25 C 32/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 290 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 290 Kč od 17. 4. 2022 do 19. 4. 2022 a z částky 290 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 752 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 290 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 17. 4. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 12. 11. 2021 úvěr ve výši 1 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. 3. 2022. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala, poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Vedle nesplacené jistiny žalobkyně požadovala i úrok v částce 290 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná vybrala dle vlastní volby dostupné parametry (výši požadovaného úvěru a termín splatnosti). Poté se seznámila s veškerými poplatky a úroky a vyplnila registrační formulář. Následně byla seznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními vyplývající z uzavření smlouvy, čímž učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči prvotnímu věřiteli. Zároveň potvrdila, že si přečetla návrh smlouvy i její obsah. Jako variabilní symbol bylo dohodnuto č. smlouvy, čímž byly identifikovány veškeré vzájemné platby mezi stranami. Žalovaná doplnila zbývající údaje (mj. č. OP, název bankovní instituce a trvalé bydliště). Shora uvedenými kroky žalovaná uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě toho jí původní věřitel vyplatil dne 13. 2. 2022 převodem z bankovního účtu sjednanou částku, a to na účet žalované č. [bankovní účet] Ani přes upomínky žalovaná dlužnou částku žalobkyni, na níž přešla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 mezi původním věřitelem a žalobkyní, o čemž byla žalovaná informována, neuhradila. Žalobkyně dodala, že pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požádala, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jejího pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaná se neomluvila, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 13. 2. 2022 mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč, jež měl být splacen spolu s úrokem ve výši 290 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, tj. do 16. 3. 2022 RPSN činila 2115,7 %, úroková sazba 352,83 % ročně. V případě prodlení vznikal úvěrovanému nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále na poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku v částce 50 Kč (nejvýše 3 zpoplatněné upomínky), čímž nebylo dotčeno právo na náhradu škody a sjednané úroky včetně úroku z prodlení. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalované ani původního věřitele (zmíněná smlouva o úvěru). Z výpisu z účtu žalobkyně, vedeného u [právnická osoba] vyplývá, že 14. 2. 2022 byla poukázána na č. účtu [bankovní účet] částka 1 000 Kč s označením„ půjčka od [webová adresa] [číslo],“, přičemž dne 4. 10. 2018 byla z tohoto účtu zaplacena žalobkyni částka 0,11 Kč s označením„ [celé jméno žalované]“. Soud dotazem u [právnická osoba] ověřil, že majitelem a jediným disponentem tohoto účtu je žalovaná, dne 14. 2. 2022 na tento účet byla od žalobkyně zaplacena částka 1 000 Kč (označené výpisy z účtu včetně zprávy [právnická osoba] z 9. 5. 2023). Věřitelem pohledávky za žalovanou se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 žalobkyně (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 14. 9. 2022 (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Tomu předcházela výzva k okamžité úhradě dluhu učiněná původním věřitelem v dopise ze dne 16. 4. 2022. Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dluhu i prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 9. 2022 včetně podacího lístku).

4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalované, nebylo možné ověřit, zda měla žalovaná vůli být touto smlouvou vázána, zda k ní v tomto znění přistoupila. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Pokud se týká platby 0,11 Kč, kterou uskutečnila žalovaná dne 4. 10. 2018 ze svého účtu na účet žalobkyně, k tomu je třeba předeslat, že tato bankovní transakce byla učiněna více než 3 roky před uzavřením výše specifikované smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalované zaslal na její účet celkem částku 1 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] ve spojení s potvrzením této banky, z něhož soud ověřil, že majitelem účtu je žalovaná. Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o.z. uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobkyni částku 1 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatila, neboť pohledávka za žalovanou platně přešla v souladu s § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaná nevydala, oč se bezdůvodně obohatila. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 16. 4. 2022. V této výzvě je určeno, aby žalovaná dlužnou částku zaplatila ihned. Soud k tomuto datu připočetl v souladu s ust. § 573 o.z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 19. 4. 2022 a ode dne 20. 4. 2022 je žalovaná v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o úroku, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud nepřehlédl, že zápůjční úroková sazba činila 352,83 % ročně (RPSN 2115,7 %), což výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad [příjmení], jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud proto zamítl žalobu co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., § 146 odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 77,5 % (neúspěch 22,5 %), proto má s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 55 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 168 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 1 368 Kč, 55 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 752 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).