24 C 246/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 314 532,60 Kč s příslušenstvím I.) Řízení se co do úroku ve výši 13,73 % ročně z částky z částky ve výši 144 052,32 Kč za dobu od 6. 2. 2015 do 15. 3. 2019 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 165 760,32 Kč za dobu od 6. 2.2 015 do 15. 3. 2019 zastavuje. II.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 314 532,60 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 165 760,32 Kč jdoucím od 16. 3. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrokem ve výši 13,73 % ročně z částky 144 052,32 Kč jdoucím od 16. 3. 2019 do zaplacení, a dále částku ve výši 1 200 Kč, to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 75 501Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. 1.) Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 3. 1. 2020 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud této uložil povinnost zaplatit jí částku ve výši 314 532,60 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, se sídlem adresa, IČO uzavřel s žalovanou jako podnikatelem dne datum smlouvu o úvěru číslo jejíž součástí byly také Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“). Na základě této poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční ve výši 167 300 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úroky a poplatky formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 139Kč Poslední splátku uhradila žalovaná dne 26. 8. 2014 a dále již neplnila ani řádně ani včas své závazky plynoucí ze smlouvy. Na základě tohoto porušení smlouvy a jejích VOP, kde se za podstatné porušení smlouvy žalovanou považuje zejména její prodlení s placením nejméně jedné měsíční splátky úvěru. Vzhledem k výše uvedenému odstoupil právní předchůdce žalobkyně od smlouvy a požadoval okamžité splacení celého úvěru. Odstoupení nabylo účinnosti dne 5. 2. 2015. Žalované bylo zasláno výsledné vyúčtování ze dne 9. 2. 2015 a opakovaně byla upomínána, aby uhradila dlužnou částku, sestávající dle smlouvy a VOP ze splatné splátky úvěru do data odstoupení od smlouvy, dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků či nákladů (zejména poplatek za předčasné ukončení smlouvy, pojistné a náklady spojené s prodejem motorového vozidla), smluvních pokut, zákonného úroku z prodlení z dlužných částek a úroku z nesplacené jistiny ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy. Úroková sazba činila 13,73 %. Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 s účinností ke dni 15. 3.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Dlužná částka ke dni postoupení činila 314 532,60 Kč s příslušenstvím a sestává z částky 144 052,32 Kč představující jistinu, z částky 21 708 Kč představující poplatky, částky 148 772,28 Kč představující smluvní pokutu, z úroku ve výši 13,73% p. a. z částky 144 052,32 Kč jdoucího ode dne 6. 2. 2015 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 165 760,32 Kč ode dne 6. 2. 2015 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli, požaduje žalobkyně dále po žalované uhrazení částky ve výši 1 200Kč jako nákladu spojeného s uplatněním pohledávky. Žalovaná byla ještě před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky, když ani přesto dlužná částka nebyla uhrazena. 2.) Vzhledem k tomu, že žalovaná nemá statutární orgán, který by za tuto mohl jednat, ustanovil shora uvedený soud této opatrovníka v osobě JUDr. jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, usnesením ze dne 7. 5. 2020 č. j. 15 C 72/2020 – 21. 3.) Podáním ze dne 29. 5. 2020 se tento vyjádřil k žalobě, kde uvedl, že žalovaná zcela neuznává nárok žalobkyně, neboť tento je již promlčen, když 4 letá lhůta počala běžet splatností dílčích nároků dne 6. 2. 2015 a skončila tak 6. 2. 2019. Pokud byla žaloba podána dne 3. 1. 2020, nároky jsou již všechny promlčeny. Opatrovník dále uvedl, že žalobkyní požadovaná smluvní pokuta je příliš vysoká a navrhl, aby soud tuto moderoval do výše vzniklé škody. Kdy zde ale připomíná, že má za to, že žalobkyni žádná škoda nevznikla, a i kdyby tak tato je kryta úroky z prodlení. 4.) Na výše uvedené pak reagovala žalobkyně podáním ze dne 24. 6. 2020, kde uvedla, že ve smlouvě o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, bylo v jejím článku 10 zakotveno, že nedílnou součástí této jsou VOP, kdy z jejich čl. 8 vyplývá, že se smluvní strany dohodly na prodloužení promlčecí doby veškerých práv vzniklých právnímu předchůdci žalobkyně vůči němu ze smlouvy na dobu 10 let od okamžiku, kdy započne tato doba běžet. Žalobkyně dále uvedla, že nepovažuje požadovanou smluvní pokutu za nepřiměřenou, když tato dle smlouvy činila 0,3% z dlužné částky za každý i započatý den prodlení a 500Kč za každou zaslanou upomínku dle čl.

