24 C 152/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši [částka] s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny, a to na budově [adresa] v obci a k. ú. [obec], na adrese [ulice a číslo]. Adresátem příjmů z nájmu celé této nemovitosti je dle dohody spoluvlastníků toliko žalovaná, která má po odečtení nákladů rozdělit tento mezi ostatní spoluvlastníky. Dle jí zaslaného dopisu ze dne [datum] vznikl žalobci nárok na částku [částka] jako podíl na zisku z nájmu shora uvedené nemovité věci za rok 2017, kdy ale z této částky byla žalovanou žalobci uhrazena ve čtyřech splátkách toliko částka [částka]. Dle dalšího dopisu ze dne [datum] vznikl žalobci nárok na částku [částka] ze stejného titulu, a to za rok 2018. Z této částky byla žalovanou žalobci uhrazena ve dvou splátkách pouze částka [částka]. Vyčíslení podílu na zisku pak bylo provedeno přímo žalovanou. Žalovaná tak dluží žalobci částku ve výši [částka], když k úhradě této byla vyzvána ještě před podáním žaloby výzvou ze dne [datum], která jí byla doručena dne [datum] a ani přes tuto svůj dluh vůči žalobci neuhradila.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná včasný odpor. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] žalovaná uvedla, že nad rámec výše popsaných vlastnických vztahů je žalobce dále podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny na budově [adresa] v obci a k. ú. [obec], na adrese [ulice a číslo], kdy v této budově užívá prostory v prvním nadzemním podlaží (dvě bytové jednotky). Dalším spoluvlastníkem této budovy je [jméno] [celé jméno žalované] [datum narození], bytem [adresa]. Žalobce a ostatní spoluvlastníci této nemovitosti se dohodli, že žalobce bude za každou bytovou jednotku hradit zálohy na službách spojených s jejich užíváním ve výši [částka] měsíčně. Za služby spojené s užíváním těchto prostor žalobce nic nehradí ani nehradil, když byl vždy v příslušném měsíci písemně vyzýván k jejich úhradě a součástí výzvy bylo i roční vyúčtování za služby pro zúčtovací rok. Veškeré tyto služby za něj hradila již shora jmenovaná [jméno] [celé jméno žalované], kdy tato vždy v dubnu příslušného roku veškeré pohledávky vztahující se k danému roku a k těmto bytovým jednotkám, které měla vůči žalobci, ústně postoupila žalované. Celkem se tak jednalo o částku [částka] za roky 2017, 2018 a 2019. Na shora uvedené budově dále došlo k opravě střechy, kdy částka za opravu připadající poměrně na podíl žalobce na této nemovitosti činila částku [částka]. Tuto žalobce neuhradil a byla uhrazena opětovně [jméno] [celé jméno žalované] za tohoto. I tato pohledávka za žalobcem byla ústně postoupena na žalovanou, když žalobce byl k její úhradě vyzván. Žalovaná tak měla vůči žalobci pohledávku ve výši [částka] a dále ve výši [částka], které započetla vůči nároku žalobce na vyplacení podílů vyplývajících z jeho spoluvlastnického podílu na budově na adrese [anonymizováno]. [příjmení], když toto žalobci oznámila. Aktuálně tak nárok žalobce není z důvodu provedeného zápočtu dán.

3. Na shora uvedené reagoval žalobce v podání ze dne [datum], kde uvedl, že vůči němu [jméno] [celé jméno žalované] neuplatnila žádné nároky popisované shora. Žalobci též nebylo oznámeno jakékoliv postoupení pohledávky od [jméno] [celé jméno žalované] na žalovanou. S ohledem na tuto skutečnost žalobce odmítl, že by proti němu měla žalovaná nějakou pohledávku způsobilou k započtení. Žalobce zde dále zpochybnil jednotlivá vyúčtování žalované předložená jako započtená, když má za to, že je zde v některých obdobích (za roky 2016 a 2017) zohledněn i druhý dům v ulici [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Žalobce zde dále vznesl námitku promlčení vůči nároku žalované a dále tímto podáním rozšířil žalobu o částku [částka], když tato představuje podíl na zisku za rok 2019 (ze stejného titulu jako původně žalovaná částka), který taktéž žalobci nebyl ze strany žalované vyplacen. Žalobce žalovanou vyzval dopisem ze dne [datum] k úhradě shora popsané částky, když tato nebyla uhrazena. Taktéž následně zaslal žalované předžalobní výzvu.

4. Usnesením zdejšího soudu [číslo jednací] ze dne 20. července 2020 bylo připuštěno rozšíření žaloby neznačené výše. Dále tak řízení bylo vedeno o částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] zaplacení.

