25 C 236/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 634 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 3 634 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení a z částky 1 134 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 419 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal vrátit do datum Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webové stránky webová adresa, kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a uvedl číslo svého bankovního účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu úvěr vyplatil dne 14. 11 2017 převedením na bankovní účet žalovaného číslo bankovní účet s variabilním symbolem číslo. Žalovaný se zavázal vedle jistiny úvěru zaplatit původnímu věřiteli i poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 500 Kč. Žalovaný, který úvěr v poskytnuté výši čerpal, svoji povinnost nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum Ani přes opakované upomínky žalovaný svůj dluh vůči žalobci nevyrovnal.

2. Žalobce se dále domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 9 134 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který se zavázal vrátit do datum Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webové stránky webová adresa, kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a uvedl číslo svého bankovního účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu úvěr vyplatil dne datum převedením na bankovní účet žalovaného číslo bankovní účet s variabilním symbolem číslo. Žalovaný se zavázal vedle jistiny úvěru zaplatit původnímu věřiteli i poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 134 Kč. Žalovaný, který úvěr v poskytnuté výši čerpal, svoji povinnost nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum Ani přes opakované upomínky žalovaný svůj dluh vůči žalobci nevyrovnal.

3. Soud usnesením ze dne 20. 9. 2021, č. j. 25 C 236/2021-26 spojil řízení vedená u zdejšího soudu pod spisovou značkou 25 C 236/2021 a 31 C 240/2021 ke společnému řízení.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobce svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce předložil dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, k jejímž uzavření mělo dojít blíže neoznačeného dne mezi žalovaným a společností právnická osoba Dále předložil i dva dodatky ke smlouvám o spotřebitelském úvěru, v nichž rovněž nebyl uveden datum uzavření. Rovněž předložil i formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s datem vyhotovení dne datum a datum, dále dne datum. U všech těchto listin absentoval podpis žalovaného. Jejich obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč se splatností 61 dnů (datum) a dále poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč se splatností 30 dnů (datum). V prvním dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo obsaženo ujednání o odložení termínu splatnosti zápůjčky o třicet dnů za poplatek 2 500 Kč, ve druhém dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru pak o šest dní za poplatek 1 134 Kč. Součástí smluv o spotřebitelském úvěru v článku VII. bylo i ujednání o smluvní pokutě pro případ nesplnění povinnosti klienta řádně a včas splatit jednotlivé splátky, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Vedle toho byl klient povinen uhradit i účelně vynaložené náklady na úkony spojené s vymáháním pohledávky. K všem listinám byly připojeny toliko podpisy původního věřitele, podpis žalovaného připojen nebyl. Žalobce soudu dále předložil i neúplné listiny, z nichž vyplývá, že dne datum byla zaslána na vrub účtu bankovní účet půjčka s označením číslo ve výši 10 000 Kč a dne datum na stejný účet s označením půjčka číslo částka 8 000 Kč. Věřitelem pohledávek za žalovaným se měl stát na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobce (smlouva o postoupení pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobce (výzva k úhradě před podáním žaloby z datum). Soud si dotazem u právnická osoba ověřil, že majitelem výše uvedeného čísla účtu je žalovaný. Na tento účet byla dne datum připsána částka 10 000 Kč a dne datum částka 8 000 Kč.

6. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že jím tvrzené písemně uzavřené smlouvy o úvěru byly řádně a platně uzavřeny tak, aby závazky platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 NOZ vznikly. K těmto smlouvám včetně dodatků (rovněž i k formulářům pro standardní informace) nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být těmito smlouvami vázán, zda k nim v tomto znění přistoupil. Žalobce k prokázání této skutečnosti neoznačil žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by mu bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnil. Žalobce přitom řádně tvrdil, že smlouvy byly uzavřeny distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázal. Je třeba zdůraznit, že žalobce stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšný. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má za prokázané, že původní věřitel žalovanému zaslal na jeho účet částku 10 000 Kč a 8 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. NOZ jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobce bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z blíže neoznačených listin, z nichž je patrno, že došlo k zaplacení daných částek na účet, jehož disponentem byl žalovaný, což soud uvěřil u právnická osoba Soud proto s přihlédnutím k ust. § 2991 odst. 1 NOZ a § 2993 NOZ uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci částku 18 000 Kč (10 000 Kč + 8 000 Kč), o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.), když pohledávky za žalovaným platně přešly v souladu s § 1879 a násl. NOZ na žalobce. Žalobce má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž ani ujednání o smluvní pokutě.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobce spočíval v 83,2 % (neúspěch 16,8 %), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 66,4 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 866 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 220,50 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 2 136,50 Kč, 66,4 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 1 419 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobci přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

10. Je třeba zmínit, že žalobce má nepochybně právo se rozhodnout, zda podá žaloby o svých nárocích jednotlivě, či souhrnně, avšak za situace, kterou žalobce zvolil, když dne datum podal první žalobu a dne datum druhou žalobu, nelze náklady, které mu s tímto vznikly, považovat za účelně vynaložené. Soud proto žalobci přiznal náklady, které by odpovídaly situaci, že by své pohledávky za žalovaným vymáhal toliko v jednom řízení.

11. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobce opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobce je v obdobných věcech zastupován různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.