Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

25 C 194/2018

č. j. 25 C 194/2018-389

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-03 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPM:2022:25.C.194.2018.1

Citované zákony (17)

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobců: A) celé jméno žalobce , datum narození B) celé jméno žalobkyně , datum narození oba bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 463 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 463 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 000 Kč od 10. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 177 719 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

III. Žalobcům bude po právní moci tohoto usnesení vrácena část zaplacených záloh ve výši 180,58 Kč.

1. Žalobci se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 5. 2018 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jim nejprve částku 51 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ode dne 10. 2 2018 do zaplacení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnili tím, že uzavřeli se žalovanou zprostředkovatelskou smlouvu na prodej své bytové jednotky parc. [číslo] nacházející se v budově [adresa], [adresa] a [adresa], stojící na pozemcích parc. [číslo] na adrese [adresa], [číslo], [číslo], [číslo] a spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] (správně [číslo]), [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k. ú. [část obce]. Žalobci byli zastoupeni na základě plné moci svým synem [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaná společnost nalezla kupce, kterého žalobcům doporučila k uzavření kupní smlouvy a slíbila jim zajistit veškerý právní servis. Kupujícím byla [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Žalovaná sdělila žalobcům, že byť se jedná o společnost (nikoliv o fyzickou osobu), nic jim nehrozí, vzhledem depozitu v jejich kanceláři se nemůže nic stát, co by mohlo žalobce poškodit. Žalobci byli informováni, že kupující dostane hypoteční úvěr a část kupní ceny uhradí sám. Žalobcům žalovaná posléze předložila po podpisu kupní smlouvy zástavní smlouvu se [právnická osoba], k níž se realitní makléř žalované vyjádřil tak, že jde o standard. Žalobci zástavní smlouvu podepsali a souhlasili se zřízením zástavního a práva na svoji bytovou jednotku. Podle žalobců byl takový postup zcela běžným a ničím nevybočující z běžného prodeje nemovitosti, avšak pouze za situace, že by bylo požadováno, aby kupující svoji část kupní ceny uhradil dříve než hypotékou. Z celkové částky kupní ceny ve výši 2 599 000 Kč měl kupující zaplatit 65 000 Kč jako rezervační poplatek, což provedl, dále částku 463 000 Kč z vlastních zdrojů a zbytek kupní ceny sjednaným hypotečním úvěrem. Peníze z úvěrové smlouvy přišly na účet žalované, ze strany kupující společnosti však zaplaceny nebyly. Platba z hypotečního úvěru a platba ze samostatných vlastních prostředků kupujícího nebyla na sebe vázána, což žalovaná přehlédla, respektive dovolila toto zásadní pochybení v právních dokumentech, čímž se žalobci dostali do takřka neřešitelné situace. Jako jedinou možnost řešení dané situace viděli žalobci v zaplacení částky 463 000 Kč z vlastních zdrojů tak, aby nepřišli kromě části kupní ceny i o celý byt. Žalobci nikdy nedostali část kupní ceny ve výši 463 000 Kč. Tuto část kupní ceny zaplatil jejich syn, jemuž tyto finanční prostředky vrátili. [příjmení] 463 000 Kč zůstává stále nezaplacenou, respektive škodou na straně žalobců. Postup s použitím vlastních finančních prostředků byl se žalovanou projednán. Žalovaná, jakožto odborník, odpovídá žalobcům, jakožto spotřebitelům, za škodu, která jim vznikla neodborným postupem žalované společnosti, když žalovaná inzeruje na svých webových stránkách (i pod elektronickými zprávami ohledně zástavního práva) kompletní servis spojený s převodem nemovitostí. Ze smluvních dokumentů je seznatelné, že je připravovala a zajišťovala depozitum. Žalovaná pochybila i v tom, že nelustrovala osobu jednající za kupující [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., tedy osobu pana [celé jméno svědka], který byl v minulosti za trestnou činnost v tomto směru trestán. Žalobci mají nadále pohledávku za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Tato pohledávka je však bezcenná. Jmenovaná společnost má pouze dluhy neplatí do fondu oprav ani úvěr, který si na pořízení bytu vzala. Žalobci jsou poškozeni jednáním ze strany žalované. Nejprve uplatňovali pouze část škody ve výši 51 000 Kč současně s úrokem z prodlení od 10. 2. 2018, kdy musel být žalované doručen dopis s výzvou k úhradě škody. Ani přes výzvu žalovaná požadovanou částku žalobcům nezaplatila.

2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala ani z části a navrhla zamítnutí žaloby. Dodala, že nikdy žalobce neujišťovala o bezvadnosti či bez rizikovosti daného kontraktu. Stranám kupní smlouvy naopak dává dostatek prostoru pro možnost kontroly a případnou revizi smluvních dokumentů. Žalovaná není (a ani nemůže ze zákona být) poskytovatelem právních služeb a dávat kvalifikované a právně závazné rady. Je toliko schopna zprostředkovat prostřednictvím vybrané advokátní kanceláře kompletní právní servis včetně revize a posouzení smluv. V takovém případě se však jedná o příplatkovou službu, za niž je třeba zaplatit. Žalobcům byly poskytnuty veškeré právní dokumenty a nebylo jim bráněno v tom, aby se k nim mohli vyjádřit. Dne 5. 5 2017 byla se žalobci uzavřena rezervační smlouva, která nehovořila o zajištění právního servisu ve smyslu komplexní kontroly smluv a poskytnutí odborné rady. Žalovaná strana není ani povinna lustrovat jednotlivé strany. Žalovaná dodala, že dle jejího názoru není žalující strana legitimována k podání této žaloby, neboť nevrácené finanční prostředky uhradil syn žalobců pan [jméno] [celé jméno žalobce], který je dle názoru žalované ve věci aktivně legitimován. Podle názoru žalované je třeba zkoumat, zda vznikla na straně žalovaného škoda a pokud ano, zda ji způsobila žalovaná společnost. Žalovaná upozornila, že kupující [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] není v úpadku ve smyslu insolvenčního zákona a nikdy nebyla. Takové okolnosti je přitom třeba zkoumat ke dni podpisu smlouvy. Žalovaná zdůraznila, že nedala žalobcům žádnou informaci ani radu, v níž by tvrdila, že předmětná zástavní smlouva je v pořádku a věřitel je zcela bonitní. V případě zástavní smlouvy žalovaná upozornila žalobce, že by bylo vhodné tuto nechat zkontrolovat advokátem. Podle jejího názoru nemůže realitní zprostředkovatel odpovídat za znění smluv, které předkládají strany smlouvy. Žalovaná zdůraznila, že fakticky celou věc za žalobce od samého počátku řešil a řídil jejich syn [jméno] [celé jméno žalobce], který měl eminentní zájem na tom, aby celá ta transakce co nejrychleji proběhla a za každou cenu. Pokud žalobci odkazovali na podpis emailu realitního zprostředkovatele, v němž je uvedeno“ zajišťujeme prodej, pronájem, výměny a výkupy nemovitostí, hypoteční a právní servis”, pak z tohoto je patrné, že tím je myšlený výčet nabízených služeb žalované společnosti a nikoliv výčet služeb, jež jsou zahrnuty v daném obchodním případě, neboť žalovaný nerealizoval například pronájem či výměnu nemovitosti, nezajišťoval hypoteční servis a podobně. Jedná se toliko o obchodní portfolio žalované společnosti, které uvádí na webových stránkách nebo v zápatí svých emailů.

3. Žalobci doplnili, že zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena v ústní formě v březnu roku 2017. Žalobce zastupoval jejich syn [jméno] [celé jméno žalobce] Rezervační smlouva byla podepsána dne 5. 5. 2017 s dobou rezervace do 5. 8. 2017. Obsah smlouvy za stranu kupující sjednával [anonymizováno] [celé jméno svědka], kterého žalobci neznají. Smlouva o zřízení zástavního práva s právními účinky ke dni 9. 8. 2017 byla uzavřena shodně jako kupní smlouva dne 24. 7. 2017. Tuto smlouvu podepsali žalobci v nepřítomnosti zástupců společnosti [právnická osoba], přičemž ač to opakovaně urgovali a žádali, nikdy nedostali zpět podepsané znění. Část kupní ceny byla ze strany syna žalobců uhrazena z důvodu minimalizace ztrát škody. Žalobci navrhli k prokázání bezcennosti pohledávky za kupující společností znalecký posudek.

4. Oproti tomu žalovaná tvrdila, že zprostředkovatelská smlouva nebyla mezi účastníky řízení nikdy uzavřená, a to ani právně ani fakticky, proto ji není možné doložit. Mezi účastníky byla pouze neformální domluva, na jejímž základě žalovaná vystavila nemovitost žalobce na svých inzertních serverech. První písemný úkon ve věci bylo až sepsání rezervační smlouvy poté, co se objevil na základě inzerce zájemce o koupi ([právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba]). Z tohoto důvodu žalovaná nemohla žalobce o něčem v rámci zprostředkovatelské smlouvy ujišťovat, když tato uzavřena nebyla, a žalobci nemohli ničeho očekávat. Žalovaná připomněla, že žalobci nemuseli akceptovat zájemce a mohli nadále čekat na další případné zájemce. V daném případě se tedy jednalo o pouhé vystavení nemovitosti na inzertních serverech žalovaného bez jakýchkoliv jiných pro žalovaného zavazujících ujednání.

