25 C 140/2016

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaný: právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení částky 1 806 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba co do zaplacení částky 1 806 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 806 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 178 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1 806 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že po předchozích jednáních žalovanému předložil nabídku [číslo] [rok], datovanou dnem [datum], na demontáž brusky tramvajové nákolky a montáž soustružnického centra, dále nabídku [číslo] [rok], datovanou dnem [datum], na výrobu základové desky včetně krycího listu rozpočtu ze dne [datum] na zhotovení základu. Uvedené nabídky žalovaný akceptoval objednávkou č. [rok] ze dne [datum], čímž došlo k uzavření smlouvy, jejímž předmětem byl závazek žalobce vybudovat základ pod podúrovňové soustružnické pracoviště, jež zahrnoval předpokládané demontážní, bourací a zemní práce a vybudování základu a nové základové desky za celkovou cenu 3 500 000 Kč bez DPH. Žalobce ve sjednaném rozsahu dílo provedl a dne [datum] došlo k předání a k převzetí dokončené části díla (základů podúrovňové soustružnické pracoviště). O tom byl sepsán a oběma stranami podepsán dne [datum] předávací protokol, z něhož mj. vyplývá, že žalovaný, jakožto objednatel (odběratel), převzal dokončené dílo, resp. jeho část – základ podúrovňového soustružnického pracoviště, a to bez závad. Dále dne [datum] došlo k předání a k převzetí další žalobcem dokončené části díla (základové desky vybudované žalobcem v rozsahu nabídky [číslo] [rok] ze dne [datum] na výrobu základové desky pod podúrovňové soustružnické centrum), o jehož dokončení a předání byl sepsán a oběma stranami podepsán téhož dne předávací protokol, z něhož rovněž vyplývá, že dílo bylo provedeno v plném rozsahu a žalovaný převzal dokončené bezvadné dílo bez jakýchkoliv výhrad. [příjmení] dne ([datum]) byly také ukončeny práce provedené žalobcem v rozsahu nabídky [číslo] [rok] O dokončení a předání této části díla byl sepsán a oběma stranami podepsán totožného dne předávací protokol, v němž bylo stvrzeno, že práce byly žalobcem provedeny v plném rozsahu a žalovaný převzal dokončené dílo bez jakýchkoliv vad a výhrad. Žalobci tím vzniklo ve smyslu ust. § 546 a § 548 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) právo na zaplacení sjednané ceny díla a taktéž i právo na fakturaci. Smluvená cena díla byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] částkou 1 494 731,17 Kč, jež byla splatná dne [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] částkou 598 320 Kč se splatností dne [datum] a fakturou [číslo] ze dne [datum] částkou 1 806 000 Kč, jež byla splatná dne [datum]. Ve smyslu § 554 odst. 5 obchodního zákoníku došlo k přechodu vlastnického práva a nebezpečí škody na předmětu díla na žalovaného a žalobci dle § 548 obchodního zákoníku vzniklo právo na zaplacení sjednané ceny díla. Žalovaný dosud nezaplatil částku 1 806 000 Kč, jež byla vyúčtována fakturou [číslo] to ani přes výzvy žalobce. Žalobce nárokoval rovněž i přiznání úroku z prodlení v zákonné sazbě ode dne [datum] do zaplacení.

2. Ve věci byl vydán dne [datum] platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, který dodatečně odůvodnil tím, že nárok žalobce neuznává, a to ani z části, nesouhlasí s tvrzením žalobce, že za provedení díla – vybudování základu pod podúrovňové soustružnické pracoviště včetně demontáží, bouracích a zemních prací byla mezi smluvními stranami sjednána pevná cena za dílo ve výši 3 500 000 Kč bez DPH a že část této ceny žalovaný neuhradil. Žalovaný připomněl, že zahájil se žalobcem spolupráci na dotačním projektu v rámci rezortního programu [anonymizováno] 2011, jež vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pod ev. č. [anonymizováno] [spisová značka], na podúrovňové soustružnické centrum, a to na základě smlouvy upravující vztahy mezi příjemcem a spolupříjemcem ze dne [datum] (dále rovněž„ smlouva na projekt“). Povinností žalovaného dle podmínek této smlouvy bylo zajistit vybudování základu stroje - podúrovňového soustružnického centra (dále též jako„ [anonymizováno]“). Žalobce byl hlavním příjemcem příslušné dotace. Žalovaný se žalobcem jednal i o možnosti zadání stavební akce na vybudování základu [anonymizováno] přímo žalobci, který by si příslušný základ budoval de facto sám pro sebe. Dne [datum] žalovaný obdržel nabídku žalobce [číslo] [rok] na demontážní a montážní práce, zhotovení základu pro podúrovňové soustružnické centrum, přičemž v rámci této nabídky byl ze strany žalobce naceněn předmět plnění (demontáž stávajícího stroje žalované – brusky na broušení kolejových nákolků, následné bourací a zemní práce, rovněž i vlastní realizace základů [anonymizováno] a ustanovení nového stroje, na němž budou následně prováděny zátěžové a testové zkoušky, a to za podmínek dle smlouvy na projekt. Cena montážních a demontážních prací byla v této nabídce žalobce vyčíslena částkou 500 000 Kč bez DPH a cena základu částkou 3 000 000 Kč, když žádný bližší rozpočet nebyl k této nabídce přiložen. Na základě této nabídky žalobce vystavil žalovaný dne [datum] objednávku/HS č. [rok] na vybudování základu pro podúrovňové soustružnické pracoviště s tím, že předpokládané náklady, jak je zřejmé z předmětné objednávky, byly žalovaným (objednatelem díla) vyčísleny částkou 3 000 000 Kč bez DPH za vybudování základu a 500 000 Kč bez DPH za demontážní, bourací a zemní práce. Žalovaný popřel, že by měl v červnu [rok] k dispozici rozpočet datovaný dnem [datum]. Žalovaný ve své objednávce (v návrhu na uzavření smlouvy) jasně a určitě stanovil, že skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací, konečná výše ceny díla bude stanovena způsobem předvídaným v této objednávce, přičemž celková částka 3 500 000 Kč bez DPH je stanovena jako maximální, nikoliv pevná a neměnná. Žalovaný tedy určil ve smyslu ust. § 546 obchodního zákoníku cenu díla dle rozpočtu skutečně provedených prací. Zmíněná objednávka ze dne [datum] nebyla vystavena na základě nabídek žalobce [číslo] [rok] a 107/ [rok], když tyto nabídky existují vedle nabídky [číslo] [rok]. Pokud jde o údajnou nabídku žalobce [číslo] [rok] na výrobu základové desky podúrovňové soustružnické pracoviště [anonymizováno] 1, nebyla k této nabídce učiněna jakákoliv zvláštní objednávka a nedošlo tak k jejímu potvrzení ze strany žalovaného. Tato nabídka byla ze strany žalobce žalovanému předložena poprvé jako příloha faktury [číslo]. Žalovaný podotkl, že ručně vepsaná poznámka bývalého výrobně technického ředitele žalovaného na této nabídce ve znění„ nabízená cena odpovídá provedení dle dokumentace, viz příloha. Vzhledem k podstatě uvažovaného stroje se jedná o cenu obvyklou“ neznamená a ani nemůže znamenat jakoukoliv akceptaci předmětné nabídky žalobce, u níž je navíc zřejmé, že byla antedatována, neboť v červnu [rok] měl žalovaný k dispozici pouze nabídku žalobce [číslo] [rok], na jehož základě vystavil příslušnou objednávku a stanovil způsob určení ceny díla. Výroba základové desky pod [anonymizováno] je totéž co zhotovení základu pro podúrovňové soustružnické centrum, tedy pro jeden předmět plnění by existovaly dvě rozdílné nabídky žalobce. Žalovaný připomněl ust. § 43a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ občanský zákoník“, dle něhož se za návrh na uzavření smlouvy mohl považovat pouze takový projev vůle, který směřoval k uzavření smlouvy, pokud byl dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. Žalovaný odmítl, že by došlo k akceptaci nabídky žalobce [číslo] [rok] na základě jeho objednávky a odkázal na ust. § 44 odst. 2 občanského zákoníku. Výše zmíněná objednávka jako jediný dokument zakládá práva a povinnosti žalobce a žalovaného v rámci předmětu díla, termín dodávky byl sjednán do [datum]. Žalovaný žalobci zaplatil vyúčtované částky ve výši 1 494 731,17 Kč a 589 320 Kč (celkem 2 093 051,17 Kč včetně DPH). Tyto částky korespondovaly s danou objednávkou a byly podloženy rozpočtem skutečně provedených prací a projektovou dokumentací. Předávací protokol dokončeného díla byl vyhotoven dne [datum] a podepsali jej oprávnění zástupci obou smluvních stran. Přílohu tvořil mj. krycí list rozpočtu/rekapitulace rozpočtu pro základ [anonymizováno] a projektová dokumentace. Před vystavením faktury [číslo] žalobce předložil k odsouhlasení rozpočet skutečně provedených prací datovaný dnem [datum], jenž zněl na částku 3 496 247,64 Kč bez DPH, který jednoznačně obsahoval ceny nepřiměřeně vysoké a položky neodpovídající skutečnosti. Nepřiměřenost uvedených cen konstatoval externí poradce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], s tím že daný rozpočet je předražen o 1 746 700 Kč. Z těchto důvodů žalovaný rozpočet skutečně provedených prací rozporoval. Žalobce následně rozpočet přepracoval a uznal výtky žalovaného, když posléze dané dílo vyfakturoval částkou 1 494 731,17 Kč, kterou žalovaný uhradil na základě faktury [číslo]. Krycí list rozpočtu i rekapitulace rozpočtu jsou datovány dnem [datum], rozpočet však žalobce žalovanému předložil až jako reakci na zamítnutí původního rozpočtu. K nabídce [číslo] [rok] žalovaný dodal, že faktury proplacené na základě této nabídky se přímo podstaty vedeného sporu nedotýkají, demontážní a montážní práce byly ze strany žalobce provedeny a jako takové byly uvedeny v rozpočtu skutečně provedených prací. K nabídce [číslo] [rok] žalovaný dodal, že nebyla z jeho strany akceptována a ani nebyla podkladem pro jeho objednávku ze dne [datum]. Tuto nabídku žalovaný poprvé obdržel až jako přílohu faktury [číslo] o její předmět plnění tedy nebyl ze strany žalovaného požádán. Z tohoto důvodu žalovaný vyzval žalobce k předložení projektové dokumentace týkající se fakturovaného strojního základu a požádal o rozpis skutečně provedených prací vztahujících se ke strojnímu základu, zároveň žalobci vrátil fakturu [číslo] když výše fakturované částky nebylo bez příslušných podkladů možno ověřit a uznat ji za oprávněnou a způsobilou k proplacení. Požadované dokumenty žalobce žalovanému nepředal, přičemž absenci řádných podkladů pro fakturaci nemůže změnit ani„ jakýsi předávací protokol ze dne [datum]“, jež byl žalobcem účelově vystavený po sjednaném termínu dokončení díla a po předávacím protokolu ze dne [datum], na jehož základě již žalobce předal žalovanému dílo jako celek, v němž není ani jasně specifikován předmět předávaného díla. Daný protokol podepsal bývalý výrobně-technický ředitel žalovaného v domnění, že se jedná o znovu [anonymizováno] předání díla zhotoveného v rámci akce vybudování základu pod podúrovňové soustružnické pracoviště na základě podnikatelského záměru [anonymizováno] 2011. Předmět díla ve smyslu objednávky žalovaného ze dne [datum] byl ze strany žalobce určitým způsobem sice splněn, avšak ze strany žalovaného bylo dílo v dohodnutém rozsahu i uhrazeno na základě předloženého rozpočtu skutečně provedených prací a projektové dokumentace skutečného stavu. Fakturu [číslo] nelze vůbec považovat za oprávněně vystavenou a způsobilou k proplacení. Žalobce se pokusil za jedno plnění požadovat dvojí zaplacení a dorovnat si žalovaným (ve vyjádření nesprávně uvedeno žalobcem) odmítnutý původní rozpočet stavební akce. Základem stroje je rám, který je po vyrovnání zafixován kotevními šrouby do předem zhotoveného betonového základu a nad tímto rámem je umístěna základová deska, k níž jsou přišroubovány čtyři hydraulické válce, jejichž pístnice jsou připevněny k rámu. Příslušný rám je základem stroje jako takového nemůže být požadován k proplacení jako součást strojního základu.

