25 C 139/2023
č. j. 25 C 139/2023-118
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 96 § 142 § 146 § 151 § 160 § 205
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 531 § 1872 § 1970 § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Rubrum
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení částky 1 203 219,73 Kč tímto rozsudkem pro uznání ve vztahu k 1. žalovanému a rozsudkem ve vztahu k 2. žalované: I. Řízení co do částky 4 559,98 Kč spolu s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 883,99 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 3 675,99 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 883,99 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 675,99 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení, se zastavuje. II. Oba žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 1 468 216,16 Kč spolu s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 1 129 160,76 Kč od 11. 5. 2023 do 14. 5. 2023, s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 1 128 276,77 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 3,79 % ročně z částky 74 058,97 Kč od 12. 5. 2023 do 17. 5. 2023, s úrokem ve výši 3,79 % ročně z částky 70 382,98 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 129 160,76 od 11. 5. 2023 do 14. 5. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 128 276,77 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 058,97 Kč od 12. 5. 2023 do 17. 5. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 382,98 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení a s náhradou nákladů řízení ve výši 60 831 Kč, to vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu Plzeň-město soudní poplatek částkou 69 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 1 129 160,76 Kč spolu s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni 10. 5. 2023 částkou 263 240,04 Kč (úrok 124 848,59 Kč, úrok z prodlení 138 241,45 Kč a poplatky 150 Kč), dále s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 1 129 160,76 Kč od 11. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 129 160,76 Kč od 11. 5. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 11. 2007 se žalovanými uzavřela smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, na jejímž základě jim poskytl úvěr ve výši 2 880 000 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily obchodní podmínky, sazebník a oznámení ke smlouvě ze dne 13. 11. 2007, 16. 9. 2010, 7. 6. 2013, 15. 3. 2018, 15. 3. 2023, 27. 10. 2010, 13. 2. 2017, 19. 3. 2018 a 3. 7. 2015. Úvěr byl zcela dočerpán dne 13. 11. 2007. Žalovaní se jej zavázali splatit v jednotlivých splátkách, splatných k 20. dni kalendářního měsíce, a to nejpozději do 30 let od první splátky úvěru. Účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 4,99 % ročně, jež byla platná do 22. 10. 2010. Ta byla následně změněna oznámením banky ze dne 16. 9. 2010, 7. 6. 2013, 15. 3. 2018 a 15. 3. 2023 a ke dni podání žaloby činila 8,99 % ročně. Žalovaní řádně a včas neplatili, nejstarší splátka, jež nebyla řádně a včas zaplacena, byla splatná ke dni 20. 3. 2022. Žalobkyně žalované vyzývala k úhradě dlužných splátek výzvami ze dne 25. 2. 2021, 28. 4. 2021 a 26. 5. 2021, rovněž jim dne 29. 4. 2022 zaslala předžalobní výzvu. Protože ani poté nedošlo k obnovení řádného splácení úvěru, žalobkyně dopisem ze dne 12. 8. 2022 zesplatnila celý zůstatek dluhu. Poslední částečnou úhradu žalovaní provedli dne 9. 5. 2023. Ke dni 10. 5. 2023 se dluh žalovaných v celkové výši 1 392 400,80 Kč sestával z jistiny ve výši 1 129 160,76 Kč, z úroků kapitalizovaných částkou 124 848,59 Kč, úroků z prodlení v kapitalizované výši 138 241,45 Kč a poplatků v částce 150 Kč.
