25 C 304/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 17 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 7 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 20. 5. 2024 do 20. 6. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 280 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 20. 5. 2024 v zákonné sazbě a částku 3 900 Kč představující smluvní pokutu. Žalobu po doplnění odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 15. 1. 2024 a 17. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla na jeho bankovní účet číslo , č. účtu, dne 15. 1. 2024 částku 7 000 Kč a dne 17. 1. 2024 částku 3 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny v měsíční splátkách splatných nejpozději k 14. dni v měsíci. Žalobkyně dodala, že úvěry poskytuje prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na níž si žalovaný vybral dle vlastní volby dostupné parametry (výše požadovaného úvěru a doba splatnosti), vyplnil registrační formulář a uvedl heslo pro přístup ke svému uživatelskému profilu. Žalovaný byl povinen žalobkyni zaslat i fotokopii svého dokladu totožnosti. Rovněž se zavázal zaplatit žalobkyni částku 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu. Strany dohodly variabilní symbol, odpovídající rodnému číslu žalovanému. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, následně žalovanému schválila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně podrobně popsala, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost, a to jak v žalobních tvrzeních, tak i v doplnění žaloby ze dne 7. 1. 2026, na něž soud pro stručnost odkazuje. Protože žalovaný řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr, žalobkyně ke dni 16. 5. 2024 zesplatnila celý zůstatek úvěru, o čemž žalovaného informovala. Ani přes následné výzvy žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalovaný tak žalobkyni dluží celkem částku 14 000 Kč sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč a sjednaného úroku kapitalizovaného částku 4 000 Kč. Vedle toho žalobkyně požadovala i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to v návaznosti na ujednání stran v článku 4.2 úvěrové smlouvy. Tuto smluvní pokutu kapitalizovala za období 20. 5. 2024 do 14. 6. 2025 částkou 3 900 Kč. Žalobkyně dodala pro případ, že by soud neměl její nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení a za tímto účelem i učinil dotaz na banku žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v registru obyvatel. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , k jejímuž uzavření mělo dojít dne 15. 1. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným. Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši úvěrového limitu až 30 000 Kč, jež měl být splacen spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách k 14. dni v měsíci spolu s úrokem přirostlým za uplynulé období. RPSN činila 5555,92 %. V případě prodlení vznikal nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níže dlužník v prodlení, dále na náhradu účelně vynaložených nákladů a úroku z prodlení v zákonné sazbě. Pro případ prodlení přesahujícího dva kalendářní měsíce, se stával celý dluh splatným. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, toliko žalobkyně (zmíněná smlouva o spotřebitelském úvěru včetně žádosti o spotřebitelský úvěr, report, kopie OP žalovaného a řidičského průkazu a výpisy z běžného účtu žalovaného). Z potvrzení o platbě ze dne 15. 1. 2024 a 17. 1. 2024 vyplývá, že žalovanému byla zaslána na výše označený účet, který jak soud ověřil zprávou u , Anonymizováno, , a. s. je žalovaného, dne 15. 1. 2024 částka 7 000 Kč a dne 17. 1. 2024 částka 3 000 Kč (potvrzení o platbě, zpráva banky z 2. 12. 2025 včetně výpisu z účtu žalovaného). Žalobkyně soudu předložila i výpis transakcí který byl zpracován formou tabulky bez podpisu vyhotovující osoby, dopis ze dne 16. 5. 2024 ohledně zesplatnění spotřebitelského úvěru, který měl být žalovanému zaslán. Žalovaný byl vyzván k úřadě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby z 14. 6. 2025 včetně podacího lístku).

4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o. z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Soud nemá za to, že bez dalšího by takovou okolnost prokazovaly výše uvedené listiny, jež žalobkyně soudu předložila. Z těchto listin není patrné, kdy a jakým způsobem je žalobkyně obdržela, zda se skutečně váží k tomuto smluvnímu vztahu účastníků. Žalobkyně k prokázání řádného uzavření smlouvy neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet částku 10 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z potvrzení o platbě, z něhož je patrno, že došlo k zaplacení dané částky na účet, jehož majitelem je žalovaný, což soud ověřil u Air bank, a.s. Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 10 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 14. 6. 2025, kterou žalobkyně prostřednictvím svého zástupce prokazatelně žalovanému odeslala téhož dne (což bylo prokázáno podacím lístkem). V této výzvě je stanovena lhůta k úhradě 3 dnů. Soud dále připočetl v souladu s ust. § 573 o. z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 20. 6. 2025 a ode dne 21. 6. 2025 je žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, úroku, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Soud přepočetl roční úrokovou sazbu, která činila 480 % ročně. Tato výše koresponduje i s RPSN uvedenou ve smlouvě o úvěru 5555,92 % a výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad ARAD, jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud proto zamítl žalobu co do zaplacení částky 7 900 Kč i co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení a jeho výše. V této částce je obsažena i smluvní pokuta, na níž rovněž žalobkyně vzhledem k výše rozebranému nemá nárok.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 55,9 % (neúspěch 44,1 %), proto má s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 11,8 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 400 Kč dle § 14b odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 273 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 2 373 Kč, 11,8 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 280 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).