2. Žalobkyně tak požaduje částku 1 000Kč za vystavení upomínek ze dne 27. 11. 2014 a 31. 10. 2014 a částku 147 772,28Kč za prodlení. 5.) Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. 15 C 72/2020 – 33 ze dne 9. 7. 2020 byla věc z důvodu místní nepříslušnosti postoupena soudu zdejšímu. 6.) Podáním ze dne 25. 1. 2021, doplnila žalobkyně absentující skutková tvrzení, a tedy, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem částku 70 330Kč, žalovaná se dostala do prodlení s úhradou 14. až 17. splátky a úvěr byl zesplatněn k datu 5. 2. 2015. Dále zde podrobně rozepsala, jakým způsobem byly spočteny dlužné částky tedy, že jistina ve výši 144 052,32 Kč je součtem nesplacené jistiny k datu 5. 2. 2015 ve výši 122 876,00 Kč, dlužných splátek ve výši 20 485,40 Kč (tj. 14. – 17. splátka, kdy splátka číslo byla částečně uhrazena dne 26. 8. 2014 do výše 70,60 Kč) a doúčtovaného úroku ve výši 690,92 Kč za dny od poslední předepsané 17. splátky, tj. 26. 1. 2015, do dne ukončení, tj. do 5. 2. 2015 (úrok z 18. splátky 2141 Kč/31), poplatek ve výši 21 708Kč je vypočten jakou součet částky 13 456,54 jako nákladu na sjednání úvěrové smlouvy, částky 2 000Kč jako administrativních nákladů a částky 6 251,25 jako nákladů na ukončení fixace úvěrových zdrojů a smluvní pokuta ve výši 148 772,28 Kč, činí částku 1 000Kč za dvě zaslané upomínky (viz již výše) a dále 0,3% z dlužné částky která postupně narůstala neuhrazením jednotlivých splátek od 27. 10. 2014 do 31. 1. 2019 až na 147 772,28Kč. Tímto podáním vzala žalobkyně žalobu též částečně zpět co do úroku ve výši 13,73 % ročně z částky 144 052,32 Kč za dobu od 6. 2. 2015 do 15. 3. 2019, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 165 760,32 Kč za dobu od 6. 2. 2015 do 15. 3. 2019. Úrok a úrok z prodlení je tedy žalobkyní požadován až ode dne následujícího po postoupení předmětné pohledávky. 7.) Výrok I. tohoto rozsudku je tak odůvodněn ustanovením § 96 odst. l a 2 věta první občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), kdy žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem k tomu, že žalobní návrh byl vzat žalobkyní v shora naznačeném rozsahu zpět, postupoval soud podle výše uvedeného zákonného ustanovení a řízení v tomto rozsahu zastavil, aniž by byl vyžadován souhlas žalované, neboť ke zpětvzetí došlo ještě před tím, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). 8.) Jelikož žalovaný soudu žádné důkazy na svoji obranu nepředložil, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Na základě těchto má soud za zjištěné skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě a v jejím doplnění ze dne 24. 6. 2020 a 25. 1. 2021. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 167 300 Kč na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, kterou se žalovaným uzavřel prostřednictvím dealera jméno příjmení, sídlem adresa, IČO, za účelem financování nákupu zboží – značka automobilu _ _ _ _ _ _ _, číslo karoserie anonymizováno, rok výroby 2007, kdy celková částka splatná žalovanou činila 167 300 Kč (smlouva o úvěru, Splátkový kalendář, všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a přehled plateb). Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté prostředky vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek vč. úroků v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 139 Kč a dále se zavázala k úhradě případných poplatků dle sazebníku, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení. Ve Splátkovém kalendáři jsou jednotlivě uvedeny údaje o výši a lhůtě splatnosti měsíčních splátek. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,73 %. Pro případ prodlení s úhradou splátek vyplývajících ze smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,3 % z dlužné částky. Součástí smlouvy o úvěru byla smlouva o zajišťovacím převodu práva k předmětu financování ve prospěch žalobkyně sjednaná na dobu od uzavření smlouvy do doby úhrady veškerých pohledávek žalobkyně za žalovanou vyplývajících ze smlouvy, kdy strany vyslovily svůj výslovný souhlas s VOP, kde ujednáno, že v případě předčasného ukončení smlouvy nebo předčasné splatnosti úvěru, je klient povinen odevzdat předmět financování společnosti do 3 dnů, příp. strpět odebrání předmětu financování ze strany žalobkyně, a to vždy na náklady klienta. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně své povinnosti ze smlouvy (výpis z úvěrového účtu), využila žalobkyně svého práva a od smlouvy odstoupila a pohledávku zesplatnila (odstoupení od smlouvy ze dne 27. 1. 2015, výsledné vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy z 9. 2. 2015 včetně Přílohy). Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni 15. 3.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum vč. Přílohy č. 1 – Seznam postoupených pohledávek, Potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupené pohledávky ze dne datum, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání). Z tvrzení žalobkyně a předložených faktur (faktura č. anonymizováno a anonymizována dvě slova a anonymizováno – dlužné splátky, faktura č. anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno vyčíslení smluvní pokuty a faktura č. anonymizováno a seznam vydaných faktur z datum), vzal soud za prokázané, že ke dni podání žaloby činil dluh žalované částku ve výši 314 532,60 Kč (co se týče konkrétního vyčíslení jejích jednotlivých položek, soud pro stručnost odkazuje na bod. 6 tohoto rozsudku, kde je toto podrobně rozvedeno). Žalobkyně pak žalovanému zaslala prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k plnění (Předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 9. 