3. V replice na to žalobce uvedl, že v roce [rok] spolu obě strany bezproblémově spolupracovaly již bezmála čtyři roky. Pro potřeby výrobně-technického úseku žalobce navrhl žalovanému vybudování podúrovňového soustružnického centra s využitím dotačního projektu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Na tomto projektu se podílely jak žalobce, žalovaný, tak rovněž [anonymizována dvě slova], která provedla příslušné výpočty, žalobce pak vyrobil soustruh samotný. Žalovaný pro něj měl postavit základ – jednalo se o betonový podstavec, na kterém měl soustruh stát. Žalovaný požádal žalobce, aby za něj postavil základ, jak již měl podle dotačního projektu udělat on. Žalobce si tyto práce objednal u společnosti [právnická osoba] Na základě nabídky této společnosti vypracoval žalobce nabídku (tzv. krycí list rozpočtu) pro žalovaného. [jméno] v nabídkách byly identické. Žalovaný s tímto souhlasil, zmíněná společnost [právnická osoba] základ postavila, předala žalobci a žalobce jí za to uhradil částku 1 494 731 Kč na základě faktury [číslo] [rok]. Žalobce tento základ následně předal žalovanému, žalovaný mu uhradil fakturu [číslo]. V areálu žalovaného, kde mělo být vybudováno podúrovňové soustružnické centrum, stál starý soustruh. Vedle něj stál ještě jeden takový, který bylo nutné demontovat a odvézt. I tyto práce žalovaný objednal u žalobce. Žalobce nato vypracoval nabídku [číslo] [rok]. Žalovaný souhlasil s nabídkou, žalobce dílo (demontáž + odvoz starého soustruhu) provedl a předal žalovanému (viz předávací protokol) a žalovaný mu za to uhradil fakturu [číslo]. Žalobce řádně splnil svou část dotačního projektu, když vyrobil předmětný soustruh. Jednou z jeho částí je i tzv. svařenec, což je v podstatě železná konstrukce svařená k sobě, jež tvoří spodek soustruhu, která se pokládá na základ. Ve stejné době, kdy žalovaný u žalobce poptával demontáž a odvoz starého soustruhu včetně stavby základu, poptal žalovaný u žalobce další svařenec, který se však již netýkal dotačního projektu. Žalobce vyhověl, a protože neměl na výrobu tohoto druhého svařence volné kapacity, když se plně věnoval výrobě předmětného soustruhu podle dotačního projektu, objednal jeho výrobu u [právnická osoba], s.r.o. Na základě nabídky [právnická osoba] vypracoval žalobce pro žalovaného nabídku [číslo] [rok], v níž požadoval o pouhých 6 000 Kč vyšší cenu, než požadovala [právnická osoba], s.r.o. po žalobci. S tím žalovaný souhlasil. Následně zmíněná společnost vyrobila druhý svařenec a předala jej žalobci. Žalobci za něj zaplatil částku 1 800 000 Kč, a to na základě faktur [číslo] [rok]. Žalovaný tento druhý svařenec převzal, jak je zřejmé z předávacího protokolu ze dne [datum], avšak odmítá za něj zaplatit. Žalobce dodal, že v druhé polovině roku [rok] došlo u žalovaného k podstatným provozním změnám, neboť zrušil výrobně-technický úsek a převedl část podniku na společnost [právnická osoba] Provozní potřeby žalovaného, které si dříve zabezpečoval sám, od té doby se řešily subdodavatelsky prostřednictvím zmíněné společnosti. Žalovaný tak ztratil o podúrovňové soustružnické centrum jakýkoliv zájem, proto odstoupil od dotačního projektu a vyzval žalobce, ať si soustruh„ vykope a odveze“. Žalobce proto se ztrátou prodal tento soustruh společnosti 3 [právnická osoba], která jej zřejmě prodala společnosti [právnická osoba], jež nyní pro potřeby žalovaného toto podúrovňové soustružnické centrum provozuje. Není tedy pravdou, že žalobce po žalovaném chce zaplatit 2x za jednu věc. Jednatel žalobce [jméno] [příjmení] se dne [datum] dostavil do sídla žalovaného na [ulice a číslo] v [obec], kde mu výrobně-technický ředitel žalovaného [příjmení] [příjmení] před podpisem objednávky č. [rok] předal nabídku [číslo] [rok] s dopsaným textem„ nabízená cena odpovídá provedení dle dokumentace, viz příloha. Vzhledem k podstatě uvažovaného stroje se jedná o cenu obvyklou.“ Na základě toho jednatel žalobce objednávku podepsal. Z toho je patrno, že nabídka [číslo] [rok] byla ze strany žalovaného akceptována a byla podkladem pro výše zmíněnou objednávku, přičemž účastníci se dohodli na pevné cena za druhý svařenec ve výši 1 806 000 Kč včetně DPH. Žalobce žalovanému předložil rozpočet pouze u jedné nabídky, a to za zhotovení základu pro podúrovňové soustružnické centrum (jednalo se o listiny společnosti [právnická osoba], která to realizovala jako subdodavatel žalobce), žádné rozpočty (s výjimkou nabídky [číslo] [rok]), ani jiné listiny žalobce nepředložil v souvislosti s demontáží a s odvozem starého soustruhu, žalovaný to po něm nikdy nepožadoval a bez problémů mu uhradil dohodnutou pevnou cenu 498 600 Kč včetně DPH podle nabídky [číslo] [rok], čímž je vyvrácena námitka žalovaného, že cena byla sjednána podle rozpočtu. Součet cen všech tří nabídek žalobce (81/ [rok], 107/ [rok] + tzv. krycího listu rozpočtu) se rovná celkové ceně uvedené v objednávce žalovaného, což dokazuje, že byly podkladem pro vypracování objednávky.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce dne [datum] vypracoval nabídku [číslo] [rok] na demontáž brusky na tramvajové nákolky [anonymizováno] 1 a montáž soustružnického centra [anonymizováno] T, obsahující demontážní práce v ceně 285 700 Kč včetně DPH a montážní práce v částce 212 900 Kč + DPH, celková smluvní cena činila 498 600 Kč + DPH. K zahájení prací mělo dojít po zaslání závazné objednávky. Dne [datum] žalobce vypracoval nabídku [číslo] [rok] na výrobu základové desky pod podúrovňové soustružnické centrum [anonymizováno] 1 se smluvní cenou 1 505 000 Kč + DPH. K zahájení prací mělo dojít po zaslání závazné objednávky. Předmětem plnění měly být výpočty optimalizace, návrh základové desky [anonymizováno] 1, konstrukční zpracování základové desky, zhotovení podkladů pro výrobu dílů, zhotovení svařence (cca 6 500 kg), žíhání za účelem odstranění vnitřního pnutí, tryskání, strojní opracování a povrchová úprava. Do této nabídky tehdejší výrobně-technický ředitel žalovaného [příjmení] [příjmení] připsal následující text:“ Nabízená cena odpovídá provedení dle dokumentace viz příloha. Vzhledem k podstatě uvažovaného stroje se jedná o cenu obvyklou“. Z téhož dne je i nabídka [číslo] [rok], kterou zpracoval žalobce a jejímž předmětem plnění měly být demontážní práce, bourací zemní práce, vlastní základ, ustavení nového stroje (montážní práce) s termínem zahájení demontážních prací v září [rok], ukončení výstavby základu [datum], ukončení montáže nového stroje dne [datum], přičemž cena montážních a demontážních prací byla stanovena částkou 500 000 Kč + DPH a cena základu 3 000 000 Kč + DPH. Z krycího listu rozpočtu soud zjistil, že byl zpracován pro základ [anonymizováno], zpracovala jej [právnická osoba] dne [datum], přičemž celkové náklady měly činit bez DPH částku 1 494 731,17 Kč (s DPH 1 793 677,47 Kč).

5. Žalovaný dne [datum] vystavil objednávku, kterou si u žalobce objednal vybudování základu pro podúrovňové soustružnické pracoviště na základě podnikatelského záměru [anonymizováno] 2011 a souvisejících uzavřených smluv. Předpokládané náklady – demontážní, bourací a zemní práce 500 000 bez DPH a vybudování základu 3 000 000 Kč bez DPH. Nabídka obsahovala dovětek, že skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací. Doba splatnosti činila 30 dnů. Pod objednávkou byl podepsán [příjmení] [příjmení] z pozice předsedy představenstva žalovaného, bylo přiloženo i potvrzení dodavatele s připojeným podpisem bez doplnění jména a podpisu, funkce i razítka.

6. Z předávacích protokolů vyplývá, že s ručně dopsaným datem [datum] a poznámkou zaplaceno (dále s dopsaným datem [datum]) došlo k předání vybudovaného základu podúrovňového soustružnického pracoviště na základě podnikatelského záměru [anonymizováno] 2011 a souvisejících uzavřených smluv. V něm žalovaný z pozice odběratele prohlásil, že přijímá dokončené dílo bez závad. Přílohu tvořily základ [anonymizováno] kolej [číslo] krycí list rozpočtu, rekapitulace rozpočtu, stavební deník, projektová dokumentace, stavebně konstrukční projekt a prohlášení o shodě + certifikáty použitých materiálů. Soudu byl předložen toliko krycí list rozpočtu a rekapitulace rozpočtu. Za zhotovitele tento předávací protokol podepsal [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], za odběratele [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byly dále podepsány předávací protokoly, a to pouze za účasti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za žalovaného a [jméno] [příjmení] za žalobce, s tím že v prvním případě je uveden text:„ Dne [datum] proběhla přejímka základové desky dle nabídky [číslo] [rok] ze dne [datum] a dle objednávky č. [rok] ze dne [datum]. Práce byla provedena v plném rozsahu. Tím dnem vzniká právo na fakturaci.“ V druhém předávacím protokolu byl uveden text:„ Dne [datum] byly ukončeny práce dle nabídky [číslo] [rok] ze dne [datum] a dle objednávky č. [rok] ze dne [datum]. Práce byla provedena v plném rozsahu. Tímto dnem vzniká právo na fakturaci.“ 7. Žalobce žalovanému vyúčtoval vybudování základu pod podúrovňové soustružnické pracoviště na základě podnikatelského záměru [anonymizováno] 2011, montážní náklady a zařízení staveniště celkem částku 1 494 731,17 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum], jež byla splatná dne [datum]. Daný doklad byl vystaven v režimu přenesení daňové povinnosti. Bylo do něho rukou dopsáno„ uhrazeno dne [datum]“ Dále žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum], jež byla splatná dne [datum], demontážní a montážní práce v celkové ceně 598 320 Kč včetně DPH (498 600 Kč bez DPH). Ve spodní části faktury je rukou dopsaný text„ uhrazeno dne [datum]“. Dne [datum] žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] částku 1 806 000 Kč včetně DPH (1 505 000 Kč bez DPH) na základě objednávky č. [rok] a nabídky s ručně dopsaným textem„ převzato [datum]“ a podpis (označené doklady).

8. Dne [datum] byla zpracována rekapitulace rozpočtu včetně vlastního rozpočtu na stavbu dopravní podniky základ [anonymizováno], z něhož vyplývá, že celková cena činila bez DPH částku 1 371 313 Kč za zemní práce, zakládání, svislé a kompletní konstrukce, vodorovné konstrukce, úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní, ostatní konstrukce a práce – bourání, přesun hmot, izolace proti vodě, vlhkosti a plynům, dokončovací práce a zemní práce při externích montážních pracích. Z krycího listu rozpočtu včetně rekapitulace rozpočtu a rozpočtu ze dne [datum] vyplývá, že ten byl zpracován společností [právnická osoba], přičemž celkové náklady činily částku 4 195 497,24 Kč včetně DPH (3 496 247,64 Kč bez DPH). Rozpočet se týkal stavby dopravní podniky základ [anonymizováno].

9. Žalobce se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu upravující vztahy mezi příjemcem a spolupříjemcem, kdy příjemce (žalobce) si spolu se spolupříjemcem (žalovaným) vymezili podmínky, za kterých bude příjemci poskytnuta část finančních prostředků spolupříjemci, kdy smlouva respektovala podmínky dle smlouvy č. [spisová značka] o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj, uzavřené mezi příjemcem a poskytovatelem. Předmětem této smlouvy byla i úprava vlastnických vztahů smluvních stran, k poznatkům a k výsledkům projektu a práv na jejich využití, přičemž odpovědnou osobou za odbornou úroveň řešení části projektu za spolupříjemce byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výrobně-technický ředitel. Výsledkem projektu pro účely této smlouvy se rozumělo mj. nové poznatky ve výzkumu a vývoji, vzniklé činností spolupříjemce samotného nebo společným působením příjemce a spolupříjemce v rámci řešení projektů nebo jejich využití. [příjmení] hmotného a nehmotného majetku nutného k řešení části projektu a pořízeného za poskytnuté dotace byl spolupříjemce. Pokud by došlo k pořízení hmotného a nehmotného majetku společně příjemcem i spolupříjemcem, pak předmětný hmotný a nehmotný majetek by se nacházel v podílovém spoluvlastnictví obou jmenovaných. Za žalobce danou smlouvu podepsal [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], za žalovaného [příjmení] [příjmení], předseda představenstva. Přílohu [číslo] této smlouvy tvořila tabulka týkající se části účelové podpory přímo převáděné příjemcem na účet dalšího účastníka, z níž je patrné, že dalším účastníkem byla [anonymizována dvě slova] v [obec] – [anonymizováno] strojní a [právnická osoba] Přílohu [číslo] tvořila věcná náplň řešení projektu podúrovňové soustružnické centrum, z níž soud mj. zjistil, že [právnická osoba], [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] nejprve prováděly výpočty včetně tvorby konstrukčních a technologických dokumentací, žalobce spolu se [právnická osoba] se zabýval výběrem komponent a subdodávek, a to včetně materiálového zajištění pro zhotovení, žalobce měl zhotovit jednotlivé skupiny mechanických částí stroje [právnická osoba] pak zhotovit jednotlivé skupiny hydraulických částí daného stroje. Žalobce měl dále za úkol provést montáž a zprovoznění prototypu [anonymizováno] v dopravních podnicích [obec]. Úkolem žalovaného byla optimalizace technologie obrábění, úkolem žalobce byla servisní činnost, případně oprava prototypu a společným úkolem pak verifikace technických parametrů, příprava oponentního řízení. Téhož dne shodní účastníci uzavřeli i smlouvu na úpravu vlastnických vztahů smluvních stran k poznatkům a k výsledkům projektu a práv na jejich využití, přičemž zahájení projektu bylo datováno na leden 2011 a doba řešení projektu končila říjnem roku 2013. Odpovědný řešitel projektu byl [jméno] [jméno], odpovědný spoluřešitel projektu [anonymizováno] [příjmení].

10. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že dne [datum] obdržel jeho nabídku [číslo] [rok] na výrobu základové desky pro podúrovňové soustružnické centrum [anonymizováno] 1 za cenu 1 505 000 Kč bez DPH. Dodal, že zejména, nikoliv však výlučně, na základě této nabídky vystavil žalovaný dne [datum] objednávku č. [rok] na vybudování základu pro podúrovňové soustružnické pracoviště s tím, že předpokládané náklady byly žalovaným (objednatelem díla) vyčísleny částkou 3 000 000 Kč bez DPH za vybudování základu a částkou 500 000 Kč bez DPH za demontážní, bourací a zemní práce. Připomněl, že ve své objednávce (v návrhu na uzavření smlouvy) zcela jasně určitě stanovil, že skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací, konečná výše ceny díla bude stanovena způsobem předvídaným v této objednávce a celková částka 3 500 000 Kč bez DPH je stanovena jako maximální, nikoliv však pevná a neměnná. Zdůraznil, že nabídka [číslo] [rok] byla pouhým podkladem pro objednávku žalovaného ze dne [datum], kterou je zapotřebí ve smyslu ust. § 44 odst. 2 občanského zákoníku považovat za nový návrh na uzavření smlouvy a až její bezvýhradnou akceptací ze strany žalobce by byly založeny konkrétní podmínky předmětného smluvního stavu, tedy nabízená cena 1 505 000 Kč bez DPH uvedená v nabídce není rozhodná, natož závazná. Z tohoto důvodu vrátil žalobci fakturu [číslo] neboť ji nelze uznat za oprávněnou a způsobilou k proplacení.

11. Popis podúrovňového soustružnického centra vyplývá z listiny nazvané samotný popis stroje včetně jeho zakreslení umístění. Soudu byly rovněž předloženy i černobílé fotografie znázorňující základ [anonymizováno].

12. Účastníci učinili nesporným, že základem se rozumí betonový základ (stavební dílo), který není součástí stroje, není na obrázku uveden, je vždy pod základním rámem, který již tvoří součást stroje, základem stroje se pak rozumí základní rám, který je pro vyrovnání zafixován kotevními šrouby do předem zhotoveného betonového základu s tím, že nad tímto rámem je umístěna základová deska, ve které jsou přišroubovány čtyři hydraulické válce, jejichž pístnice jsou připevněny k rámu a svařencem se rozumí základová deska, která vždy tvoří součást stroje, jak vyplývá z vyjádření zástupce žalobce ze dne [datum] a shodně i z vyjádření pověřené zaměstnankyně žalovaného ze dne [datum]. To bylo v korelaci i s obrázkem, který byl zobrazen na listině nazvané samostatný popis stroje (viz předcházející odstavec).

13. Dopisem ze dne [datum] žalovaný reagoval na upomínku žalobce z [datum], neboť pro vystavení faktury [číslo] neexistoval a stále neexistuje právní titul. Připomněl, že rozhodující je pouze žalobcem potvrzená objednávka ze dne [datum] a za vybudování základu [anonymizováno] včetně demontážních, bouracích a zemních prací již byla cena díla uhrazena. Žalovaný žádal o vyjádření, jakým způsobem a do jakého termínu bude soustružnické centrum zprovozněno, aby mohl být zahájen zkušební provoz. Dne [datum] žalovaný žalobci opakovaně sdělil, že veškeré závazky žalovaného v souvislosti s vybudováním základu pro podúrovňové soustružnické pracoviště byly ze strany žalovaného řádně uhrazeny. Částku, jež byla vyúčtována fakturou [číslo] považuje žalovaný za neoprávněně vystavenou a nezpůsobilou k proplacení. Dne [datum] žalovaný sdělil tehdejší zástupkyni žalobce, že nesouhlasí s tvrzením žalobce ohledně pevné ceny za dílo ve výši 3 500 000 Kč bez DPH a že část této ceny žalovaný neuhradil. Předmět díla ve smyslu objednávky č. [rok] byl ze strany žalobce určitým způsobem sice splněn, nicméně žalovaný zdůraznil, že z jeho strany bylo dílo v dohodnutém rozsahu i uhrazeno, a to v částce celkem 1 869 913 Kč + DPH. Tato částka byla ze strany žalobce doložena rozpočtem skutečně provedených prací a projektovou dokumentací tak, jak stanovila potvrzená objednávka. V podrobnostech pak odkázal především na dopis ze dne [datum] (označené dopisy).

14. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je členem představenstva této společnosti, jeho členství bylo zapsáno již ke dni [datum]. 15. [právnická osoba] vystavila dne [datum] žalobci fakturu [číslo] [rok], kterou vyúčtovala za zhotovení základu podúrovňového soustružnického pracoviště částku 1 494 731 Kč. Tato faktura byla splatná dnem [datum]. Ze zálohové faktury [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba], [anonymizováno] byla žalobci vyúčtována zálohová platba na konstrukční práce a výpočty ke smlouvě [číslo] částkou 900 000 Kč. Tato záloha byla následně vyúčtována daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], který byl splatný téhož dne. Dále tato společnost vyúčtovala žalobci fakturou č. [rok] částku 900 000 Kč za konstrukční práce a výpočty ke smlouvě [číslo], jež obsahovala i zhotovení svařence (celková částka činila 1 500 000 Kč, v níž byla vyúčtována zálohová platba ze dne [datum]). Nedoplatek ve výši 900 000 Kč byl splatný dnem [datum].

16. Z předloženého článku nazvaného zajímavosti z provozu (2013) vyplývá, že od [datum] převzala údržbu vozů žalovaného firma [právnická osoba], přičemž převzetí údržby bylo součástí velké zakázky na stavbu nové vozovny trolejbusů, kterou schválilo zastupitelstvo města Plzně v dubnu roku [rok]. Ze zápisu z jednání dokončení instalace podúrovňového soustružnického pracoviště ze dne [datum] soud zjistil, že zmíněného dne proběhlo jednání ve věci dalšího vývoje a postupu podúrovňového soustružnického pracoviště, při němž se konstatovalo, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] na jejímž základě je žalovaný oprávněn po určitou dobu (nájem technologie obrábění na dobu 5 let) užívat technologii a tuto následně odkoupit za zůstatkovou hodnotu 1 000 Kč + DPH a k této získat vlastnické právo se zahájením pronájmu technologie od [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání za účasti žalobce a [právnická osoba], v rámci něhož bylo dohodnuto, že právní zástupce žalovaného připraví kupní smlouvu na budoucí odkup technologie. Zástupci dodávajících firem u kupní smlouvy doplní přílohu [číslo] – stručný popis stroje, řídícího systému, přípravku a programu včetně základních zadávacích parametrů. Zmíněné společnosti (žalobce a [právnická osoba]) připraví návrh smlouvy na full-servis stroje v rozsahu stanovení rozhraní mezi běžnou údržbou, kterou na základě návodu dodavatele bude zajišťovat žalovaný, a opravami a údržbou vyšších stupňů, za níž budou odpovídat v průběhu nájmů dodavatelé včetně pojištění za způsobené škody vzniklé z důvodu poruchy stroje. Další jednání proběhlo dne [datum]. V tomto zápise bylo rovněž konstatováno i to, že žalovaný do projektu vstupuje až v roce 2013, přičemž oficiální dopis žalovaného k odprodeji prototypu nebyl ze strany žalobce předložen, způsob prodeje se řeší s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ze závěru a doporučení z tohoto zápisu mj. vyplývá, že návrh pro dořešení projektu [anonymizováno] (předložení oficiálního řešení dalšího postupu ve věci) byl dán do [datum], přičemž mezi možné varianty patřilo uzavření příslušných smluv (odkup a servis po dobu nájmu technologie), odkoupení [anonymizováno] žalovaným (není možné bez schválení představenstva žalovaného) nebo odkoupení dodavatelem (členy sdružení [anonymizováno] servis), k čemuž bylo doplněno, že se jedná o preferovanou variantu ze strany žalovaného. Do vyřešení stavu smluvních vztahů s [anonymizováno] nebyla požadována dodávka přídavného zařízení dle smlouvy [číslo] 2011. Z emailové zprávy, jež byla odeslána dne [datum] z emailové adresy paní [jméno] [příjmení] a adresována paní [příjmení], je patrné, že jednatel žalobce [jméno] [příjmení] jednal s paní [příjmení] ohledně možnosti prodeje prototypu podúrovňového soustružnického centra, přičemž předběžnou cenu stanovil na 12 až 13,5 mil. Kč. Cena měla být přesně stanovena po odhadu soudním znalcem a vyřešení finanční otázky s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Dopisem ze dne [datum] žalobce žalovaného vyzval k odstranění podúrovňového soustružnického centra z areálu [anonymizováno] s odůvodněním, že od ukončení působení žalovaného na dotačním projektu žalovaný [příjmení] neužívá, není k tomu ani oprávněn na základě nějakého právního titulu, když mezi účastníky řízení není uzavřena jakákoliv smlouva či dohoda, proto se od [datum] na pozemku žalovaného nachází [anonymizováno] neoprávněně. Dopis byl podepsán generálním ředitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (citovaný dopis). 17. [právnická osoba] sdělila soudu dne [datum], že svařenec předal žalobci dle dodacího listu dne [datum]. Za fakturu [číslo] obdržela platbu 900 000 Kč (zálohová platba) dne [datum], za fakturu č. [rok] platbu neobdržela, pohledávka byla postoupena (odpověď soudu z uvedeného dne). Daná skutečnost koresponduje i s předávacím protokolem ze dne [datum], z něhož je zřejmé, že téhož dne proběhla přejímka prací dle smlouvy [číslo] ze dne [datum], přičemž práce byly prováděny v souladu se smlouvou. Za objednatele byla podepsána žalující společnost, zhotovitelem byla společnost [právnická osoba]

18. Ze smlouvy o dílo [číslo] soud zjistil, že zhotovitel - společnost [právnická osoba] se zavázal k provedení výpočtu optimalizace, návrh základové desky [anonymizováno] 1, konstrukční zpracování základové desky [anonymizováno] 1, zhotovení podkladů pro výrobu dílů, zhotovení svařence (cca 6 500 kg), žíhání za účelem vnitřního pnutí, tryskání, strojní opracování a povrchová úprava za smluvní cenu 1 500 000 Kč + DPH, splatnost faktur činila 30 dnů. Objednatelem byla žalující společnost. Daná smlouva nebyla datována, chybělo i upřesnění termínu provedení sjednaného díla.

19. Z emailové korespondence soud zjistil, že dne [datum] [jméno] [příjmení] zaslal panu [příjmení], paní [příjmení], p. [příjmení] a p. [příjmení] závěrečnou smlouvu řešení projektu podúrovňové soustružnické pracoviště s tím, že se dohodli, že výkaz uznatelných nákladů předají do [datum] příjemci a neuplatněnou část dotace po vyhodnocení obratem vrátí příjemci. Dne [datum] jednatel žalobce [jméno] [příjmení] sdělil paní [příjmení], že s ministerstvem je ve spojení, termín ještě stanoven není. Dodatky ke smlouvě není třeba řešit, dokud není vyřešen způsob prodeje stroje. To bude vědět až po konzultaci s ministerstvem. Dne [datum] [jméno] [příjmení] sdělil paní [příjmení], že může proběhnout schůzka, přičemž na PCS probíhá dokončení softwarových prací, již jsou odzkoušené všechny funkce, zkoušelo se i obrábět. Potřebuje vrátit podepsanou smlouvu, kterou jí zaslal, aby mohly být převedeny peníze. Dodatek je zasílán z ministerstva každý rok a bez jeho podpisu nemohou být peníze převedeny. Reagoval na dopis paní [příjmení] ze dne [datum], v němž mu sdělila, že dodatek ke smlouvě předala právnímu zástupci. Zároveň se ho dotazovala na již diskutované řešení uzavření smlouvy na servisní činnosti po celou dobu provozování technologie dle nájemní smlouvy na pronájem technologie [číslo] ze dne [datum]. Dále mu sdělila, že projednávali návrh kupní smlouvy na podúrovňové soustružnické pracoviště, kdy je zapotřebí upřesnit a doplnit některé části smlouvy. Dodatek ke smlouvě zaslal [jméno] [příjmení] paní [příjmení] v rámci emailové korespondence ze dne [datum]. Dne [datum]. [jméno] [příjmení] sdělil paní [příjmení], že není hotový přívod pro podúrovňové soustružnické centrum a vyzval ji ke sdělení, kdy bude proveden. Téhož dne reagovala paní [příjmení], která uvedla, že nemůže být z důvodu nepředání potřebné dokumentace ze strany žalobce. Připomněla, že žalobce generálnímu [anonymizována dvě slova] [příjmení] přislíbil kontakt ohledně případné schůzky na ministerstvu. Dotázala se, zda je znám již nějaký termín. [příjmení] dne pan [příjmení] odpověděl paní [příjmení] a uvedl i příkon stroje včetně typu kabelu. Dalším emailem z téhož dne sdělil, že specifikaci přípojky si musí žalovaný udělat sám, neboť žalobce dodává pouze stroj, když paní [příjmení] opětovně žádala o zaslání dokumentace, která bude nedílnou součástí vypracování revizní zprávy. Dne [datum] reagovala paní [příjmení] a žádala o předložení základních technických údajů o stroji. Dne [datum] se paní [příjmení] znovu zeptala jednatele žalobce pana [příjmení], zda má již nějaký termín ohledně případné schůzky na ministerstvu. Uvedla, že by se měl také dořešit dodatek ke smlouvě a dotázala se, zda něco v tomto smyslu žalobce připravuje. Na to ji pan [příjmení] sdělil jméno kontaktní osoby včetně svého telefonního čísla. Dne [datum] paní [příjmení] panu [příjmení] zaslala návrh kupní smlouvy, který zpracovala [anonymizováno] [příjmení], požádala o případné připomínky, dále o doložení v jakém poměru jsou spoluvlastnické podíly [právnická osoba] a [jméno] a [právnická osoba]. Připomněla, že zatím žalovaný neobdržel dokumentaci ke strojnímu základu. Z návrhu dané kupní smlouvy soud zjistil, že nejpozději ke dni [datum] se žalobce, jakožto prodávající, a společnost [právnická osoba], jakožto druhý prodávající, zavázali dodat kupujícímu (žalovanému) technologii obrábění – podúrovňový soustruh v ceně 1 000 Kč (zmíněná emailová korespondence včetně návrhu kupní smlouvy). S tím korespondoval i dopis, který paní [příjmení] adresovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], v němž požádala o zpracování přípisu, ve kterém by žalovaný navrhl žalobci ukončení smluvních vztahů dohodou, jejíž důvodnost rozvedla dále v návaznosti na předchozí stanovisko [anonymizováno] [příjmení]. Emaily ze dne [datum] a [datum] si žalobce se žalovaným domlouvali jednání ohledně dořešení smlouvy týkající se soustruhu. [anonymizováno] [příjmení] zaslala panu [příjmení], [anonymizováno] a paní [příjmení] právní rozbor týkající se smlouvy [číslo] kdy poukázala na nedostatky smluv (email z [datum]). Dne [datum] žalovaný žalobci sdělil, že se v minulosti několikrát zorganizovala společná osobní setkání ve věci [anonymizováno] za účelem stanovení bližších podmínek spolupráce společnosti po ukončení příslušného dotačního projektu. Všechna jednání byla bezvýsledná, proto se představenstvo žalovaného na svém zasedání dne [datum] rozhodlo o ukončení příslušných problematických smluv, kdy smlouvu [číslo] o pronájmu technologie obrábění ze dne [datum] považuje za absolutně neplatnou a ohledně smlouvy o dílo [číslo] z téhož dne žalovaný žalobci doručil oznámení o odstoupení, tato smlouva rovněž zanikla. Žalovaný proto nemá nadále zájem o dané [anonymizováno], přičemž žalovaný bude kontaktovat žalobce ohledně odstranění jeho [anonymizováno] z areálu vozovny [anonymizováno]. Dne [datum] pan [příjmení] zaslal paní [příjmení] doplněnou smlouvu, přičemž doplnil, že spoluvlastnické podíly firmy [anonymizováno] a žalobce jsou řešeny pouze ve smlouvě s Ministerstvem obchodu a průmyslu. Přílohou byl pozměněný návrh kupní smlouvy na technologii obrábění - podúrovňový soustruh. Součástí dopisu žalovaného žalobci ze dne [datum] je závěrečná zpráva k [datum] týkající se podúrovňového soustružnického centra, v němž byla obsažena rekapitulace v zadání projektu, průběh řešení projektu i závěrečné vyhodnocení a závěrečné doporučení, z něhož mj. vyplývá, že zařízení nesplnilo základní požadavky formulované v zadání, jeho samotný návrh technického řešení upínání a obrábění nedává předpoklad k obrábění požadovaných tolerančních polích souososti. Návrh rozvržení pracoviště není ergonomicky vhodný pro obsluhu. Zařízení proto zpracovatel [jméno] [příjmení] (vedoucí střediska servisních služeb) nedoporučil k dalšímu provozování k obnově profilů tramvajových kol u žalovaného. V další emailové korespondenci ze dne [datum] [jméno] [příjmení] paní [příjmení] sdělil, že v příloze zasílá návrh na odkoupení stroje a znalecký posudek, na což následujícího dne reagovala paní [příjmení] sdělením, že žádost o odprodej prototypu u ukončeného projektu akceptují, prodej pro počet krácení poměrné části do státního rozpočtu vychází z prodejní ceny a skutečně dosažené míry podpory za řešení projekty, tj. 64,45%. Sdělila i číslo účtu k převodu finančních prostředků.

20. Dne [datum] žalobce, jakožto zhotovitel, a žalovaný, jakožto objednatel, uzavřeli smlouvu o dílo [číslo] na pořízení přídavného zařízení k podúrovňovému soustružnickému centru, na jejímž základě se žalobce zavázal zhotovit zařízení k renovaci soustružením funkčních ploch brzdových kotoučů nalisovaných na nápravách dvojkolí, k dodávce diagnostického zařízení k současné kontrole tvaru jízdního profilu pojezdových kol dvoukolí po celém obvodu včetně ovality, k dodávce zařízení k posunu tramvajového dvojkolí, ke kompletní dodávce agregátu pro použití řezné kapaliny a k dodání dopravníku třísek. [obec] dodávky bylo sjednáno v provozovně objednatele (vozovna [ulice a číslo]), termín zahájení prací byl stanoven nejpozději do [datum] a dokončení díla jako celku a předání objednateli nejpozději do [datum] Cena díla byla dohodnuta částkou 2 500 000 Kč + DPH. Za objednatele byl oprávněn jednat [anonymizováno] [jméno] [příjmení], za zhotovitele oba jednatelé. Téhož dne shodní účastníci uzavřeli i smlouvu [číslo] o pronájmu technologie obrábění, kterou žalobce, jakožto zhotovitel, přenechal za stanovených podmínek žalovanému, jakožto objednateli, do nájmu na dobu 5 let technologii obrábění podrobně popsanou v příloze [číslo] k této smlouvě. Objednatel byl oprávněn po skončení nájmu koupit od zhotovitele předmět nájmu za kupní cenu 1 000 Kč + DPH. Termín zahájení pronájmu byl od [datum], ukončení pronájmu do [datum] Cena pronájmu činila 7 500 000 Kč + DPH za celé období pronájmu (125 000 Kč + DPH měsíčně). Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobci sdělil, že u nájemní smlouvy ze dne [datum] (smlouva [číslo]) není předmět nájmu řádně specifikován, je uveden pouze odkaz na přílohu [číslo] která neexistuje, proto ji žalovaný považuje za absolutně neplatnou pro její neurčitost. Co se týká smlouvy o dílo [číslo] od ní žalovaný odstoupil s tím, že účinky odstoupení nastávají okamžikem doručení tohoto oznámení. Došlo ke zmaření účelu smlouvy, proto žalovaný využívá svého oprávnění od této smlouvy odstoupit.

