25 C 267/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky ve výši 8 300,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 300,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 300,20 Kč od 3. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu shora uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že dne 2. 7. 2015 byl prostřednictvím aplikace on-line servis [anonymizováno] podán požadavek ze strany obchodníka s plynem na přerušení dodávky plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] z důvodu neplacení, a to s požadovaným datem přerušení 3. 7. 2015. Žalobce se následně ve dnech 13. 7. 2015 a 21. 7. 2015 neúspěšně pokusil o demontáž plynoměru osazeného v odběrném místě. Pokud se žalobci nepodaří měřící zařízení ve lhůtě 10 pracovních dnů demontovat, dojde v souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, v platném znění, od 15. pracovního dne k přerušení plnění dle smlouvy o zajištění distribuční soustavy. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn oznámením o neoprávněném odběru a distribuci plynu ze dne 6. 8. 2015, přičemž o neoprávněné distribuci plynu byla upozorněna manželka žalovaného ([jméno] [celé jméno žalovaného]), která byla v té době oprávněnou uživatelkou tohoto odběrného místa. Toto oznámení žalobce odeslal návazně na žádost obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla uplynutím 30 dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem, tj. dne 2. 8. 2015. Žalovaný byl uživatelem odběrného místa na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřel s vlastníkem nemovitosti, na adrese odběrného místa od 1. 6. 2017 do 31. 12. 2019, kdy došlo k ukončení nájmu. Od následujícího dne (3. 8. 2015) byl odběr v daném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněná distribuce plynu ve smyslu ustanovení § 74 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni přerušení dodávky plynu do odběrného místa (ke dni 2. 8. 2015) a koncovým stavem plynoměru, přičemž koncový stav byl za období od 3. 8. 2015 do 24. 11. 2015 a od 1. 1. 2017 do 31. 5. 2017 zjištěn odečtem a v období od 25. 11. 2015 do 31. 12. 2016 a od 1. 6. 2017 do 31. 12. 2019 z důvodu jeho nepřístupnosti stanoven automatickým propočtem (postupem dle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.). Množství neoprávněně odebraného plynu za období od 1. 6. 2017 do 31. 12. 2019 (334,46 m3) vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni 1. 6. 2017 a ke dni skončení užívání odběrného místa (k 31. 12. 2019). Počáteční stav 692 m3 vyplývá z přílohy faktury [číslo] jenž byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost a koncový stav plynoměru (1 033 m3) byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru, již zmíněným postupem. Zjištěné množství neoprávněně distribuovaného plynu (334,46 m3) bylo obsaženo ve faktuře [číslo] ze dne 18. 6. 2020 a vyčísleno částkou 8 300,20 Kč, zmíněná faktura byla splatná dne 2. 7. 2020. Žalovaný ani přes upomínku ze dne 30. 7. 2020 ve faktuře uvedenou dlužnou částku žalobci nezaplatil. Svůj dluh nevyrovnal ani po výzvě zástupce žalobce ze dne 15. 9. 2020. Žalobce se rovněž domáhal přiznání úroku z prodlení v zákonné sazbě.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. [příjmení] nemovitosti [jméno] [příjmení] sdělil, že do 31. 5. 2017 měl uzavřenou nájemní smlouvu s paní [jméno] [celé jméno žalovaného], od 1. 6. 2017 do 31. 12. 2019 s jejím manželem [celé jméno žalovaného] (emailová korespondence mezi pracovnicí žalobce a jmenovaným [jméno] [příjmení]). Obchodník s plynem ([právnická osoba]) požádal žalobce o přerušení dodávky pro neplacení, a to na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec] (žádost o přerušení dodávky plynu). Žalobce se pokusil o demontáž plynoměru nejprve dne 13. 7. 2015 a poté 21. 7. 2015 (odpojení dodávky pro neplacení – demontáž měřidla). Žalobce žalovanému vyúčtoval neoprávněnou distribuci plynu za období od 1. 6. 2017 do 31. 12. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku 8 300,20 Kč, jež byla splatná dne 2. 7. 2020 (označený daňový doklad). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván ze strany žalobce dopisem ze dne 30. 7. 2020, dále prostřednictvím zástupce žalobce dopisem ze dne 15. 9. 2020 (předžalobní upomínka II. a výzva k úhradě pohledávky včetně poštovního podacího archu). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci zaplatil nárokovanou částku.

4. Podle ustanovení § 74 odst. 1, 4, 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem plynu je: a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, e) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu, f) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Neoprávněnou distribucí plynu je a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele distribuční soustavy, d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

5. Podle ust. § 57 odst. 1 vyhlášky č. 365/2009 Sb., o pravidlech trhu s plynem provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení nebo přerušení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu a) u odběrného místa zákazníka kategorie střední odběratel a velkoodběratel do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o ukončení nebo přerušení dodávky plynu, b) u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o ukončení nebo přerušení dodávky plynu. V případě, že není možno z důvodu nepřístupného měřidla ukončení nebo přerušení dodávky provést, vyzve provozovatel distribuční soustavy zákazníka k součinnosti. Pokud zákazník neposkytne nezbytnou součinnost při ukončení dodávky plynu, nastává účinek ukončení dodávky uplynutím třicátého dne od požadovaného pracovního dne uvedeného v žádosti o ukončení dodávky v případě, že žádost o ukončení dodávky byla provozovateli distribuční soustavy doručena nejméně 5 pracovních dnů před požadovaným datem ukončení dodávky; v ostatních případech nastává účinek ukončení dodávky uplynutím třicátého dne ode dne doručení žádosti. K tomuto datu provede provozovatel distribuční soustavy výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu, a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu.

