25 C 293/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 25. 7. 2025 do zaplacení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 12. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba co do zaplacení částky 4 648 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 1. 2025 do 11. 4. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 000 Kč od 12. 4. 2025 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 234 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 22. 1. 2025 do zaplacení v zákonné sazbě, dále smluvní poplatek ve výši 0,1 % denně z téže částky od 22. 1. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 818 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 21. 9. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, proto žalobkyně ke dni 21. 1. 2025 zesplatnila zůstatek úvěru. Vedle nesplacené jistiny žalobkyně požadovala v souladu s odst. 4.2 písm. c) smlouvy o úvěru smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení a v souladu s odst. 4.2 písm. a) smlouvy o úvěru ve spojení se sazebníkem i účelně vynaložené náklady ve výši 2 818 Kč, ponížené o platbu žalovaného po odeslání předžalobní výzvy v částce 2 000 Kč, tj. částku 818 Kč. Žalobkyně dodala, že posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací a dokladů o příjmových a výdajových poměrech žalovaného a na základě lustrace v příslušných rejstřících a databázích, výsledky shrnula v žádosti o spotřebitelský úvěr.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v registru obyvatel. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž žalobkyně svoji neúčast omluvila a nežádala odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ještě před zahájením jednání (čtením žaloby) upřesnila, že v petitu žaloby uvedený smluvní poplatek z prodlení je smluvní pokutou, kterou omezila za období od 22. 1. 2025 do 24. 7. 2025 a kapitalizovala částkou 1 830 Kč, soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu následném období od 25. 7. 2025 do zaplacení zastavil (výrok I.), aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť jeho případný nesouhlas není v této fázi řízení účinný (§ 96 odst. 3, 4 o. s. ř.).

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 21. 9. 2024 mezi účastníky řízení. Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně (tj. 480 % ročně) tak, že úrok z nesplacené jistiny byl splatný každý měsíc k 21. dni, jistinu mohl splatit zcela nebo z části kdykoli během trvání smlouvy. RPSN činila 5526,67 %. Součástí smlouvy o úvěru bylo v článku IV. odst. 4.2 písm. a) a c) ve spojení s odst. 4.3 i ujednání o účelně vynaložených nákladech, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením úvěrovaného, tato výše byla blíže upravena v sazebníku, a ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. V čl. VI. této smlouvy bylo řešeno zesplatnění úvěru. K této smlouvě byl připojen toliko podpis zástupce žalobkyně, podpis žalovaného připojen nebyl. Podpis žalovaného (ani vyhotovitele listiny) nebyl rovněž připojen na žádosti o spotřebitelský úvěr (označená smlouva, žádost o spotřebitelský úvěr, formulář pro standardní informace, sazebník poplatků). Žalobkyně soudu dále předložila i potvrzení o provedené platbě, z něhož vyplývá, že dne 21. 9. 2024 byla zaslána na vrub účtu , č. účtu, částka 10 000 Kč, označený VS , var. symbol, . Rovněž soudu předložila nepodepsané výplatní lístky žalovaného za období od květen až červenec roku 2024. Dopisem ze dne 15. 1. 2024 žalobkyně žalovaného upozornila na dluh a vyzvala ho k minimální platbě ve výši 9 286 Kč, dopisem ze dne 21. 1. 2025 žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění spotřebitelského úvěru a vyzvala ho k úhradě částky ve výši 30 312,52 Kč. Zda a kdy byl daný dopis žalovanému doručen, není z předložených listin patrné (označené dopisy). Žalobkyně soudu předložila i patrně přepisy sms zpráv, kterými vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. Kdy byly odesílány z nich zřejmé není. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 27. 3. 2025, který byl odeslán dne 1. 4. 2025 (předžalobní výzva z uvedeného dne včetně podacího archu).

5. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

6. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o. z. vznikl. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 21. 9. 2024 smlouvu o úvěru. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet celkem částku 10 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tato skutečnost vyplývá především z potvrzení o provedené platbě , právnická osoba, Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 8 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil, když od poskytnuté částky odečetl částku 2 000 Kč, kterou žalovaný žalobkyni, jak vyplývá ze žalobních tvrzení, zaplatil po odeslání předžalobní výzvy (výrok II.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 27. 3. 2025 a odeslána byla prostřednictvím poštovního doručovatele dne 1. 4. 2025. V této výzvě je určeno, aby žalovaný dlužnou částku zaplatil do 7 dnů. Soud k tomuto datu připočetl v souladu s ust. § 573 o. z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 11. 4. 2025 a ode dne 12. 4. 2025 je žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok III. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o úroku, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud nepřehlédl, že zápůjční úroková sazba činila 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně (RPSN 5 526,67 %), což výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad ARAD, jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud zamítl žalobu i co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení a nesprávné výše.

8. Pro úplnost soud dodává, že ani žalobkyní tvrzené řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ze strany žalobkyně nemá za dostatečné tak, aby splnila zákonné podmínky vyplývající především z § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Je nezbytné, aby žalobkyně v souladu se zákonem vycházela z informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ověřovala si majetkovou situaci žalovaného (jeho majetek, příjmy i výdaje, dluhy a exekuce), vycházela přitom jak z informací získaných od žalovaného, tak z veřejných databází, zohlednila splátky poskytnutého úvěru a vypočetla disponibilní prostředky žalovaného, přičemž nezjistila důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně je povinna podstatné okolnosti, z nichž by bylo seznatelné, z jakých konkrétních informací vycházela a k jakým konkrétním závěrům dospěla, jak tvrdit, tak následně prokázat, což se v daném případě nestalo, když se v žalobě žalobkyně omezila pouze na paušální konstatování bez uvedení jakýchkoli podrobností. Nestačí přitom odkázat bez dalšího na „shrnutí výsledků v žádosti o spotřebitelský úvěr“. I tímto by se soud musel zabývat v případě, že by žalobkyně prokázala, že smlouvu o úvěru se žalovaným řádně uzavřela.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zastavení řízení a zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 63,3 % (neúspěch 36,7 %), proto má s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 26,6 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a hotový výdaj za odeslání předžalobní výzvy ve výši 80 Kč, kterou žalobkyně prokázala předloženým podacím archem s potvrzením za cenu poštovní služby. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 880 Kč, 26,6 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 234 Kč, jež byla výrokem IV. tohoto rozsudku žalobkyni přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.