24 C 304/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 100 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 41 800 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení s odůvodněním, že účastnice spolu dne [anonymizováno] [číslo] uzavřely dohodu o rezervaci za účelem koupě nemovitostí uvedených na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území [obec]. Za žalobkyni, jakožto kupující, tuto dohodu uzavřela její zmocněnkyně paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa]. Dle čl. 10 této dohody měla strana prodávající zajistit na své náklady převod nemovitostí z nebytových prostor na bytové jednotky, a to ještě před podpisem kupní smlouvy. Výše uvedená dohoda byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Dle čl. 5 shora uvedené dohody žalobkyně uhradila žalované částku ve výši 100 000 Kč, a to za účelem rezervace předmětné nemovitosti (úhrada provedena dne [datum]). Ze strany prodávající však nebyl splněn shora uvedený závazek dle čl. 10 dohody, kdy v důsledku tohoto nedošlo ani k uzavření následné kupní smlouvy na shora specifikovanou nemovitost. Žalovaná tak byla dle čl. D bod 1. dohody povinna vrátit žalobkyni uhrazenou částku rezervačního poplatku, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od skončení lhůty uvedené v čl. 7 této dohody, tedy do [datum]. Žalobkyně však částku ve výši 100 000 Kč od žalované neobdržela, kdy po vzájemné neúspěšné komunikaci odeslala této dne [datum] předžalobní výzvu k plnění.

2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz pod [číslo jednací] [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V tomto uvedla, že shora jmenovaná dohoda byla skutečně uzavřena předmětného dne, avšak ne s žalobkyní, ale se shora uvedenou [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Tato tak není zmocněnkyní, ale přímo smluvní stranou. Smlouva sice obsahuje ujednání o tom, že žalobkyně bude vystupovat jako kupující v realizační smlouvě, čímž ale shora uvedené není nijak dotčeno, neboť zde není uvedeno, že by [jméno] [celé jméno žalobkyně] vystupovala jako zmocněnec žalobkyně, když ani plná moc k tomuto nebyla žalované nikdy předložena. Žalovaná zde dále upozorňuje na tu skutečnost, že to byla právě [jméno] [celé jméno žalobkyně], která k rukám žalované složila tzv. blokační poplatek v částce 100 000 Kč, a to shora uvedeného [datum], a dále taktéž část kupní ceny v částce 400 000 Kč, a to dne [datum]. Žalovaná má tak tvrzení žalobkyně o tom, že zmocnila [jméno] [celé jméno žalobkyně] ke svému zastupování, jako toliko účelové tvrzení, neboť taktéž v předžalobní upomínce právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] je na několika místech uvedeno, že veškeré dokumenty měla uzavírat žalobkyně, a že žalobkyně prováděla i shora zmíněné platby. Když ale následně bylo zjištěno, že tomu tak nikdy nebylo, vzniklo tvrzení o tom, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] jednala jako zmocněnkyně žalobkyně tak, aby byl napraven omyl v tvrzeních. Žalovaná tak uzavírá, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována, když nebyla stranou citované dohody, ani nečinila žádné hmotněprávní jednání v této věci a má za to, že žalobu je namístě zamítnout.

3. Na shora uvedené reagovala žalobkyně svým podáním ze dne [datum], kde popsala celou genezi obchodního případu, když již v roce [rok] se rozhodla investovat do koupě nemovitosti, avšak v té době nežila v České republice, ale ve [anonymizováno], a tak pro své zastupování zplnomocnila paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], bytem [adresa]. Tato kontaktovala žalovanou a informovala ji o tom, že záležitost zařizuje pro žalobkyni, která žije ve [anonymizováno], a že žalobkyně bude jako kupující a vlastník převáděných nemovitostí. K tomuto byla zmocněnkyně zmocněna na základě plné moci ze dne [datum], kdy následně této byla udělena též ověřená plná moc z [datum]. Žalobkyně zde upozorňuje, že nákup nemovitosti chtěla též financovat z hypotéčního úvěru, a tak v celém procesu figurovala finanční poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výslech této viz níže), když i tato měla být informována o tom, že žalobkyně je v této věci zastupována zmocněncem, a též v tomto smyslu komunikovala s žalovanou a zajišťovala pro žalobkyni předmětný úvěr. Žalobkyně taktéž odkázala na e-mailovou komunikaci mezi žalovanou a zmocněnkyni, a též finanční poradkyní, ze kterých dle jejího tvrzení vyplývá, že žalované bylo známo, že žalobkyně je v daném obchodním případu zastoupená zmocněnkyní. Žalovaná tak po celou dobu smluvního procesu věděla, že za žalobkyni jedná její zmocněnkyně, což je patrné i z formulace v dohodě o rezervaci„ v kupní smlouvě bude jako kupující“. Naopak žalobkyně dovozuje, že toto žalovaná použila, aby tím označila, že za žalobkyni, coby kupující, ve věci jedná třetí osoba zmocněnkyně. Dále v textu celé dohody je žalobkyně označována jen jako kupující a jsou zde stanovena práva a povinnosti toliko pro kupující. Byla to tedy žalobkyně, která dle čl. 4 dohody byla povinna uhradit celkovou kupní cenu a dle čl. 5 dohody taktéž blokační zálohu ve výši 100 000 Kč k rukám žalované. Tomuto odpovídala povinnost stanovená v čl. D bod 1. dohody, kdy žalovaná měla vrátit kupující uhrazenou blokační zálohu. Tato byla uhrazena z prostředků žalobkyně a nikoli zmocněnkyně. Žalobkyně též hradila dne [datum] částku 400 000 Kč. Ostatně tato částka rozdělaná na dvě částky 170 000 Kč a 330 000 Kč pak dále byla uvedena v připravovaných kupních smlouvách jako částka uhrazená žalobkyní v hotovosti z vlastních prostředků. Ač v dohodě o rezervaci není výslovně uvedeno, že by jednalo žalobkyně v zastoupení, z celkové komunikace mezi všemi účastníky, z obsahu dohody a dále navazujících kupních smluv je zcela zřejmé, že účastníkem dohody byla žalobkyně zastoupená zmocněnkyní, a jedná o toliko o nevhodně navrženou textaci této dohody. Žalobkyně dále upozorňuje na ten fakt, že to byla právě žalovaná, která připravovala znění smlouvy, a tento„ sporný výraz“ použila.