5. Rozsudkem ze dne 28. 3. 2019 č.j. 25 C 194/2018-100 soud zamítl žalobu a žalobcům uložil zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Dospěl přitom k závěru, že není dána aktivní věcná legitimace na straně žalobců. K odvolání žalobců odvolací soud usnesením ze dne 17. 9. 2019 č.j. 14 Co 97/2019-131 zrušil rozsudek soudu 1. stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dle jeho názoru se soud první instance nezabýval úmyslem žalobců a jejich syna, protože tvrzení o jejich dohodě měl za nedostatečná. Smysl dohody žalobců a jejich syna, jakož i zaplacení částky 463 000 Kč“ za kupujícího” vyniká v kontextu situace. Pokud syn jednal za žalobce, nic to nemění na tom, že v právním poměru se žalovanou i kupujícím byly žalobci. Pokud úmyslem žalobců a jejich syna skutečně nebylo přistoupení k dluhu nebo plnění za jiného, je třeba se zabývat předpoklady nároku žalobců na náhradu škody vůči žalované. K otázce porušení povinnosti odvolací soud předem uvedl, že bez ohledu na to, zda žalovaná žalobcům slíbila či neslíbila právní servis, porušila by svou povinnost zprostředkovatele - profesionála jednajícího se spotřebitelem, kdyby žalobcům, jak žalobci tvrdí, doporučila uzavření zástavní smlouvy v situaci, kdy kupující dosud nezaplatil částku 463 000 Kč a kdy úvěr, zástavní smlouvou zajištěný, měl být poskytnut bez vazby na její zaplacení, což lze dovodit z § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná, jakožto profesionál na realitním trhu, musí vědět, že pokud prodávající zastaví svou nemovitost ještě předtím, než kupující zaplatí či zajistí zaplacení celé kupní ceny, hrozí mu, že již kupní cenu nedostane. Měla by se proto chovat tak, aby se to jejímu klientovi nestalo. Krajský soud připomněl, že žalobci podepsali zástavní smlouvu ve stejný den jako smlouvu kupní, přestože podle kupní smlouvy měl kupující zaplatit 463 000 Kč až do 10 dnů od jejího podpisu.

6. U ústního jednání dne 5. 5. 2020 žalobci navrhli změnu žaloby spočívající v rozšíření o částku 412 000 Kč, o čemž bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 5. 2020 č.j. 25 C 194/2018-205, jež nabylo právní moci dnem 27. 5. 2020.

7. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Dne 5. 5. 2017 žalobci, jakožto vlastníci výše označených nemovitostí, žalovaná, jakožto zprostředkovatelka, a [právnická osoba], [právnická osoba], jakožto zájemce, uzavřeli rezervační smlouvu týkající se bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] v k.ú. [část obce], obec Plzeň, na adrese [adresa]. Doba rezervace byla sjednána od účinnosti této smlouvy do 5. 8. 2017. Vlastníci se zavázali prodat zájemci výše označenou nemovitost za kupní cenu 2 665 000 Kč včetně rezervační zálohy. Pokud by nedošlo do stanoveného data k uzavření této smlouvy, zájemce byl povinen uhradit zprostředkovateli smluvní pokutu ve výši 65 000 Kč (citovaná rezervační smlouva). Dne 24. 7. 2017 shodní účastníci uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě žalobci prodali shora označenou nemovitost kupujícímu ([ulice] [právnická osoba]) za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 665 000 Kč, přičemž první část kupní ceny ve výši 65 000 Kč měla být kupujícím uhrazena z vlastních zdrojů jako rezervační záloha, druhá část kupní ceny ve výši 463 000 Kč měla být stranou kupující uhrazena z vlastních zdrojů a převedena převodem do úschovy zprostředkovatele na úschovný účet do 10 dnů od podpisu této smlouvy a třetí část kupní ceny ve výši 2 137 000 Kč měla být uhrazena kupujícím z hypotečního úvěru od [právnická osoba], rovněž bezhotovostním převodem do úschovy zprostředkovatele do 10 pracovních dnů od zapsání zástavního práva do katastru nemovitostí. Závazek strany kupující uhradit kupní cenu, byl považován za splněný poté, co zbylá část kupní ceny ve výši 2 600 000 Kč bude připsána na úschovný účet zprostředkovatele. Prodávající se zavázal předat předmět koupě kupujícímu do pěti pracovních dnů od uhrazení částky ve výši 2 599 000 Kč na účet strany prodávající a kupující se zavázal předmět koupě převzít. Zprostředkovatelka byla oprávněna a současně i povinna vyplatit jim uschovanou část kupní ceny, vyjma částky 1 000 Kč (náklad na vklad práva do katastru nemovitostí) a částky 65 000 Kč (odměna zprostředkovatelky za zprostředkování prodeje), tj. částku 2 599 000 Kč do deseti pracovních dnů ode dne, kdy bude zapsáno vlastnické právo kupujícího k předmětu koupě v katastru nemovitostí a zprostředkovatelce bude tato skutečnost doložena aktuálním výpisem z katastru nemovitostí nebo oznámením katastrálního úřadu o provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch kupujícího. [příjmení] kupující i prodávající udělila zprostředkovatelce plnou moc ke všem jednáním s katastrálním úřadem souvisejícím s touto smlouvou, zprostředkovatelka byla především zmocněna podat návrh na vklad vlastnického práva apod. (zmíněná kupní smlouva včetně úředně ověřených podpisů obou žalobců, jednatele žalované i jednatelky [právnická osoba] [právnická osoba] [celé jméno svědkyně]). Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví] soud ověřil, že bytová jednotka [číslo] je ve vlastnictví [právnická osoba] [právnická osoba] V katastru nemovitostí je zapsáno i zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba] a další ve prospěch Finančního úřadu pro [příjmení] kraj. Žalobci dále dne 7. 8. 2017 uzavřeli jakožto zástavci se zástavním věřitelem [právnická osoba] a úvěrovým dlužníkem (příjemcem úvěru) [právnická osoba] [právnická osoba] zástavní smlouvu, jíž došlo ke zřízení zástavního práva k výše specifikované bytové jednotce ve prospěch zástavního věřitele (zmíněná smlouva). Žalobci soudu předložili i dodatek [číslo] k této zástavní smlouvě, ten však byl bez doplnění data uzavření a podpisu zúčastněných osob. Tímto dodatkem došlo ke zrušení ujednání článku 5 odst. 3 zástavní smlouvy. Dopisem ze dne 28. 1. 2018 žalobci prostřednictvím svého zástupce vyzvali žalovanou k úhradě částky 463 000 Kč (předžalobní upomínka z uvedeného dne). Soudu byl předložen i výpis z webových stránek žalované, z něhož je patrná nabídka činností žalovaného i základní informace o něm. Z emailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] z 15. 6. 2017 je zřejmé, že pan [příjmení] zaslal žalovanému náhled zástavní smlouvy k bytu, který kupuje pan [celé jméno svědka], respektive jeho společnost, za jeho podpisem je mj. uvedeno, že společnost [právnická osoba] realitní kancelář zajišťuje prodej, pronájem, výměny a výkupy nemovitostí, hypoteční a právní servis (emailová korespondence z uvedeného dne). Z informací o předmětné bytové jednotce ze dne 5. 12. 2018 vyplývá, že došlo k omezení vlastnického práva zákazem zatížení, zcizení a zástavním právem smluvním. Dne 17. 10. 2017 byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí, jednající osobou za žalovaného byl [jméno] [příjmení], který v zastoupení žalobců návrh podepsal (návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb.). Jak soud ověřil z příkazu k úhradě ze dne 12. 10. 2017 a ze shodných tvrzení účastníků z účtu [jméno] [celé jméno žalobce] byla žalované zaslána částka 463 000 Kč. Dne 25. 7. 2017 oba žalobci i jednatelka [právnická osoba] [právnická osoba] souhlasili s předčasným vyplacením kupní ceny ve výši 2 599 000 Kč z úschovného účtu, a to do deseti pracovních dnů od podání návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch strany kupující a podpisu tohoto souhlasu všemi účastníky. Podpis jednatelky [právnická osoba] [právnická osoba] byl úředně ověřen dne 19. 9. 2017, žalobců dne 3. 10. 2017 (souhlas s předčasným vyplacením kupní ceny). Z prohlášení ze dne 17. 10. 2017 vyplývá, že oba žalobci souhlasili s tím, aby část kupní ceny ve výši 463 000 Kč uhradil za [právnická osoba] [právnická osoba] [jméno] [celé jméno žalobce], platba měla být provedena na účet zprostředkovatelky (žalované). K této listině oba žalobci připojili úředně ověřené podpisy dne 17. 10. 2017. [jméno] [celé jméno žalobce] doplnil, že s výše uvedeným souhlasí a s datem 17. 10. 2017 připojil k této listině svůj podpis. [právnická osoba] prostřednictvím zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělila soudu dopisem ze dne 4. 2. 2020, že úvěr úvěrového dlužníka [právnická osoba] [právnická osoba] je zesplatněn z důvodu porušení jeho povinností splácet řádně a včas s využitím sepsaného notářského zápisu propůjčujícího pohledávkám přímo vykonatelnost. Je vedena exekuce pro jistinu 2 254 596,13 Kč s příslušenstvím kapitalizovaným částkou 79 998,06 Kč, smluvními sankcemi v částce 801 861 Kč a dále plynoucím příslušenstvím (zápůjční smluvní úrok 21,4 % ročně z jistiny, úrok z prodlení v zákonné sazbě, smluvní pokuta 3 750 Kč denně, poplatek za správu úvěru v částce 549 Kč měsíčně, plynoucí od zesplatnění, tj. ode dne 5. 5. 2019 do zaplacení). Soudu zaslala i zástavní smlouvu ve shodném znění s již předloženou zástavní smlouvou, dále úvěrovou smlouvu včetně splátkového kalendáře uzavřenou dne 7. 8. 2017 mezi touto společností a [právnická osoba] [právnická osoba], zastoupenou [celé jméno svědkyně], jednatelkou, na poskytnutí úvěru ve výši 2 300 000 Kč. Z opisu i výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob bylo zjištěno, že svědek [celé jméno svědka] neprochází danou evidencí.