21. Dále byla soudu předložena žádost o poskytnutí účelové podpory programového projektu výzkumu a vývoje na rok 2011 - podúrovňové soustružnické centrum, týkající se podúrovňového soustružnického centra pro renovaci jízdních profilů kolejových vozidel s výrobou prototypu daného [anonymizováno]. Uchazečem pro daný projekt byl žalobce, mezi další účastníky patřila [anonymizována dvě slova] v [obec], společnost [právnická osoba] a žalovaný. Mezi řešiteli byl uvedený [jméno] [jméno], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce soudu předložil i hodnocení průběhu řešení projektu s oponentem pro závěrečné oponentní řízení ze dne [datum] a zápis ze závěrečného oponentního řízení v projektu konaného dne [datum] v [obec]. Z nichž soud mj. zjistil, že byl demonstrován prototyp podúrovňového soustružnického centra, přičemž v době kontroly nebyl prototyp ještě plně funkční. Z praktické demonstrace vyplynulo, že vyvinuté soustružnické centrum dokáže vysoce produktivním způsobem (několikanásobně rychleji než dřívější broušení) renovovat jízdní profily kolejových vozidel, a to bez jejich demontáže. S ohledem na odstoupení spolupříjemce (žalovaného) lze očekávat problémy u plnění ekonomických parametrů. Vyrobený prototyp soustružnického centra lze považovat za funkční stroj. Odborná úroveň řešení projektu byla na potřebné výši. Řešitelský tým disponoval dlouholetými zkušenostmi z konstrukčního výzkumu a vývoje obráběcích strojů a z jejich náročných aplikací. Výhodou porovnávaného řešení je schopnost opracování funkčních ploch brzdových kotoučů, na rozdíl od většiny srovnávaných produktů. Závěrem bylo stanoveno, že všechny plánované cíle projektu byly po věcné i termínové stránce splněny. Oponentní rada schválila předloženou závěrečnou zprávu podle zadání.

22. Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval dopisem ze dne [datum] žalovaného k úhradě částky 2 127 621 Kč, kdy zrekapituloval dosavadní stav s tím, že nedošlo k úhradě faktury [číslo] v částce 1 806 000 Kč, k čemuž byl připočten kapitalizovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] (zmíněný dopis).

23. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že byl zaměstnancem žalovaného, v současné době nemá žádný vztah ani k jednomu z účastníků řízení. Svědek vypověděl, že žádnou smlouvu mezi účastníky řízení neřešil, u ničeho nebyl. Ví pouze, že byl řešen dotační projekt. Součástí tohoto projektu bylo vybudování soustružnického podúrovňového pracoviště včetně jeho technologie a řídícího systému. U žalovaného v té době pracoval jako technický ředitel. Projektu se zúčastnily čtyři subjekty, vedle žalovaného a žalobce dále i [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova]. Žalovaný měl participovat v oblasti zajištění lidské kapacity (soustružníka), specifikovali, co stroj musí umět. Žalobce se zabýval fyzickou výrobou stroje. V podmínkách dotačních titulů byly stanoveny podíly, jakým způsobem by mělo být hrazeno, přesně si to svědek nevybavil. Dle jeho názoru nad rámec toho nebyla jakákoliv další domluva, jakýkoliv další smluvní vztah. Stroj měl být dodáván pouze jeden. [příjmení] sám jednal s panem [příjmení], většinou řešili technickou stránku, jak stroj má vypadat, co má umět. Nad rámec tohoto projektu mělo být pouze měřící zařízení, a to ze strany žalobce, nedošlo však k uzavření smlouvy pro nadbytečnost. Svědek potvrdil, že podepisoval nabídku [číslo] [rok] i to, že dopsaný text se vázal k rámu stroje (tzv. svařenec). Daný text nesouvisí s touto nabídkou, proč jej do ní napsal, to již nevěděl. V té době viděli 3D model svařence, který byl součástí celého soustruhu. Jednalo se pouze o jeden svařenec. Z jeho strany nebyla podána žádná objednávka na další svařenec, k tomu stroji patřil pouze jeden svařenec. Svědek po nahlédnutí do nabídky 81/ [rok] uvedl, že objednávku učinili, k první části se vázala cena 285 700 Kč (demolice starého nefunkčního stroje), ve druhé části byla cena 212 900 Kč (betonový základ nutný k upevnění svařence). K objednávce žalovaného ze dne [datum] svědek upřesnil, že se vázala k montáži nového soustružnického pracoviště, přičemž částka 500 tis. Kč byla provázána s nabídkou [číslo] [rok] a částka 3 mil. Kč navazovala na skutečně vybudované základy. V této částce nebyl obsažen samotný stroj (soustružnické centrum včetně svařence), to bylo součástí dotačního balíčku. Tato objednávka prací byla nad rámec projektu, muselo to předcházet samotnému projektu. Svědek dále potvrdil, že podpisy na předávacím protokolu ze dne [datum] i [datum] jsou jeho vlastními podpisy, přičemž předávacím protokolem ze dne [datum] mělo dle jeho slov dojít k předání toho samého, jež bylo předáváno v protokolu ze dne [datum]. Svědek nebyl schopen vysvětlit, proč byly podepsány dva předávací protokoly, po přemýšlení dodal, že tam byla doplněna věta„ práce byla provedena v plném rozsahu a tímto dnem vzniká právo na fakturaci“, což bylo nutné z jeho pozice tak, aby došlo k zaplacení vyfakturovaných částek. K dotazu, zda tuto větu nemohl dopsat na předchozí předávací protokol svědek uvedl, že mohl, a dodal, že si opravdu nevzpomíná, proč byl vyhotoven totožný předávací protokol na tu samou věc. Tímto předávacím protokolem však dle jeho slov nedošlo k předání jiného díla, než bylo předáváno v rámci předávacího protokolu ze dne [datum], šlo o ten samý betonový základ. K dalším dotazům pak uvedl, že na předávacím protokolu ze dne [datum] byl uveden nesprávně odkaz na nabídku [číslo] [rok] ze dne [datum], správný odkaz měl být na objednávku ze dne [datum]. Svědek připustil, že to byla možná jeho chyba, že si toho nevšiml. Dodal, že nemůže podepisovat předávací protokol na nabídku, ten se podepisuje až na základě objednávky. Připomněl obecnou praxi u žalovaného za doby, kdy zde pracoval, na jeho úrovni odborného ředitele nemohl sám podepisovat nad limit asi 0,5 mil. Kč. Že je omezen touto částkou, to protistranám nesděloval. Další předávací protokol ze dne [datum], který odkazoval na nabídku [číslo] [rok], ten byl podle svědka správně vyhotoven, a došlo k předání demontážních, bouracích a zemních prací za 500 000 Kč, jak vyplývá i z objednávky žalovaného ze dne [datum]. Tato část prací nebyla obsahem předcházejících předávacích protokolů. Svědek s fakturami nepracoval. V současné době je svědek ředitelem [právnická osoba] [anonymizováno], jež se zabývá opravami, údržbou a servisem, když pracuje i pro žalovaného. Jedná se o opravy kolových vozidel. Svědek dále uvedl, že mu není zřejmé, proč byla uvedena orientační cena v objednávce 3 mil. Kč bez DPH a v krycím listu rozpočtu pak bez DPH cena 1 494 731,17 Kč, přičemž částka 3 mil. Kč byla pouze za betonový podstavec a nic dalšího. K dotazu, proč byl ručně dopsán text jeho rukou do nabídky [číslo] [rok] svědek vysvětlil, že vedení žalovaného chtělo vědět, zda cena svařence je obvyklá. Proč to vedení zajímalo, k tomu uvedl, že je to interní záležitost, nic bližšího si k tomu nepamatuje. Text této poznámky byl napsán v reakci na 3D model, který obdržel (dostal do ruky výkres). Zjištěnou cenu pouze porovnal s cenou z nabídky. Od koho obdržel 3D model, to již svědek nevěděl. Měl zjistit, zda bude odpovídat podmínkám využití soustruhu. Zjišťoval, zda se tento svařenec bude žalovanému hodit. V té době viděl pouze základovou desku, dotační dokumentaci. Soustružnické centrum bylo umístěno do vozovny na [anonymizováno], kde i v současné době stojí. Vozovnu vlastní žalovaný, [právnická osoba] [anonymizováno] ji má pronajatou. Soustružnické centrum a vozovnu provozuje zmíněná společnost. Zkušenosti s tím má dobré. Svědek nedokázal ani vysvětlit, proč byl předán panu [příjmení] originál nabídku [číslo] [rok]. Svědek nahlédl i do nabídky [číslo] [rok], upřesnil, že na základě této nabídky byla vystavena objednávka, jež byla rozdělena na dvě části (3 mil. Kč a 0,5 mil. Kč). Svědek byl zaměstnancem žalovaného do konce roku [rok]. Daný stroj zakoupila [právnická osoba] [anonymizováno] od společnosti [anonymizována dvě slova], přesný název společnosti svědek neznal. Zaplatili za to jednorázově částkou kolem 5 mil. Kč. S nimi mají uzavřenou i servisní smlouvu, firma ho i nadále opravuje a udržuje. Závěrem svědek zdůraznil, že svařenec [číslo] neobjednal, nepotřeboval ho, nepřevzal ho a ani ho neviděl. Základ pro PCS je to, co je nad zemí, základová deska je to, co je v zemi. Betonový podstavec je základová deska.

24. Jednatel žalobce [jméno] [příjmení] vypověděl, že se žalovaným žalobce spolupracoval dlouhá léta, prováděl opravy na obráběcích strojích. Zpracovával nabídky či několik nabídek, pokud se žalovanému nabídka líbila, poslali mu objednávku. Poté se práce provedly a předaly na základě předávacího protokolu, což se stvrzovalo podpisy. Žalobce vystavil fakturu a dostal zaplaceno. Toto probíhalo až do doby, než se žalovaný zbavil divize technický úsek oprav a převedlo se to na společnost [právnická osoba] Žalovaný přestal mít zájem o služby žalobce, zrušili smlouvy, které již byly uzavřené a vypověděli je. Nedostal zaplaceno za poslední práci, kterou pro žalovaného udělal. Měl podepsán i předávací protokol od [anonymizováno] [příjmení], v něm bylo jasně napsáno, že práce byla provedena dle nabídky a má právo na plnou fakturaci. Očekával proto, že i za tuto práci dostane zaplaceno. Jakmile uplynula doba splatnosti, urgoval to u [anonymizováno] [příjmení], který sdělil, že musí zjistit, kde to vázne. Z této práce odvedl i DPH, což se navýšilo o 300 tis. Kč. Po dvou měsících mu sdělili, že nedostane za tuto práci zaplaceno. Následně si měnili korespondenci. Po dvou letech takové korespondence se objednal k [anonymizováno] žalovaného a seznámil ho s celou situací. Nakonec mu ředitel řekl, že mu za to nemohou zaplatit, musí to rozhodnout soud. Žalovaný odstoupil i od dotačního programu. Žalobce se následně musel zbavit i tohoto stroje, neboť mu žalovaný sděloval, aby si ho vykopal a odvezl. Peníze, které na tento projekt vynaložil, mu od žalovaného byly zaplaceny. Nabídky zpracovával vždy na základě ústní poptávky. Nevzpomněl si, zda dostal i písemné. Kontaktoval ho [anonymizováno] [příjmení], na drobné opravy i mistři. [anonymizováno] [příjmení] mu volal před tím, než zpracoval nabídku na tzv. svařenec [číslo]. V té době měl žalobce již jeden svařenec vyrobený. Ten byl součástí dotačního projektu, tvořil součást celého stroje, tehdy ještě předán nebyl. K poptávce [anonymizováno] [příjmení] neobdržel žádné listiny, postačila mu telefonická poptávka, která zněla tak, že svařenec má být úplně stejný, jako ten, který již vyráběli. Pan [anonymizováno] nemohl vědět, kolik která součást stroje stojí, zmíněný stroj totiž dodávali v rámci dotačního programu kompletní. Jednatel žalobce se domníval, že žalovaný chce vyrobit ještě jeden soustruh, neboť původně měli dvě brusky, jednu žalobce vyboural a na jejím místě postavil stroj z dotačního programu. [příjmení] stroje měly dělat stejnou práci, co původní brusky, ale byly modernější a rychlejší. Oba sloužily k udržování profilů kol tramvají. Stroj, který byl vyráběn v rámci dotačního projektu, za něj žalobce dostal zaplaceno z Ministerstva obchodu a průmyslu, přičemž část nainvestoval žalobce, část peněz byla poskytnuta od zmíněného ministerstva. Stroj byl i nadále ve vlastnictví žalobce, umístěn v dopravních podnicích ve vozovně [anonymizováno]. Nezačalo se na něm pracovat, neboť došlo k předání divize společnosti [právnická osoba] a žalobci bylo ze strany žalovaného sděleno, aby si stroj vykopal a odvezl. Po této informaci žalobce napsal na Ministerstvo průmyslu a obchodu, zda jej může prodat, s čímž byl vysloven souhlas, následně se to žalobci podařilo prodat, a to společnosti [anonymizována dvě slova]. Ta ho později prodala [právnická osoba] [anonymizováno]. Stroj stojí na stejném místě, kde ho žalobce původně umístil a provádí se na něm údržba kolejových vozidel žalovaného. Je funkční, v majetku [právnická osoba] [anonymizováno] a slouží žalovanému. Za kolik tento stroj žalobce prodával, to již jednatel žalobce nevěděl. Na základě poptávky od pana [příjmení] zpracoval nabídku na svařenec [číslo] osobně ji přinesl [anonymizováno] [příjmení]. Bylo to ve stejný den, co tam připsal svoji poznámku. Nejspíš to bylo v jeho kanceláři. Za jak dlouho přišla objednávka, to již jednatel žalobce nevěděl. Šel si ji vyzvednout na sekretariát dopravních podniků, musel ji podepsat. Měl potvrzenou cenu na nabídce, a to 1,5 mil. Kč. Na této objednávce byla demontáž brusky a zhotovení základu, dále svařenec, celkem na 3,5 mil. Kč. Na jedné objednávce byly tři samostatné práce, divil se tomu, proč nedostal tři objednávky. Bylo mu sděleno, že je to standard, cena v součtu odpovídala. Proto následně začal pracovat na třech samostatných dílech, tyto provedl. První dílo bylo demontáž brusky. Domluvil se s panem [příjmení], aby ji viděl, následně sepsali předávací protokol. Druhá část díla se týkala základu, u toho bylo přítomno více lidí, rovněž se podepisoval předávací protokol. Kdy se předával svařenec [číslo] to již jednatel žalobce nevěděl, dodal, že to bylo uvedeno na předávacím protokolu. U toho byl přítomen pouze pan [příjmení] a on, nikdo další. K předání došlo u žalovaného, a to u stroje, co tam stavěli. Svařenec je asi 1,5 m x 2,5 m. V té době ještě nebyl předán ten původní stroj. Stále se na něm pracovalo. Svařenec měli nechat pouze položený. Jednatel žalobce měl podepsaný předávací protokol, bylo mu jedno, co se se svařencem bude dít dál. Nabídka [číslo] [rok], ta byla dle slov jednatele žalobce použita na svařenec, k tomu je předávací protokol ze dne [datum], převzal to [anonymizováno] [příjmení]. Dále byla jako nabídka i krycí list rozpočtu, šlo o nabídku na zhotovení betonového základu. K tomu se vázal předávací protokol z [datum]. Nabídka [číslo] [rok] byla akceptována na demontáž brusky. K ní se vázal předávací protokol z [datum]. I toto dílo přebral [anonymizováno] [příjmení]. Celkem je to 3,5 mil. Kč, což koresponduje s objednávkou žalovaného ze dne [datum]. Krycí list rozpočtu zpracovával subdodavatel žalobce, jednatel žalobce vzal tento krycí list a předložil žalovanému, aniž by jakkoliv navýšil cenu. Nabídka [číslo] [rok] dle jednatele žalobce byla jednou z dalších nabídek, podle níž se však nic nerealizovalo. Žádný předávací protokol podle ní nebyl vyhotoven, žádný na ni neodkazuje. Svařenec [číslo] měl z této nabídky dle vysvětlení jednatele žalobce vypadnout, tato nabídka měla být skartována. [jméno] chybu udělal jednatel žalobce, když tvořil danou nabídku. Před ní byly zpracovány již předchozí tři nabídky. Asi touto nabídkou měly být shrnuty všechny tři předchozí nabídky, zřejmě ho o to požádal [anonymizováno] [příjmení], aby to takto zhotovil. Nikdo ho neupozornil, že v nabídce [číslo] něco chybí. Nabídka, která měla vše shrnout, však nebyla ze strany žalovaného akceptována. K tomu dospěl tak, že když se mu vrátila do ruky podepsaná nabídka od svařence [číslo] tak zřejmě měly platit ty tři předchozí nabídky. Od žalovaného obdržel objednávku, věděl, že si to žalovaný objednává. Objednávka byla včetně svařence [číslo] cenu měl potvrzenou v nabídce, celkem to činilo 3,5 mil. Kč. Jednatele žalobce nezaráželo, že není jednoznačné, co se skrývá pod pojmem vybudování základu, dle jeho názoru se v tom skrývá i zhotovení svařence [číslo]. Nedokázal uvést, jak si vysvětloval větu, že skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací, kterou akceptoval v této objednávce. Po předání základu vystavil fakturu [číslo] vyúčtovaná částka mu byla zaplacena. To bylo za základ. Částku 3 mil. Kč nevyfakturoval, neboť cena odpovídala krycímu rozpočtu. Rozpočet či další listiny žalovaný po žalobci nechtěl, nedokládal ho, cenu zaplatili. Zhotovení svařence [číslo] zadal u [právnická osoba], neboť kapacitně v té době ho nezvládal zhotovit, byl vytížen prací pro své zákazníky i žalovaného. Cena byla navýšena pouze o částku 5 000 Kč. Jednatel žalobce upřesnil, že jedna část díla byla předána [datum], v předávacím protokolu datum [datum] byla jeho poznámka, že dostal zaplaceno. K dotazu, proč k vystavení faktury po podepsání předávacích protokolů došlo s měsíčním zpožděním, k tomu uvedl, že byly vystaveny po podepsání těchto předávacích protokolů. Kde předávala [právnická osoba] svařenec [číslo] k tomu jednatel žalobce sdělil, že si nevzpomíná, zda došlo k předání u žalobce nebo u žalovaného, pravděpodobně to bylo u žalovaného. Rozpočet byl přílohou faktury [číslo] zda byl jediným rozpočtem, to si jednatel žalobce nevzpomněl. Nevzpomněl si ani na to, zda zasílal žalovanému rozpočet i na 4 mil. Kč, zda mu nějaký takový rozpočet žalovaný vracel. Fakturu mu vrátili pouze jedenkrát. V účetnictví má vedené oba dva svařence, jeden v dotačním programu, druhý samostatně. Co se se svařencem [číslo] to jednatel žalobce nevěděl. Nikdo mu ho nevracel ani ho nereklamoval.

