25 C 232/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 24 245 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 9 245 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 21 813 Kč od 21. 11. 2023 do 18. 2. 2024 a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 21 813 Kč od 19. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 24 245 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 21 813 Kč od 21. 11. 2023 do 18. 2. 2024 a smluvním úrokem z prodlení ve 0,1 % denně z částky 21 813 Kč od 19. 2. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 30. 10. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru. Žalobkyně ověřila oprávnění žalovaného k podnikatelské činnosti výpisem z živnostenského rejstříku. K ověření totožnosti žalovaného byla ze strany žalovaného žalobkyni při úvodní registraci na internetových stránkách žalobkyně www.openfaktor.cz. (založení klinické sekce) předložena fotokopie jeho dokladu totožnosti. Žalovaný dále zaslal žalobkyni z účtu, na který byl úvěr poukázán, ověřovací poplatek. Žalobkyně dodala že úhrada ověřovacího poplatku je zcela standardním úkonem k procesu verifikace identity jednající osoby. Smlouva o úvěru byla uzavřena postupem uvedeným v článku 2 smlouvy o úvěru. Žalovaný nejprve v internetové aplikaci žalobkyně založil klientskou sekci přístupnou pouze jemu na základě jedinečných přístupových údajů, následně v této sekci požádal o úvěr. Po odsouhlasení žádosti žalobkyní byl vygenerován návrh smlouvy o úvěru a žalovanému zaslán na verifikované číslo mobilního telefonu jedinečný autorizační kód a autorizační SMS kód. Tento kód žalovaný zadal v aplikaci žalobkyně, čímž odsouhlasil a uzavřel smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla dne 30. 10. 2023 úvěr ve výši 15 000 Kč na jeho účet číslo , č. účtu, . Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal splatit do 20. 11. 2023 spolu s poplatkem za sjednání a čerpání úvěrů a úrokem. Žalovaný však svůj závazek porušil, žalobkyni tak v důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na zaplacení poplatku, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně a 0,1 % denně, dále paušálních poplatků (500 Kč za každou písemnou upomínku), když žalovanému zaslala celkem čtyři upomínky. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 6 813 Kč, úroku ve výši 432 Kč, paušálních poplatků za písemné upomínky ve výši 2 000 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 21 813 Kč od 21. 11. 2023 do 18. 2. 2024 a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 21 813 Kč od 19. 2. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) prostřednictvím datové schránky. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupkyně žalobkyně svoji neúčast omluvila a nežádala odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , z níž je patrné, že ji měla uzavřít žalobkyně se žalovaným dne 30. 10. 2023. K této smlouvě byly připojeny pouze podpisy a razítko žalobkyně, nikoliv žalovaného. Předmětem této smlouvy mělo být poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 15 000 Kč, který měl úvěrující vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 813 Kč (při uplatnění slevy 2 718 Kč) nejpozději do 20. 11. 2023 (do 21 dnů). Úvěrující měl zaplatit celkovou částku 22 245 Kč, přičemž roční úroková sazba byla stanovena jako 50 % ročně. Článek 2 řešil uzavírání smlouvy prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Článek 5 se zabýval následky prodlení s úhradou (za dobu prvních 90 dnů úrok z prodlení byl stanoven ve výši 0,5 % denně od 91 prvního dne ve výši 0,1 % denně. Dále pak byly stanoveny paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínkou. Soudu bylo předloženo i prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet úvěr, ani k tomuto prohlášení nebyl připojen podpis žalovaného, pouze elektronický kód. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby u , právnická osoba, . vyplývá, že z účtu žalobkyně byla na výše uvedený účet zaslána dne 30. 10. 2023 15 000 Kč. Tomuto předcházelo zaplacení částky 1 Kč, jež byla zaplacena z uvedeného účtu na účet žalobkyně dne 21. 2. 2023 (detail transakce , právnická osoba, .). Žalobkyně soudu předložila i fotografii pravděpodobně žalovaného, který drží občanský průkaz a dále fotokopii občanského průkazu žalovaného s datem 16. 1. 2023. K úhradě byl žalovaný vyzván dopisy ze dne 25. 11. 2023, 30. 11. 2023, 5. 12. 2023 a 10. 12. 2023 (výzvy k okamžitému zaplacení dluhu včetně detailu odeslané zprávy) a dále prostřednictvím zástupkyně žalobkyně do dopisem ze dne 20. 3. 2024 (výzva k úhradě dluhu včetně detailu odeslané zprávy). Z detailu odeslané zprávy (potvrzení o odeslání datovou schránkou) vyplývá, že první výzva byla žalovanému doručována dne 27. 11. 2023. Soud si vyžádal zprávu od , právnická osoba, ., z níž vyplývá, že žalovaný byl v rozhodném období majitelem shora označeného účtu a dne 30. 10. 2023 na tento účet mu byla zaslána částka 15 000 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný jakoukoliv částku žalobkyni zaplatil.

4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena, tak aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. K předložené smlouvě o úvěru nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo tak možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti předložila pouze potvrzení o zaslání částky 1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobkyně a fotografii žalovaného včetně jeho občanského průkazu, z nichž však vyplývá, že k tomuto došlo 8 měsíců před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy, nevázaly se tak přímo k posuzovanému případu. Žádné další důkazy neoznačila, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má pouze za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 15 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z potvrzení o platbě, z něhož je patrno, že došlo k převodu dané částky na účet, jehož majitelem byl žalovaný, což soud ověřil u , právnická osoba, . Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, o niž se bez spravedlivého důvodu obohatil. Žalobkyně má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud žalobkyni přiznal nárok na dané příslušenství ode dne 11. 12. 2023 (tj. ode dne následujícího po uplynutí přiměřené lhůty k úhradě, a to v návaznosti na první prokazatelnou výzvu k úhradě dluhu žalovanému – výzva k úhradě dluhu, datovaná dnem 25. 11. 2023 a odeslána dne 27. 11. 2023, k níž bylo na místě připočíst tři dny pro předpokládané doručení písemnosti dle § 573 o.z.), v zákonné sazbě dle výše citovaných ustanovení. Žalovanému byla pro splnění této povinnosti určena běžná třídenní lhůta dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž ani případná ujednání o smluvní pokutě a smluvním úroku z prodlení. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázal řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud nepřehlédl, že zápůjční úroková sazba činila 789,44 % ročně (nikoliv 50 % ročně, jak bylo uvedeno v úvěrové smlouvě), což výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad ARAD, jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch, přičemž soud kapitalizoval i příslušenství ke dni rozhodnutí (smluvní úrok z prodlení činil 16 272,49 Kč, přiznaný úrok z prodlení činí 3 280,91 Kč), právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení by náleželo žalovanému. Protože však z obsahu spisu soud nezjistil žádné náklady na straně žalované, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.