8. Ustanovený znalecký ústav TPA Valuation & Advisory s.r.o. nemohl ani přes opakovanou ingerenci soudu vypracovat znalecký posudek, který měl ocenit hodnotu, příp. osvědčit bezcennost pohledávky žalobců za [právnická osoba] [právnická osoba], ke dni jejího vzniku (12. 10. 2017), neboť jmenovaná společnost neposkytla znalci potřebnou součinnost. Strany za tohoto stavu netrvaly na pokračování snahy o vypracování znaleckého posudku (resp. získání potřebných dokladů od dané společnosti a jejích zástupců).

9. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2022 č.j. MSPH 59 INS 3125/2022-A-16 byl zjištěn úpadek [právnická osoba] [právnická osoba] a na její majetek prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní byla ustanovena [právnická osoba] OK v.o.s. Vedle nařízeného přezkumného jednání a svolání schůze věřitelů byl na den 27. 9. 2022 předvolán i statutární orgán dlužnice ([anonymizováno] [příjmení]) k výslechu a prohlášení o majetku dlužnice. Z protokolu o přezkumném jednání vyplývá, že je přihlášeno 5 věřitelů s celkovou částkou 9 807 490,24 Kč, zajištěná je pohledávka věřitelky [číslo] ([právnická osoba]) ve výši 9 584 629,91 Kč, ostatní přihlášené pohledávky jsou nezajištěné. Popřena nebyla žádná pohledávka. Z protokolu o prohlášení o majetku soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] nikdy neobdržel žádné účetnictví dlužnice, neví nic o případných účtech. Jediným majetkem dlužnice je předmětný byt v [obec], v němž žije družka p. [celé jméno svědka] pí. [příjmení], s nímž má 2 děti (celkem má 4 děti). Nájemné platila ve výši 8 000 Kč měsíčně. Byt vždy užíval [celé jméno svědka] s družkou [příjmení] a jejich rodina. [příjmení] platili nájem před datem 1. 8. 2021, kdy [anonymizováno] [příjmení] uzavřel nájemní smlouvu, jmenovaný nevěděl. Dlužnice nemá žádné pohledávky, jiná majetková práva nebo majetkové hodnoty u třetích osob, rovněž nevlastní movité věci nebo spoluvlastnický podíl na nich, či jiná aktiva, společnost je předlužená. [jméno] společnost nezakládal, získal ji v balíku jiných společností. Jak jmenovaný pochopil, předmětem podnikání dlužnice bylo držet předmětný byt a užívat ho, nic jiného nenašel. [příjmení] [příjmení] [jméno], jež se posléze přejmenoval na [právnická osoba] a která je vlastníkem dlužnice, měla mít velké množství majetku, jehož přehled [anonymizováno] [příjmení] obdržel na papíře rukou psaném od skrytého vlastníka [anonymizováno] [celé jméno svědka], který se přihlásil jako věřitel do insolvence, z jedné společnosti vyvedl majetek značné hodnoty a šetří to Policie ČR. Sám [anonymizováno] [příjmení] zaplatil za dlužnici částku 84 000 Kč za [značka automobilu], které nakonec musel vrátit, neboť jej měla dlužnice pronajaté od společnosti [právnická osoba], jež si na něj vzala úvěr od [právnická osoba] [příjmení]. Insolvenční správkyně sdělila dne 21. 9. 2022 soudu, že hodnota jediného majetku, který byl v insolvenčním řízení zjištěn, je předmětná bytová jednotka, jejíž hodnota činí dle znaleckého posudku částku 4 453 000 Kč. Celková výše přihlášených pohledávek činí částku 9 807 490,24 Kč, přihláška pohledávky P1 ve výši 9 584 629,91 Kč byla přihlášena jako zajištěná v plné výši, předmětem zajištění je výše zmíněný majetek. Z toho vyplývá, že případný výtěžek zpeněžení tohoto majetku nepostačí ani k plnému uspokojení věřitele zajištěné pohledávky. Očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů činí 0 %. Usnesením téhož soudu ze dne 27. 9. 2022 byla odvolána původní insolvenční správkyně dlužnice a ustanovena nová ([právnická osoba]).

10. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byl zaměstnán u žalované zhruba od roku 2008 do roku 2019. Oslovil ho [jméno] [celé jméno žalobce], který přes účetní svědka žádal o zprostředkování prodeje bytu v [část obce]. Se žalobci se nikdy nesetkal, pouze později jednou telefonicky hovořil se žalobkyní. V době, kdy byl ze strany [celé jméno žalobce] osloven, pracoval u žalované na pozici vedoucího kanceláře, nicméně jmenovaný jej oslovil jako makléře a on takto za žalovanou v této věci vystupoval. Ve věci zpracovali inzerci, nafotili byt. Protože ze strany prodávajících byla požadována vyšší cena, mohlo to trvat tak 4 až 5 měsíců než se ozval první zájemce - pan [celé jméno svědka], zastupující společnost s ručením omezeným, který sdělil, že by daný byt koupil na úvěr (dle svědka poskytnutý asi od [právnická osoba], jednalo se o nebankovní úvěr). [jméno] [celé jméno žalobce] jednal za žalobce, kteří byli vlastníky předmětného bytu. Zda v tomto případě byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva v písemné formě, si svědek již nevybavil. Dodal, že 80 až 90% zprostředkovatelských smluv je uzavíráno v ústní podobě, což pak funguje na bázi doporučení, domluví se cena, provize a cena za zprostředkovávanou nemovitost. Předmětem zprostředkovatelské smlouvy většinou bývalo zajištění inzerce, prohlídky bytu s klienty, rezervační smlouvy, kupní smlouvy a zajištění vkladu do katastru nemovitosti, dále předávací protokol při předání bytu. Zda to bylo i v tomto případě, si svědek již nevzpomněl. K uzavření rezervační smlouvy došlo, připravoval ji svědek a podepisoval ji [celé jméno svědka] či [celé jméno svědkyně]. Specifikovala se v ní nemovitost a účinnost této smlouvy. V daném případě bylo na kupujícím, aby si vyřídil úvěr. Kupní smlouvu připravovala žalovaná společnost, zasílali ji následně oběma stranám a rovněž i společnosti, která zajišťovala úvěr. Tato společnost zřejmě zasílala úvěrovou, asi i zástavní smlouvu k přeposlání stranám, což žalovaná společnost učinila. Svědek dále uvedl, že byli domluveni, že se k této smlouvě nějakým způsobem strany vyjádří. Sám neměl možnost danou smlouvu upravovat, pouze ji zběžně četl. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] sdělit, že se jedná o standardní smlouvu, ale již si nevybavil, co mu řekl. Svědek dodal, že měl zkušenosti se zástavními smlouvami z klasických bank i se smlouvami, které byly z části tvořeny vlastními zdroji a z části úvěrovanými prostředky. Svědek sděloval kupujícímu, že pokud si vezme úvěr a nebude ho splácet, pak může o danou nemovitost přijít. U zástavních smluv většinou na nic neupozorňoval s vysvětlením, že jim to vysvětlí v bance. Fungoval dle svých slov jako prostředník, neměl jinou možnost, než smlouvy přeposlat. Klienti se pak obraceli na banku. Možná v tomto případě předával [celé jméno žalobce] kontakt na [celé jméno svědka] a [právnická osoba], poslal mu i návrh kupní smlouvy. K právnímu poradenství svědek uvedl, že smlouvy v této věci právník nepřipravoval. Věc nekonzultovali s právníky, s nimi se to řešilo pouze v případě, že se vyskytl problém. U běžných věcí se to prostřednictvím právníka neřešilo. Svědek výslovně neřekl [celé jméno žalobce], že smlouvy nepřipravuje právník, ovšem kdyby se na to zeptal, sdělil by mu to. Každému klientovi však sdělovali v době předávání návrhů smluv, že si je mohou vzít ke svému právníkovi a nechat připomínkovat, což většina klientů udělala. Svědek si nevzpomněl, jak na tato slova [jméno] [celé jméno žalobce] reagoval. Nevzpomněl si také, jestli předtím zprostředkovával nějakou smlouvu, kde na straně kupující vystupovala společnost. Nikdy se žalované nestalo, že by klient nezaplatil kupní cenu z vlastních zdrojů. Taktéž svědek nevěděl, zda si [jméno] [celé jméno žalobce] nechal zhlédnout smlouvy u odborníka, přišel mu však dosti pečlivý. Nebankovní [právnická osoba] svědek předtím neznal, nic o nich nezjišťoval. Předtím, než se smlouvy uzavíraly, si ověřil, zda jde u kupujícího o existující společnost, zda je zapsána v obchodním rejstříku, dále si nic neověřoval. Nezjišťoval, zda má kupující společnost jmění, či zda je dlužníkem, což vysvětlil tím, že prodávající chtěl rychle prodat a kupující rychle koupit, žalovaná tlačila na svědka, aby byly výsledky, tak co měl dělat. Jednatelku kupující společnosti neviděl. [celé jméno svědka] mu plnou moc nepředložil, pouze ústně sdělil, že má od jednatelky pověření. Veškeré dokumenty si [celé jméno svědka] odvážel a pak je přivážel zpět s úředně ověřenými podpisy. Svědek k dotazu soudu vypověděl, že u žalované společnosti bylo možné, aby někdo jednal za jiného, aniž by se prokázal písemnou plnou mocí, stejně tak se běžně nezjišťovala solventnost kupujících. Svědek si rovněž nevybavil, jak to probíhalo u první schůzky (při obhlídce nemovitosti), věděl, že se zúčastnil [celé jméno svědka] s [celé jméno žalobce]. Dle svědka měl zřejmě před podpisem kupní a zástavní smlouvy p. [celé jméno žalobce] pochybnosti, poté zkoušeli volat do [právnická osoba], která sdělila, co je třeba ještě dodat. Svědek [celé jméno žalobce] nedoporučoval uzavření smluv, pouze mu je předával. K jeho dotazu, zda je běžné mít zapsané zástavní právo, mu svědek sdělil, že ano, běžně to dělají banky. Věc mu byla posléze žalovanou odebrána, svědek proto nevěděl, jak to probíhalo dále.