25. Ve věci samé soud I. stupně vyhlásil dne [datum] rozsudek, kterým žalobě zcela vyhověl a žalovanému uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušil zmíněný rozsudek a věc vrátil prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení. Neztotožnil se se závěry, které soud I. stupně vyvodil z provedeného dokazování, když dle jeho názoru prvoinstanční soud nevyvodil správné skutkové závěry. Nesouhlasil ani s jeho právním hodnocením vztahu účastníků, pokud mělo jít jen o samotnou dodávku svařené železné konstrukce bez další montáže, pak by se nejednalo o smlouvu o dílo a v úvahu by přicházelo posouzení jako smlouvy kupní. Odvolací soud upozornil, že lze stěží učinit závěr o tom, že předmětem sjednávaného díla mělo být cokoli jiného, než bylo v předmětné objednávce výslovně uvedeno. Ta neobsahovala žádný odkaz na konkrétní nabídky žalobce, nevyplývá z ní ani, že by její součástí měla být základová deska vymezená v nabídce [číslo] [rok], přičemž z dokazování vyplynulo, že byly předány celkem 3 nabídky, které se vzájemně překrývají, rozporné jsou i další důkazy (výpověď svědka [příjmení] a jednatele žalobce [jméno]). Rovněž ani z dopisu žalovaného z [datum] nelze mít za prokázané, že žalovaný považoval nabídku [číslo] [rok] (v celém rozsahu) za podklad pro zmíněnou objednávku. Soudu I. stupně bylo vytknuto i to, že své rozhodnutí založil na listině s neurčitým obsahem, aniž by zkoumal vůli osoby, která listinu vyhotovila. Dále byla pominuta i obsahová shodnost nabídky žalobce [číslo] [rok] a objednávky č. [rok] co do předmětu i předpokládané ceny. Soud se dostatečně nezabýval ani tím, že objednatel cenu 3 500 000 Kč nepovažoval za závaznou a pevnou, když zákon připouští, aby si účastníci sjednali způsob určení ceny (např. v návaznosti na skutečné vynaložené náklady). Nepřesvědčivý se jeví i závěr soudu o nehodnověrnosti výpovědi svědka [příjmení] Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Uložil prvoinstančnímu soudu, aby poučil žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., aby navrhl důkazy na podporu všech svých tvrzení. Žalobce by měl upřesnit, zda dodávka byla uskutečněna na základě písemné či ústní smlouvy, nese rovněž důkazní břemeno o tom, že žalovanému dodal tvrzený svařenec [číslo] když mnohé z provedených důkazů trpí malou vypovídací hodnotou či jsou zcela neurčité. Pokud z prováděných listin nebude možné seznat jednoznačnou vůli jednající osoby, bude namístě zkoumat její úmysl (§ 266 obchodního zákoníku).

26. Soud I. stupně následně provedl důkazy, které účastníci po novém poučení navrhli. Účastníci rovněž doplnili svá skutková tvrzení. Žalobce upřesnil, že tvrzenou dodávku uskutečnil na základě písemného smlouvy, k jejímuž uzavření došlo na základě jeho nabídky [číslo] [rok] a její akceptace ze strany žalovaného, jednalo se přitom o smlouvu kupní, nikoli smlouvu o dílo, jak dosud bylo mylně tvrzeno. Žalobce se zavázel zmíněnou nabídkou dodat žalovanému movitou věc (předmětný svařenec) a převést na něj vlastnické právo, žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu ve výši 1 505 000 Kč plus DPH. Protože byl stranám (vzhledem k jejich účasti v dotačním projektu) znám pojem svařenec, nebylo nutné z hlediska určitosti nabídky jej blíže specifikovat. Žalobce přitom odkázal i na text akceptačního prohlášení žalovaného na nabídce. Žalobce tuto nabídku předal žalovanému (konkrétně [anonymizováno] [příjmení]), který dopsal text o nabízené ceně a připojil podpis a razítko a předal ji jednateli žalobce ještě před podpisem předmětné objednávky žalovaného, což žalobce považuje za akceptaci své oferty, účinnost nastala okamžikem, kdy danou nabídku [anonymizováno] [příjmení] vrátil zpět jednateli žalobce (tj. [datum]), tímto dnem byla kupní smlouva uzavřena. Prokázání, že dodávka tohoto svařence byla uskutečněna, že ji žalobce žalovanému předal, žalobce dovozoval z toho, že ji nechal u [právnická osoba] [anonymizováno] vyrobit, přičemž dne [datum] ji tato společnost žalobci protokolárně předala a žalobce za ni zaplatil cenu 1 800 000 Kč (k úhradě doplatku 900 000 Kč došlo až dne [datum] zápočtem dle dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků mezi společností 3 [právnická osoba] a žalobcem). Z předávacího protokolu z [datum], který za žalovaného podepsal [anonymizováno] [příjmení], plyne, že k předání předmětu koupě došlo. Žalobce poukázal na to, že svědek [příjmení] vypověděl, že si myslel, že daný základ přebírá znovu, nebyl však schopen vysvětlit, proč by znovu tento základ přebíral, když byl řádně protokolárně předán a převzat dne [datum]. Faktické předání předmětu koupě žalobce prokazoval výpovědí jednatele žalobce p. [příjmení], přičemž zmíněného dne se kromě tzv. svařence předávaly i bourací práce dle objednávky žalovaného. Žalobce dodal, že v letech [rok] – 2013 postihla jeho areál povodeň, která zničila část obchodní dokumentace, a to včetně dokladů o přepravě svařence [číslo] dalších částí [anonymizováno], které žalobce přepravoval pomocí třetí osoby. Žalobce si již nevzpomněl, o kterou přepravní společnost se jednalo.

27. Žalovaný setrval na svých původních tvrzeních, že nebyla uzavřena žádná kupní smlouva na svařenec [číslo] tento svařenec si žalovaný u žalobce nikdy neobjednal, když jediná objednávka žalovaného se vztahuje k objednanému plnění, které se evidentně vztahuje k dotačnímu projektu, přičemž pouze tato objednávka založila smluvní vztah mezi účastníky řízení. Objednávka druhého svařence neměla pro žalovaného žádný smysl. Poukázal i na důvodovou zprávu představenstva žalovaného. Nesouhlasil ani s tím, že podepsanou nabídku [číslo] [rok] měl p. [příjmení] předat jednateli žalobce p. [příjmení] dne [datum] těsně před podpisem objednávky, neboť danou objednávku předseda představenstva žalovaného podepsal až [datum]. K prokázání, že nedošlo k předání svařence [číslo] žalovaný navrhl výslech svědků [příjmení] a [anonymizováno], kteří se téměř denně pohybovali ve vozovně [anonymizováno], kde měl být dle tvrzení žalobce složen tento svařenec, svařenec v této vozovně však nikdy nebyl.

28. Žalovaný doplnil svá skutková tvrzení ohledně úmyslu, s nímž došlo k doplnění textu na nabídce 107/ [rok], jež na danou nabídku dopsal výrobně-technický ředitel žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Úmyslem nebylo objednání svařence [číslo] pro jakýkoliv jiný soustruh, neboť žalovaný o žádném druhém soustruhu nikdy neuvažoval. Protože žalobce žalovanému nikdy nepředložil přesný technický popis soustruhu ani stavebního základu, z něhož by vyplývalo, že základ soustruhu je něco jiného než základová deska, přičemž pouze od počátku deklaroval cenu za základ 3 500 000 Kč, proto jmenovaný po předložení nabídky [číslo] [rok] pouze na danou nabídku potvrdil reálnost ceny popisovaného plnění (že je tato cena v místě a čase obvyklá). Uvažovaným strojem přitom byl vždy soustruh z dotačního projektu, žalovaný nikdy neuvažoval o tom, že by od žalobkyně či někoho jiného si nechal zhotovit jiný soustruh. Daný text nelze považovat za akceptaci nabídky, šlo o pouhé ověření ceny. U žalovaného navíc docházelo k záměně pojmů (především pojmů základ a základová deska), což vyplynulo i ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení]. Jmenovaný nebyl zřejmě tak kvalifikovaný, aby poznal, co je součástí betonového základu a co součástí stroje, za nějž žalovaný platit žalobci ničeho neměl. Dopsání daného textu nebylo činěno s úmyslem jakéhokoliv objednání nad rámec původně uvažovaného, ale mělo v podstatě potvrzovat pouze to, že celková cena 3 500 000 Kč bez DPH za montážní a demontážní práce a základ (naceněný v nabídce [číslo] [rok] na částku 3 milióny Kč) je v pořádku. Žalovaný rovněž vysvětloval i úmysl, s jakým byl psán dopis ze dne [datum], k němuž předeslal, že byl sestavený jinými lidmi, než kteří se účastnili domlouvání podmínek daného obchodního případu, přičemž měli pouze k dispozici složku se všemi nabídkami a objednávkou. Z daného dopisu je zřejmý i zmatek v pojmech základ a základová deska, betonový základ, žalovaný nevěděl, co by měl na základě sporné faktury platit a žalobce mu to nebyl schopen vysvětlit. Úmyslem žalovaného bylo sdělit žalobci, že nelze zaplatit něco, co mu dle uzavřeného smluvního vztahu nenáleží. Smluvní vztah mezi účastníky založila toliko objednávka ze dne [datum], podle níž byl základ zaplacen v částce, která byla doložena rozpočtem. Žalovaný vysvětloval i důvod, proč výrobně technický-ředitel [anonymizováno] [příjmení] opětovně přebíral stejnou část díla, tedy svařenec, který měl být již předán předávacím protokolem ze dne [datum] a následně předávacím protokolem z [datum]. Žalovaný zdůraznil, že [anonymizováno] [příjmení] nepřebíral nikdy svařenec [číslo] přičemž předávací protokol byl považován za podklad pro fakturaci ceny provedeného díla.

29. Žalobce doplnil, že jeho úmysl při uzavírání předmětných dokumentů vždy směřoval k uzavření smlouvy o dodání předmětného svařence žalovanému za cenu 1 806 000 Kč.

30. Z doprovedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný soudu předložil plánek vozovny, do něhož žalobce zakreslil místo, kam byl složen předmětný svařenec, který následně vyúčtoval žalovanému částkou 1 806 000 Kč. Z daného plánku je zřejmé, že jde o místo nedaleko ohýbačky kolejnic umístěné mimo jednotlivé haly, nedaleko haly lehké, dílny sklady a kanceláře. K označenému místu oba slyšení svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že jde o zázemí pro středisko drážní cesty, vrchní stavby, kde se mohly nacházet koleje, kontejnery, části zařízení, ohýbačka kolejnic či čela tramvají, nic jiného tam být umístěno nemohlo. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že si neumí představit, že by se tam z hlediska bezpečnosti práce něco takového, jako je svařenec vezlo, že by středisko drážní cesty to dovolilo, aby se tam cokoliv složilo. Oba svědci dále shodně vypověděli, že další základová deska se na tomto místě či na jiném místě vozovny nenacházela, přehlédnout by ji nemohli, do vozovny oba chodili pravidelně (svědek [anonymizováno] minimálně 1 x týdně, někdy i častěji, svědkyně [příjmení] rovněž asi 1 x týdně, možná 1 x za 14 dní, minimálně však 4 x či 5 x do měsíce). Žalovaný soudu předložil i fotografie celého soustruhu, který byl při rekonstrukci vozovny na [anonymizováno] v [obec] vymontován, přičemž z této fotografie je patrný i svařenec, který se nachází pod daným soustružnickým pracovištěm, kdy jde o desku, která je z boku viditelná modrou barvou. Na další fotografii je viditelný opět soustruh se zamontovaným svařencem a dále betonový základ, který se nacházel pod soustružnickým pracovištěm.