4. Žalovaná na výše uvedené reagovala svým podáním ze dne [datum], kdy doplnila, že shora uvedená plná moc ze dne [datum] nebyla této nikdy předložena, a z její formulace vyplývá, že je určena pro zastupování ohledně uzavření kupních smluv na nemovitosti, aniž by zde bylo specifikováno, o jaké konkrétní se jedná, a tato taktéž není ověřena, takže nelze určit, kdy tato byla podepsána a též nemohla být ani podkladem pro vkladové řízení. Následující plná moc ze dne [datum] žalované taktéž nebyla předložena, byla udělena až po uzavření dohody o rezervaci, a žalovaná z textu této plné moci dovozuje, že se jedná pouze o procesní plnou moc, která ani nesloužila k hmotněprávnímu jednání. Žalovaná zde dále doplnila, že od počátku celé obchodní transakce jednala v dobré víře s paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], o čemž zde svědčí i neujednaná dohoda a ukončení dohody o rezervaci nemovitostí ke koupi ze dne [datum], která byla [jméno] [celé jméno žalobkyně] zaslána ze strany žalované k podpisu dne [datum], a která nebyla z její strany podepsána. Z obsahu této vyplývá, že žalovaná měla zájem vrátit paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] složený rezervační poplatek, avšak k tomuto nedošlo, neboť [jméno] [celé jméno žalobkyně] již dále s žalovanou nekomunikovala.

5. Následně bylo ve věci konáno jednání dne [datum], kdy byla žalobkyně poučena dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). V kontextu tohoto žalobkyně dále doplnila svá skutková tvrzení dne [datum], kdy zopakovala již shora uvedená tvrzení, a dále upozornila na tu skutečnost, že dohoda o zprostředkování obsahuje povinnosti a práva toliko ve prospěch a k tíži žalobkyně, a nelze tak vyvodit ani z jejího obsahu, že by smluvní stranou byla [jméno] [celé jméno žalobkyně], když smlouva je též podepsána v místě označeného jako kupující, kam se podepsala sice [jméno] [celé jméno žalobkyně], ale takto je v případě smluvní praxe činěno v případě, že dotyčná osoba je smluvně zastoupena. Žalobkyně dále zdůraznila, že již na počátku roku [rok] pověřila zmocněnkyni k vyhledání vhodné nemovitosti, když této sdělila své obecné představy. Taktéž za účelem koupi nemovitosti uhradila zmocněnkyně částku ve výši 100 000 Kč určenou na úhradu rezervační zálohy, když zmocněnkyně až v květnu roku [rok] zajistila vhodnou nemovitost pro žalobkyni, a tak až tehdy jí byla udělena plná moc, aby mohla jejím jménem jednat s žalovanou o rezervaci těchto. Až na základě zmocnění kontaktovala telefonicky zmocněnkyně realitní kancelář (žalovanou), kdy od počátku avizovala, že je ve věci pouze zástupkyní žalobkyně. Žalobkyně zde dále upozornila na tu skutečnost, že dne [datum] došlo k předání předmětných nemovitostí jednatelce žalované společnosti k bezplatnému užívání, a následně došlo k převodu těchto na jednatelku žalované společnosti a její dceru. Kupní cena těchto byla radikálně snížena oproti částce sjednané v dohodě s žalobkyní.

6. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], nevlastní matky žalobkyně, která dle tvrzení žalobkyně měla tuto zastupovat při jednání s žalovanou, vyplynulo, že tato byla asi v prosinci roku 2017 požádána žalobkyní, neboť tato pracovala v zahraničí, aby pro tuto zajistila koupi nějaké nemovitosti jako investice. Zároveň ji též její známý požádal o to, zda by pro něj„ nepohlídala“ nějakou nemovitost, kterou by mohl využít jako ubytovnu. Ona tedy předmětnou nemovitost našla, kdy původně zde při komunikaci s realitní kanceláří komunikovala za toho svého známého a v rámci prodeje zde byly dvě možnosti, buď to mohlo být prodáno jako nebytový prostor anebo převedeno na bytové jednotky. Známý jí sdělil, že si on sám pro sebe představoval něco většího, když ale svědkyni se nemovitost líbila, a tak kontaktovala žalobkyni a poslala jí odkaz na internetu na tyto nemovitosti. Žalobkyně jí poslala asi v únoru či lednu roku [rok] peníze na účet na rezervační zálohu, pokud by svědkyně našla shodnou nemovitost. Vzhledem k tomu, že nemovitost stála více, než si žalobkyně plánovala, bylo jasné, že bude třeba nejdříve zajistit možnosti úvěru. Svědkyně tak oslovila paní [příjmení], finanční poradkyni, aby vůbec ještě před tím, než bude složena rezervační záloha a celý obchod proběhne, jím sdělila, zda bude žalobkyně úvěrovatelná. Toto též sdělila jednatelce žalované či její sekretářce, neboť komunikovala s těmito dvěma. S paní [příjmení] a žalobkyní komunikovala svědkyně e-maily. Následně ze strany žalované bylo sděleno, že kupní smlouvy bude připravovat nějaká advokátní kancelář, kdy svědkyně předala kontakt na [příjmení] též žalované, aby případně dovyřídily, co bude potřeba. Svědkyně též absolvovala prohlídku nemovitosti s paní [příjmení], kdy následně byla zaplacena záloha, na což svědkyně dostala stvrzenku. Pak byly připraveny návrhy kupních smluv, kdy ale svědkyně si není jistá, jestli tyto dostala e-mailem, neboť tyto hlavně potřebovala paní [příjmení] k projednání s bankami. Svědkyně zdůraznila, že žalovaná věděla, že dceru zastupuje, neboť tuto skutečnost jí sdělila, a to konkrétně paní [příjmení], a pravděpodobně též její sekretářce a též paní [příjmení]. Svědkyně dále uvedla, že plnou moc po ní nikdy nikdo nechtěl. Tuto nechtěla taktéž ani paní [příjmení]. První plná moc byla podepsána někdy v květnu a byla podepsána druhá generální, tu původní plnou moc již nemá k dispozici, když tuto vyhodila, kdy ani tuto druhou plnou moc žalovaná ani [příjmení] neviděla. Při druhém telefonátu s realitní kanceláří již uváděla, že by nemovitosti chtěla koupit dcera, a že by koupily všechny tři byty. Ve vztahu k dohodě o rezervaci svědkyně uvedla, že pochopila, že v této mělo být něco špatně až následně, když jí tuto skutečnost vysvětlila její dcera. Jí přišlo logické, že je zde uvedena, neboť předávala peníze, když ale tuto podepsala bez přečtení, neboť s nákupem nemovitosti přes realitní kancelář předtím neměla žádnou zkušenost. Finanční poradkyni kontaktovala telefonicky a této též sdělila, že zastupuje dceru. Veškeré finanční prostředky, které vyplácela žalované, pak byly žalobkyně. První plná moc byla svědkyni zaslána žalobkyní e-mailem.

7. Z výslechu [jméno] [příjmení], finanční poradkyně, vyplynulo, že tato pro žalobkyni vyřizovala dvě hypotéky na tři byty, kdy s žalovanou přišla do kontaktu toliko v e-mailové korespondenci v rámci tohoto obchodu. K věci uvedla, že na jaře roku [rok] ji kontaktovala [jméno] [celé jméno žalobkyně], neboť se znají, a s touto řešila její stávající hypotéky, a tato ji požádala, zda by nepomohla též s těmito její nevlastní dceři (žalobkyni). Svědkyně sdělila, že žalobkyně pracuje ve [anonymizováno], kdy toto by mohlo být problémem. Svědkyně tak vnímala [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako prostředníka, kdy ale mluvila i s žalobkyní, neboť tato jí musela na posílat řadu dokumentů, jako pracovní smlouvy, výpisy z účtů, jako podklad pro úvěr. Pokud bylo třeba něco rychle, tak psala svědkyni [jméno] [celé jméno žalobkyně], protože [celé jméno žalobkyně], tedy žalobkyně, ne vždy na e-mail rychle reagovala, Svědkyně od počátku upozorňovala žalobkyni, že pokud předmětné nemovitosti zůstanou nebytovými prostory, nebude schopna na tyto vyřešit hypotéku. Svědkyně s žalobkyní komunikovala též telefonicky. V červenci přijela žalobkyně podepsat žádosti, kdy asi v červnu komunikovala svědkyně s žalovanou, neboť paní [příjmení] upozorňovala na to, že bude potřebovat součinnost pro odhad. Ze shora uvedeného důvodu pak už i v rezervační smlouvě muselo být uvedeno, že ty nebytové prostory budou převedeny na byty, aby vůbec banka byla schopna poskytnout hypotéku. Žalobkyně přijela ještě na konci srpna jednou a podepsala samotné úvěrové smlouvy. Následně přišly návrhy kupních smluv, tyto byly nepodepsané, kdy tyto měla již podepsané předložit žalobkyně bance, a došlo k čerpání úvěru. Následně však nastaly