11. Žalobkyně vypověděla, že s manželem se v roce 2017 rozhodli odstěhovat do [obec] a prodat předmětný byt. Prodejem pověřili syna, který oslovil žalovanou, konkrétně p. [příjmení], jenž byl jejich známou doporučen. Sama u jednání syna se jmenovaným nebyla přítomna, pouze s ním asi koncem září či října 2017 telefonicky hovořila, kdy řešili problém s chybějící úhradou kupní ceny. Syn jí přeposílal e-maily (šlo asi o 4 až 5 e-mailů), byla v nich kupní smlouva i zástavní smlouva, komentoval to, obsahovaly i vyjádření Zvírotského. Kupní smlouva se uzavírala v červenci 2017, s manželem byli na poště ověřovat podpisy. Uzavřeli i zástavní smlouvu, kterou dosud nedostali podepsanou. [jméno] obdrželi v červnu 2017, kupní smlouvu asi ještě předtím. Smlouvy si přečetli, s nikým je nekonzultovali, neboť předpokládala, že v realitní kanceláři jsou profesionálové, když nabízí kompletní právní služby, což žalobkyně viděla na internetu. Od svého syna slyšela, že mu [příjmení] měl sdělit, že mají právníka, zda měl v této věci pracovat, však nevěděla. Zda byla uzavřena i zprostředkovatelská smlouva žalobkyně nevěděla, asi ji nepodepisovali. Žalobkyně dále popisovala postup poté, co ze strany kupujícího nebyla zaplacena část kupní ceny. Syn jednal se žalovanou, ona sama nic dále neřešila. Se synem se domluvili, že peníze z prodeje budou pro něj darem a že mu částku, kterou syn zaplatil ze svého, vrátí, peníze od žalované šly následně na účet syna, čímž žalobci přišli o částku 460 tis. Kč, kterou synovi nemohli dát. Ujednali proto, že mu tuto chybějící částku nastřádají a pak mu ji vrátí. Žalobkyně doplnila, že kupující se nezúčastnil přebírání bytu, [příjmení] převzal byt komisionálně a klíče poslal do [obec]. Kupující se nepřihlásil k převodu energií, neplatí nájem, SVJ dluží peníze. V bytě bydlí p. [celé jméno svědka] s rodinou. Dané informace má od předsedkyně SVJ (jejich bývalé sousedky). Žalobkyně dodala, že kupující neplatí ani daň finančnímu úřadu, v katastru nemovitostí je exekuční příkaz.

12. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalobců, soud zjistil, že jmenovaný, který na základě ústního pověření zastupoval své rodiče, na reference své známé oslovil tehdejšího makléře žalované p. [příjmení] se žádostí o kompletní servis a prodej bytu, přičemž dle jeho vyjádření kompletní servis znamená i právní poradenství. Byl ujištěn [příjmení], že nemá o co přijít, protože prodává, nenakupuje. Byt byl nafocen, došlo k dohodě o prodejní ceně, poté [příjmení] poslal dané údaje na S-reality. Asi na jaře roku 2017 se sešel se [příjmení] a zájemcem [celé jméno svědka] v prodávaném bytě. [celé jméno svědka] chtěl rychle koupit, nezajímal se ani o sklepy, což svědka zarazilo. [příjmení] na to reagoval tak, že je to v pořádku, důležité je, že mají kupce. Poté se svědek dozvěděl, že [celé jméno svědka] to chce kupovat na s.r.o., svědek netušil, co to obnáší. [příjmení] ho uklidnil, že to problém není, je to běžné. Poté se dozvěděl, že kupní cenu hodlá [celé jméno svědka] financovat prostřednictvím nebankovní půjčky od [právnická osoba]. I na to mu [příjmení] sdělil, že to problém není, že si to ošetří. Poté se rychle podepisovala rezervační smlouva, čekalo se na podpisy ostatních smluv. Smlouvy vozil za rodiči, muselo se to ověřovat, jako první vždy podepisovali žalobci, smlouvy poté svědek předával [příjmení]. V kupní ani v zástavní smlouvě svědek nespatřoval žádnou podivnost ani náznak podvodu. Až po podpisu smluv si svědek zjišťoval informace o [celé jméno svědka], zjistil, že jde o podvodníka. [příjmení] svědkovi sdělil, že trpí stihomamem, ujišťoval ho, že nenese žádné riziko. Volal mu, že došly peníze od [anonymizováno], částka 460 tis. Kč však nedorazila. Jmenovaný svědkovi tvrdil, že to kupující musí zaplatit a zaplatí. Poslal mu telefonní čísla na [celé jméno svědka], ať se na něj svědek obrátí. Svědek mu skutečně zavolal, [celé jméno svědka] mu tvrdil, že veškeré peníze poslal na účet žalované, nyní je v Africe. Když naposledy volal [celé jméno svědka], bylo mu sděleno, že peníze nedostane, [celé jméno svědka] odstoupí od celé akce a svědek bude mít problém. Poté svědek oslovil [anonymizováno] [příjmení] a dozvěděl se, že smlouvy, které byly předloženy realitní kanceláří, jsou likvidační, neboť je na bytě zástava, přijdou o vše. Znovu se obrátil na [příjmení], který mu oznámil, že věc přebral nekomunikativní p. [příjmení], který mu nezvedal telefony. [anonymizováno] [příjmení] dojednal dodatkem s [anonymizováno] zrušení ručitelského závazku. S rodiči měl domluvu, že byt prodá a peníze si ponechá. Žalovaná nežádala předložení pověření od jeho rodičů. Rodiče podepisovali jednotlivé smlouvy, jinak vše řešil za rodiče sám. Svědek nevěděl, že [celé jméno svědka] neměl právo jednat za kupující společnost, nebyl statutárním orgánem, dle jeho názoru to [příjmení] přehlédl. V nedávné době navíc svědek zjistil, že kupující společnost nevlastní nic, je v dluzích, na byt rodičů je vedena exekuce, došlo i ke změně jednatele společnosti, s pravděpodobností dojde k jejímu úpadku. Rezervační a kupní smlouvu připravovala žalovaná, zástavní smlouva byla zřejmě tvořena [právnická osoba]. Zástavní smlouvu četl, byla dlouhá, zavádějící a nesrozumitelná. Proto následně volal [příjmení], který mu asi v létě 2017 poslal e-mail, že se jedná o běžnou zástavní smlouvu. Výslovně mu nedoporučoval, aby ji uzavřel, ale dle svědka nebyla jiná možnost. Měl za to, že najal profesionály, neměl důvod [příjmení] nevěřit. Ten mu ani neřekl, aby si smlouvu nechal někde zkonzultovat. Zda obdržel návrh kupní smlouvy a zástavní smlouvy ve stejný den, to již nevěděl. Dané smlouvy po jejich podpisu rodiči [příjmení] nepředával současně, pořadí si nepamatoval. Smlouva o zprostředkování byla uzavřena ústně, bylo v ní obsaženo kdy, kde se sejdou, za kolik. Svědek popsal, že to bylo velmi rychlé ujednání, [příjmení] vysvětloval, co potřebuje, on mu sdělil, co umí. Sdělil mu i to, že jsou členem asociace realitních kanceláří, mají právní podporu, veškerý servis co se týče smluv. Svědek požadoval rychlost, veškerou agendu (katastr apod.), aby to proběhlo bez problémů. Jiným způsobem než telefonicky svědek p. [celé jméno svědka] nekontaktoval, vyzýval ho k úhradě částky 463 000 Kč. Dle jeho názoru nemělo význam ho jiným způsobem dál vyzývat. Poté, co mu věc právně vysvětlil [anonymizováno] [příjmení], zaplatil danou částku, dodatek, v němž bylo uvedeno, že tuto částku kupní ceny zaplatí svědek, připravoval jmenovaný advokát. Zda byla domluva mezi ním a rodiči před podpisem zmiňovaného dodatku a zasláním peněz, si svědek již nevzpomněl, rodiče však o všem věděli. Úmyslem přitom bylo, aby se dané částky setkaly a došlo k naplnění úmluvy, bez níž by k dokončení obchodu nedošlo a smlouvy nemohly být zaevidovány do katastru nemovitostí. Pokud by to neučinil, neobdrželi by úvěrovou společností zaplacenou část kupní ceny. Svědek potvrdil, že kupní cena byla následně poukázána na jeho bankovní účet, pak se naplnila dohoda s rodiči, že peníze patří jemu. Dluh vůči rodičům ve výši 463 tis. Kč svědek necítí. Proč neuplatnil daný dluh u kupujícího, svědek vysvětlil tím, že„ když není na ruce chlup, nejde ho vzít“ a dodal, že měsíc po podpisu smluv sháněl informace o [celé jméno svědka] a zjistil, že jedná za společnost, za níž není oprávněn jednat, na což upozorňoval [příjmení]. Udělal chybu.