31. Svědkyně [jméno] [příjmení] dále vypověděla, že v roce [rok] přešla u žalovaného na pozici investic a správy majetku, v té době byl ředitelem [anonymizováno] [příjmení], který zpracovával podklady. Svědkyně popsala, jakým způsobem došlo k uskutečnění objednávky žalovaného. Svědkyně řešila fakturaci, kontrolovala i převzetí vybudovaného základu. V té době bylo rozhodnuto, že základ vybuduje žalobce, žalovaný toho sám schopen nebyl. [příjmení] nemuselo dojít k zadání veřejné soutěže na vybudování základu, [anonymizováno] [příjmení] usnesením rozhodl, že jej bude provádět žalobce. Dané usnesení však muselo následně schválit představenstvo žalovaného. Připravila se objednávka (tu připravovala paní [příjmení]), která byla následně schválena vedením ([anonymizováno] [příjmení]), který to však mohl schválit pouze z důvodu, že předtím připravil usnesení, jež bylo schváleno představenstvem žalovaného, čímž došlo ke schválení zmiňované maximální částky 3 500 000 Kč. Svědkyně dodala, že viděla podklad k objednávce, který byl pouze ve velmi obecné rovině, kdy se jednalo o demontáž staré brusky za cca 0,5 miliónu Kč a její odstranění z místa a dále za 3 milióny Kč vybudování betonového základu pod soustruh. Do objednávky bylo dopsáno, že skutečné práce budou fakturovány na základě projektové dokumentace a oceněného rozpočtu provedených pracích (výkazu výměr). Součet 3,5 miliónu Kč však nezakládal přesně fakturaci, šlo o předpokládanou částku, fakturováno mělo být až na základě skutečnosti. Svědkyně jako vedoucí investic schvalovala fakturaci. Z tohoto důvodu chtěla po žalobci projektovou dokumentaci a rozpočet, požadovala to již od srpna roku [rok], kdy se to začalo vybudovávat, neboť v té době existovala pouze objednávka. Požadované obdržela od žalobce asi až v listopadu roku [rok], kdy byl betonový základ v podstatě hotový. V mezidobí byla žalobcem opakovaně ujišťována, že se to zpracovává. V listopadu roku [rok] jí přišel e-mailem od [anonymizováno] [příjmení] rozpočet, který připravila [právnická osoba], tato společnost ho následně zaslala žalobci a ten poté žalovanému. Daný rozpočet byl vystaven na částku 4 milióny Kč. Protože žalovaný objevil nesrovnalosti v daném rozpočtu, oslovil stavebního inženýra [anonymizována dvě slova] k posouzení předloženého rozpočtu. Jmenovaný následně předražení potvrdil o částku cca 1,7 miliónu Kč, což žalovaný žalobci sdělil. Posléze žalobce přinesl nový rozpočet, svědkyně si již nevybavila, po jaké době to bylo, zda po týdnu či 14 dnech, avšak bylo to před samotnou fakturací, která pravděpodobně okamžitě následovala. Nový rozpočet byl již na cenu 1,4 milióny Kč za vybudovaný základ. Svědkyně dále popsala, jakým způsobem došlo k předání objednaného soustruhu, kdo byl přítomen. K převzetí objednaných prací z dotačního projektu došlo v [anonymizováno] ulici v [obec], v tehdejší kanceláři [anonymizováno] [příjmení], přítomní pan [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], pan [příjmení], možná i pan [jméno] podepisovali zápis, přičemž šlo pouze o formální převzetí, budovaný základ viděli a zkontrolovali účastníci předtím ve vozovně na [anonymizováno]. K předávanému základu nebyla žádná výhrada. Podle svědkyně samotné převzetí proběhlo pouze tímto jedním aktem v [anonymizováno] ulici, nebyla zpravena o tom, že by se kromě tohoto betonového základu u žalobce objednávalo něco dalšího. Svědkyně nechápala, jak by se objednávka [číslo] [rok] bez vedení společnosti mohla dostat k fakturaci, neboť obsahuje částku na rámec limitů a zadání takové objednávky by musela předcházet veřejná soutěž. Upozornila, že při objednávce nad 1 milion Kč by taková objednávka musela projít investičním plánem, schválena představenstvem a musela by o ni být informována, o takové objednávce však neví. V té době činil limit cca půl miliónu Kč. [příjmení] se k tomu dokládat i poptávky. Vyjádřila se i k tomu, že nebylo běžné, aby pan [příjmení] sám podepisoval předávací protokoly, takový postup však vyloučit nelze. Nedávalo jí smysl, že by základ přebíralo více lidí a následně by svařenec přebíral pouze jeden člověk. Dle názoru svědkyně rukou připsaná poznámka [anonymizováno] [příjmení] do nabídky [číslo] je bezpředmětná, neboť není rozhodné, zda je cena obvyklá či nikoliv. Následně by fakturu, kterou by došlo k vyúčtování takto vysoké částky, nemohla dát k proplacení, musela by informovat vedení společnosti o její existenci a poté ji případně zamítnout. Svědkyně potvrdila, že nabídku [číslo] [rok] viděla, šlo a nabídku na demontáž brusky. Nabídku [číslo] [rok] viděla rovněž, avšak až jako součást fakturace, přičemž daná faktura byla zamítnuta. Svědkyně potvrdila, že svařenec byl součástí stroje, který měl v rámci dotačního projektu zhotovit na svůj náklad žalobce, od žalobce si žalovaný žádný svařenec neobjednal. Šlo o prototyp stroje, nedávalo by smysl si objednávat součást takového stroje. Žalovaný přitom neuvažoval, že by koupil druhý soustruh, objednávka samostatného svařence tedy nedávala smysl. [příjmení] svařenec svědkyně neviděla a dodala, že pokud není součástí stroje, nelze svařenec o váze 6,5 tun přehlédnout. I tato svědkyně uvedla, že žalobcem označené místo umístění svařence [číslo] ve vozovně [anonymizováno] je zázemí pro středisko drážní cesty, vrchní stavba, kde se mohly nacházet koleje, kontejnery, části zařízení, ohýbačka kolejnic, nic dalšího tam být nemohlo, neboť dané středisko by to ani nedovolilo. Svědkyně dodala, že se podílela v určitých částech na dopisu ze dne [datum], k němuž dávala podklady tehdejší právní zástupkyni žalovaného [příjmení] [příjmení]. Daný dopis podepsala jako vyřizující, dopis četla, avšak ho nepřipomínkovala. Ohledně sporné faktury na částku 1 806 000 Kč svědkyně doplnila, že se k ní dostala přes účetní systém, následně pak volala [anonymizováno] [příjmení], protože další podklady k tomu nebyly, byla tato faktura zamítnuta. [anonymizováno] [příjmení] jí nedokázal vysvětlit, proč daná faktura přišla. Informovala o tom i vedení společnosti. Ohledně této faktury jednala napřímo i s jednatelem žalobce panem [příjmení], který se dožadoval zaplacení, nezmínil se však, že se jedná o jakýsi svařenec [číslo]. Z tohoto důvodu se svědkyně domnívala, že jde o dvojí plnění. Jednatel žalobce nikdy žalovanému nedoložil další podklady k vyfakturované částce 1 806 000 Kč. Svědkyně nikdy nebyla přítomna jednání ohledně svařence mezi [anonymizováno] [příjmení] a žalobcem, neměla povědomí o tom, že by takové jednání probíhalo.

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] dále vyplynulo, že byl odpovědný za odbornou stránku projektu týkajícího se soustružnického pracoviště na soustružení tramvají, v rámci tohoto dotačního projektu měl být vytvořen jeden soustruh. Nevěděl o tom, že by žalobce pro žalovaného měl vyrobit jiný soustruh či část soustruhu. Svědek je i v současné době zaměstnancem žalovaného. Potvrdil, že byl přítomen předání vybudovaného základu podúrovňového soustružnického pracoviště, nikoliv však celého soustruhu. Šlo o železobetonovou konstrukci, na níž se stroj měl umístit. Ani [anonymizováno] [příjmení] se mu nezmínil, že by chtěl objednat další svařenec. Taková objednávka by nedávala smysl, zvlášť za situace, kdy by se objednávala část stroje, který se teprve vyvíjí. I tento svědek upozornil na finanční limit pro objednávku, nad daný limit nemohou odborní ředitelé sami schválit objednávky. Objednávky jsou přitom u žalovaného v gesci investic, veškeré náklady musí být plánovány. [příjmení] podúrovňového soustružnického centra je v současnosti [právnická osoba] [anonymizováno], která ho užívá, svědek ho viděl v provozu. V počáteční fázi byly problémy s provozem tohoto soustruhu, vypadávaly pohony, byly problémy s přejezdy, praskaly uložené otočné hroty apod., některé problémy trvají dodnes. Dle svědka šlo o nevhodnou konstrukci stroje. Svědek potvrdil, že vypracoval podklad pro popis stavu technologie, upozorňoval na závažné nedostatky, závěrečnou zprávu zpracovával osobně. Do [datum] svědek pracoval u žalovaného na pozici vedoucího technické kontroly, poté na pozici vedoucího střediska. Svědek byl přítomen i u předání základu, které proběhlo v [anonymizováno] ulici v [obec], přičemž předávaný základ neměl vady a nedodělky. Dle svědka tento základ znovu předáván nebyl. Základovou desku samostatnou neviděl jinak, než ustavenou do základu. Svědek po nahlédnutí do nabídky [číslo] [rok] a protokolu o předání tzv. svařence ze dne [datum] uvedl, že tyto listiny vidí poprvé, nechápal je, dle jeho názoru měly být předmětem dotačního titulu. Ani [anonymizováno] [příjmení] se nezmiňoval o takových skutečnostech, žalovaný o jiném soustruhu neuvažoval, chtěl vždy jen jeden soustruh, nedávalo by smysl, aby chtěl další stejný soustruh, který se teprve vyvíjí. Svědek shodně jako svědkyně [příjmení] uvedl, že další základová deska na místě, které je označeno v plánku, stejně jako na jiném místě vozovny [anonymizováno], nikdy neležela, do vozovky chodil minimálně 1x týdně, někdy častěji. Svařenec o váze 6 500 kg by přehlédnout nemohl. Nebyly zde uloženy ani složené části, z nichž by se následně budoval soustruh. Na označeném místě byly v té době umístěné kontejnery na šrot, náhradní díly větších rozměrů, čela tramvají, tento prostor obhospodařovalo středisko žalovaného, jež je součástí drážní cesty (svědek jej nazval vrchní stavbou), které by nikomu neumožnili, aby tam cokoli skladovali.

33. V řízení byl dále vyslechnut bývalý jednatel žalobce [jméno] [jméno], který pouze uvedl, že podúrovňové soustružnické centrum vyráběli pro žalovaného, smluvní záležitosti však řešil jednatel pan [příjmení], on sám se podílel toliko na technických záležitostech, což odůvodnil tím, že je technikem. Nebyl přítomen u podpisu smluv či jiných dokumentů. Dle jeho názoru kromě zmíněného podúrovňového soustružnického pracoviště pro žalovaného žalobce nic nevyráběl. Pro tento soustruh žalobce vyráběl svařenec (svařenec byl součástí stroje), u jeho předání byl bývalý jednatel žalobce přítomen. U předání svařence přítomen nebyl, nevěděl, zda žalobce žalovanému předával vedle soustružnického centra se svařencem ještě další samostatný další svařenec, stejně tak, zda [právnická osoba] vyráběla pro žalobce jiný totožný svařenec. Kolik svařenců si žalovaný u žalobce objednal, to svědek také nevěděl, neboť takové záležitosti řešil pan [příjmení], [anonymizováno] [jméno] se staral o výrobu.

34. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka] vyplynulo, že je jednatelem a spolumajitelem [právnická osoba] [anonymizováno], a dále společnosti 3 [právnická osoba] K účastníkům řízení vztah nemá, pouze s nimi spolupracoval. Pro žalobce společnosti, v níž figuruje, zhotovovali několik zakázek. Co se týká projektu na podúrovňové soustružnické centrum, zde [právnická osoba] s.r.o prováděla kompletní konstrukční práce a částečně i výrobu, a to pro žalobce, kdy šlo o spolupráci na projektu na vývoj nových věcí, šlo asi o základovou desku. Jmenovaná společnost nedostala zaplaceno, nakonec k zaplacení došlo. Svědek potvrdil, že [právnická osoba] [anonymizováno] vyráběla svařenec, který předala žalobci, okolnosti předání si nevybavil. Tento svařenec následně umístili do žalující společnosti. Podle jeho názoru se tato deska mohla namontovat pod soustruh, protože takovou desku viděl, avšak na 100 % nemohl potvrdit, že jde o totožnou desku. Do vozovny na [anonymizováno] však ji nepřeváželi. Soustruh se posléze zprovoznil, provozovala ho [právnická osoba] [anonymizováno], společnost [anonymizována dvě slova] soustruh servisovala. Po krátkou dobu byl tento soustruh i vlastnictvím společnosti [anonymizována dvě slova], neboť ho odkoupil od žalobce. V té době šlo o nefunkční soustruh, který společnost [anonymizována dvě slova] dodělávala. Následně ho po provedení úprav odprodali [právnická osoba] [anonymizováno]. Zda byl svařenec, který [právnická osoba] [anonymizováno] zhotovovala, součástí dotačního projektu, to svědek nevěděl. Na svařenec zpracovávali i projektovou dokumentaci, podle této projektové dokumentace by daný svařenec dokázal vyrobit i někdo jiný. Výroba svařence trvá dva až tři měsíce.

35. Žalobce soudu dále předložil i zprávu auditora vypracovanou v březnu roku 2013, z níž je patrné, že byla vypracována [právnická osoba] [obec] spol. s r.o. dne [datum]. Auditor ověřil finanční vypořádání účelové podpory na projektu podúrovňové soustružnické centrum u příjemce dotace (žalobce), přičemž v roce [rok] jsou celkově uznatelné náklady projektu 7 367 200 Kč v souladu s českými účetními předpisy a v souladu s uzavřenou smlouvou. Dále ze zprávy téhož auditora za rok vypracované [datum] vyplývá, že za rok 2013 výše celkově uznatelných nákladů na řešení projektu 949 000 Kč je v souladu s českými účetními předpisy a uzavřenou smlouvou. Další zpráva auditora se týkala spolupříjemce dotace [právnická osoba] s.r.o., přičemž byla vypracována stejnou společností dne [datum] a dle auditora je čerpání a finanční vypořádání účelové podpory v roce 2013 v souladu s českými účetními předpisy a uzavřenou smlouvou. Ke stejnému závěru došel shodný auditor ve své zprávě ze dne [datum] i za období realizace projektu v roce [rok] u téže [právnická osoba] s.r.o. Žalobce s [právnická osoba] uzavřel dne [datum] dohodu o ukončení platnosti smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu (zmíněná dohoda). Žalobce uzavřel s ČR – organizační složka státu Ministerstvo průmyslu a obchodu smlouvu o poskytnutí účelové podpory a řešení programového projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace, dalšími účastníky projektu byly označeny [právnická osoba] s.r.o., žalovaný a dále [anonymizována dvě slova] v [obec], [anonymizováno] strojní (smlouva č. [anonymizováno] [spisová značka]). Na hlavičkovém papíře žalobce byla dne [datum] uzavřena dohoda mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. ohledně souhlasu s úhradou částky 900 000 Kč na doklad č. [rok], který byl splatný dne [datum], a to v tom směru, že dojde k úhradě poté, co obdrží žalobce úhradu od žalovaného (zmíněný dokument). Žalobce dále dne [datum] uzavřel se společností 3 [právnická osoba] dohodu o vzájemném započtení pohledávek a závazků, a to na částku 900 000 Kč, vyplývající z faktury č. [rok] oproti faktuře [číslo] která byla splatná dne [datum] a zněla na částku 2 429 680 Kč, z níž byla již zaplacena částka 1 529 680 Kč. Započtením se rušily pohledávky v rozsahu 900 000 Kč (dohoda o vzájemném započtení pohledávek a závazků z uvedeného dne). Z faktury [číslo] je patrné, že byla vyhotovena dne [datum] a splatná dne [datum], přičemž došlo k vyúčtování částky 34 320 Kč za technické posouzení soustruhu na obrábění nákolku tramvají. K vyúčtování došlo na základě objednávky ze dne [datum], kterou vyhotovil žalovaný (označená faktura a objednávka/HS č. 2011). Společnost 3 [právnická osoba] a [právnická osoba] uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, na jejímž základě prodávající společnost 3 [právnická osoba] převedla na kupující společnost [právnická osoba] podúrovňové soustružnické pracoviště. Kupní cena byla sjednána ve výši 5 000 000 Kč (označená kupní smlouva včetně přílohy [číslo] plán pravidelné údržby a přílohy [číslo] – ceník servisních prací). Představenstvo žalovaného vzalo na vědomí vybudování základu pro podúrovňové soustružnické pracoviště na základě schváleného usnesení [číslo] ve věci přihlášky do resortního programu typ 2011, přičemž schválilo zadání zakázky na přímo firmě, která bude realizovat výrobu stroje, tedy žalobci a uložilo generálnímu [anonymizováno] žalovaného realizovat zbudování základu dle varianty č. II důvodové zprávy (návrh na usnesení a část schváleného usnesení ze dne [datum]). Žalovaný soudu předložil i ze svého systému zapracovaný požadavek na objednávku [číslo] z níž je patrné, že byla založena dne [datum] a týkala se vybudování základu – soustruh s datem dodání [datum], kdy předpokládané náklady činily za demontážní, bourací a zemní práce částku 0,5 miliónu Kč bez DPH a vybudování základu částku 3 milióny Kč bez DPH, přičemž skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací. V poznámce pak bylo doplněno, že došlo ke schválení představenstvem žalovaného dne [datum] usnesením [číslo] přičemž objednávku si osobně vyzvedne pan [příjmení] v sekretariátu výrobně-technického ředitele. Předpokládaná cena činila 3 500 000 Kč. Z dalších printscreenů obrazovky je pak zřejmé, že k založení tohoto požadavku na objednávku došlo dne [datum] ve 12:49 hodin. Na demolici stávajícího základu starého soustruhu a vybudování nového základu podúrovňového soustružnického centra byla zpracována společností [právnická osoba] technická zpráva (část dokumentace stavební projekt) s datem 09/ [rok], která obsahuje i stavebně-technické řešení, přípravné práce a bourání, dále odstranění sutě a ostatního materiálu, zemní práce, základové konstrukce, hydroizolace spodní stavby, přičemž ve sklepě [číslo] – základová deska je obsažen nátěr průmyslové podlahy, vyrovnávací stěrka, penetrace, nosná deska tloušťky 200 až 700 mm, 1 x asfaltový modifikovaný pás typu S, penetrační nátěr, podkladní beton dle projektu statiky a únosná zemina. Dále stejná společnost vypracovala ve shodném období i výkresovou část na shodnou stavbu a technickou zprávu – stavebně konstrukční část dokumentace. [anonymizována dvě slova] fakturou ze dne [datum] vyúčtoval žalobci částku 34 000 Kč za výkon inženýrské činnosti, splatnou dne [datum] (faktura [číslo]). Z podacího deníku, který byl veden od [datum], vyplývá, že dne [datum] objednávka žalující společnosti byla předána do sekretariátu a dne [datum] došlo k podpisu této objednávky předsedou představenstva žalovaného. Žalobce soudu dále předložil i fotografie, z nichž je patrné, že se jedná pravděpodobně o kancelářské prostory, které byly zasaženy živelnou pohromou, kdy na zemi jsou patrné stopy bahna, voda dosahovala úrovně téměř jednoho metru, zasažena byla i dokumentace v listinné podobě, kde je z popsaného regálu patrno, že se měla týkat„ obrázečku, vyvrtávačky, stoly + jiné“. Další závěry z těchto listinných důkazů nelze bez dalšího učinit. Soudu byl předložen i další krycí list rozpočtu, který vyhotovila společnost [právnická osoba] dne [datum], přičemž celkové náklady činily bez DPH částku 3 496 247,64 Kč. Součástí byla i rekapitulace rozpočtu, z níž je patrné, že cena celkem činila částku 3 207 568,64 Kč. Rekapitulace rozpočtu byla doplněna i rozpočtem na stavbu„ [ulice] podniky základ [anonymizováno], v němž jsou rukou dopsány odpočty částek, na konci rozpočtu je celkem mínus 1 746 700 Kč. Další krycí list rozpočtu, který vypracovala stejná [právnická osoba], je ze dne [datum] celkové náklady činily bez DPH částku 3 381 738,06 Kč. Z rekapitulace rozpočtu je patrná cena celkem 3 102 511,98 Kč, k čemuž je doplněn opět rozpočet rukou psanými poznámkami.