komplikace, neboť nešlo doložit kolaudaci na byty, a všechny tři hypotéky skončily, neboť je nebylo možné čerpat. Svědkyně prodávající [příjmení] neznala. Komunikace mezi žalobkyní, svědkyní a [jméno] [celé jméno žalobkyně] probíhala tak, že většina věcí byla řešena s žalobkyní a též byly přeposílány [jméno] [celé jméno žalobkyně] v kopii, neboť ta byla zde fyzicky přítomna, když naopak žalobkyně byla ve [anonymizováno]. Svědkyně tvrdila, že viděla plnou moc k zastupování žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Tuto plnou moc svědkyně viděla v červenci. Zda zde byly úředně ověřené podpisy či nikoli, svědkyně již neví. Svědkyně pak uvedla, že žalovaná musela vědět, že kupující je žalobkyně a taktéž, že hypotéku si bude brát žalobkyně. Svědkyni bylo známo, že žalobkyně hradila částku 100 000 Kč, neboť doklad o tomto a taktéž rezervační smlouvu předkládala bance pro schválení hypotéky.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (prodávající shora specifikované nemovitosti) vyplynulo, že je dlouholetou spolupracovnicí jednatelky žalované. Svědkyně pak popsala genezi celého případu s tím, že se obrátila na paní [příjmení], aby prodala shora uvedené tři nebytové jednotky, neboť s touto realizovala již věci v minulosti. Ta přivedla paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], kdy ale úvěr na nemovitost si měla brát žalobkyně, kterou ale svědkyně nikdy neviděla, neboť na všech jednáních byla přítomna [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Svědkyně dále uvedla, že ona a [jméno] [celé jméno žalobkyně] podepsaly rezervační smlouvu, zda tato byla trojstranná, to si již nevybaví, kdy obsahem této smlouvy byl taktéž příslib, že se pokusí změnit charakter nemovitosti z nebytových na bytové jednotky. Jakým způsobem, a za přítomnosti kterých osob byla tato dohoda podepsána, to si svědkyně již přesně nevybavila, nicméně s [jméno] [celé jméno žalobkyně] se potkala, když skládala zálohu za nemovitost. Již si nevzpomene, jestli to bylo ve stejný den, kdy byla podepisována smlouva. S žalobkyní nikdy nekomunikovala ani telefonem ani jiným způsobem. Ze strany [jméno] [celé jméno žalobkyně] v průběhu toho, kdy byly nebytové prostory převáděny na bytové, byla požádána o to, aby této umožnila užívat již tyto prostory jako ubytovnu, kdy skutečně [jméno] [celé jméno žalobkyně] toto užívala asi po dobu necelého roku, a pak byla svědkyní vystěhována. K užívání došlo na základě ústní dohody mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] a svědkyní. Svědkyně dále potvrdila, že ze strany [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo zaplaceno dalších 400 000 Kč, a to v hotovosti u jednatelky žalované. Tuto částku převzala svědkyně. Svědkyně se dále opravuje, že si již nepamatuje, zda peníze jí dávala samotná [jméno] [celé jméno žalobkyně] či ta tyto předala jednatelce žalované a ta jí následně finanční obnos předala. Svědkyně dále uvedla, že celou situaci vnímala tak, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] jednala za žalobkyni, zde jí v rámci toho obchodního případu měla zastupovat. Svědkyně se s [jméno] [celé jméno žalobkyně] viděla celkem tak 4x a to, když byla podepisována rezervační smlouva a předávaly se peníze, dále při předání samotných prostor.

9. Ve věci byla dále slyšena jednatelka žalované, a to [jméno] [příjmení], která zopakovala skutková tvrzení obsažená ve vyjádření k žalobě. Uvedla, že v průběhu vyhotovování rezervační smlouvy [jméno] [celé jméno žalobkyně] požadovala, aby v kupní smlouvě byla uvedena žalobkyně jako kupující. Ze strany svědkyně na to bylo odpovězeno, že to není žádný problém, že do kupní smlouvy může uvést jako kupujícího, koho bude chtít. Jednatelka popřela, že by [jméno] [celé jméno žalobkyně] uvedla, že jedná za dceru. Ani této nepředložila žádnou plnou moc. Dále uvedla, že v případě, že by se tak skutečně stalo, pak by ve smlouvě toto bylo uvedeno v záhlaví. A na konci dokumentu by bylo uvedeno„ prodávající zastoupený na základě plné moci zprostředkovatelem“ kupříkladu. Naopak údaje týkající se žalobkyně do smlouvy nemusely být vůbec uvedeny, toliko to přišlo jednatelce výhodné, aby zde již byly uvedeny, neboť rezervační smlouva je posílána advokátovi s dalšími podklady pro vypracování návrhu kupních smluv, a aby se na tuto skutečnost příp. nezapomnělo, neboť žádné dokumenty týkající se informací o její dceři, tedy žalobkyni, [jméno] [celé jméno žalobkyně] žalované nedala a ani neukázala. V rámci podpisu smlouvy dokonce [jméno] [celé jméno žalobkyně] své dceři volala, aby zjistila, jakou adresu na smlouvu má uvést. Obě výše uvedené tak na tuto situaci nebyly připravené a [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako průkaz totožnosti předložila žalované cestovní pas. Počáteční kontakt byl toliko s [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Pokud si žalovaná ověřila, zda žalobkyně získá hypotéční úvěr na koupi předmětné nemovitosti, vyžadovala