25 C 198/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované t.č. na adrese adresa, PSČ obec o zaplacení 669 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 707 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 669 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 38 Kč za období od datum do datum. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s datem počátku pojištění od datum. Předmětnou smlouvou došlo k pojištění vozidla značka automobilu, registrační značka. Účastníci sjednali první pojistné ve výši 1 998 Kč, které bylo smluveno ve čtvrtletním intervalu a splatné k prvnímu dni daného pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni datum, důvodem je výpověď ze strany pojistníka. Ke dni zániku pojištění činí dlužné pojistné za období od datum do datum částku 369 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné. K úhradě byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne datum, ani poté dluh na pojistném nevyrovnala.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel a na další soudem zjištěné adresy. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne datum pojistnou smlouvu o pojištění vozidla (anonymizována dvě slova) k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž se žalovaná zavázala platit pojistné za sjednané čtvrtletní období ve výši 1 998 Kč (7 992 Kč ročně). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počátek pojištění byl stanoven na den datum. Uvedenou smlouvou došlo k pojištění vozidla značka automobilu, registrační značka, jehož vlastník a provozovatel byla žalovaná. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily pojistné podmínky žalobkyně (pojistná smlouva číslo záznam z jednání). Dopisem, doručeným žalobkyni dne datum, žalovaná požádala o zrušení pojistné smlouvy. Dopisem ze dne datum a datum žalobkyně žalované sdělila, že dne datum zanikla z důvodu výpovědi pojistná smlouva a vyzvala ji k úhradě dluhu na pojistném (zmíněné dopisy). Z bilance pojistné smlouvy je patrné, že ke dni ukončení pojistné smlouvy žalovaná dlužila žalobkyni částku 669 Kč, přičemž součástí vyúčtovaných částek byl i poplatek za upomínání ve výši 300 Kč. Tento poplatek vyplývá ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného. K úhradě dluhu žalobkyně žalovanou vyzvala rovněž prostřednictvím své zástupkyně dopisem ze dne datum (zmíněný dopis včetně dodejky a poštovního podacího archu). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila.

4. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s ustanovením § 2758 a násl. o. z. Účastníci sjednali pojistné, které bylo splatné v čtvrtletním intervalu, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaná žádným způsobem nerozporovala, vyplynulo, že žalovaná nezaplatila pojistné za shora označené období v poměrné části 369 Kč. Pojištění zaniklo dle § 2805 o. z., neboť žalovaná v dvouměsíční lhůtě vypověděla pojištění. Výpovědní doba v takovém případě činí 8 dní. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na pojistné za dobu, po kterou trvalo pojištění. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná svoji povinnost za shora označené období vůči žalobkyni splnila, dluží jí částku 669 Kč, přičemž 300 Kč žalobkyni náleží z titulu sjednaného poplatku za výzvu k úhradě dlužné částky, jenž byl účastníky řízení ujednán v citované pojistné smlouvě odkazem na pojistné podmínky a sazebník žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nesplněním svého závazku dostala do prodlení, má žalobkyně vedle dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše zákonné sazby je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení za výše uvedenou dobu, soud proto zavázal žalované k zaplacení částky v celkové výši 707 Kč (669 Kč dlužné pojistné a 38 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení). Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalované uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžná třídenní.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda je žalobkyně v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř., k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.