13. Svědkyně [celé jméno svědkyně], tehdejší jednatelka [právnická osoba] [právnická osoba] vypověděla, že s účastníky řízení se nesetkala, vše za ni vyřizoval zplnomocněný [celé jméno svědka], ona byla v té době po nemocnicích. Prostřednictvím žalované kupoval byt asi v r. 2016 či 2017 pro společnost [anonymizována dvě slova] (svědkyně udávala opakovaně nesprávný název společnosti), která se zabývala nákupem a prodejem nemovitostí. Podnikatelským záměrem byl pronájem nemovitosti. Předmětná nemovitost je pronajatá, bydlí tam [celé jméno svědka] s rodinou. Svědkyně společnost prodala v roce 2019 za 5 000 Kč p. [příjmení] (fakticky jde o p. [příjmení] nikoli [příjmení]), toho poznala ve [právnická osoba] [anonymizováno], ale nepracoval tam. Jmenovaného příliš neznala, ale chtěl jí pomoci, proto převzal společnost, která, jak potvrdila, měla milionové dluhy. Ve stejné společnosti pracoval i [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] jí nevysvětlil, proč si firmu nepřevzal sám. Nevěděla o tom, že nedošlo k nějaké úhradě, od [celé jméno svědka] měla informaci, že je vše v pořádku, uhrazeno, sama mu dávala několik stotisíc korun, aby zaplatil část kupní ceny, která měla být hrazena z vlastních zdrojů. Peníze mu dávala 2x v obálce asi v době června a července roku 2017. Svědkyně nevěděla, zda jí [celé jméno svědka] předal nějaké potvrzení o úhradě těchto částek, sama od něj potvrzení, že od ní peníze převzal, nechtěla. Kromě předmětného bytu v průběhu činnosti pak ještě nakoupili a prodali nějaké autodoplňky, jinou činnost společnost nevykazovala. [celé jméno svědka] se svědkyní spolupracoval po celou dobu, byli dlouholetí známí. Proč nebyl uveden v obchodním rejstříku, svědkyně vysvětlit nedovedla. Svědkyně dodala, že dlužili finančnímu úřadu za daň z prodeje nemovitosti, tu následně uhradili. K úvěru podotkla, že byla uhrazena jeho část, zaplaceny byly asi 2 roky. Protože se zpozdili s úhradou, došlo k výpovědi, měsíčně se platila částka asi 50 000 Kč [celé jméno svědka] platil nájem asi 10 000 Kč, nic nedlužil, dále měl sám platit do fondu oprav. Když zjistili od SVJ, že dluží, sdělili mu to. Účetnictví dávala ona s [celé jméno svědka] zpracovat nějaké společnosti. [jméno] vložila do společnosti nějaké peníze, které tam nebyly zúčtovány, z toho se platila část kupní ceny. Svědkyně nedokázala vysvětlit, z čeho se hradily jednotlivé splátky úvěrové společnosti, které dle jejího vyjádření činily 48 000 Kč až 49 000 Kč měsíčně, když jediným příjmem společnosti bylo nájemné ve výši 10 000 Kč. Že nedošlo k úhradě dané částky, svědkyně nevěděla.

14. Ve věci byl vyslechnut i svědek [příjmení] [celé jméno svědka], z jehož výpovědi je patrné, že s paní [celé jméno svědkyně] prostřednictvím žalované koupili od žalobců byt na adrese [ulice a číslo] v [obec], v němž bydlí. Se [celé jméno svědkyně] spolupracoval. Důvodem koupě bylo 5 dětí svědka, chtěl, aby každé mělo svůj byt. [celé jméno svědkyně] se stará o administrativu, on v bytě bydlí a platí nájem 16 000 Kč měsíčně, z čehož nájemné činí 10 000 Kč, zbývající část jsou příspěvky do fondu oprav a teplá voda. Zda má dluh, neví, což vysvětlil tím, že je to starost [celé jméno svědkyně]. Přišlo mu vyúčtování od společenství vlastníků, zde má dluh asi 30 000 Kč, což sporovali, zatím je to nedořešené. Společnost patří [celé jméno svědkyně], jeho iniciativa byla byt koupit. Záměrem bylo koupit více bytů v [ulice] ulici v [obec], financované měly být z úvěrů, splátky úvěrů by se pak hradily z pronájmů. Svědek předpokládá, že částka z pronájmů by činila 10 až 12 tisíc Kč, splátky úvěru 7 až 8 tisíc Kč. K aktuální úvěrové splátce 50 tisíc Kč uvedl, že jde o překlenovací úvěr, s [anonymizováno] již nic nemají, nyní se s ní soudí. Za účelem koupě předmětného bytu využili toho, že [celé jméno svědkyně] měla založenou společnost. Celý prodej dojednával svědek, vyzvedával dokumenty, odvážel je k podpisu [celé jméno svědkyně]. Jednal s [celé jméno žalobce] i se zaměstnancem žalované. Výši kupní ceny si již nepamatuje, došlo k úhradě části kupní ceny bankou a části [právnická osoba] [anonymizováno]. Tato část byla zaplacena v hotovosti, šlo asi o částku do půl milionu Kč, kterou uhradil tak, že vezl nejprve 200 000 Kč, poté zbytek, do žalované společnosti, peníze nechal u nějaké kolegyně zaměstnance žalované, s níž jednal, potvrzení si vystavit nenechal. S sebou měl svého řidiče, p. [příjmení]. Svědek potvrdil, že mu volal [celé jméno žalobce] s dotazem, zda mají zaplaceno, na což mu řekl, že asi ano. Logicky svědek nevysvětlil ani to, proč společnost nebyla vedena na jeho osobu, když chtěl koupit byty pro své děti. Sdělil pouze to, že některé společnosti jsou vedeny na něj, jiné na [celé jméno svědkyně], on se stará o obchodní činnost a provozování. Dodal, že má exekuci, vzal si v roce 1993 půjčku na činžovní dům, jeho přítelkyně následně zemřela, došlo k zesplatnění, byl v té době v zahraničí. Z částky 1 800 000 Kč narostl dluh na 13 milionů Kč, pak mu vše prodali v dražbách. Svědek dále uvedl, že řídí společnost, která má 12 tisíc zaměstnanců, sídlo společnosti je v Arménii. Jeho měsíční příjem činí 100 000 Kč.

15. Protože účastníci nadále netrvali na výslechu žalobce, jehož zdravotní stav ani nebyl způsobilý pro jeho osobní účast u soudu, přičemž soud dostatečným způsobem zjistil skutkový stav podstatný pro rozhodnutí ve věci, soud výslech tohoto svědka neprovedl.

16. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

17. Podle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

18. Podle § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

19. Podle § 2446 odst. 1 o.z. zprostředkovatel sdělí zájemci bez zbytečného odkladu vše, co má význam pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy.

20. Podle § 2452 o.z. zprostředkovatel nesmí navrhnout zájemci uzavření smlouvy s osobou, o které má důvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostředkované smlouvy řádně a včas splní, nebo o které vzhledem k okolnostem takovou pochybnost mít měl. Požádá-li o to zájemce, sdělí mu zprostředkovatel údaje potřebné k posouzení důvěryhodnosti osoby, s níž mu uzavření smlouvy navrhuje.

21. Podle § 2950 o.z. kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

22. Po právním zhodnocení, kdy soud pečlivě hodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že došlo k uzavření všech výše konkretizovaných smluv (rezervační smlouvy, kupní smlouvy a zástavní smlouvy), což vyplývá jak z nesporných tvrzení účastníků, tak i z těchto jednotlivých smluv. Žalovaný nesporoval ani to, že mezi účastníky došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy, avšak nikoliv v písemné formě. Žalobci však ani přes poučení neupřesnili, kdy byla jimi tvrzená zprostředkovatelská smlouva uzavřena, co bylo jejím obsahem, jakož i okolnosti jejího uzavření. O jejím uzavření vypovídal svědek [jméno] [celé jméno žalobce], který potvrdil, že byla uzavřena v ústní formě, jejím obsahem byly pouze zběžné informace, kde a kdy se sejdou, cena. Vyměnili si se zaměstnancem žalované informace o tom, co žalobci potřebují a co je schopná zajistit žalovaná (blíže to svědek nevysvětlil). Svědek [příjmení] k tomu vypověděl, že převážnou část zprostředkovatelských smluv uzavírají v ústní formě. Soud uzavřel, že došlo i k uzavření zprostředkovatelské smlouvy, a to v ústní formě, přičemž některá ujednání vyplývala i z následně písemně uzavřených smluv (např. výše provize 65 000 Kč apod.). Soud připomíná, že povinností účastníků je prvotně tvrdit rozhodné skutečnosti, ty pak následně prokázat navrženými důkazy (nedostatečná tvrzení nelze nahrazovat zjištěnými skutečnostmi z provedených důkazů).