též podklady o zaměstnání a příjmech žalobkyně, kdy tyto poslala následně hypotéční poradkyni, kdy z tohoto vyplynulo, že žalobkyně hypotéku nezíská. Toto taktéž bylo sdělováno [jméno] [celé jméno žalobkyně] e-mailem. Tímto pro jednatelku skončila možnost, že by nemovitost mohla koupit žalobkyně, když na to neměla prostředky. Jednatelka se domnívala, a taktéž jí to bylo ze strany [jméno] [celé jméno žalobkyně] sděleno, že má i jinou možnost financování, že využije nějakého investora, ale že si s ním o tom promluví. Domluvené byly, že se jí ozve [datum], když ale vědět nedala a ozvala se až kolem [datum] s tím, že o nemovitost má zájem a že chce uzavřít rezervační smlouvu. Do té doby nepadlo slovo, že by to bylo na dceru. Na schůzku přišla [datum], když měla již rezervační poplatek s sebou v hotovosti, a chtěla uzavřít rezervační smlouvu. Žalovaná nezjišťovala, jaký byl původ peněz na rezervační poplatek. Při uzavírání rezervační smlouvy o úvěru nepadlo ani slovo s tím, že se jednatelka domnívala, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] má finance zajištěné od investora a bude platit hotově. O tom, že nemovitost bude financována úvěrem, se jednatelka dozvěděla až začátkem července. První e-mailový kontakt s paní [příjmení] proběhl [datum], kdy jí žalovaná popsala doklady, které potřebovala k vyřízení hypotéky. Až v tu chvíli jednatelka zjistila, že nebude placeno hotově, ale úvěrem, a ještě snad za dceru. Jednatelka dále potvrdila, že ze strany [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla složena částka 400 000 Kč jako záloha na kupní cenu dne [datum] u ní v kanceláři s tím, že po uhrazení této částky měla paní [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] předat klíče, aby mohla prostory využívat, neboť tato měla provozovat ubytovnu v [část obce] a měla již mít zajištěné klienty, kteří měli zájem se zde ubytovat. Jednatelka dále uvedla, že paní [příjmení] zná toliko jako obchodní partnerku již několik let, zajišťovala jí v minulosti prodej nemovitosti s tím, že ale v soukromí se nestýkají. Dále se vyjádřila k tvrzení žalobkyně o tom, že nemovitost jí byla prodána [příjmení] s výraznou slevou s tím, že toto odůvodnila tak, že vývoj cen nemovitostí v roce 2019 byl přechodně opačný, než se předpokládalo, a ceny stagnovaly či klesaly v závislosti na typu nemovitosti, a taktéž [příjmení] byla pod časovým tlakem a potřebovala nemovitost prodat. Dále jednatelka žalované uvedla, že není pravdou to, co tvrdila svědkyně [celé jméno žalobkyně] s tím, že tato se dotazovala [datum] u nich, zda její dcera dostane hypotéku, a od nich jí bylo sděleno, že tuto nedostane. Pokud dostala kontakt na svědkyni [příjmení] až [datum], je zřejmé, že až měsíc a půl po uzavření rezervační smlouvy teprve žalobkyně, příp. svědkyně [celé jméno žalobkyně], začaly řešit, jakým způsobem budou nemovitost financovat. K podpisu samotné dohody o rezervaci jednatelka uvedla, že svědkyně [celé jméno žalobkyně] žádala, aby v kupní smlouvě byla uvedena jako kupující její dcera a jednatelka ze své iniciativy sama chtěla mít údaje dcery uvedené ve smlouvě tak, aby se na to následně při vyhotovování kupních smluv nezapomnělo. Jednatelka se pak se svědkyní [celé jméno žalobkyně] viděla prvně na prohlídce nemovitosti a dále [datum] při podpisu rezervační smlouvy ve své kanceláři. Na výši rezervační zálohy se tyto dvě domluvily telefonicky. Jednatelka dále uvedla, že od počátku obchodního případu byla přesvědčena, že nemovitost chce koupit [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Až začátkem července, když jim tato sdělila, že si dcera bude vyřizovat hypotéku, tak jednatelka usoudila, že tak, jak si myslela, že nemovitost bude financována od nějakého investora, že tak nebude. Rozpor v tom, že v podstatě již v rezervační smlouvě bylo uvedeno, že jako kupující bude v kupní smlouvě uvedena [celé jméno žalobkyně], vysvětlila svědkyně takovým způsobem, že pro ně jako žalovanou byla dle rezervační smlouvy klientem [jméno] [celé jméno žalobkyně], a bylo liché, kdo v té finální kupní smlouvě bude uveden. Jednatelka dále vysvětlovala, že ona nebyla tím, kdo sepisoval tu smlouvu, že to dělala její asistentka, a ona je z hlediska grafických úprav preciznější, nicméně si trvala na tom, že informace o dceři byla toliko informačním údajem a slovo kupující se vztahuje k matce, tedy [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Jednatelka dále uvedla, že od uzavření kupní smlouvy dle jejího názoru odstoupila [jméno] [celé jméno žalobkyně] a to z toho důvodu, neboť si špatně zařídila financování, a k uzavření kupní smlouvy nedošlo z viny na její straně. Proč neuhradila částku 100 000 Kč [jméno] [celé jméno žalobkyně], když má za to, že ta je osobou oprávněnou z této, jednatelka vysvětlila tím, že tuto částku po ní nikdo nechtěl, naopak ona byla iniciátorem návrhu nějaké dohody, o kterou ale [jméno] [celé jméno žalobkyně] neměla zájem.