5. Soud ve věci konal dne [datum] ústní jednání, kdy po jeho poučení, žalovaná dále ve svém podání ze dne [datum] konkretizovala data jednotlivých vyúčtování i částky zde uvedené a jejich výpočet, včetně toho jakým způsobem tyto dokumenty byly doručovány žalobci. Též dotvrdila skutečnosti k postoupení jednotlivých pohledávek, jak byly uvedeny výše.

1. Z listinných důkazů v řízení provedených a tvrzení účastníků byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce i žalovaná jsou skutečně podílovými vlastníky na nemovitosti shora popsané na adrese [adresa] (výpis z katastru nemovitostí), žalobce jednou ideální čtvrtinou, žalovaná jednou ideální polovinou. Žalovaná provedla roční vyúčtování zisku z nájmu shora uvedené nemovitosti (roční vyúčtování žalované za roky 2017, 2018 a 2019 ze dne [datum], [datum] a poslední nedatované), kdy po odečtení nákladů se jednalo o částky [částka], [částka] a [částka] (pořadí odpovídá letům, viz výše). Na první vyúčtování uhradila žalovaná částku [částka] na druhém [částka], k úhradě tak zbývá [částka] (mezi účastníky v podstatě nesporné, neboť žalovaná proti žádnému z těchto tvrzení nebrojila, naopak i v rámci tvrzeného zápočtu vycházela z částek shora uvedených, tedy se zohledněním částečné úhrady z její strany). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] dopisem ze dne [datum] (prokázáno tímto a doručenkou od pošty) a i částky [částka]. Žalovaná mu částku neuhradila (shodná tvrzení účastníků). Soud ve věci provedl i část důkazů týkajících se procesní obrany žalované (při jednání soudu konaném dne [datum]), když ale v kontextu dalších navržených důkazů a zvoleného postupu soudu (viz dále) z těchto žádný skutkový závěr neučinil. Ze stejného důvodu nebyly provedeny ani další důkazy žalovanou předložené, či označené.

2. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 stejného ustanovení není pohledávka nejistá nebo neurčitá způsobilá k započtení.

3. Podle ustanovení § 1118 o. z., spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

4. Po právním zhodnocení shora uvedeného shora zjištěného skutkového stavu má soud žalobu za důvodnou, neboť nárok žalobce vyplývá z jeho spoluvlastnického podílu na shora specifikované nemovitosti a shora citovaného ustanovení o. z., když každoroční vyúčtování tomuto bylo zasláno ze strany žalované, kterou byl též proveden výpočet a žalobce tak má nárok na užitky plynoucí ze společné věci. Tento předloženými listinnými důkazy prokázal svá tvrzení obsažená v žalobě a následně i jejím rozšíření, kdy ani žalovaná jeho nárok nezpochybňovala, toliko uplatnila kompenzační námitku započtení, proti žalovaným částkám, kdy ale k této soud nepřihlédl (k tomu viz dále). Soud tak shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí, jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky, resp. částek, uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti jednotlivých závazků žalované (částka [částka] – splatnost vázána na datum odeslání předžalobní výzvy + 7 dnů, když tato byla odeslána [datum], splatnost tak nastala [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení, v případě částky [částka] – splatnost vázána na datum odeslání předžalobní výzvy + 10 dnů, když tato byla odeslána [datum], splatnost tak nastala [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení).