23. Již v rezervační smlouvě byl zcela jednoznačně dohodnut předmět prodeje (výše specifikovaná bytová jednotka), tak i kupní cena, jež koresponduje i s ujednáními v kupní smlouvě. Z článku III. kupní smlouvy je patrné, že část kupní ceny ve výši 65 000 Kč a 463 000 Kč měla být hrazena z vlastních zdrojů kupujícího ([právnická osoba] [právnická osoba]), zbývající část 2 137 000 Kč prostřednictvím hypotečního úvěru od společnosti [právnická osoba] Kupní cena měla být převedena na úschovný účet zprostředkovatele (žalovaného) a k jejímu vyplacení mohlo dojít pouze za splnění podmínek v článku VI. téže kupní smlouvy, tj. po zaplacení kupní ceny na úschovný účet a po zápisu vlastnického práva kupujícího ([ulice] [právnická osoba]) do katastru nemovitostí, což mělo být doloženo aktuálním výpisem z katastru nemovitostí nebo oznámením katastrálního úřadu. Protože kupující ([ulice] [právnická osoba]) nezaplatil na úschovný účet částku 463 000 Kč, tato částka byla po dohodě se žalobci zaplacena za [právnická osoba] [právnická osoba] synem žalobců, jak bylo prokázáno příkazem k úhradě ze dne 12. 10. 2017 i prohlášením žalobců včetně souhlasu jmenovaného [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 17. 10. 2017. V tomto směru soud neuvěřil svědkovi [příjmení] [celé jméno svědka], že danou částku zaplatil ve dvou splátkách v hotovosti blíže neurčené osobě ženského pohlaví v žalované společnosti, neboť jeho výpověď je v tomto směru zcela rozporná s nespornými tvrzeními účastníků i s dalšími provedenými důkazy (např. zmíněné prohlášení žalobců apod.). Zároveň je nelogické, aby osoba, která, jak sama uvádí, řídí společnost o 12 tisících zaměstnancích, nepostupovala s péčí řádného hospodáře a na částky, které v součtu činí téměř půl milionů Kč, si nenechala vystavit jakékoli potvrzení o jejich úhradě. Výpověď daného svědka soud považuje za nevěrohodnou, svědek podstatné věci logicky nevysvětlil. Na svědka je třeba nahlížet v kontextu celého případu, kdy si přes společnost, v níž nikterak oficiálně nefiguruje, koupí byt, v němž se svojí rodinou žije, přičemž část kupní ceny je splacena úvěrem od nebankovní společnosti a část měla být splacena vlastními peněžními prostředky, které však společnost na účet žalované neuhradila, ač bylo dohodnuto, že má být zaplacena do 10 dnů od podpisu kupní smlouvy bezhotovostně na účet žalované označený v dané smlouvě. Úvěr není řádně splácen, dochází k jeho zesplatnění, svědek řádně nehradí ani sjednané nájemné a služby spojené s užíváním bytu, ač byt i nadále užívá (viz informace z insolvenčního řízení dlužnice [ulice] [právnická osoba], výpověď žalobkyně, výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně], prohlášení aktuálního jednatele dlužnice [anonymizováno] [příjmení]). V současnosti je tato společnost v insolvenci, jejím jediným majetkem je předmětný byt, přičemž dluží zajištěnému věřiteli částku téměř 10 milionů Kč, zbývající nezajištění věřitelé v rámci insolvenčního řízení nebudou pro nedostatečný majetek uspokojeni (zpráva insolvenčního správce a informace z insolvenčního řízení). Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] spíše vyplývá, že jde o osobu, kterou zcela jmenovaný svědek ovládá, společnost fakticky řídí on, svědkyně pouze podepisuje nezbytné listiny. Tato svědkyně není schopna správně označit obchodní jméno společnosti, nedokázala rovněž správně uvést jméno osoby, které společnost převedla a která jí prý chtěla pomoci, když od ní za 5 000 Kč odkoupila společnost s milionovými dluhy (danou osobu dle vlastního vyjádření znala). Celá tato transakce pak působí podvodným dojmem, který neblahým způsobem dopadl na žalobce. Stěžejní otázkou však bylo určení, zda a nakolik je žalovaná odpovědná za vzniklou situaci, čímž se soud bude zabývat níže.

24. Z výše zmíněného prohlášení žalobců vyplynulo, že částku 463 000 Kč uhradil [jméno] [celé jméno žalobce] za jmenovanou [právnická osoba] [právnická osoba] Z výslechu [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobkyně má soud za prokázané, že k tomuto kroku jmenovaný přistoupil po dohodě se žalobci, kteří mu danou částku následně vrátí, dohoda zněla v tom směru, že to za ně zaplatí, aby následně došlo k vyplacení již složené části kupní ceny u žalované z úvěru. S tímto postupem souhlasila následně i žalovaná, jak je zřejmé z jejího následného postupu i mj. z níže zmíněného souhlasu s předčasným vyplacením kupní ceny. Platba byla převedena na účet zprostředkovatelky (žalované). Žalobci rovněž souhlasili i s tím, že dojde k předčasnému vyplacení kupní ceny ve výši 2 599 000 Kč z úschovného účtu zprostředkovatelky (žalované), a to do deseti pracovních dnů od podání návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch strany kupující a podpisu tohoto souhlasu všemi účastníky, jak bylo prokázáno z listiny nazvané Souhlas s předčasným vyplacením kupní ceny. S tímto souhlasila i [právnická osoba] [právnická osoba], neboť svůj podpis připojila i jednatelka [celé jméno svědkyně]. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí pak byl proveden dne 17. 10. 2017, jak je zřejmé z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí z uvedeného dne. Z tohoto prokázaného stavu vyplývá, že žalobci dostatečným způsobem prokázali, že jsou v posuzovaném případě osobami s aktivní věcnou legitimací, neboť částka 463 000 Kč byla sice zaplacena za dlužníka ([právnická osoba] [právnická osoba]) synem žalobců, avšak po dohodě mezi ním a žalobci, tedy fakticky žalobci, kteří synovi následně danou částku vrátí. V řízení nebylo provedenými důkazy zjištěno, že by úmyslem žalobců a jejich syna bylo přistoupení k dluhu nebo plnění za jiného, proto, jak již upozorňoval odvolací soud, nedošlo k žádné změně v právním poměru mezi žalobci a žalovanou i kupujícím.

25. Vztah mezi účastníky soud posoudil dle § 2445 a násl. o.z. Mezi účastníky byla (i když pouze v ústní formě) uzavřena smlouva o zprostředkování, o čemž svědčí i následné kroky žalované, která vystavila základní údaje o převáděné bytové jednotce na stránkách S-reality, po vyhledání zájemce se žalobci i kupujícím uzavřela rezervační smlouvu, následně připravila kupní smlouvu, kterou zaslala jejím stranám a přeposlala [jméno] [celé jméno žalobce] i zástavní smlouvu. Došlo ke sjednání odměny za zprostředkování – provize (ve výši 65 000 Kč), což je patrné z rezervační a kupní smlouvy.

26. Podle výše citovaného § 2452 o.z. zprostředkovatel nesmí navrhnout zájemci uzavření smlouvy s osobou, o které má důvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostředkovávané smlouvy řádně a včas splní, nebo o které vzhledem k okolnostem takovou pochybnost měl mít. Je nepochybné, že rozhodnutí, zda s vyhledávanou osobou zájemce smlouvu uzavře, je věcí samotného zájemce. Konečným cílem zájemce přitom není pouze uzavření zprostředkovávané smlouvy, ale především splnění závazků, které tato smlouva založí. Pro zájemce a jeho rozhodnutí, zda takovou smlouvu uzavře, proto mají význam informace o důvěryhodnosti zprostředkovatelem vyhledané osoby a její způsobilosti splnit závazky z uzavřené smlouvy. Zprostředkovatel nesmí navrhnout osobu, u níž jsou důvodné pochybnosti, zda povinnosti ze zprostředkované smlouvy splní řádně a včas, což je i projevem zásady poctivosti vyplývající z § 6 odst. 1 o.z. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že tento zákaz se vztahuje pouze na takové třetí osoby, u kterých má zprostředkovatel důvodnou pochybnost, tzn. skutečnosti, které tuto pochybnost zakládají, by měly vzbuzovat reálnou obavu, že třetí osoba své závazky z dané smlouvy nesplní. Nelze z toho však dovodit, že by měl zprostředkovatel povinnost provádět šetření za účelem získání informací o způsobilosti třetí osoby či povinnost získané informace dále prověřovat. Pro úplnost je třeba dodat, že postačí, když zprostředkovatel jedná v nevědomé nedbalosti (tj. s ohledem na okolnosti případu a informace, které zprostředkovatel měl k dispozici, měl vědět při zachování potřebné míry opatrnosti). Dané ustanovení však nezakládá povinnost zprostředkovatele takové informace pro zájemce vlastní činností získat. K provedení jiné činnosti než je ta, která vyplývá z povahy zprostředkování, se zprostředkovatel zprostředkovatelskou smlouvou nezavazuje (srov. komentář C.H. Beck k § 2452 o.z.). S tímto závěrem je v korelaci i rozsudek NS ČR sp. zn. 32 Cdo 2694/2011, podle něhož zprostředkovateli vzniká nárok na provizi již okamžikem obstarání reálné příležitosti uzavřít smlouvu. Smlouvou o zprostředkování nepřebírá zprostředkovatel odpovědnost za to, že smlouva, se kterou zprostředkovatel uzavření smlouvy doporučil, svůj závazek ze zprostředkované smlouvy splní, ani za to neručí. K obdobnému závěru dospěl i rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 844/2017, podle něhož činnost zprostředkovatele podle zprostředkovatelské smlouvy směřuje pouze k vyhledávání třetí osoby, s níž by měl zájemce možnost zprostředkovávanou smlouvu uzavřít. V rámci zprostředkovávání není zprostředkovatel povinen zájemce zastupovat a uzavření zprostředkovávané smlouvy je věcí samotného zájemce. Strany si však mohou dohodnout (sjednat) další povinnosti zprostředkovatele jdoucí nad rámec vlastní zprostředkovatelské činnosti; v takovém případě nelze závazek zprostředkovatele považovat za splněný pouhým obstaráním příležitosti uzavřít smlouvu, byť se jednalo o uzavření smlouvy s určitým obsahem, proto ani samotné obstarání příležitosti k uzavření smlouvy právo na provizi zprostředkovateli nezakládá.