10. Z důkazu v řízení provedených učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi stranami bylo nesporné, že dohoda o rezervaci uzavřená dne [datum] nebyla naplněna ze strany prodávající paní [příjmení], a to pro článek C odst. 1 písm. a) smluvních podmínek ve spojení s čl. 10 této dohody. Žalobkyně zmocnila [jméno] [celé jméno žalobkyně], a to dne [datum] k tomu, aby jí zastupovala ohledně uzavření kupních smluv na nemovitosti a ve všech souvisejících věcech a při jednání s úřady, fyzickými a právnickými osobami, kdy ale tato plná moc nemá úředně ověřené podpisy. Žalobkyně pak ještě jednou udělila plnou moc [jméno] [celé jméno žalobkyně] k tomu, aby jí zastupovala ve všech věcech při jednání s úřady, orgány stání správy, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, vůči úřadům, státním orgánům a orgánům místní samosprávy a právnickým a fyzickým osobám, a to dne [datum], kdy stejného dne byl ověřen podpis žalobkyně na této listině. Mezi stranami bylo nesporné, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] nikdy žádnou plnou moc od žalobkyně žalované nepředložila. Ze shora uvedené dohody o rezervaci soud zjistil, že v záhlaví této je uvedena [jméno] [celé jméno žalobkyně], bez toho aniž by zde bylo označeno, zda je zástupkyní žalobkyně či smluvní stranou dohody. Dále je zde uvedeno, že v kupní smlouvě bude jako kupující uvedena žalobkyně, která bude dále v této dohodě označena zkratkou toliko„ kupující“. V textu smlouvy kupující prohlašuje, že má vážný zájem uzavřít kupní smlouvu na [číslo] – způsob využití byt – vymezenou podle zákona č. 72/1994 Sb. v budově [adresa] – způsob využití bytový dům, když budova je postavena na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra] a na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], vše v obci a k. ú. [obec]. Uvedená jednotka je vedena na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň - město. V bodě 5 této dohody je ujednáno, že za účelem rezervace shora uvedených nemovitostí kupující složí zprostředkovateli blokační zálohu ve výši 100 000 Kč, kdy tato dle čl. 6 dohody měla být po podpisu kupní smlouvy použita v souladu s touto smlouvou na právní služby a jako odměna zprostředkovatele. Dohoda o rezervaci nemovitosti ke koupi byla uzavřena na dobu určitou, a to do [datum]. V čl. 10 se pak strany dohodly, že strana prodávající zajistí na své náklady převody jednotek z nebytových prostor na bytové jednotky, a to před podpisem kupní smlouvy. Přílohou této dohody o rezervaci byly též smluvní podmínky, kdy dle bodu A těchto byla blokační záloha vratná za podmínek uvedených v čl. D bodu 1, kde bylo uvedeno, že pokud nastanou na straně zprostředkovatele nebo prodávajícího okolnosti, pro které nebude splněn závazek zprostředkovatele, vrátí tento klientu do 10 pracovních dnů od skončení lhůty uvedené v čl. 7 již kupujícím uhrazenou blokační zálohu uvedenou v čl. 5. [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne [datum] složila žalované částku 100 000 Kč jako rezervační poplatek ke shora konstatované dohodě, kdy jako pokladník zde byla uvedena paní [jméno] [příjmení]. Výše uvedená dále složila částku 400 000 Kč dne [datum] jako částečnou úhradu kupní ceny opětovně žalované k rukám jednatelky. (prokázáno příjmovými pokladními doklady). Z e-mailu z [datum] mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že tato [jméno] [celé jméno žalobkyně] sděluje, že pokud její dcera v posledních šesti měsících změnila zaměstnavatele, tak bude problém se získáním hypotéky. Jednalo se o reakci na e-mail od [celé jméno žalobkyně] ze stejného dne, v rámci kterého byl přeposílán e-mail od žalobkyně a její výpisy z účtu za půl roku zpětně. Z e-mailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] zaslaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] vyplývá, že tato žalobkyni zajišťuje hypotéky, a této měla přinést formuláře na potvrzení s tím, že žalobkyně tyto měla následně [příjmení] poslat poštou. Dne [datum] žalovaná vyplatila [jméno] [příjmení] částku 400 000 Kč jako částečnou úhradu kupní smlouvy. (prokázáno výdajovým dokladem žalované) V e-mailové komunikaci mezi [jméno] [příjmení], asistentkou žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vedené od [anonymizováno] do [datum], svědkyně [příjmení] uvádí, že žalobkyně byla ta, která složila zálohy za rezervaci, a jakým způsobem tyto částky byly použity, ve zbytku se jedná toliko o technikálie k budoucím kupním smlouvám a možnostem financování. Z návrhu kupních smluv na předmětné nemovitosti nedatovaných a nepodepsaných ani jednou ze stran vyplývá, že [celé jméno žalobkyně] jako žalobkyně je zde opakovaně uvedena jako kupující s tím, že částka 330 000 Kč (bod V. bod 1) byla složena z jejích vlastních prostředků, což je v druhé z kupních smluv uvedeno taktéž, ale tentokrát k částce 170 000 Kč. Soud měl dále k dispozici e-mailovou komunikaci z [anonymizováno] a [anonymizováno] mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], asistentkou jednatelky [příjmení], s tím, že dle tvrzení žalovaného toto mělo prokazovat, že ještě v té době nebylo žalované známo, že kupující nebude [jméno] [celé jméno žalobkyně], když ale soud z obsahu těchto toto neseznal, neboť e-mail se týká toliko rozdělení zaplacených částek [celé jméno žalobkyně] mezi jednotlivé platby, ať už zprostředkovateli žalované či prodávající, nikoli však k tomu tvrzení, které uváděla žalovaná. Z dohody o ukončení dohody o rezervaci nemovitosti ke koupi ze dne [datum] nepodepsané žádnou ze stran a zaslané e-mailem [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne [datum] neučinil soud žádné skutkové závěry, neboť skutečnosti zde formulované nejsou výsledkem koncensu stran, toliko tuto vyhotovila žalovaná, byť je zde konstatován závazek vrátit [jméno] [celé jméno žalobkyně] blokační zálohu v částce 100 000 Kč z důvodu toho, že uzavření smlouvy na shora uvedené nemovitosti za podmínek dohodnutých v dohodě o rezervaci nedošlo, neboť prodávající nezajistila změnu předmětných jednotek na bytové prostory. Dne [datum] byla dohoda o ukončení dohody o rezervaci zaslána emailem k odsouhlasení [jméno] [celé jméno žalobkyně], když tato reagovala e-mailem ze stejného data s tím, že v této žádala změnit formulaci týkající se zaplacení částky 400 000 Kč, neboť tuto předala jednatelce v kanceláři na základě pokynů jednatelky a nikoli pokynů [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Z e-mailu mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum] soud neučinil žádný závěr, neboť skutečnosti zde uvedené neměly souvislost s projednávaným případem. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 100 000 Kč (doložena též doručenka). Z potvrzení o platbě [právnická osoba] banka vyplývá, že dne [datum] přišla na účet [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] částka [částka] bez uvedení účelu. Dne [datum] pak částka [částka] se zprávou pro příjemce„ na akontaci hypotéky“. Dne [datum] pak na účet [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] přišla částka [částka] taktéž bez uvedení účelu platby. Shora uvedené částky byly zasílány z účtu žalobkyně, což dokládá detail pohybu bezhotovostního příjmu z příslušných dat. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že shora popsaná nemovitost byla prodána [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], což dokládá též výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum].