5. Pokud pak se jedná o procesní obranu žalované, která tvrdila, že měla naopak vůči žalobci pohledávky z titulu jeho užívání jiné nemovitosti a dále rekonstrukce střechy, a že tyto započetla proti žalobcem požadovanému plnění, k této soud nepřihlédl z důvodu nemožnosti jejího započtení. Z počátku řízení nebylo jasné, jak velký bude okruh důkazů, když soud musel žalovanou při ústním jednání konaném dne [datum] poučit, jakým způsobem má doplnit svá skutková tvrzení a důkazy, neboť z těch dosavadních nebylo možné učinit žádný závěr o skutkovém stavu (absentovala jak skutková tvrzení, tak důkazy, a to ve velmi rozsáhlé míře). Žalovaná následně částečně doplnila svá skutková tvrzení a doložila listinné důkazy (zde nutno uvést, že jen jí předkládaná vyúčtování zabírají bez mála 150 stránek spisu) a navrhla, aby v řízení, k prokázání jejích dalších tvrzení, byli vyslechnuti svědci, a to v počtu pěti osob a dále byly též provedeny účastnické výslechy. Navíc tvrzení a důkazy předložené žalovanou žalobce sporoval (zejména ve vztahu k provedeným vyúčtováním), sporoval též provedení jednostranného zápočtu. Zde nutno uvést, že způsob výpočtu částek za jednotlivé komodity, nebyl žalovanou tvrzen, ale toliko vyplýval z důkazů jí předložených, byť tuto skutečnost žalovaná nenapravila, soud nepostupoval formalisticky a sám se snažil v rámci přípravy jednání, ověřit pravdivost tvrzení o jednotlivých částkách. V kontextu tohoto, a to zejména u těch komodit, u kterých chybí konkrétní faktury třetích subjektů za žalobcem užívanou část nemovitosti, když měřidla na tuto absentují, jsou vyúčtování nepřezkoumatelná, a bylo by nutné, tak jak žalovaná navrhovala, tato každé z nich doplňovat o vysvětlení v rámci výslechu svědků. Identická situace je pak z hlediska oznámení resp. vůbec doručování žalobci, ať už jakýchkoli dokumentů, když minimálně v letech 2017 a 2018 o tomto není žádný písemný důkaz, a ke každému z nich měli být vyslýcháni 3 svědci. V neposlední řadě je zde dokazování ve vztahu k postoupení pohledávek, když tyto byly všechny dle tvrzení žalované postoupeny ústně, a měla být k jednotlivým datům prokazována výpověďmi [jméno] [celé jméno žalované] a žalované. Pokud tedy žalovaná uplatnila jako procesní obranu částku ve výši [částka], neboť v tomto rozsahu započetla svoje pohledávky vůči žalobci za ty jeho vůči ní, má soud za to, že tyto jsou nejisté a neurčité, a to co do důvodu i výše, taktéž ze shora uvedených důvodů obtížně prokazatelné, když z předložené masy důkazů, bez toho, aniž by tyto byly konfrontovány jednotlivě se svědeckými výpověďmi nelze učinit závěr o tom, že skutková tvrzení o výši, vzniku, splatnosti a započtení pohledávek použitých v rámci kompenzační námitky jsou pravdivá. Lze tedy uzavřít, že žalovanou uplatněné pohledávky jsou ilikvidní, když nelze bez masivního dokazování říci, zda tyto byly způsobilé k započtení. S ohledem na předpokládaný velký rozsah dokazování, které by v této věci muselo být provedeno pro zjištění vůbec existence, důvodu, výše a držitele započítávaných pohledávek, konstatoval soud, že tyto má za nejisté a neurčité a za využití shora citovaného ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku procesní obranu žalované nezohlednil. V rámci odůvodnění výše uvedeného postupu, pak soud odkazuje také na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně zejména na rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 a dále pak novější sp. zn. 31 Cdo 684/2020, kde jsou předpoklady pro výše uvedený postup detailně specifikovány. S odkazem na tato rozhodnutí nelze než uzavřít, že předmět souzené věci je v podstatě nesporný (a takový byl od počátku řízení), kdy dokazování a to rozsáhlé, by bylo vedeno toliko o nárocích, které navíc vyplývají z odlišného právního vztahu, tedy váží se k jiné nemovitosti a z jiného titulu, a dále též k jinému okruhu subjektů, když mělo dojít k jejich postoupení, a není tak jasné, zda žalovaná je vůbec legitimována k započtení, dále není bez dalšího zřejmé, zda započítané pohledávky jsou již splatné a jaká je jejich výše. Soud na možnost tohoto postupu účastníky upozornil již s předstihem, kdy došlo i k poučení dle ustanovení §118a o. s. ř. (též důvody proč v rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 byla věc rušena a vrácena). Zcela stranou pak nechává vznesenou námitku promlčení žalobcem, když tuto bez provedeného dokazování ve vztahu k vůbec existenci započítávaných pohledávek, není třeba ani řešit, avšak s ohledem na žalovanou tvrzené datum vzniku minimálně části pohledávek a datum podání žaloby, lze již prohlásit, že je možné, že část domnělého nároku žalované je již promlčena.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva a podání ve věci samé), dále sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci a kvalifikovaná výzva – když byla žaloba rozšířena o částku [částka] (tarifní hodnota pro výpočet hodnoty úkonu)) a dále sestávající z částky [částka] (vypočteno již z tarifní hodnoty [částka] jako součtu shora uvedených částek [částka] a [částka]) za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odporu žalované a rozšíření žaloby, a ústní jednání u soudu konané dne 21. 4. 202 a dne [datum]) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. I v případě této povinnosti byla žalované k úhradě určena běžná třídenní lhůta dle již výše konstatovaného ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy místo plnění bylo určeno dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.