10 dnů, když tato byla odeslána datum, splatnost tak nastala datum a od datum je žalovaná v prodlení).
5. Pokud pak se jedná o procesní obranu žalované, která tvrdila, že měla naopak vůči žalobci pohledávky z titulu jeho užívání jiné nemovitosti a dále rekonstrukce střechy, a že tyto započetla proti žalobcem požadovanému plnění, k této soud nepřihlédl z důvodu nemožnosti jejího započtení. Z počátku řízení nebylo jasné, jak velký bude okruh důkazů, když soud musel žalovanou při ústním jednání konaném dne datum poučit, jakým způsobem má doplnit svá skutková tvrzení a důkazy, neboť z těch dosavadních nebylo možné učinit žádný závěr o skutkovém stavu (absentovala jak skutková tvrzení, tak důkazy, a to ve velmi rozsáhlé míře). Žalovaná následně částečně doplnila svá skutková tvrzení a doložila listinné důkazy (zde nutno uvést, že jen jí předkládaná vyúčtování zabírají bez mála 150 stránek spisu) a navrhla, aby v řízení, k prokázání jejích dalších tvrzení, byli vyslechnuti svědci, a to v počtu pěti osob a dále byly též provedeny účastnické výslechy. Navíc tvrzení a důkazy předložené žalovanou žalobce sporoval (zejména ve vztahu k provedeným vyúčtováním), sporoval též provedení jednostranného zápočtu. Zde nutno uvést, že způsob výpočtu částek za jednotlivé komodity, nebyl žalovanou tvrzen, ale toliko vyplýval z důkazů jí předložených, byť tuto skutečnost žalovaná nenapravila, soud nepostupoval formalisticky a sám se snažil v rámci přípravy jednání, ověřit pravdivost tvrzení o jednotlivých částkách. V kontextu tohoto, a to zejména u těch komodit, u kterých chybí konkrétní faktury třetích subjektů za žalobcem užívanou část nemovitosti, když měřidla na tuto absentují, jsou vyúčtování nepřezkoumatelná, a bylo by nutné, tak jak žalovaná navrhovala, tato každé z nich doplňovat o vysvětlení v rámci výslechu svědků. Identická situace je pak z hlediska oznámení resp. vůbec doručování žalobci, ať už jakýchkoli dokumentů, když minimálně v letech 2017 a 2018 o tomto není žádný písemný důkaz, a ke každému z nich měli být vyslýcháni 3 svědci. V neposlední řadě je zde dokazování ve vztahu k postoupení pohledávek, když tyto byly všechny dle tvrzení žalované postoupeny ústně, a měla být k jednotlivým datům prokazována výpověďmi jméno celé jméno žalované a žalované. Pokud tedy žalovaná uplatnila jako procesní obranu částku ve výši částka, neboť v tomto rozsahu započetla svoje pohledávky vůči žalobci za ty jeho vůči ní, má soud za to, že tyto jsou nejisté a neurčité, a to co do důvodu i výše, taktéž ze shora uvedených důvodů obtížně prokazatelné, když z předložené masy důkazů, bez toho, aniž by tyto byly konfrontovány jednotlivě se svědeckými výpověďmi nelze učinit závěr o tom, že skutková tvrzení o výši, vzniku, splatnosti a započtení pohledávek použitých v rámci kompenzační námitky jsou pravdivá. Lze tedy uzavřít, že žalovanou uplatněné pohledávky jsou ilikvidní, když nelze bez masivního dokazování říci, zda tyto byly způsobilé k započtení. S ohledem na předpokládaný velký rozsah dokazování, které by v této věci muselo být provedeno pro zjištění vůbec existence, důvodu, výše a držitele započítávaných pohledávek, konstatoval soud, že tyto má za nejisté a neurčité a za využití shora citovaného ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku procesní obranu žalované nezohlednil. V rámci odůvodnění výše uvedeného postupu, pak soud odkazuje také na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně zejména na rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 a dále pak novější sp. zn. 31 Cdo 684/2020, kde jsou předpoklady pro výše uvedený postup detailně specifikovány. S odkazem na tato rozhodnutí nelze než uzavřít, že předmět souzené věci je v podstatě nesporný (a takový byl od počátku řízení), kdy dokazování a to rozsáhlé, by bylo vedeno toliko o nárocích, které navíc vyplývají z odlišného právního vztahu, tedy váží se k jiné nemovitosti a z jiného titulu, a dále též k jinému okruhu subjektů, když mělo dojít k jejich postoupení, a není tak jasné, zda žalovaná je vůbec legitimována k započtení, dále není bez dalšího zřejmé, zda započítané pohledávky jsou již splatné a jaká je jejich výše. Soud na možnost tohoto postupu účastníky upozornil již s předstihem, kdy došlo i k poučení dle ustanovení §118a o. s. ř. (též důvody proč v rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 byla věc rušena a vrácena). Zcela stranou pak nechává vznesenou námitku promlčení žalobcem, když tuto bez provedeného dokazování ve vztahu k vůbec existenci započítávaných pohledávek, není třeba ani řešit, avšak s ohledem na žalovanou tvrzené datum vzniku minimálně části pohledávek a datum podání žaloby, lze již prohlásit, že je možné, že část domnělého nároku žalované je již promlčena.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce ve výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva a podání ve věci samé), dále sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci a kvalifikovaná výzva – když byla žaloba rozšířena o částku částka (tarifní hodnota pro výpočet hodnoty úkonu)) a dále sestávající z částky částka (vypočteno již z tarifní hodnoty částka jako součtu shora uvedených částek částka a částka) za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odporu žalované a rozšíření žaloby, a ústní jednání u soudu konané dne 21. 4. 202 a dne datum) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. I v případě této povinnosti byla žalované k úhradě určena běžná třídenní lhůta dle již výše konstatovaného ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy místo plnění bylo určeno dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.