25 C 143/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalobkyně, žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalobkyně, žalované a žalovaného o zaplacení částky ve výši 57 772 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 57 772 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 005 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, z částky 6 005 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, z částky 6 005 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, z částky 6 005 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení a z částky 33 752 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 229 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit mu částku 57 772 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaní jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] situované na adrese [adresa]. Žalovaní neuhradili příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to za měsíce leden až duben roku 2021 po 6 005 Kč měsíčně (celkem 24 020 Kč) a dále vyúčtování skutečných nákladů za období roku 2019 ve zbývající části 33 752 Kč. Žalobce doplnil, že v řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 270/2021 bylo mezi stejnými účastníky pravomocně rozhodnuto o tom, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na zálohových platbách na služby za leden – červen roku 2019 zálohy v celkové výši 36 030 Kč (6 x 6 005 Kč), tyto nezaplacené zálohy byly následně zúčtovány v ročním vyúčtování skutečných nákladů za rok 2019 Celkem dluh žalovaných činí částku 57 772 Kč, kterou ani přes upomínku žalobce nezaplatili. Vedle toho žalobce požadoval i přiznání úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. Listiny jim byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Soud z listinných důkazů zjistil skutečnosti, které korespondují s tvrzeními žalobce. Z výpisu z katastru nemovitostí ([list vlastnictví]) vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], soud ověřil, že žalovaní jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] na adrese [adresa žalobkyně, žalované a žalovaného], včetně podílu na společných částech domů a pozemků v rozsahu [číslo]. Z evidenčního listu pro výpočet měsíční úhrady za užívání bytu platného od 1. 1. 2020 vyplývá, že výše měsíčních záloh u žalovaných byla stanovena částkou 6 005 Kč. Z přehledu dluhů a přeplatků ke dni 7. 5. 2021 je patrné, že žalovaní dlužili žalobci na měsíčních zálohách a vyúčtovaných nákladech od 31. 12. 2020 do 31. 5. 2021 celkem částku 116 565 Kč. Žalobce žalovaným zúčtoval náklady za užívání předmětného bytu za rok 2019 částkou 69 782 Kč (roční vyúčtování nákladů za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019). S ohledem na částku přiznanou v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 270/2019 ve výši 36 030 Kč, jež byla odečtena od vyúčtované částky nákladů za rok 2019, činí dluh za roční vyúčtování nákladů za rok 2019 částku 33 752 Kč (69 782 Kč – 36 030 Kč). K úhradě dluhu byli žalovaní vyzváni dopisem zástupce žalobce ze dne 3. 11. 2020 a 5. 2. 2021 (předžalobní výzvy k úhradě včetně podací stvrzenky a sledování zásilek pošty on-line). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaní svůj dluh vůči žalobci vyrovnali.

4. Podle § 1180 odst. 1 věty první o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

5. Podle § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

6. Na vztah mezi účastníky soud aplikoval ust. § 1158 a násl. o. z., především ust. § 1175 a násl. o.z. Podle ust. § 1176 o.z. žalovaní, jakožto vlastníci shora označené bytové jednotky, byli povinni řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, dle ust. § 1180 odst. 1 věty první o.z. přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech domu a dle ust. § 1181 odst. 1 o.z. platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby), kdy měli zároveň právo, aby jim osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Z tvrzení žalobce, které žalovaní žádným způsobem nerozporovali, vyplynulo, že žalovaní neplnili své povinnosti, když řádně a zcela nezaplatili za období od ledna 2021 do dubna 2021 zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky v měsíční částce 6 005 Kč a nedoplatek na vyúčtování skutečných nákladů za rok 2019 ve výši 33 752 Kč (69 782 Kč – 36 030 Kč) a dluží tak žalobci celkem částku 57 772 Kč. Protože se žalovaní dostali do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ust. § 1970 o.z. právo i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní nárokované částky žalobci zaplatili, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán. Žalovaným tak uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně (§ 1872 o. z.) částku ve shora specifikované výši spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě v návaznosti na splatnost jednotlivých částek. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžná třídenní.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, soud přiznal právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 889 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 3 420 Kč, dle ust. § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 1 890 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 14 229 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.