2. Dále žalobkyně podala dne 25. 5. 2023 žalobu, jíž se domáhala zaplacení částky 74 058,97 Kč spolu s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni 11. 5. 2023 částkou 6 316,37 Kč (úrok 2 957,72 Kč, úrok z prodlení 2 128,65 Kč a poplatky 1 230 Kč), dále s úrokem ve výši 3,79 % ročně z částky 74 058,97 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 058,97 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení. Tuto žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 11. 1999 uzavřela s dlužníkem jméno příjmení smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru ve znění dodatku č. 1 ze dne 5. 11. 2007. Zmíněným dodatkem se smluvní strany dohodly, že noví dlužníci (oba žalovaní), přebírají dluh (úvěr) původního dlužníka u žalobkyně vyplývající z této smlouvy, s čímž žalobkyně souhlasila. Úvěr byl poskytnut ve výši 800 000 Kč za účelem nákupu nemovitosti, ke dni účinnosti dodatku (7. 11. 2007) činil dluh u žalobkyně částku 612 909,12 Kč. I v tomto případě nedílnou součást smlouvy tvořily obchodní podmínky, sazebník a oznámení, a to ze dne 9. 11. 2007, 27. 8. 2009, 27. 8. 2014, 1. 7. 2019, 1. 8. 2019, 20. 9. 2016 a 3. 7. 2015. Žalovaní se zavázali poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství žalobkyni splatit pravidelnými měsíčními splátkami, splatnými k 20. dni kalendářního měsíce. Úvěr měl být splacen nejpozději do 12 let od první splátky po dočerpání úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 4,95 % ročně, platná do 6. 10. 2009. Tato sazba byla změněna oznámením ze dne 5. 10. 2004, 27. 8. 2009, 27. 8. 2014, 1. 7. 2019 a 1. 8. 2019, ke dni podání žaloby činila úroková sazba 3,79 % ročně. Žalovaní řádně a včas nespláceli, nejstarší splátka, která nebyla z jejich strany řádně a včas zaplacena, byla splatná ke dni 20. 10. 2022. Žalobkyně žalované vyzývala k úhradě dlužných splátek výzvami ze dne 26. 5. 2021, 28. 5. 2022 a 25. 6. 2022, rovněž jim dne 3. 1. 2023 zaslala předžalobní výzvu. Protože ani poté nedošlo k obnovení řádného splácení úvěru, žalobkyně dopisem ze dne 14. 3. 2023 zesplatnila celý zůstatek dluhu. Poslední částečná úhrada ze strany žalovaných byla provedena dne 11. 5 2023. Ke dni 11. 5. 2023 se dluh žalovaných v celkové výši 80 375,34 Kč sestával z jistiny ve výši 74 058,97 Kč, z úroků kapitalizovaných částkou 2 957,72 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 128,65 Kč a z poplatku v částce 1 230 Kč.
3. Usnesením ze dne 23. 8. 2023 č.j. 25 C 139/2023 zdejší soud spojil řízení v obou nadepsaných věcech ke společnému projednání pod sp. zn. 25 C 139/2023.
4. Podáním ze dne 10. 11. 2023 vzala žalobkyně částečně žalobu co do částky 883,99 Kč na jistině spolu s úrokem 8,99 % ročně z částky 883,99 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 883,99 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, dále částky 3 675,99 Kč na jistině spolu s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 3 675,99 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 675,99 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení, zpět s odůvodněním, že po podání žaloby byly na žalované jistiny zaúčtovány dané částky. Navrhla, aby soud řízení ohledně těchto nároků zastavil.
5. Na výzvy soudu reagoval toliko 1. žalovaný, který ve svých vyjádřeních požádal o poskytnutí lhůty k doplacení úvěru u žalobkyně, kdy dodal, že nerozporuje horší platební kázeň, která za poslední roky vedla k úplnému zesplatnění úvěru. Vynakládá však veškeré úsilí doplatit žalobkyní požadované částky a požádal o poskytnutí lhůty 90 dnů k úplnému zaplacení. U ústního jednání 1. žalovaný uznal nárok žalobkyně v plném rozsahu a požádal o poskytnutí lhůty 60 dnů k úhradě celého dluhu. 2. žalovaná se k jednání, k němuž byla řádně a však předvolána, nedostavila. Rovněž žalobkyně se k nařízenému ústnímu jednání po omluvě nedostavila, přičemž souhlasila s tím, aby soud projednal věc v její nepřítomnosti. Soud proto postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i druhé žalované.
6. Podle § 96 odst. 1, 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí, zastaví.
7. Podle § 153a odst. 1 věty první o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.
8. Soud v daném případě postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. a řízení co do zaplacení částky 4 559,98 Kč spolu s příslušenstvím z částky 4 559,98 Kč výrokem I. zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaných, neboť k zastavení řízení došlo ještě před zahájením řízení (čtením žaloby) a jejich případný nesouhlas by v této fázi řízení nebyl účinný (§ 96 odst. 3, 4 o.s.ř.).