36. Žalobce soudu předložil i rozhodnutí jediného akcionáře společnosti [právnická osoba] odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce člena představenstva společnosti. Soud zamítl návrh na provedení tohoto důkazu, neboť neshledal souvislost s prokazováním rozhodných skutečností v posuzované věci. Stejně tak soud zamítl i návrh žalobce na místní šetření ve vozovně [anonymizováno], neboť probíhá v daném objektu rekonstrukce a provedení místního šetření tak není reálně možné. Dle názoru soudu jde o nadbytečné důkazy, když podstatný skutkový stav byl dostatečně zjištěn provedenými důkazy.

37. Podle § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

38. Podle § 409 odst. 1, 2 obchodního zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.

39. Podle § 410 odst. 1, 2 obchodního zákoníku smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se považuje za kupní smlouvu, ledaže strana, které má být zboží dodáno, se zavázala předat druhé straně podstatnou část věcí, jichž je zapotřebí k výrobě zboží. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část závazku strany, která má zboží dodat, spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany zahrnuje montáž zboží.

40. Podle § 411 obchodního zákoníku prodávající je povinen kupujícímu dodat zboží, předat doklady, které se ke zboží vztahují, a umožnit kupujícímu nabýt vlastnického práva ke zboží v souladu se smlouvou a tímto zákonem.

41. Podle § 416 obchodního zákoníku není-li doba dodání zboží smluvena, je prodávající povinen bez vyzvání kupujícího dodat zboží ve lhůtě přiměřené s přihlédnutím k povaze zboží a k místu dodání.

42. Podle § 443 odst. 1 obchodního zákoníku kupující nabývá vlastnického práva ke zboží, jakmile je mu dodané zboží předáno.

43. Podle § 266 odst. 1 až 4 obchodního zákoníku projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila.

44. Soud po provedení dodatečných důkazů znovu zhodnotil všechny provedené důkazy, přičemž postupoval v souladu s pravidly zakotvenými v ust. § 132 o.s.ř. Opětovně zhodnotil jak důkazy, které byly provedeny před zrušením jeho rozsudku odvolacím soudem, tak i důkazy provedené po vrácení věci, přičemž všechny důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k novému závěru, že nárok žalobce není dán.

45. Žalobcem tvrzený vztah mezi účastníky soud právně nově posuzoval podle ustanovení § 409 a násl. obchodního zákoníku, jež podléhá režimu tohoto zákona v souladu s ustanovením § 261 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy s přihlédnutím k výše citovanému ust. § 410 obchodního zákoníku se nemohlo jednat o smlouvu o dílo, ale případně o kupní smlouvu, neboť z tvrzení žalobce vyplývá, že svařenec pro žalovaného bez další montáže za pomoci svého subdodavatele pouze vyrobil a žalovanému v jeho provozovně předal. V daném případě bylo na žalobci, aby prokázal, že účastníci uzavřeli jím tvrzenou písemnou smlouvu, na jejímž základě vyrobil (v subdodávce pro něho vyrobila [právnická osoba] [anonymizováno]) a předal žalovanému základovou desku pod podúrovňové soustružnické centrum (tzv. svařenec [číslo]). Stěžejní otázkou pro dané řízení tedy bylo to, zda žalobce na základě dohody stran skutečně vyrobil a předal žalovanému zmíněný svařenec [číslo] který nebyl součástí dotačního projektu, jehož objednávku i předání žalovaný od počátku sporoval.

46. Soud se v rámci provedeného dokazování podrobně zabýval i okolnostmi týkajícími se projektu na podúrovňové soustružnické centrum, když bylo nutné zjistit, zda žalobcem předávaný svařenec netvořil součást zmíněného projektu a tudíž mu nevzniklo právo na jeho účtování, neboť se k jeho zhotovení včetně celého soustružnického centra zavázal právě žalobce, jak mj. namítal žalovaný, že jde o dvojí plnění za jednu věc. Oba účastníci řízení, stejně tak [anonymizována dvě slova] v [obec] a společnost [právnická osoba] se zúčastnili daného projektu, jako řešitel byl mj. uveden i [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tehdejší zaměstnanec žalovaného, což vyplývá především ze žádosti o poskytnutí účelové podpory programového projektu výzkumu a vývoje na rok 2011. Tato otázka nebyla ani mezi účastníky řízení sporná. Úkolem žalovaného bylo mj. připravit místo pro zhotovovaný stroj. [obec], kam měl být umístěn, se nacházelo ve vozovně žalovaného na [anonymizováno], kde stála stará bruska. Žalovaný se proto obrátil na žalobce, aby mu zpracoval nabídku na demontáž brusky tramvajové nákolky včetně montáže soustružnického centra [anonymizováno] a zhotovení kotevního materiálu.

47. Žalobce vypracoval nabídku [číslo] [rok], jež byla datována dnem [datum]. Dále žalobce vypracoval nabídku [číslo] [rok] na výrobu základové desky pod podúrovňové soustružnické centrum [anonymizováno] 1 (svařenec). Další nabídka byla ve formě krycího rozpočtu, jež zpracovala [právnická osoba] dne [datum] na základ [anonymizováno] v částce 1 494 731,17 Kč bez DPH. Žalobce rovněž zpracoval i nabídku [číslo] [rok], jež byla datována dnem [datum]. Všechny nabídky byly žalovanému žalobcem předloženy, kdy tehdejší výrobně-technický ředitel žalovaného nejprve poptal jednatele žalobce, ten následně vyhotovil nabídku a v písemné podobě předal jmenovanému [anonymizováno] [příjmení], což ostatně nebylo v řízení sporným a bylo prokázáno jak jednotlivými nabídkami, tak výslechem jednatele žalobce [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a následnou korespondencí účastníků řízení. V rámcovém rozsahu prací nabídky [číslo] [rok] byly uvedeny demontážní práce, bourací a zemní práce, vlastní základ, ustanovení nového stroje (montážní práce), přičemž cena montážních a demontážních prací měla činit 500 tis. Kč + DPH a cena základu 3 mil. Kč + DPH. Poslední zmíněná nabídka tedy zahrnovala i některé práce, které byly již obsaženy v předchozích nabídkách. Vše pak vyvrcholilo objednávkou žalovaného ze dne [datum], v níž uvedl, že objednává vybudování základů pod podúrovňové soustružnické pracoviště za cenu 3,5 mil. Kč, když dodal, že předpokládané náklady demontážních a bouracích prací činí 0,5 mil. Kč bez DPH a vybudování základu 3 mil. Kč bez DPH. Byl doplněn i dovětek, že skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací. Tato objednávka byla následně potvrzena i ze strany žalobce.

48. Jak již zdejší soud konstatoval v odůvodnění zrušeného rozsudku, je s podivem, jakou praxi mezi sebou účastníci řízení zavedli, jakým způsobem přistupovali ke sjednávání jednotlivých kontraktů. Není jasné, proč byly zpracovávány jednotlivé nabídky, v nichž byly dokonce opakovaně uvedeny shodné části díla, a to zvlášť za situace, kdy šlo o nemalé náklady. U obou společností se přitom předpokládá vyšší profesionalita (a to včetně osob, které jsou za ně oprávněny jednat). V daném případě bylo nutné pro významnou chybovost hodnotit provedené důkazy hlavně ve svém souhrnu a učinit nejpravděpodobnější závěr o skutkovém stavu. Nelze nezmínit, že jak při závěru, že došlo k platnému sjednání kupní smlouvy i k předání předmětu koupě, tak i při opačném závěru se soud musel vypořádat s důkazy, které takovému závěru nenasvědčovaly. V objednávce žalovaného ze dne [datum] sice nebyl odkaz na jednotlivé nabídky, pouze přepsány částky, jež odpovídaly jak nabídce [číslo] [rok], tak i nabídce [číslo] [rok], která měla předcházet nabídce [číslo] [rok]. Další část týkající se betonového základu byla obsažena v krycím listu rozpočtu, která byla dle výpovědi jednatele žalobce rovněž nabídkou, jíž předal žalovanému. Otázkou zůstává proč v objednávce ze dne [datum] je částka za vybudování základu uvedena ve výši 3 mil. Kč, přičemž v krycím listu rozpočtu je částka 1 494 731,17 Kč. Z výpovědi jednatele společnosti jednatele vyplynulo, že po zhotovení základu [anonymizováno] pod položkou betonový základ měl rovněž i výrobu základové desky (druhého svařence), což by víceméně korespondovalo s částkami 1 494 731,17 Kč z krycího listu rozpočtu a částky 1 505 000 Kč + DPH z nabídky [číslo] [rok] (celkem 2 999 731,17 Kč). Z dodatečně provedených důkazů, především z výslechu svědkyně [příjmení] i z původně žalovanému předaného krycího listu rozpočtu však vyplynulo, že před samotnou objednávkou nebyly ze strany žalobce předloženy téměř žádné listiny (projektové dokumentace, oceněný rozpočet – výkaz výměr apod.), podklad byl ve velmi obecné rovině, proto došlo k vystavení objednávky ze strany žalovaného s předpokládanou výší ceny a s dovětkem, že bude účtováno na základě skutečnosti a doložených nákladů. Ona sama opakovaně dané listiny u jednatele žalobce ([příjmení]) urgovala. Posléze obdržela rozpočet, který byl vystaven na částku cca 4 miliony Kč, u něhož však zjistili nesrovnalosti, proto oslovili [anonymizována dvě slova] k jeho posouzení. Ten potvrdil předražení o cca 1,7 milionu Kč. Z tohoto důvodu jednatel žalobce po dalších jednáních předložil nový rozpočet (zde již figurovala za vybudovaný základ částka 1,4 milionu Kč), který byl podkladem pro fakturaci a faktury (vyjma sporné faktury, jež je předmětem tohoto sporu) žalovaný žalobci uhradil. Při hodnocení těchto doprovedených důkazů ve vzájemné souvislosti s výše konkretizovanými nabídkami žalobce a objednávkou žalovaného soud vyhodnotil, že podkladem pro objednávku žalovaného byla nabídka [číslo] [rok], která se v podstatě plně promítla do objednávky č. [rok]. Tato nabídka byla zpřesněna předešlou nabídkou [číslo] [rok], která obsahovala pouze nabídkovou cenu za demontáž brusky (demontážní a montážní práce). V nabídce [číslo] [rok] byla uvedena cenou 498 600 Kč bez DPH, v nabídce [číslo] [rok] cenou 500 000 Kč bez DPH. Je sice s podivem, že žalobce neuvedl v obou těchto nabídkách totožnou cenu (lišila se o částku 1 400 Kč), avšak po provedeném dokazování lze konstatovat, že nejen žalobce se obdobných chyb dopustil častěji. Protože nabídka 104/ [rok] následovala po nabídce [číslo] [rok], jež byla datována dnem [datum], platnou zůstala novější nabídka [číslo] [rok] z [datum], přičemž, pokud žalobce vyúčtoval cenu o 1 400 Kč nižší, pak to lze odůvodnit dovětkem objednávky žalovaného ohledně účtování skutečných nákladů. Co se týká nabídky [číslo] [rok], která měla být vystavena dne [datum] za účelem výroby základové desky pod podúrovňové soustružnické centrum [anonymizováno] 1, ta akceptována ze strany žalovaného nebyla, netvořila součást již zmíněné objednávky žalovaného. Soud nepřesvědčil jednatel žalobce p. [příjmení], když vypověděl, že nabídka [číslo] [rok], kterou vyhotovoval, byla jednou z dalších nabídek, podle níž se nic nerealizovalo, přičemž svařenec [číslo] z ní měl jeho chybou vypadnout (měl být součástí této nabídky), mělo dojít ke shrnutí předchozích 3 nabídek, mezi něž řadil i krycí list rozpočtu ze dne [datum] na částku 1 494 731,17 Kč bez DPH. Logičtěji se v kontextu všech doprovedených důkazů v souvislosti s původně provedenými důkazy jeví závěr o tom, že původní cena byla nadsazena, ze strany žalovaného po konzultaci s [anonymizována dvě slova] sporována a došlo tak ze strany žalobce k její úpravě o ceny cca 1,7 milionu Kč, na což následovala snaha o dorovnání ceny prostřednictvím tzv. svařence [číslo]. Nelze v této souvislosti přehlédnout ani to, že jak svědkyně [příjmení], tak svědek [příjmení], vypověděli, že žalovaný žádný další svařenec, který tvořil součást vyráběného prototypu nového soustruhu, neobjednal, když bez dalšího by taková část byla pro žalovaného zcela bez významu, taktéž takový svařenec, který měl vážit 6,5 tun nikdy ve vozovně na [anonymizováno], kam často docházeli, neviděli.

