24 C 74/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 14 889,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 889,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 889,72 Kč jdoucím od 25. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 11. 2020 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud tomuto uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 889,72 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela dne 24. 3. 2017 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly příslušné obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách. Na základě uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5% měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV. odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1000 Kč podle toho, která z těch dvou částek je vyšší. Smlouvou ze dne 17. 4. 2018 uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem byl úvěrový limit na žádost žalovaného navýšen na 50 000 Kč. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku ve výši 154 346 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými prostřednictvím uživatelského účtu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Žalovaný průběžně hradil vyčerpané částky k datu jejich splatnosti, když na ně uhradil celkem částku 150 362,30 Kč, která byla započtena primárně na úrok, poplatek za čerpání úvěru a na jistinu. Následně se však dostal do prodlení s úhradou posledních dvou úvěrovaných částek, a to konkrétně úvěru ze dne 30. 6. 2018 ve výši 17 000 Kč a úvěru ze dne 13. 8. 2018 ve výši 10 000 Kč. Po jejich splatnosti žalovaný na tyto uhradil částku 21 076,49 Kč, která byla započtena ve výši 1 250 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru, 500 Kč náklady na vymáhání, 7 216,21 Kč úrok za čerpání úvěrů a 12 110,28 Kč na jistinu. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží částku 14 889,72 Kč představující zbývající jistinu úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 došlo nejprve k postoupení pohledávky z původního věřitele na přechodného věřitele společnost právnická osoba a poté další Smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne došlo k postoupení pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni. Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci žalobkyně již v podané žalobě vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smluv o revolvingovém úvěru ze dne 24. 3. 2017 a ze dne 17. 4. 2018, vč. obch. podmínek,„ jméno anonymizováno“ pro vyčerpané částky v rámci úvěrového rámce, potvrzení o provedení plateb vyčerpaného rámce úvěru, pravidelných měsíčních výpisů s uvedením celkové dlužné částky a minimálních splátek, kopie občanského průkazu žalovaného, předžalobní výzvy vč. dokladu o odeslání, smluv o postoupení pohledávek, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále jen o. z.) v rozhodném znění.

5. Podle ust. § 2395 a násl. o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Na základě výše uvedené smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem nejprve ve výši 35 000 Kč, poté navýšeným do limitu 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit prostředky vyčerpané z poskytnutého úvěru ve výši dle smlouvy, a to včetně poplatků za čerpání úvěru a sjednaného úroku. Žalovaný ve vztahu k posledním dvou tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil. V souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pohledávka za žalovaným byla na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o revolvingovém úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Proto soud žalobě žalobkyně vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tuto částku ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 889,72 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání, není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůty byly žalované stanoveny dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.