9. Vzhledem k tomu, že 1. žalovaný v průběhu ústního jednání dne 14. 11. 2023 uznal uplatněný nárok žalobkyně korigovaný částečným zpětvzetím žaloby, soud vůči němu rozhodl podle výše citovaného ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro uznání. Vzhledem k tomu, že ze strany 2. žalované nedošlo k uznání dluhu, soud ve vztahu k ní rozhodl rozsudkem.
10. K majetkové situaci žalovaných 1. žalovaný vypověděl, že on nevlastní žádný nemovitý majetek, 2. žalovaná je vlastnicí domu, na nějž si žalovaní vzali hypotéku, jež je předmětem tohoto řízení. Žalovaní jsou manželé, nevlastní žádný movitý majetek vyšší hodnoty. 1. žalovaný je OSVČ, svůj příjem odhadl částkou 50 000 Kč čistého měsíčně. Manželka je zaměstnána v pracovním poměru s výdělkem 35 000 Kč měsíčně čistého. Výdaje rodiny 1. žalovaný odhadl částkou 30 až 35 tisíc Kč měsíčně, z čehož část zabírají i náklady na cestovné, neboť podniká mimo ČR. Dluhy ani exekuce nemají, insolvenčním řízením neprochází. Oba žalovaní mají dvě vyživovací povinnosti ke svým dvěma nezletilým dětem.
11. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli dne 5. 11. 2007 smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovaným hypoteční úvěr ve výši 2 880 000 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily obchodní podmínky, sazebník a oznámení žalobkyně. Úvěr byl poskytnut za účelem nákupu nemovitosti. Žalovaní se poskytnutý úvěr zavázali splatit spolu s úrokem ve výši 4,99 % ročně, jež byl platný do 25. 10. 2010, a dalším příslušenstvím nejpozději do 30 let od první splátky po dočerpání úvěru, a to formou anuitních splátek, splatných vždy do 20. dne každého měsíce v předpokládané výši 15 443 Kč. Strany se v této smlouvě mj. dohodly, že před datem ukončení platnosti úrokové sazby žalobkyně sdělí žalovaným její novou výši a dobu platnosti obvyklé úrovně úrokových sazeb pro daný typ úvěru. Danou smlouvou došlo i ke zřízení zástavního práva k nemovitostem označených ve smlouvě ve prospěch žalobkyně. Dne 1. 11. 1999 žalobkyně s jméno příjmení uzavřela smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout panu příjmení hypoteční úvěr ve výši 800 000 Kč za účelem výstavby nemovitosti. Poskytnuté peněžní prostředky se jmenovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 9,4 % ročně, jež byl platný do 6. 10. 2004, nejpozději do 20 let od termínu dočerpání, přičemž termín splátky byl stanoven na 20. den každého měsíce a předpokládaná výše anuitní splátky činila 7 410,78 Kč měsíčně. I v tomto případě bylo sjednáno zajištění úvěru formou zřízení zástavního práva k nemovitostem označeným ve smlouvě. Shodně jako u předešlé smlouvy si strany sjednaly možnost následné změny úrokové sazby podle aktuálně platných podmínek banky. Tato smlouva byla změněna dodatkem č. 1, který dne 5. 11. 2007 uzavřeli žalobkyně spolu s jméno příjmení a žalovanými. Tímto dodatkem se strany dohodly, že žalovaní, jakožto noví dlužníci, přebírají dluh původního dlužníka ( jméno anonymizováno ), který ke dni 7. 