6. Vztah mezi účastníky soud právně posoudil s přihlédnutím k ustanovení § 74 odst. 1 ve spojení s § 74 odst. 4, 5 energetického zákona podle ustanovení § 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) a rovněž v souladu s výše citovaným ustanovením § 57 odst. 1 vyhlášky č. 365/2009 Sb. ve spojení s ustanovením § 98a odst. 2 písm. i) energetického zákona, neboť bylo zjištěno, že žalovaný neoprávněně odebíral plyn, ačkoliv došlo k ukončení smlouvy o dodávce zemního plynu pro neplacení ze strany žalovaného. Žalovaný svým postupem zapříčinil vznik škody na straně provozovatele distribuční sítě (žalobce). Odpovědnost za tuto škodu, která se sestávala z částky za neoprávněný odběr plynu, stanovené žalobcem, kterou zjistil zčásti odečtem a zčásti automatickým propočtem (viz výše) v návaznosti na řád provozovatele distribuční soustavy včetně ceny za neoprávněnou distribuci a neoprávněný odběr plynu, stanovenou v ceníku distribuce žalobce, řeší výše citovaná ustanovení a rovněž ustanovení § 2909 NOZ, přičemž žalovaný je povinen tuto škodu, jež mu byla vyúčtována fakturou ze dne 18. 6. 2020, nahradit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, bylo žalobci přiznáno i právo na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 NOZ ve výši, která je stanovena ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě z dlužné částky od počátku prodlení do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 a ust. § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobce opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalovaného, jednotlivých částek a dat. Nelze přehlédnout, že u zdejšího soudu vede žalobce v zastoupení téhož advokáta velké množství sporů o náhradu škody při neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu, přičemž všechny žaloby mají obdobné znění, v podstatě totožný text včetně odkazů na Pravidla trhu s plynem a liší se pouze údaji o odběrném místě, údajem, zda šlo o neoprávněný odběr nebo neoprávněnou distribuci, obdobím neoprávněného odběru či neoprávněné distribuce, množstvím neoprávněně odebraného nebo distribuovaného plynu a výší náhrady škody. Dle názoru zdejšího soudu žaloby tohoto typu mají formulářový charakter. Příkladmo lze uvést obdobnou věc vedenou zdejším soudem pod sp. zn. 25 C 43/2019, lišící se od posuzované věci pouze v generáliích žalovaného, v označení odběrného místa, v množství neoprávněně odebraného plynu, v datech výzev či fakturace a ve jménu vlastníka nemovitosti. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že dřívější judikaturu odvolacích soudů dovozující opak je třeba považovat za překonanou s přihlédnutím k usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, sp. zn. 17 Co 281/2016, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/2018. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 27. 9. 2018 sp. zn. 14 Co 265/2018, ze dne 15. 2. 2019 č.j. 61 Co 46/2019-61, ze dne 15. 2. 2019 č.j. 15 Co 39/2019-50), dle nichž se má za to, že se v podstatě jedná o neoprávněný odběr plynu nazvaný jako„ náhrada škody“, přičemž například žalobcům, kteří vymáhají finanční částky za neoprávněně odebranou elektrickou energii, se náhrada nákladů řízení ve věcech návrhů podaných na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech v zásadě přiznává dle § 14b advokátního tarifu. Již ze samotného výčtu rozhodnutí odvolacích obsaženého v odvolání je zřejmé, že se jedná o desítky či stovky návrhů napříč celou Českou republikou a pouhým nahlédnutím do návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu obsažených ve spisech, jež byly přezkoumávány odlišnými senáty Krajského soudu v Plzni, je zřejmé, že tyto návrhy jsou až na několik čísel naprosto shodné. Krajský soud v Plzni v usnesení ze dne 15. 2. 2019 č.j. 61 Co 46/2019-61 zmínil, že není sporu o tom, že předmět řízení nepřesahuje částku 50 000 Kč, ze svých poznatků z úřední činnosti nepochybuje ani o tom, že se jedná o řízení zahájené návrhem na ustáleném vzoru, přičemž žalobce vybírá ke své argumentaci pouze rozhodnutí, která se k jeho argumentaci hodí a zcela pomíjí rozhodnutí opačná (např. z 13. 12. 2018 sp. zn. 13 Co 290/2018 nebo z 31. 3. 2017 sp. zn. 14 Co 101/2017). Uzavřel, že i tato projednávaná věc se nijak skutkově či právně nevymykala z okruhu obdobných nároků uplatňovaných stejným žalobcem.