Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

25 C 149/2025

č. j. 25 C 149/2025-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-14 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPM:2025:25.C.149.2025.34

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Plzeň-město rozhodl o nároku na vrácení částky 10 000 Kč jako bezdůvodného obohacení. Soud se opřel o § 2991 odst. 1 a násl. občanského zákoníku. Nárok na úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně byl přiznán od následujícího dne po lhůtě k úhradě. Žaloba byla částečně zamítnuta, protože žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce.

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 17 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 9 850 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 250 Kč od 2. 1. 2024 do 2. 10. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 250 Kč od 3. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 13 250 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 2. 1. 2024 do zaplacení, částku 2 500 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky) a částku 4 100 Kč (smluvní pokuta). Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 2. 12. 2023 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které mu byly zaslány na účet č. účtu. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč do 1. 1. 2024. Svoji povinnost však nesplnil, ke dni podání návrhu na svůj dluh neuhradil ničeho. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky žalobkyně Anonymizováno, kde se žalovaný nejprve seznámil s nabídkou uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby vlastní parametry (splatnost a výši úvěru), vyplnil formulář, v němž zadal své osobní údaje, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči žalobkyni. Zaškrtl i řádek s textem „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním smlouvy o úvěru a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům jsem porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Žalovaný byl povinen zaplatit rovněž i úroky z prodlení, dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné, SMS či emailové výzvy) v celkové výši 2 500 Kč dle článku 2.3 smlouvy. Žalovaný tak žalobkyni dluží celkem částku 15 750 Kč (jistina včetně poplatku 13 250 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč). Žalobkyně doplnila, že jí vznikl nárok i na zaplacení smluvní pokuty, kterou vyčíslila částkou 4 100 Kč, k níž doplnila, že jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 13 000 Kč ode dne 2. 12. 2023 do 15. 2. 2025. Pro případ, že by soud neposoudil nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně požádala, aby byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, k čemuž navrhla vyžádat si vyjádření bankovních ústavů, z jejichž účtů byly prováděny transakce. Ani přes výzvu ze dne 26. 9. 2024 žalovaný svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v registru obyvatel. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce, z níž je patrné, že ji měla uzavřít žalobkyně se žalovaným dne 2. 12. 2023. K této smlouvě byly připojeny pouze podpisy zástupců žalobkyně, nikoliv žalovaného. Předmětnou smlouvou měla být poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou měl klient vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč, nejpozději do 1. 1. 2024. Nedílnou součást smlouvy o zápůjčce měly tvořit všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Žalobkyně soudu dále předložila výpis z běžného účtu, z něhož je patrné, že částka 10 000 Kč byla zaslána na výše označený bankovní účet. Soud si k žádosti žalobkyně vyžádal výpis z Anonymizováno., z něhož vyplývá, že v rozhodné době byl majitelem shora označeného účtu žalovaný, kterému byla na tento účet od žalobkyně dne 2. 12. 2023 připsána částka 10 000 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu dopisy ze dne 8. 1. 2024, 15. 1. 2024, 22. 1. 2024, 31. 1. 2024, 15. 2. 2024 a 26. 9. 2024 (upomínky, opakované výzvy k úhradě a výzva k úhradě z uvedených dnů, podací arch). Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný před podáním žaloby žalobkyni neuhradil ničeho.

4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o zápůjčce byla řádně a platně uzavřena, tak aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o. z. vznikl. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce. K předložené smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo tak možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má pouze za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 10 000 Kč, z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný nezaplatil ničeho. Danou částku soud hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z výpisu z účtu žalovaného. Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 2993 o. z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 10 000 Kč (poskytnutá jistina), o niž se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalovaný byl vyzván k vrácení peněžních prostředků, z předložených listinných důkazů vyplývá, že první prokazatelně odeslaná výzva je datována dnem 26. 9. 2024. Žalovaný svoji povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně má proto rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním prospěchu, o kterých se bezdůvodně obohatil. Žalobkyni soud přiznal nárok na dané příslušenství ode dne 3. 10. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě stanovené v první prokazatelné výzvě k úhradě dluhu žalovaného (lhůta byla stanovena v délce tří dnů) + 3 dny pro předpokládané doručení písemnosti dle § 573 o. z. (tj. 26. 9. 2024 + 3 dny + 3 dny = 2. 10. 2024), ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení. Žalovanému byla ke splnění této povinnosti určena běžná třídenní lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o zápůjčce ani dohody o poplatcích za poskytnutí peněžních prostředků a rovněž ani ujednání o smluvní pokutě.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby, kdy neúspěch žalobkyně se téměř rovnal jejímu úspěchu, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.