11. Dle ustanovení § 2445 odst. 1 občanského zákoníku se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

12. Po právním zhodnocení shora popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky (k smluvním stranám viz dále) byla platně uzavřena smlouva o zprostředkování dle výše citovaného ustanovení § 2445 a následujících občanského zákoníku, kdy v rámci této složila žalobkyně blokační zálohu ve výši 100 000Kč, když ale k naplnění smlouvy ze strany žalované (resp. prodávající) nedošlo, když nebyla splněna zde uvedená podmínka toho, že bytové jednotky, jejichž prodej byl touto dohodou zprostředkováván, měly být k datu podpisu finálních kupních smluv převedeny z nebytových prostor na bytové. To že byla takto smlouva porušena a zájemci tak vznikl nárok na vrácení blokační zálohy, nebylo též mezi stranami sporné. Spornou ale zůstala otázka, kdo skutečně byl smluvní stranou žalované, tedy zájemcem. Zde lze uzavřít, že se žalobkyni podařilo prokázat její tvrzení, že žalobkyně věděla o tom a muselo jí být zřejmé (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 781/2009, či sp. zn. 33 Cdo 5273/2009), že úloha [jméno] [celé jméno žalobkyně] v rámci smluvního procesu (uzavření dohody o rezervaci a následných kupních smluv na nemovitosti) je toliko zplnomocněnkyně, tedy že v kontraktačním procesu přímo zastupuje žalobkyni. K tomuto závěru soud dospěl na základě v řízení provedených důkazů, kdy tyto si neodporovaly (k případným rozporům viz dále) a tvořily ucelený řetězec potvrzující tvrzení žalobkyně. V první řadě je zde dohoda o rezervaci nemovitosti ke koupi, kdy žalobkyně správně namítá, že za prvé byla její autorkou sama žalovaná (potvrzeno i výpovědí její jednatelky, která dokonce záhlaví – označení účastníků – koncipovala dle své úvahy, resp. tedy její asistentka) a pokud tato způsobila, že některé části smlouvy byly nejednoznačné (spor o to, kdo vlastně je smluvní stranou), musí jít toto k její tíži, a to dle ustanovení § 557 občanského zákoníku. Pokud se soud zabýval obsahem této smlouvy, tato jednoznačně ve všech svých bodech hovoří o kupující, tedy žalobkyni a nikoli o [jméno] [celé jméno žalobkyně], žalovanou tvrzené smluvní straně. Soud si je vědom toho, že v celém obsahu smlouvy, a to ani v jejím závěru není uvedeno, že by [jméno] [celé jméno žalobkyně] měla být toliko zmocněnkyní žalobkyně, nicméně jak je již uvedeno výše, žádná práva ani povinnosti pro [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako domnělou stranu dohody z této neplynou (ostatně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1586/2006 a 29 Odo 1635/2005, není nutné osobu, která je zástupcem, takto ve smlouvě explicitně označit, a toto nemá dopad ani na její platnost). V dohodě se vždy hovoří o kupující, která je povinna složit blokační zálohu, tato prohlašuje, že má vážný zájem o koupi předmětné nemovitosti, tato se zavázala uhradit správní poplatek za zavkladování jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí a stejně tak je tomu v příloze 1 této dohody, kdy opětovně práva a povinnosti zde uvedené se týkají toliko prodávající označené zde jako kupující, nikoli [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Pokud žalovaná zaslala [jméno] [celé jméno žalobkyně] dohodu o ukončení dohody o rezervaci nemovitosti ke koupi ze dne [datum], pak tento důkaz nic nevypovídá o tom, že by žalobkyně neměla být smluvní stranou původní dohody, když dohoda o ukončení nebyla nikdy podepsána a jednalo se tak toliko o aktivitu žalované. Je pravdou, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] tuto připomínkovala svým emailem ze dne [datum], nicméně ani toto bez dalšího neprokazuje tvrzení žalované. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] složila dne [datum] blokační zálohu v částce 100 000Kč, ani toto dle názoru soudu nesvědčí o tom, že ona byla smluvní stranou smlouvy, kdy jak bylo konstatováno výše, tato povinnost dle této stíhala žalobkyni. Ostatně žalobkyně doložila soudu doklady o převodu finančních částek, kdy tyto sice nabyly popsány jejich účelem, ale časově předcházely platbám, které [jméno] [celé jméno žalobkyně] činila za žalobkyni, když i v připravovaných kupních smlouvách je uváděno, že jejich úhradu provedla žalobkyně a nikoli [jméno] [celé jméno žalobkyně]. I ostatní úhrady provedené [jméno] [celé jméno žalobkyně] (úhrada částky 400 000Kč), nesvědčí o tom, že to byla ona, kdo je skládal, když v kupních smlouvách připravovaných v dikci žalované je opětovně uvedeno, že se jedná o prostředky žalobkyně. Soud byly předloženy dvě plné moci opravňující [jméno] [celé jméno žalobkyně] k jejímu zastupování, když obě svojí datací předchází právním jednáním, která [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve vztahu k žalované následně činila. Byť je pravdou, že první z nich je skutečně obecnějšího charakteru (dle svého obsahu se ale nejedná o plnou moc generální), nicméně svým obsahem splňuje zákonné požadavky na ní kladené (identifikaci zmocnitele a zmocněnce, vymezení rozsahu zmocnění, datum jejího udělení a podpis zmocnitele), a