24 C 168/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky ve výši částka s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu okres dne datum domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí původně částku částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně, coby obchodní společnost podnikající v oblasti poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o poskytování elektronických komunikací číslo na základě které poskytovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání až do dne datum, kdy byla smlouva ukončena. V souvislosti s tímto žalovaný převzal zapůjčená technická zařízení, což stvrdil svým podpisem na formuláři o převzetí dne datum. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni zapůjčená technická zařízení, konkrétně set-top box/CA Modul sériové číslo anonymizováno (dále jen set-top box) a přístupovou kartu číslo to do 10 dnů od ukončení smlouvy. Jelikož tak žalovaný neučinil, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za nevrácení set-top boxu a ve výši částka za nevrácení přístupové karty. Žalovaný byl k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty vyzýván, naposledy dne datum ze strany právního zástupce žalobkyně, nicméně neplnil ničeho.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky částka, představující smluvní pokutu za nevrácenou přístupovou kartu. Soud proto usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací řízení částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně. Předmětem řízení tak nadále byla částka částka s příslušenstvím.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníků předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Účastníci řízení se na výzvu soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřili a soudu proto předpokládal jejich souhlas v souladu s §101 odst. 4 o. s. ř.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní, rozhodoval soud pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, na základě kterých má soud v tomto sporu za zjištěné následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo – kombinovaná televize, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému mimo jiné výše specifikované technické zařízení (set-top box). Součástí smlouvy byly anonymizováno podmínky pro službu anonymizováno televize anonymizována dvě slova. Převzetí zařízení bylo prokázáno formulářem o provedení/převzetí ze dne datum. Strany si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši částka za nevrácení zapůjčeného zařízení. Ze anonymizováno podmínek pro službu kombinované televize anonymizována dvě slova, má soud za prokázané, že žalovaný byl povinen nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni zapůjčená technická zařízení. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě smluvní pokuty a k vrácení set-top boxu (výzva k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne datum). Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný žalobkyní vyzván k dodatečnému splnění svého závazku (předžalobní upomínka, vč. podacího archu). Žalovaný dosud na svůj dluh nehradil ničeho.

6. Dle ust. § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

7. Dle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle ust. § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud dospěl k závěru a má v dané věci za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla rovněž smlouva o výpůjčce ve smyslu ustanovení § 2193 a násl. o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému do užívání koncové zařízení (set-top box). Strany si ve smlouvě smluvily povinnost žalovaného pro případ ukončení smlouvy vrátit poskytnuté zařízení žalobkyni, pro případ prodlení s touto povinností byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta. Žalovaný svoje smluvní povinnosti porušil, když po ukončení smlouvy předmětné technické zařízení žalobkyni nevrátil a žalobkyně proto využila svého práva na uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty ve sjednané výši částka. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba (po jejím omezení) je v plném rozsahu důvodná a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., jako běžnou třídenní.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení jen částečně úspěšná (pro částku částka byla žaloba vzata zpět), nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Vzhledem k zásadě odečtu úspěchu (83,3%) od neúspěchu (16,7%) žalobkyně soud této z vypočtené celé náhrady nákladů řízení v částce částka přiznal toliko výše uvedenou jako její 66,6% (83,3% - 16,7%).

11. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b a. t., neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku částka. Žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních (formulářových) smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě některých individuálních údajů. Je taktéž nerozhodné, zda je žalobkyně v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č. j. 25Co 31/2016-41). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.