49. Účastníci v řízení učinili nesporným, že základem se rozumí betonový základ (stavební dílo, jež není součástí stroje a nachází se pod základním rámem, který tvoří součást stroje), základem stroje se rozuměl základní rám, fixovaný kotevními šrouby do předem zhotoveného betonového základu. Nad tímto rámem je umístěna základová deska, pístnice čtyř přišroubovaných hydraulických válců jsou připevněny k rámu. Svařencem se rozumí základová deska, která tvoří součást stroje. Z daného by pak vyplývalo, že součástí budování základu by nemělo být vyrobení základové desky (svařence). Protože, jak již bylo vyjádřeno výše, bylo nutné zkoumat jednotlivé listiny zejména v jejich vzájemné souvislosti, soud se zabýval rovněž i jednotlivými předávacími protokoly, hlavně v souvislosti s tím, co skutečně bylo provedeno a předáno. Soudu byly předloženy celkem tři předávací protokoly, jeden ze dne 30. 10 [rok], dva ze dne [datum]. Je zvláštní, že pouze u předávacího protokolu ze dne [datum] figurují podpisy obou jednatelů žalobce, dále tři podpisy pracovníků žalovaného, další dva předávací protokoly podepsali pouze jednatel žalobce [jméno] [příjmení] a tehdejší výrobně-technický ředitel žalovaného [příjmení] [příjmení], jak sám soudu potvrdil při svém výslechu. Za obě smluvní strany byli podepsáni zástupci, kteří byli oprávněni za žalobce i žalovaného jednat. Předávací protokol ze dne [datum] se týkal vybudování základů podúrovňového soustružnického pracoviště, v něm nebyl zmíněn žádný odkaz na nabídky či objednávky. Žalovaný prohlásil, že přejímá dokončené dílo, jež bylo provedeno bez závad. Jinak tomu bylo u předávacích protokolů ze dne [datum], kde v prvním případě bylo uvedeno, že téhož dne proběhla přejímka základové desky dle nabídky [číslo] dle objednávky ze dne [datum], přičemž práce byly provedeny v plném rozsahu a vzniklo tak právo na fakturaci. Ve druhém předávacím protokolu bylo uvedeno, že dne [datum] byly ukončeny práce dle nabídky 81/ [rok] a dle objednávky ze dne [datum]. I tyto práce byly provedeny v plném rozsahu a vzniklo právo na fakturaci. Je rovněž zarážející, že tento předávací protokol byl datován dnem [datum], když se prohlašovalo, že teprve následujícího dne byly ukončeny práce dle zmíněné nabídky. Podobných chyb se v předložených listinách nacházelo více, nebylo možné uzavřít, zda byly neúmyslné či úmyslné. Nicméně dohodnutá cena za práce, které byly součástí předávacího protokolu v návaznosti na nabídku [číslo] [rok] byla řádně po fakturaci zaplacena, což nebylo mezi účastníky sporným. Nezaplaceny zůstaly toliko práce, které byly předány na základě předávacího protokolu ze dne [datum] dle nabídky [číslo] [rok] Tyto listiny je však nutné hodnotit v souvislosti s tím, co vypověděli jednotliví svědci a jednatelé žalobce.

50. Soud se s ohledem na nově doplněné dokazování nejprve zabýval tím, zda se žalobci podařilo unést své důkazní břemeno a prokázat předání tohoto druhého svařence žalovanému, k němuž mělo dojít dne [datum] ve vozovně [anonymizováno] toliko za účasti jeho jednatele p. [příjmení] a zaměstnance žalovaného [příjmení] [příjmení]. Šlo přitom o železobetonový svařenec o váze 6 500 kg, který rozhodně nebyl zanedbatelných rozměrů. Jeho předání žalobce prokazoval toliko předávacím protokolem ze zmíněného dne a výslechem svého jednatele [příjmení]. Umístění tohoto svařence žalobce zakreslil do plánku vozovny, jenž předložil žalovaný. Jednatel žalobce p. [příjmení] si však při svém výslechu nevzpomněl na žádné další okolnosti předání (např. jak se tento svařenec k žalovanému přepravil), toliko uvedl, že přítomen byl pouze on a [anonymizováno] [příjmení], předmětný svařenec se nacházel nedaleko zhotovovaného soustružnického pracoviště, jež ještě nebylo dokončeno a předáno žalovanému. Žalobce v další fázi řízení (po zrušení prvního rozsudku) uvedl, že díky povodni přišel o některé listiny z obchodních případů, mezi nimiž byly i doklady ohledně přepravy předmětného svařence, kdo přepravu prováděl, si již nevzpomíná. Nelze pominout, že se muselo jednat o nadměrný náklad, jehož přepravou se zabývá pouze menší část přepravců. Je proto zvláštní, že si ani dodatečně žalobce nevzpomněl, kdo tuto přepravu pro něho prováděl. Lze přitom předpokládat, že firmy využívají poměrně ustálený okruh přepravců, s nimiž spolupracují. Ze strany žalovaného byly nově navrženy výslechy svědků p. [příjmení] a pí. [příjmení]. Z těchto výslechů naopak jednoznačně vyplynulo, že ve vozovně na [anonymizováno] se nikdy nenacházel tzv. svařenec [číslo] přičemž daní svědci (zaměstnanci žalovaného) tuto vozovnu pravidelně (a často) navštěvovali. Oba svědci se shodli, co se na žalobcem označeném místě nachází, jde přitom o prostor, který užívá jejich útvar drážní cesty, jenž by zde nepřipustil složení jakéhokoli jiného materiálu či výrobků. V této souvislosti je pak třeba přehodnotit i výslech svědka [příjmení] [příjmení], který vypověděl, že tzv. svařenec [číslo] nepřebíral, domníval se, že znovu přebírá první svařenec, který byl součástí [anonymizováno]. Jak již soud rozebíral ve svém prvním rozsudku, jeho vysvětlení není příliš odpovídající jeho tehdejší funkci a předpokládané profesionalitě, nicméně v souhrnu s výslechy svědků [příjmení] a [příjmení] nelze mít za prokázané, že by žalobce skutečně daný druhý svařenec žalovanému předal a [anonymizováno] [příjmení] ho za žalovaného převzal. Z tohoto důvodu soud neuvěřil jednateli žalobce p. [příjmení], že tento svařenec skutečně žalovanému výše uvedeného (či jiného) dne předal, jeho výpověď v této části hodnotí jako nevěrohodnou, nelogickou a odporující výše rozebraným důkazům. Z uvedeného by spíše mohl vyplývat závěr o případném podvodném jednání neoprávněné fakturace, kdy by žalobce požadoval zaplacení za věc, kterou fakticky druhé straně nikdy nepředal. Otázkou zůstává, zda takovému jednání nebyl nápomocen i bývalý ředitel žalovaného, neboť chyby, které se v jednotlivých písemnostech objevily, jsou velmi časté (i relativně primitivní) a je překvapivé, že by se jich v takové míře dopouštěly osoby, u nichž se vyšší míra profesionality předpokládá. Tyto chyby (jež nelze hodnotit jako drobné nesrovnalosti) působí až záměrným dojmem znepřehlednit jinak relativně jednoduchý případ nabídky, objednávky i předání železobetonové konstrukce (se snahou ho provázat s uskutečněným dotačním projektem). Je rovněž zarážející, že žalobce vyhotoví několik nabídek, které se vzájemně překrývají (a to v krátkém časovém období), není schopen v nich upřesnit, zda se jedná o novou (další) nabídku, event. jde o nabídku zcelující předešlé nabídky, v nabídkách má závažné chyby, zapomíná v nich uvést některé části, ač jde o velmi strohé a nepříliš rozsáhlé nabídky. Svědek [příjmení] pak do jedné z nabídek dopíše výše uvedený text ohledně obvyklosti nabídkové ceny, důvod, proč tento poněkud nelogický text dopsal, není schopen rozumně vysvětlit. [příjmení] problém je pak i u předávacích protokolů (především u toho, kterým mělo dojít k předání druhého svařence). Pokud žalobce svůj závěr o předání druhého svařence žalovanému opírá o prokazování jeho výroby, kdy první (pro dotační projekt) měl vyrobit sám a druhý, který měl být předmětem samostatné smlouvy, pro něho vyrobila [právnická osoba] [anonymizováno], pak lze pouze konstatovat, že na základě tohoto prokazovaného tvrzení není možné učinit závěr, že žalobce svařence [číslo] řádně předal žalovanému. Jde jen o podpůrný důkaz, neboť z toho, že se jakýkoli výrobek vyrobí, není možné činit závěr o tom, že byl třetí osobě předán.

51. V kontextu posledně uvedených závěrů ohledně předávání sporného předmětu díla soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl své důkazní břemeno ani ve vztahu k jím tvrzené písemně uzavřené kupní smlouvě, která měla být uzavřena v návaznosti na nabídku žalobce [číslo] [rok], připsanou poznámku [anonymizováno] [příjmení] a objednávku žalovaného. Soud přehodnotil původně provedené důkazy v souvislosti s nově provedenými důkazy.

52. Co se týká dopisu žalovaného ze dne [datum], i zde doprovedením dalších důkazů (především výslechem svědkyně [příjmení]) došlo k vysvětlení toho, za jakých okolností vznikal daný dopis, kdo jej vytvářel a na základě jakých podkladů. Avšak ačkoli je zde odkaz i na nabídku žalobce [číslo] [rok], nelze s přihlédnutím k výše rozebraným závěrům dospět k tomu, že by daný dopis prokazoval uzavření smluvního vztahu mezi účastníky týkajícího se svařence [číslo] či jeho předání žalovanému.

53. Soud se dále zabýval projevem vůle stran a zkoumal úmysl jednajících osob, když přihlédl k výše citovanému ust. § 266 odst. 1 až 4 obchodního zákoníku. Dopsaný text do nabídky [číslo] [rok] tehdejším výrobně-technickým ředitelem žalovaného však nelze s přihlédnutím k souhrnu všech provedených důkazů hodnotit jako akceptaci nabídky žalobce. Je sice nelogické, proč daný text jmenovaný do nabídky dopisoval, i v tomto případě lze však odkázat na již zmíněnou častou chybovost a nelogičnost jednotlivých kroků především p. [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Obdobný závěr platí i u podepsaného předávacího protokolu ze dne [datum], jímž mělo dojít k přejímce základové desky dle nabídky [číslo] [rok]. Je však třeba zdůraznit, že [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že nad rámec projektu nic u žalobce neobjednával, z jeho strany nebyl rovněž převzat tzv. svařenec [číslo]. Tento svědek nabídl vysvětlení, že zjišťoval cenu svařence pro vedení žalovaného, ač nedokázal upřesnit, z jakého důvodu a za stavu, že tento svařenec je součástí stroje, který však objednáván nebyl, přičemž první svařenec se stal součástí podúrovňového soustružnického pracoviště, které bylo zhotoveno žalobcem a umístěno ve vozovně žalovaného v [obec] na [anonymizováno]. Vysvětlení daného svědka, proč podepsal, jak on tvrdil předání„ toho samého“, jak předávacím protokolem ze dne [datum], tak i předávacím protokolem ze dne [datum] (v návaznosti na nabídku [číslo]), tedy, že to bylo z důvodu dopsané věty, že tímto dnem vzniká právo na fakturaci, se soudu sice nejeví jako vysvětlení hodné pozice, kterou jmenovaný svědek u žalovaného vykonával, avšak v kontextu s dalšími provedenými důkazy není možné uzavřít, že žalobce se žalovaným uzavřel kupní smlouvu na dodání svařence [číslo] tento žalovanému řádně předal. Soud s ohledem na výše rozebrané a především s přihlédnutím k nově provedeným důkazům přehodnotil výpověď daného svědka, které uvěřil. Naopak jako nevěrohodnou vyhodnotil výpověď jednatele žalobce [příjmení], neboť odporuje ostatním provedeným důkazům. Soud především neuvěřil, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu na dodání svařence [číslo] rovněž, že tento svařenec žalobce žalovanému předal.

54. Další otázkou, kterou se soud musel zabývat, bylo posouzení věty obsažené v objednávce žalovaného ze dne [datum] (viz odst. 5 tohoto rozsudku). Mezi podstatnou náležitost kupní smlouvy patří i stanovení kupní ceny ve smyslu ust. § 409 odst. 1, 2 obchodního zákoníku. Bez jejich určení by smlouva nebyla platně sjednána. Účastníci určili předmět koupě především v posuzované objednávce žalovaného ve spojení s jednotlivými nabídkami žalobce, kupní cena byla stanovena jako předpokládané náklady v celkové ceně 3,5 mil. Kč s tím, že skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací. Podle výše citovaného ust. § 409 odst. 1, 2 obchodního zákoníku ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448. Při posouzení dané objednávky včetně navazujících nabídek žalovaného a především s přihlédnutím k výslechu svědkyně [příjmení] je zřejmé, že žalovaný nabídku, kterou obdržel jen ve velmi obecné rovině, chtěl akceptovat pouze za situace, že cena bude následně vyplývat ze skutečných nákladů, které budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací. Soud tedy v kontextu tohoto nového důkazu změnil původní hodnocení, když nově vyšel z toho, že částka uvedená v objednávce je pouze předpokládaná (orientační), která byla předem schválena představenstvem žalovaného, avšak v této akceptaci nabídky žalovaného je jednoznačně uvedeno, jakým způsobem bude stanoven způsob jejího dodatečného určení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prostřednictvím této svědkyně opakovaně tyto listiny po žalobci požadoval, žalobce posléze předložil nadhodnocený rozpočet, který po dalších jednáních se žalovaným upravil a částku snížil o cca 1,7 milionu Kč. V této objednávce není výslovně v předmětu koupě obsažen i svařenec [číslo] není tak žádnými důkazy prokázáno, že by došlo k akceptaci nabídky žalovaného [číslo] [rok] (na zmíněný svařenec [číslo]).

55. Soud s přihlédnutím k výše rozebraným závěrům uzavřel, že žaloba není důvodná, když v řízení bylo především výslechy svědků [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení] vyvráceno tvrzení žalovaného o předání předmětu koupě (svařence [číslo]) i uzavření tvrzené kupní smlouvy. Z tohoto důvodu žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

56. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a s § 151 odst. 2, 3 o.s.ř. Žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení účastníka advokátem za pět úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne [datum] ve spojení s blanketním odporem z [datum] a dále z [datum]), účast u jednání soudu dne [datum] (přesahující 2 h) á 15 540 Kč dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), náhrada hotových výdajů advokáta pět úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 AT a dále náhrada hotových výdajů žalobkyně v paušální výši ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za 31 úkonů (viz dále) po 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu a zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 90 300 Kč. Ode dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] již žalovaného zastupovala jako pověřená zaměstnankyně, proto za následující úkony žalovanému náležela toliko náhrada hotových výdajů v souvislosti s těmito úkony: vyjádření ve věci samé z [datum], [datum], [datum], účast u ústního jednání dne [datum] (přesahující 2 h), [datum] (přesahující 2 h), [datum] (přesahující 2 h), [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], odvolání včetně jeho následného odůvodnění z [datum] a [datum], vyjádření k odvolání žalobce z [datum], dále po vrácení věci odvolacím soudem vyjádření ve věci samé z [datum], [datum] a [datum], účast u ústního jednání dne [datum], [datum] (přesahující 2 h), [datum] (přesahující 2 h), [datum] (přesahující 2 h), [datum], [datum] a [datum] Celkem tedy žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši 178 800 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v běžné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

57. Podání tehdejší zástupkyně žalovaného ze dne [datum] a [datum] soud nevyhodnotil jako účelně vynaložený náklad, za nějž by žalovanému náleželo právo na přiznání náhrady nákladů řízení, neboť první podání bylo toliko vyjádření k procesní otázce (k vyslovení věcné nepříslušnosti) a nejednalo se tudíž o podání ve věci samé, druhé podání je nutné hodnotit jako jeden úkon spolu s odůvodněním blanketně podaného odporu. Shodně je třeba posuzovat i odvolání žalovaného proti rozsudku soudu I. stupně a jeho následné odůvodnění, za nějž žalovanému náležela pouze náhrada režijního paušálu. Naopak soud zohlednil v počtu úkonů účast u jednání soudu, která převyšovala 2 h, když přihlédl především k § 11 odst. 1 AT a k § 1 odst. 3 citované vyhlášky č. 254/2015 Sb.