11. 2007 činil částku 612 909,12 Kč. S tímto žalobkyně souhlasila. Oba žalovaní uznali uvedenou částku za svůj pravý dluh co do důvodu i výše (označené smlouvy včetně dodatku č. 1, souhlas se zpracováním osobních údajů a zápis o jednání s klientem, návrh na povolení čerpání č. 1 z 8. 11. 2007, splátkový plán). Žalobkyně soudu předložila i sazebníky a oznámení, stejně tak obchodní podmínky, které byly platné po určité období smluvního vztahu účastníků na jejich základě pak docházelo ke změně úrokových sazeb i sjednané výše poplatků (sazebník s platností od 1. 1. 2011, od 1. 1. 2014, 1. 2. 2009, 1. 2. 2010, 1. 2. 2011, 1. 2. 2012, 1. 2. 2013, 1. 5. 2008, 1. 5. 2009, 1. 5. 2013, 1. 8. 2007, 1. 8. 2008, 1. 8. 2009, 1. 8. 2011, 1. 12. 2016, 1. 8. 2012, 1. 10. 2012, 1. 11. 2008, 1. 11. 2009, 1. 1. 2011, 1. 1. 2014, 1. 2. 2009, 1. 2. 2010, 1. 2. 2011, 1. 2. 2012, 1. 2. 2013, 1. 5. 2008, 1. 5. 2009, 1. 5. 2013, 1. 8. 2007, 1. 8. 2008, 1. 8. 2009, 1. 8. 2011, 1. 12. 2016, 1. 8. 2012, 1. 10. 2012, 1. 11. 2008, 1. 11. 2009, obchodní podmínky účinné ke dni 1. 1. 2008, 1. 1. 2011, 1. 2. 2012, 1. 9. 2006, 1. 12. 2016, 16. 10. 2017, 1. 2. 2012, 1. 9. 2006, 1. 12. 2016, 1. 3. 1999 a oznámení banky ze dne 7. 6. 2013, 15. 3. 2018, 13. 11. 2007, 16. 9. 2010, 15. 3. 2023, 27. 10. 2010, 13. 2. 2017, 19. 3. 2018, 3. 7. 2015, 27. 8. 2014, 6. 9. 2004, 5. 10. 2004, 9. 11. 2007, 28. 8. 2009, 1. 7. 2019, 3. 7. 2015, 20. 9. 2016). Čerpání úvěrů vyplývá z předložených výpisů, z výpisů z běžného hypotečního účtu i splátkového plánu a obratové historie úvěru. Žalobkyně žalované vyzývala k úhradě dlužné částky dopisy ze dne 26. 5. 2021, 25. 2. 2021, 28. 4. 2021, 25. 6. 2022, 28. 5. 2022 (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě z uvedeného dne včetně podacího lístku). Protože žalovaní svoji povinnost nesplnili a neuhradili dlužné splátky úvěru, žalobkyně využila svého smluvního oprávnění, jež bylo zakotveno v obchodních podmínkách, které tvořily nedílnou součást úvěrových smluv a vyzvala žalované k okamžitému splacení úvěru (výzvy z 12. 8. 2022 a 14. 3. 2023 včetně dodejek). Žalovaní byli poté vyzváni i dopisy ze dne 29. 4. 2022 a 3. 1. 2023 k úhradě dluhu (předžalobní výzvy z uvedených dnů). Výše nesplacených částek je patrná ze souhrnného přehledu dlužných splátek od 5. 11. 2007 do 10. 5. 2023, stavu pohledávky k 10. 5. 2023 i již zmiňovaného splátkového plánu a výpisu z běžného čerpacího účtu, stav pohledávky k 11. 5. 2023 a výpisu z běžného hypotečního účtu od 7. 11. 2007 do 11. 5. 2023, obratové historie úvěru a ze souhrnného přehledu dlužných splátek za období od 7. 11. 2007 do 11. 5. 2023. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaní nárokované částky žalobkyni zaplatili.
12. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy, mimo jiné ze smlouvy o úvěru (§ 497).
13. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Po právním zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku, jež podléhá režimu tohoto zákona v souladu s ust. § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, ve spojení s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Práva a povinnosti z druhé uzavřené úvěrové smlouvy, kterou soud hodnotil dle shodných zákonných ustanovení, jako jsou zmíněna výše, přešla na žalované dodatkem č. 1, který se žalobkyní a původním dlužníkem uzavřeli, čímž v souladu s ust. § 531 a násl. občanského zákoníku převzali dluh původního dlužníka, s čímž věřitel (žalobkyně) vyslovil souhlas. K převzetí tohoto dluhu došlo platně, byla splněna i obligatorní písemná forma (§ 531 odst. 3 občanského zákoníku). Žalobkyně svoji povinnost z obou smluv řádně splnila, když umožnila žalovaným (u 2. smlouvy původnímu dlužníkovi) čerpat poskytnuté úvěry. Žalovaní však svoji povinnost ze smluv porušili, když řádně a včas nehradili sjednané anuitní splátky, které nedoplatili ani přes výzvy ze strany žalobkyně. Žalobkyně pak v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila zůstatky obou úvěrů, čímž se staly oba dluhy v celém rozsahu splatnými. Povinnost žalovaných vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvené úroky ve sjednané lhůtě vyplývá z § 497 obchodního zákoníku ve spojení s ust. § 502 odst. 1, § 503 odst. 1 a § 504 obchodního zákoníku, výše úroků vyplývá ze smluvního ujednání obsaženého ve smlouvách o úvěru a výše citovaných oznámeních, kterými došlo ke změnám až do výše, jež je v řízení požadována. 1. žalovaný nárok žalobkyně zcela uznal, 2. žalovaná nevznesla jakékoliv námitky vůči vzniku dluhu ani jeho výši. Soud proto vyhodnotil, že nárok žalobkyně po částečném zastavení řízení je dán a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 1 468 216,16 Kč, sestávající se z jistin ve výši 1 128 276,77 Kč a 70 382,98 Kč, z příslušenství úvěru ke dni 10. 5. 2023 v částce 263 240,04 Kč (úrok 124 848,59 Kč, úrok z prodlení 138 241,45 Kč a poplatky 150 Kč), z příslušenství k úvěru ke dni 11. 5. 2023 ve výši 6 316,37 Kč (úrok 2 957,72 Kč, úrok z prodlení 2 128,65 Kč a poplatky 1 230 Kč) a dále úrok ve výši vyplývající z ujednání stran ve smlouvě ve spojení s oznámeními žalobkyně. Protože se žalovaní dostali do prodlení s úhradou svých závazků, má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.) Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě po částečném zastavení řízení vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil s přihlédnutím žádosti 1. žalovaného a k § 160 odst. 1 o.s.ř., stejně tak k výši závazků v délce 60 dnů. Soud mj. přihlédl i k majetkové situaci žalovaných, kdy z výpovědi 1. žalovaného vyplývá, že toliko manželka vlastní nemovitost, na níž si vzali společnou hypotéku, jiný nemovitý či movitý majetek vyšší hodnoty nevlastní. Oba manželé jsou zaopatřeni příjmem v celkové výši cca 85 000 Kč čistého měsíčně, z čehož jim zbývá po odečtení běžných výdajů částka cca 50 až 55 tisíc Kč měsíčně. Dle názoru soudu povolená delší lhůta pro splnění dluhu žalovaných nezasáhne do oprávněných zájmů žalobkyně, jedná se přitom o toliko o lhůtu, která je o 30 dní delší, než se kterou by žalobkyně dle svého vyjádření souhlasila. Soud zastává názor, že je vždy vhodnější dát dlužníkovi možnost splnit dluh dobrovolně, pokud takové plnění výrazně nezasáhne do zájmů věřitele. Jelikož se v předmětných smlouvách zavázali oba žalovaní, jsou v souladu s ust. § 1872 ods. 1 o.z. povinni dlužnou částku splnit společně a nerozdílně.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla v řízení z převážné části úspěšná (její neúspěch spočíval toliko v části, o níž bylo řízení zastaveno, neboť neprokázala, že k zastavení řízení došlo pro chování žalovaných), soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatky v celkové výši 60 231 Kč (56 466 Kč + 3 765 Kč) a dále z náhrady hotových výdajů žalobkyně v paušální výši ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za dva úkony (sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) po 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 60 831 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v 60 denní lhůtě ze stejných důvodů, jako byly rozebrány výše.
16. Soud zároveň výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti doplatit soudní poplatek v celkové výši 69 Kč. Výše soudního poplatku vychází z položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., podle něhož činí 5 % z částky 1 129 310,76 Kč (1 129 160,76 Kč + 150 Kč) a 5 % z částky 75 288,97 Kč (74 058,97 Kč + 1 230 Kč), tedy částky 56 466 Kč a částky 7 365 Kč. Vzhledem k tomu, že na soudním poplatku žalobkyně zaplatila toliko částky 56 459 Kč a 3 703 Kč, částku 69 Kč soud žalobkyni uložil k doplacení výrokem III. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.