24 C 315/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Tvrdila, že dne datum s ním uzavřela smlouvu ke službě„ anonymizována dvě slova“, v níž se zavázala hradit za něj cenu zboží a služeb objednaných prostřednictvím vybraných e-shopů s tím, že on jí tuto cenu uhradí dodatečně. Žalovaný zároveň využil i služby„ anonymizována dvě slova“, která představuje platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží a služby kupní cenu prostřednictvím„ anonymizována dvě slova“. Žalovaný však svým povinnostem řádně nedostál a za zboží zakoupené dne datum v celkové ceně částka jí dosud nezaplatil ničeho. Dalších částka požadovala žalobkyně z titulu poplatku z prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých vyúčtování. Na příslušenství vymáhaných pohledávek požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši 9,75 % z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum, dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena do vlastních rukou dne datum, nevyjádřil.

3. V daném případě postupoval soud dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně i žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Na základě těchto má soud za zjištěné následující skutečnosti. Dne datum uzavřeli účastníci tohoto řízení smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu„ anonymizována dvě slova“ a umožnit jí realizovat platby do určitého limitu za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu. Žalobkyně zároveň poskytla žalovanému platební prostředek„ anonymizována dvě slova“, jehož prostřednictvím žalovaný mohl realizovat platby do určitého limitu za zboží a služby. Žalovaný se zavázal do 15. dne následujícího měsíce hradit vyúčtování takto provedených nákupů, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání, pod sankcí zesplatnění vyúčtování a vzniku povinnosti zaplatit„ účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu“, jejichž výše je uvedena v obchodních podmínkách. Dne datum si žalovaný zakoupil zboží v e-shopu webová adresa v celkové ceně částka. Tento nákup proběhl elektronickou cestou prostřednictvím e-shopu, s nimž měla žalobkyně uzavřenou smlouvu o poskytování služby„ anonymizováno“ a o postoupení pohledávky z titulu kupní ceny na žalobkyni, a byly zaplaceny službou„ anonymizována dvě slova“. Tento nákup byl uhrazen prostřednictvím platebního prostředku„ anonymizována dvě slova“. Z vyúčtování za leden rok vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala poplatek z prodlení v celkové výši částka. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán, naposledy prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

5. Podle § 2430 občanského zákoníku (dále jen o. z.) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

6. Podle § 1889 o. z. nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli.

7. Podle § 1936 odst. 2 o. z. kdo plní dluh jiného, aniž za dluh ručí a ani jinak dluh nezajistil, může na věřiteli požadovat před splněním nebo při něm, aby mu postoupil svoji pohledávku.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný jen zčásti. Na základě právního posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně platně uzavřena smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu„ anonymizována dvě slova“ a umožnit jí realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu a službu„ anonymizována dvě slova“, která spočívá v poskytnutí platební prostředku, jehož prostřednictvím žalobkyně umožnila žalovanému platit za zboží a služby. Žalovaný se zavázal hradit vyúčtování takto provedených nákupů do 15. dne následujícího měsíce. Tuto smlouvu soud pak právně posoudil jako smlouvu příkazní ve smyslu § 2430 a násl. o. z., konkrétně pak jako smlouvu o převzetí plnění ve smyslu § 1889, věty druhé, o. z. Platby zboží a služeb provedené žalobkyní za žalovaného jsou plněními s výhradou subrogačního regresu ve smyslu § 1936 odst. 2 o. z. a z právního hlediska tedy nejde o plnění ceny zboží nebo služby, ale o plnění úplaty za postoupení pohledávky dodavatele vůči žalovanému z titulu ceny zboží nebo služby.

11. Soud má za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně o období, v němž žalovaný zakoupil zboží v celkové ceně částka (viz podrobně výše). Žalobkyně za něj toto zboží zaplatila a tím došlo k postoupení pohledávky z titulu ceny zboží na žalobkyni. Kupní ceny je tedy žalovaný podle § 2079 o. z. nyní povinen zaplatit žalobkyni. Jelikož žalovaný ničeho nezaplatil, je žaloba ohledně kupní ceny po právu, a proto jí soud vyhověl. V rozsahu nároku na zaplacení poplatku z prodlení v celkové výši částka soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť výše poplatku z prodlení nebyla sjednána ve vlastní spotřebitelské smlouvě, ale pouze odkazem na obchodní podmínky (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11).

12. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, soud žalobě vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni prodlení žalovaného.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení toliko částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 33,4 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,7% a úspěchu žalované v rozsahu 33,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby (předžalobní výzva, převzetí věci, podání ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

14. Lhůty k plnění jednotlivých povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byly stanoveny dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., jako běžné třídenní, neboť k jejich delšímu určení neshledal soud důvodu a toto nemělo oporu ani v provedeném dokazování. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.