Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

24 C 391/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-29 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPM:2021:24.C.391.2020.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 305 191,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 305 191,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 273 061,79 Kč jdoucím od 7. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 929 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 10. 2020 a doplněnou dne 28. 1. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému jí zaplatit částku ve výši 30 5 191,72Kč spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Tuto odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 295 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet měsíčně částkou 3 564 Kč. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, byl úvěr v souladu se smluvními ujednáními prohlášen za splatný ke dni 6. 6. 2019. Žalobkyně nabyla výše specifikovanou pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] [rok] uzavřenou mezi ní a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] O postoupení byl žalovaný informován přípisem ze dne 23. 4. 2020. Žalobkyně ve snaze minimalizovat náklady spojené s uplatněním pohledávky vyzvala žalovaného k úhradě prostřednictvím pošty, když ale žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Dle interních předpisů žalobkyně ohledně výdajů ([anonymizována dvě slova], metodika [anonymizováno]) tato po žalovaném požaduje náklady na upomínání ve výši 49,99 Kč (položka [anonymizováno] dopis v částce 11,86 Kč počet 2 x, položka [anonymizováno] import dat v částce 0,37 Kč počet 1x, položka [anonymizováno] kontrola dokumentace v částce 25,90 Kč počet 1x). Dlužná částka se tak skládá z jistiny ve výši 273 061,79 Kč, úroku ve výši 8 212,01 Kč, sankčního úroku ve výši 111,54 Kč, smluvní pokuty ve výši 23 756,38 Kč (0,1% denně z jistiny 273 061,79 za období od 6. 6. 2019 do 31. 8. 2019) a nákladů na vymáhání ve výši 50 Kč. Žalovaný dlužnou částku do podání žaloby neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze strany zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě těchto byly zjištěny následující skutečnosti. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne [datum], Předsmluvních informací a návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] ze dne [datum] a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze strany původního věřitele ze dne [datum] soud zjistil, že obsahem závazku byla povinnost právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému půjčku ve výši 295 00 Kč a závazek žalovaného splatit tuto půjčku ve 120 měsíčních splátkách ve výši 3 564 Kč, a to včetně smluvního úroku ve výši 7,9 % ročně, RPSN 8,19 % ročně, kdy celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila 427 606,35Kč. První splátka byla určena na den 19. 1. 2018 poslední pak na 19. 12. 2027. Nedílnou součást smlouvy tvoří produktové obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] [anonymizováno] a patřícího žalovanému bylo zjištěno, že tento skutečně shora uvedenou půjčku čerpal dne [datum] a to ke konsolidaci dvou jiných půjček v částkách 194 000Kč a 101 000Kč Poslední splátka žalovaným byla uhrazena dne 8. 2. 2019. Výzvami k úhradě ze dne 4. 10. 2018, 1. 12. 2018 a 29. 1. 2019 a poslední výzvy ze dne 14. 5. 2019, bylo prokázáno, že žalovaný byl ze strany původního věřitele opakovaně upomínán o uhrazení dlužných splátek a v poslední výzvě pak upozorněn na možnost zesplatnění celé půjčky dle ustanovení 7.

1. Produktových podmínek. Z Oznámení o zesplatnění úvěru (včetně podacího archu) ze dne 6. 6. 2019, že k tomuto datu právní předchůdce žalobkyně na podkladě shora uvedeného ustanovení produktových podmínek zesplatnil celý závazek žalovaného, a to na částku 281 385,34Kč skládající se z 273 061,79Kč jako jistiny, 8 212,01Kč jako komerčního úroku a částky 111,54 Kč jako úroku z prodlení. Nárok žalobkyně na úhradu nákladu s upomínáním se pak opírá o [anonymizována dvě slova] - ceník služeb žalobkyně (viz výše skutková tvrzení žalobkyně). Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, a to s účinností od [datum]. Z oznámení právního předchůdce žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 31. 3. 2020 (včetně doručenky) bylo zjištěno, že tato skutečnost byla oznámena žalovanému.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (nikoli o půjčce, jak byla formálně nazvána, neboť charakter smluvního ujednání je nejblíže právě tomuto smluvnímu typu, navíc dle aktuálně platného o. z., by se muselo jednat o zápůjčku). Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému konsolidační úvěr ve výši 295 000 Kč na jím sdělený účet. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, když ale své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a celý úvěr k datu 6. 6. 2019 zesplatnil. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat veškerá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak jak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak též co do žalované smluvní pokuty dle smluvních podmínek a ustanovení § 2048 o. z., když žalovaný porušil své povinnosti uložené mu smlouvou, též nákladů upomínání a sankčního úroku, když jejich výše i výpočet odpovídal ujednáním ze smlouvy respektive obchodních podmínek jako jejich nedílné součásti. Pohledávka za žalovaným byla přitom platně postoupena na žalobkyni dle ust. § 1987 o. z. Lhůta pro zaplacení byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 47 929 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 210 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 305 191,72 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (§ 11 odst. 1 písm. a) a 2 x d)) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu úkonů a paušálů ve výši 6 199,20 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.