27. V posuzované věci bylo třeba postavit na jisto, zda zprostředkovatelská smlouva (či jiná dohoda účastníků řízení) obsahovala závazek žalované zajistit žalobcům i právní servis. Daná povinnost nevyplývá toliko k obecné nabídky žalované společnosti na jejích webových stránkách či ze zápatí její firemní korespondence, bylo na žalobcích, aby prokázali, že se účastníci na této službě dohodli. Jak žalovaná připomněla, šlo o její nabídku, kterou mohl zájemce za příplatek využít, což se však v souzené věci nestalo. Z uzavřené rezervační či kupní smlouvy (event. z dalších předložených listin) takové ujednání nevyplývá. Rovněž svědek [příjmení] vyloučil, že by tato doplňková služba byla mezi účastníky řízení sjednána. Pouze svědek [celé jméno žalobce] vypověděl, že si pod kompletním servisem představuje i právní poradenství a dále ohledně zástavní smlouvy mu mělo být ze strany [příjmení] sděleno, že si to„ ošéfují“, z čehož však dohoda o této příplatkové službě nevyplývá. Soud se nedomnívá, že zprostředkovatel je přímo ze zákona povinen poskytovat zájemcům právní poradenství, taková povinnost nevyplývá ani z výše rozebraného. Odměna za takovou službu nevyplývá ani z dohodnuté provize. Soud proto uzavřel, že součástí ujednání účastníků nebylo právní poradenství a žalobci měli řádně zvážit, zda smlouvy s vyhledaným zájemcem uzavřou, event. zda si předložené smlouvy nechají zkontrolovat nezávislými odborníky, pokud oni sami nebyli dostatečně odborně zdatní. V tomto směru neuspěje ani poukaz na to, že žalobci byli spotřebitelé bez příslušného právního povědomí či právnického vzdělání. Za takového stavu nebylo na místě aplikovat závěry z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 5007/2016, neboť ve věci, kterou posuzoval Nejvyšší soud, bylo prokázáno, že realitní kancelář se zavázala kupujícímu zajistit i právní servis spočívající zejména ve vypracování kupní smlouvy a v takovém případě odpovídá za škodu způsobenou neplatností kupní smlouvy (i kdyby jejím vypracováním pověřila advokáta).

28. Zbývá uzavřít otázku, zda žalovaná neporušila zákaz plynoucí z výše citovaného ustanovení § 2452 o.z., či naopak splnila povinnosti vyplývající § 2446 odst. 1 o.z. Z výslechu svědka [příjmení] vyplynulo, že jmenovaný nepostupoval s předvídatelnou opatrností, nevyžadoval zplnomocnění jak [celé jméno svědka], který jednal za společnost, v níž oficiálně nevystupoval, tak syna žalobců, který jednal za žalobce. Dle názoru soudu nelze takové pochybení zhojit tím, že tyto osoby dodatečně přinesou podepsané smlouvy od jejich účastníků. Jmenovaný zaměstnanec žalované měl zjistit, že [anonymizováno] [celé jméno svědka] není jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (ani jejím vlastníkem), o to více měl zpozornět při zjištění skutečnosti, že předmětný byt tato společnost bude kupovat zčásti z vlastních zdrojů a z části z úvěru poskytnutého nebankovní společností. Navíc i [jméno] [celé jméno žalobce] vyslovil v době první schůzky své první pochybnosti, když [celé jméno svědka] nezajímaly sklepy, nýbrž nemovitost chtěl co nejdříve koupit a požadoval rychlé vystěhování. Další pochybnosti vznesl [jméno] [celé jméno žalobce] při zjištění, že část kupní ceny bude hrazena úvěrem od nebankovní společnosti. Ani na ně [anonymizováno] řádně nereagoval a neučinil žádné další kroky, kterými by upozornil žalobce na možná úskalí v souvislosti s takovým postupem kupujícího. Zaměstnanec žalované se spokojil pouze s ověřením, že jde o existující společnost, nezabýval se tím, zda má dluhy, majetek apod. Dle názoru soudu tak žalovaná porušila zákonné povinnosti vyplývající z § 2446 odst. 1 o.z. Z komentáře C.H. Beck k tomuto ustanovení vyplývá, že informační povinnost vymezená tímto ustanovením se vztahuje i na údaje potřebné k posouzení důvěryhodnosti osoby, s níž zprostředkovatel navrhuje zájemci uzavření zprostředkovávané smlouvy. Porušením informační povinnosti je protiprávním jednáním zprostředkovatele, které může být důvodem pro vznik nahradit zájemci vzniklou škodu nebo újmu, příp. může založit i jiný odpovědnostní následek. Zároveň žalovaná nepostupovala dle § 2452 o.z., když dle názoru soudu měla z daných okolností mít důvodnou pochybnost, zda [celé jméno svědka] a potažmo kupující společnost povinnostem stanoveným v kupní smlouvě řádně a včas dostojí a z tohoto důvodu neměla danou osobu (společnost) žalobcům navrhnout, nebo alespoň měla žalobce výslovně upozornit na to, co se stane, když kupující nezaplatí část kupní ceny, kterou se zavázal uhradit z vlastních zdrojů, zvlášť, když je platně uzavřena zástavní smlouva na převáděnou nemovitost. Zde, jak bylo výše vysvětleno, postačí i nevědomá nedbalost, přičemž žalovaná odpovídá za jednání svého tehdejšího zaměstnance [anonymizováno], který ji zastupoval (§ 430 odst. 1 o.z.).

29. Žalobci svůj nárok opírali o náhradu škody, která jim měla vzniknout jednáním žalované. Protože ke vzniku tvrzené újmy mělo dojít za účinnosti o.z., soud přihlédl i k ustanovení § 2894 a násl. o.z., především k výše citovanému § 2950 o.z. Zmíněné ustanovení obsahuje zvláštní úpravu za škodu způsobenou poskytnutím nesprávné informace nebo rady, jež je poskytnuta za odměnu. Dání rady představuje určité doporučení, jak jednat. Naproti tomu v případě poskytnutí informace jde o sdělení skutečnosti, kterou tázající nezná. Informací však není pouhá domněnka. Toto ustanovení navazuje na § 5 odst. 1 o.z., jež rovněž předpokládá přihlášení se k určitému povolání nebo stavu. Odborníkem je přitom ten, který se hlásí k nějakým specifickým znalostem nebo dovednostem, které nelze očekávat od běžného průměrného člověka (srov. Bulletin advokacie 1-2/ 2017, s. 15). Pokud svědek [příjmení], jak sám vypověděl, vystupoval v posuzovaném případě jako realitní makléř žalované, která je realitní kanceláří, pak je namístě jmenovaného i žalovanou, kterou zastupoval, považovat za odborníka v této oblasti. Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 21 Co 338/2018-132 nelze přitom požadovat, aby průměrný člověk apriorně pochyboval o údajích prezentovaných odborníkem (např. realitní kanceláří), a klást na něj požadavek, aby si každý údaj ověřil. K informacím odborníka nemůže laik bez zjevného důvodu přistupovat s nedůvěrou. To by přenášelo odpovědnost v právním jednání ve vyšší míře na laika než na odborníka a bylo by v rozporu s § 5 odst. 1 o.z.

30. K odpovědnosti realitních makléřů za pravdivost poskytovaných informací se vyslovil i Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č.j. 62 A 164/2017-49, který mj. konstatoval, že realitní makléř obecně nemůže být považován toliko za správce databáze o dostupných nemovitostech, jejíž existence a aktualizace umožňuje nemovitosti komfortně pořizovat, nýbrž za vskutku profesionálního, a tedy důvěryhodného partnera při pořizování nemovitostí (§ 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele). Důsledkem chápání postavení realitního makléře coby profesionála v právě uvedeném smyslu je nutně i předpoklad důvěry ve veškeré informace, které při obchodování s nemovitostmi sděluje. Realitní makléř tudíž odpovídá za správnost těchto informací.

31. Za daného stavu bylo třeba dále zkoumat, zda skutečně žalobcům vznikla škoda v souvislosti s jednáním žalované. Bylo na žalobcích, aby prokázali porušení smluvní (právní či jiné) povinnosti žalované, vznik škody a její skutečnou výši a dále příčinnou souvislost (kauzální nexus). K prokázání vzniku škody je třeba předeslat, že žalobci před podáním žaloby písemně nevyzvali kupující společnost o úhradu části kupní ceny, kterou měla hradit ze svých zdrojů. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce] bylo pouze prokázáno, že tento svědek telefonicky vyzýval [anonymizováno] [celé jméno svědka] k úhradě dluhu, další kroky vůči [právnická osoba] [právnická osoba] již on, žalobci ani jejich zástupce nečinili. Soud proto vyzval žalobce, aby prokázali své tvrzení o bezcennosti pohledávky za kupující společností. Žalobci k tomuto tvrzení navrhli znalecký posudek, který nemohl být pro nedostatečnou součinnost ze strany [právnická osoba] [právnická osoba] vypracován. S ohledem na výše popsaný stav a dále s přihlédnutím k výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], svědka [celé jméno svědka] i informací zjištěných z vedeného insolvenčního řízení (především z prohlášení [anonymizováno] [příjmení]) se soud domnívá, že bylo dostatečným způsobem prokázáno, že jmenovaná společnost ani ke dni 12. 10. 2017 nebyla solventní, neboť jejím jediným majetkem byl předmětný byt, na jehož pořízení si vzala úvěr, jehož splácení převyšovalo hodnotu tohoto bytu. Žalobci proto nemohli být uspokojeni v části kupní smlouvy ve výši 463 000 Kč kupující společností, která nedisponovala potřebnými finančními prostředky. Dle názoru soudu by v dané věci postačila toliko výzva dlužníkovi, která by předcházela před výzvou k plnění žalované, v níž by byla poskytnuta přiměřená lhůta k plnění a její prokazatelné doručení dlužníkovi. Pokud by tento v poskytnuté lhůtě nezaplatil, nic by nebránilo pokračovat výzvou k úhradě žalované společnosti. Protože žalobci zvolili postup přímého vymáhání po žalované, bylo na místě se zabývat tím, zda jde o bezcennou pohledávku, u níž je zbytečné se domáhat její úhrady. Soud za tohoto stavu uzavřel, že vznik a výše škody byly prokázány.