to i k právnímu jednání, ke kterému byla následně užita a to i bez toho, že by měla úředně ověřené podpisy. Pokud žalovaná poukazuje na to, že není zřejmé, zda byla k danému datu skutečně udělena, je nutné si uvědomit, a žalobkyně to správně namítá, že není nutné, aby zplnomocněnec byl pověřen písemně (pokud se nejedná o generální plnou moc). A v řízení bylo prokázáno, a to i bez přihlédnutí k tomuto listinnému důkazu, že zde ke zmocnění skutečně došlo. Ostatně sama žalovaná připouští, že plnou moc od [jméno] [celé jméno žalobkyně] nikdy nepožadovala. Shora konstatované jednotlivé skutečnosti tak ve svém souhrnu tvoří ucelený řetězec vedoucí k jednoznačnému závěru o tom, že žalované muselo být více než zřejmé, a to od počátku (a i kdyby zde měl figurovat jiný investor), že žalobkyni v rámci tohoto obchodu zastupuje [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako zástupce na základě plné moci. To že žalovaná musela vědět, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve věci vystupuje, jako zprostředkovatel vyplývá též z komunikace mezi účastníky a to zejména z té emailové viz výše. Zde je bez pochyby jasné, že kupující má být žalobkyně nikoli [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Pokud jednatelka žalované tvrdila, že až do července si myslela, že kupující má být shora uvedená, je toto v naprostém rozporu s tím, co uváděla dále, když ona sama jako kupující označila žalobkyni do rezervační smlouvy, a opětovně v rámci emailové komunikace mezi ní a svědkyní [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] je toto potvrzováno, a jasně to z této vyplývá. Neboť v emailu z [datum], tedy z data ještě před podpisem smlouvy, [jméno] [celé jméno žalobkyně] píše, že nemá dobrou zprávu pro její dceru, protože hypotéku tato nezíská, pokud změnila zaměstnavatele. [příjmení] jí být tak jasné, kdo má být kupující. Pokud pak tvrdila, že měla za to, že investorem bude někdo jiný a kupující [jméno] [celé jméno žalobkyně], když hypotéční úvěr nebude žalobkyni poskytnut, těžko by pak tuto jako stranu kupující uváděla do dohody o rezervaci. V kontextu toho, co bylo uvedeno výše o označení smluvních stran, a též o obsahu dohody o rezervaci (zejména jejího záhlaví), výpovědi svědkyně [příjmení], když i tato připustila, že vnímala [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako prostředníka, a dále i z výpovědi svědkyně [příjmení], nelze dojít k jinému závěru. Byť soud si je vědom, že věrohodnost svědkyně [příjmení] byla snížena tím, že tato se v rámci ústního jednání, resp. jeho přerušení, setkala se svědkyní [celé jméno žalobkyně] na chodbě, když tato jí v podstatě navedla svojí otázkou k tomu, že měla být zástupkyní žalobkyně. Nicméně soud její výpověď stejně tak jako výpověď svědkyně [celé jméno žalobkyně] (když i její věrohodnost byla snížena jednak jejím vztahem k žalobkyni, která je její nevlastní dcerou, a dále vztahem k prodávající, neboť z předložených důkazů a výpovědí svědků vyplynulo, že svědkyně nějaký čas měla předmětné nemovitosti v nájmu a vzájemné pohledávky mezi účastníky pak nebyly pravděpodobně vypořádány) hodnotil v kontextu dalších provedených důkazů, když tyto si ve svém souhrnu v tomto ale neodporovaly. Nelze také odhlédnout od faktu, že následně došlo k prodeji předmětných nemovitostí jednatelce žalované, což by samo o sobě o ničem nemuselo vypovídat, nicméně v rámci toho jak celý smluvní proces proběhl, by i toto mohlo svědčit o motivu žalované, včetně toho, že je zřejmé, že závazky mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] a prodávající [příjmení] jistě nebyly vypořádány. Žaloba tak byla podána po právu a soud jí z tohoto důvodu vyhověl, a to včetně příslušenství, když se žalovaná s vrácením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši uvedené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když počátek běhu tohoto je vázán na uplynutí lhůty deseti dnů od [datum] (do tohoto data byla uzavřena dohoda o rezervaci), tedy na [datum], a od [datum] byla žalovaná v prodlení s vrácením blokační zálohy (bod 7 dohody o rezervaci ve spojení s bodem D) 1. smluvních podmínek jako přílohy 1 dohody o rezervaci.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 41 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a to předžalobní výzvu, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu dvou úkonů, když toto trvalo více než dvě hodiny a podání závěrečného návrhu ve věci v písemné podobě, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. DPH nebylo přiznáváno, neboť právní zástupkyně žalobkyně není jejím plátcem (viz žaloba). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby spočívající v písemném vyjádření ze dne [datum], když k tomuto došlo v návaznosti na prodloužení koncentrační lhůty k doplnění tvrzení a důkazů ze strany soudu ve prospěch žalobkyně. O lhůtách k plnění v tomto rozsudku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když tyto byly určeny jako běžné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak bylo určeno s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.