12. 2019 vč. dokladu o odeslání). Žádné další důkazy nebyly v řízení navrhovány. 9.) Zde soud připomíná, že dle ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se právní poměry mezi účastníky vzniklé (v našem případě dne datum) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy. Tedy v tomto případě starým občanským zákoníkem respektive obchodním zákoníkem (dále jen obch. z.), neboť se jedná o smlouvu o úvěru uzavřenou mezi podnikateli. 10.) Dle § 261 odst. 3 písm. d) obch. z., v rozhodném znění, se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru a ze smlouvy o běžném účtu (§ 497 a § 708). 11.) Dle § 497 obch. z., v rozhodném znění, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12.) Dle § 504 obch. z., v rozhodném znění, je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 13.) Dle § 544 odst. 1 a 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 14.) Dle § 301 obch. z., v rozhodném znění, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl. 15.) Dle § 369 odst. 1 obch. z., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 16.) Podle ustanovení § 401 obch. z., v rozhodném znění, může strana, vůči níž se právo promlčuje, písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby. 17.) Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (aktivní legitimace žalobkyně se pak následně dle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. odvíjí od smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi ní a právním předchůdcem) a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, za účelem úhrady kupní ceny zboží, dle § 497 a násl. obchodního zákoníku, která podléhá režimu tohoto zákona dle ust. § 261 odst. 3 písm. d). Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Bylo prokázáno, že žalované byl úvěr poskytnut. Žalovaná nesplnila povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok, ačkoliv tato povinnost vyplývá ze smluvně převzatého závazku a ust. § 497 a § 504 obchodního zákoníku. Protože žalovaná nesplatila poskytnutý úvěr, v důsledku čehož se ocitla v prodlení, vzniklo žalobkyni, vedle práva na zaplacení dlužné částky rovněž právo na úhradu smluvního a zákonného úroku z prodlení dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku a též smluvní pokuty dle § 544 odst. 1 a 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno (po jejím částečném omezení viz výrok I. tohoto rozsudku) a soud zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyni předmětnou částku včetně jejího příslušenství. Stejně tak byla přiznána částka 1 200Kč jako paušální částka nákladů spojených s uplatněním pohledávky v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. konkrétně s ustanovením § 3 tohoto, když se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli. Pokud pak opatrovník žalovaného namítal promlčení závazku, v tomto směru soud odkazuje na citované ustanovení § 401 obch. z., v rozhodném znění, dle kterého si strany mohou sjednat prodloužení promlčecí lhůty, což účastníci skutečně učinili, a to v čl. 8 VOP. Závazek tak nemůže být v žádném případě promlčen (viz též správná argumentace žalobkyně v bodě 4 tohoto rozsudku). Stejně tak návrh na moderaci smluvní pokuty dle shora citovaného ustanovení § 301 obch. z., v rozhodném znění, soud neshledal důvodným. Smluvní pokuta by musela být nepřiměřeně vysokou v poměru k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. V daném případě opětovně nezbývá než odkázat na argumentaci žalobkyně v bodě 4 tohoto rozsudku, kdy sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,3% z dlužné částky za každý i započatý den prodlení, není i v kontextu judikatury nijak vysoká, a to i v kontextu toho, že obě strany závazku jsou podnikatelé, kteří si mají být mnohem více vědomi případných rizik (v tomto případě tedy hlavně žalovaná), na rozdíl od běžného spotřebitele, který v takovýchto záležitostech nemá žádné zkušenosti, a je zde žádoucí tohoto mnohem intenzivněji chránit. 18.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná a její neúspěch spočíval jen v nepatrné části (ve vztahu k jím provedenému zpětvzetí (viz výrok I. tohoto rozsudku)) nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 75 501Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 727 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 314 532,60 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis návrhu, písemné podání ze dne 24. 6. 2020 v reakci na vyjádření opatrovníka a účast na jednání soudu konaného dne 10. 2. 2021) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu náhrad a paušálů ve výši 10 374 Kč. Žalobkyní požadovaný jeden právní úkon a režijní paušál za vyjádření ve věci spojené s částečným zpětvzetím ze dne 25. 1. 2021 soud nepřiznal, neboť jednak žalobkyně v tomto podání doplňovala skutková tvrzení, která již měla být obsažena v žalobě a pak zpětvzetí jí učiněné, bylo provedeno bez zavinění žalované (ostatně v tomto rozsahu je žalobkyně ve věci dokonce neúspěšná). Stejně tak další půl úkon a režijní paušál za toliko jednoduché vyjádření ze dne 6. 1. 2021 jednou větou, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neshledává soud účelně vynaloženým nákladem, byť žalobkyně požadovala toliko polovinu odměny tj. á 4 790 Kč plus 300 Kč za režijní paušál. 19.) Lhůty pro zaplacení předmětu řízení a nákladů řízení byly žalované stanoveny dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako běžné třídenní, když k jejich delšímu určení soud neshledal důvodu. obec plnění náhrady nákladů řízení je pak určeno dle ustanovení §149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.