32. Druhým nezbytným atributem otázky náhrady škody je zjištění, zda žalovaná porušila smluvní, zákonnou či jinou povinnost, zda jednala protiprávně (zde především zákonem stanovenou povinnost). Soud předesílá, že otázka rozsahu (a s tím souvisejícího možného porušení) povinností realitního makléře (resp. realitní kanceláře), který zprostředkovává pro zájemce uzavření požadované smlouvy, je v současné odborné literatuře a judikatuře poněkud nejednoznačná, s postupně se vyvíjející judikaturou a není zřejmé, zda převáží původně nižší rozsah povinností zprostředkovatele či striktnější pravidla, dle nichž by měl zprostředkovatel být skutečně důvěryhodným partnerem při pořizování nemovitostí a ne pouze správce databází o dostupných nemovitostech, event. by na něj bylo možné klást vyšší požadavky např. v souvislosti ověřováním solventnosti vyhledávaných osob apod. V této otázce je třeba vyjít zejména ze zákonných pravidel vyplývajících především z § 2446 odst. 1 o.z., § 2452 o.z., § 2950 o.z. ve spojení s §§ 5 odst. 1 a 6 odst. 1 o.z. (srov. výše). Z těchto pravidel striktně vyplývá především povinnost sdělit zájemci vše, co má význam pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy, pokud má pochybnosti (či by měl mít důvodné pochybnosti) o splnění zprostředkovávané smlouvy, pak nesmí navrhnout zájemci uzavření takové smlouvy, přičemž sám není povinen takové informace vyhledávat, avšak pokud je zjistí, musí dle těchto pravidel postupovat. Další povinností je jednat poctivě a se znalostí a pečlivostí.

33. Soud výše uzavřel, že spatřuje pochybení žalované v jednání jejího zaměstnance [příjmení], který nepřistoupil s řádnou a odbornou péčí k povinnostem vyplývajícím ze zákonných ustanovení upravujících smluvní vztah účastníků řízení. Soud se podrobně v předešlé části (zejména v odst. 28 a 29 tohoto odůvodnění) zabýval tím, že v jeho jednání spatřuje porušení § 2446 odst. 1 o.z. i § 2452 o.z., povinnost k náhradě škody vyplývá i z § 2950 o.z. ve spojení s § 5 odst. 1 o.z. i § 6 odst. 1 o.z.

34. Soud má rovněž za prokázanou i existenci příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti žalované a vznikem škody. Jak zmínil odvolací soud ve svém zrušovacím rozhodnutí, bez ohledu na to, zda žalovaná žalobcům slíbila či neslíbila právní servis, porušila by svou povinnost zprostředkovatele - profesionála jednajícího se spotřebitelem, kdyby žalobcům, jak žalobci tvrdí, doporučila uzavření zástavní smlouvy v situaci, kdy kupující dosud nezaplatil částku 463 000 Kč a kdy úvěr, zástavní smlouvou zajištěný, měl být poskytnut bez vazby na její zaplacení, což lze dovodit z § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 o.z. Žalovaná, jakožto profesionál na realitním trhu, musí vědět, že pokud prodávající zastaví svou nemovitost ještě předtím, než kupující zaplatí či zajistí zaplacení celé kupní ceny, hrozí mu, že již kupní cenu nedostane. Měla by se proto chovat tak, aby se to jejímu klientovi nestalo.

35. Ač s přihlédnutím k citovaným rozhodnutím vyšších soudů, dle nichž smlouvou o zprostředkování nepřebírá zprostředkovatel odpovědnost za to, že osoba, se kterou doporučil uzavření smlouvy, svůj závazek splní, ani za to neručí, a uzavření zprostředkovávané smlouvy je věcí samotného zájemce, zprostředkovatel není, pokud si strany nesjednají něco jiného, povinen zastupovat zájemce, oproti výše zjištěným pochybením žalované, se proinstanční soud i nadále domnívá, že by měla být zvážena i možná spoluúčast žalobců, kteří se rovněž měli chovat s předpokládanou obezřetností a bez dalšího nepodepsat smlouvy, kterým po odborné stránce dostatečně neporozuměli, čímž i oni se v určité míře podíleli na vzniku škody, neboli porušení povinností žalované nebylo jedinou (výlučnou) příčinou vzniku škodu. Jde však o příčinu prvotní a převážnou. Soud I. stupně je však vázán v této věci vyslovenými závěry odvolacího soudu, dle nichž žalovaná porušila svoji povinnost zprostředkovatele – profesionála jednajícího se spotřebitelem, protože i přes doposud neuhrazenou část kupní ceny 463 000 Kč doporučila uzavření zástavní smlouvy, kdy úvěr, zástavní smlouvou zajištěný, měl být poskytnut bez vazby na její zaplacení. Žalovaná sice výslovně žalobcům nesdělila, že jim doporučuje uzavření jednotlivých smluv (především zástavní smlouvy), zástavní smlouvu ani sama nevytvářela, což vyplynulo jak z výslechu svědka [celé jméno žalobce], tak [příjmení], potažmo i z výslechu žalobkyně, nelze však přehlédnout, že žalobce neupozornila na možná úskalí, která měla z titulu své odbornosti předvídat, ani nezajistila, aby úhrada části kupní ceny hrazené z vlastních zdrojů kupujícího předcházela uzavření zástavní smlouvy, či jinak nedoporučila předem právně ošetřit situaci, která v této věci neseriózním jednáním kupující společnosti nakonec nastala. Z výslechu obou výše jmenovaných svědků má soud za prokázané, že žalovaná dokonce ústy svého zaměstnance k pochybnostem žalobců sdělila, že jde o standardní smlouvy, na základě čehož žalobci mohli důvodně nabýt dojmu, že jde o doporučení k jejich uzavření osobou, jejíž profesionalita se na trhu s nemovitostmi (a jejich převody) předpokládá. Soud znovu opakuje, že v případě porušení § 2452 o.z. postačí nevědomá nedbalost.

36. Soud proto z výše rozebraných důvodů vyhodnotil, že nárok žalobců je dán a žalobě plně vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).

37. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobcům, kteří byli ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobců náhradu nákladů řízení nevyčíslil ani v dodatečné lhůtě, soud při jejím stanovení vyšel z obsahu spisu. Náklady řízení tvoří soudní poplatky za řízení před soudem I. stupně ve výši 23 150 Kč a za řízení před soudem II. stupně ve výši 2 250 Kč, dále odměna za zastoupení účastníka advokátem za 14,5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, prostá výzva k plnění, sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci samé ze dne 15. 8. 2018 a 8. 2. 2019, sepis odvolání z 5. 5. 2019, 9x účast u jednání soudu – dne 6. 12. 2018, 31. 1. 2019, 28. 3. 2019, 17. 9. 2019, 26. 11. 2019, 16. 11. 2020 (přesahující 2 h) a 4. 5. 2020 (přesahující 2 h)) á 5 024 Kč dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) z punkta 51 000 Kč, přičemž každému žalobci náleží ve smyslu § 12 odst. 4 AT tato odměna ponížená o 20 %, tj. 2 x 2 512 Kč, za 4 úkony právní služby (účast u jednání soudu dne 23. 6. 2020 (přesahující 2 h), dne 8. 9. 2022 a z 27. 10. 2022) á 16 288 Kč dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 AT z punkta 463 000 Kč, přičemž každému žalobci náleží ve smyslu § 12 odst. 4 AT tato odměna ponížená o 20 %, tj. 2 x 8 144 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za 19 úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 AT. Protože žalobci uhradili soudu zálohy v celkové výši 8 500 Kč, přičemž výrokem III. soud rozhodl o vrácení části této zálohy ve výši 180,58 Kč, byla do náhrady nákladů řízení připočtena i částka 8 319,42 Kč, kterou fakticky na zálohách zaplatili. Celkem tak žalobcům náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 177 719 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonnou třídenní, platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

38. Soud zároveň rozhodl o vrácení části zálohy, která nebyla použita k zálohovaným nákladům, které stát vynaložil v souvislosti se zpracováváním znaleckého posudku. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 6. 2022 č.j. 25 C 194/2018-347 bylo znaleckému ústavu TPA Valuation & Advisory s.r.o. přiznáno znalečné v celkové výši 9 319,42 Kč, které mu bylo následně vyplaceno. Žalobci zálohovali na vyhotovení tohoto znaleckého posudku částku 7 000 Kč, dále v souvislosti s plánovanými výslechy svědků žalobci zaplatili částku 1 500 Kč a žalovaný částku 1 000 Kč. Protože se všichni slyšení svědci vzdali práva na náhradu svědečného, soud využil vybraných záloh na úhradu přiznaného a vyplaceného nákladu za znalecký posudek. Přeplatek ve výši 180,58 Kč (7 000 + 1 500 + 1 000 – 9 319,42) soud vrátí po právní moci tohoto rozsudku v řízení úspěšným žalobcům, přičemž žalobci zaplacené zálohy jsou zohledněny v rámci přiznané náhrady nákladů řízení (viz předcházející odstavec).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.