25 C 26/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 61 168,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 47 000 Kč od 27. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 14 168,75 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 61 168,75 Kč od 25. 7. 2025 do 26. 8. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 168,75 Kč od 27. 8. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 320 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 61 168,75 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 25. 7. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , se žalovaným uzavřel dne 23. 10. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 7. 2025. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 47 000 Kč, který měl být splacen dne 24. 7. 2025. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Vedle sjednané jistiny žalobkyně požadovala úrok, který byl sjednán ve výši 14 168,75 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dle vlastní volby dostupné parametry (výši požadovaného úvěru a termín splatnosti). Poté se seznámil s veškerými poplatky a úroky a vyplnil registrační formulář. Následně byl seznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními vyplývající z uzavření smlouvy, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči prvotnímu věřiteli. Zároveň potvrdil, že si přečetl návrh smlouvy i její obsah. Jako variabilní symbol bylo dohodnuto č. smlouvy, čímž byly identifikovány veškeré vzájemné platby mezi stranami. Žalovaný doplnil zbývající údaje (mj. č. OP, název bankovní instituce a trvalé bydliště). Shora uvedenými kroky žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě toho mu původní věřitel vyplatil dne 23. 10. 2024 převodem z bankovního účtu sjednanou částku, a to na účet žalovaného č. , č. účtu, . Ani přes upomínky žalovaný dlužnou částku žalobkyni, na níž přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 mezi původním věřitelem a žalobkyní, o čemž byla žalovaný informován, neuhradil. Žalobkyně dodala, že pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požádala, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v registru obyvatel. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 23. 10. 2024 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč, jenž měl být splacen spolu s úrokem ve výši 112 % ročně ve 12 měsíčních splátkách po 3 550,11 Kč, k 23. dni běžného měsíce, počínaje dnem 23. 11. 2024. RPSN činila 191,8 %. Dále žalobkyně předložila dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, který měli totožní účastníci uzavřít dne 22. 12. 2024 a jehož předmětem bylo navýšení jistiny úvěru na částku 37 000 Kč, spolu s úrokem ve výši 107,26 %, měsíční splátka byla navýšena na částku 4 981,64 Kč. Žalobkyně předložila rovněž i dodatek č. 2 ke smlouvě o úvěru, který měl být uzavřen dne 29. 12. 2024 mezi shodnými účastníky a jímž došlo k navýšení jistiny úvěru na částku 47 000 Kč, který měl být splacen ve 12 měsíčních splátkách po 6 218,50 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 110,87 % ročně. Z předložené smlouvy o úvěru dále vyplývá, že v případě prodlení vznikal úvěrovanému nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále na poplatek za každou zaslanou upomínku v částce 50 Kč (nejvýše 3 zpoplatněné upomínky), čímž nebylo dotčeno právo na náhradu škody a sjednané úroky včetně úroku z prodlení. K této smlouvě včetně dodatků nebyly připojeny podpisy žalovaného ani původního věřitele (označená smlouva o úvěru včetně dodatku č. 1 a dodatku č. 2). Z výpisů z účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, . vyplývá, že dne 22. 12. 2024 byla poukázána na účet č. , Anonymizováno, částka 12 000 Kč, dne 29. 12. 2024 částka 10 000 Kč a dne 23. 10. 2024 částka 25 000 Kč, přičemž dne 2. 1. 2023 byla z tohoto účtu zaplacena žalobkyni na její účet vedený u , právnická osoba, . částka 0,01 Kč s doplněním jména žalovaného. Ze zprávy , právnická osoba, . soud ověřil, že majitelem tohoto účtu je žalovaný. Soud dále z výpisu z účtu žalovaného ověřil, že došlo k připsání poskytnutých finančních prostředků z účtu právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného. Věřitelem pohledávky za žalovaným se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 žalobkyně (smlouva o postoupení pohledávek včetně dodatku č. 1 a seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 15. 8. 2025 (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Tomu předcházela výzva k okamžité úhradě dluhu učiněná původním věřitelem v dopise ze dne 24. 7. 2025. Žalovaný byl dále vyzýván k úhradě dluhu i prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 8. 2025 včetně potvrzení o podání doručení doručené zásilky).

4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dne 23. 10. 2024, soudu předložila jak tuto smlouvu, tak i dodatek č. 1 a dodatek č. 2, které měly být uzavřeny dne 22. 12. 2024 a 29. 12. 2024. K těmto listinám nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou o úvěru včetně jejích dodatků vázán, zda k této smlouvě ve znění jejích dodatků v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Pokud se týká platby 0,01 Kč, kterou uskutečnil žalovaný dne 2. 1. 2023 ze svého účtu na účet žalobkyně, k tomu je třeba předeslat, že tato bankovní transakce byla učiněna téměř 2 roky před uzavřením výše specifikované smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému zaslal na jeho účet celkem částku 47 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, . ve spojení s potvrzením , právnická osoba, ., z něhož soud ověřil, že majitelem účtu je žalovaný. Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o.z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 47 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil, neboť pohledávka za žalovaným platně přešla v souladu s § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 15. 8. 2025, odeslána byla dne 20. 8. 2025. V této výzvě je určeno, aby žalovaný dlužnou částku zaplatil do tří dnů. K tomu soud připočetl v souladu s ust. § 573 o.z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 26. 8. 2025 a ode dne 27. 8. 2025 je žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o úroku, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky (resp. právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným) distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud nepřehlédl, že zápůjční úroková sazba činila 112 % (resp. 107,26 % a 110,87 %), RPSN 171,8 % (resp. 179,4 % a 188,8 %), což výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad ARAD, jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud zamítl žalobu i co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení, což mělo vliv i na výši sazby tohoto příslušenství.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 76,8 % (neúspěch 23,2 %), proto má s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 53,6 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 059 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 3 580 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 2 163 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 15 522 Kč, 53,6 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 8 320 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.