25 C 341/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 214 333 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba co do zaplacení částky 1 214 333 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 465 039 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 214 333 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě od doručení výzvy k zaplacení do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že spolu s [jméno] a [jméno] [příjmení] (dále též„ manželé [příjmení]“ nebo„ prarodiče žalované“) uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo, na jejímž základě si jmenovaní spolu s dalšími objednateli ([jméno] [anonymizováno] a manžely [příjmení]) objednali u žalobkyně zhotovení díla, a to vybudování přípojek, inženýrských sítí a příjezdové komunikace k pozemkům objednatelů parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Jednalo se o developerský projekt zasíťování a zpřístupnění celkem 19 pozemků včetně zbudování 15 rodinných domů na sousedící lokalitě. Po celou dobu zhotovování díla jménem manželů [příjmení] jednal výhradě jejich syn pan [jméno] [příjmení] (dále též„ otec žalované“ či„ pan [příjmení]“ nebo„ Ing. [příjmení]“), v poslední době také žalovaná. Dohodou o postoupení práv a převzetí povinnosti ze dne [datum] manželé [příjmení] postoupili své závazky na žalovanou, což doložili po zahájení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 481/2018. Žalobkyně, ač s prodlením způsobeným díky opožděnému vybudování napojení na rozvodnou síť ze strany provozovatele distribuční soustavy elektrické energie ([právnická osoba]), dílo postupně dokončila. Nezhotovila však přípojky plynu, neboť se v průběhu stavby změnily právní předpisy a dodavatel plynu by nepřevzal zbudované rozvody plynu do svého vlastnictví, přičemž případnou správu a vlastnictví nechtěli ani dotčení vlastníci pozemku. Nad rámec smlouvy byly zhotoveny s vědomím objednatelů i zapojení nízkonapěťových rozvodů kabelové televize, internetových rozvodů, vodoměrné a kanalizační šachty, elektrický pilířek pro elektroměr, parkovací stání, obrubníky atd. Jednotlivé vícepráce byly vesměs konzultovány s panem [příjmení], který běžně jednal v zastoupení svých rodičů, manželů [příjmení]. Avšak mezi žalobkyní, jakožto zhotovitelem díla, a objednateli, vznikly rozpory ohledně detailů dohotovení díla. Jednalo se o spory např. ohledně toho, zda mají být přívodní potrubí vyvedena pouze na hranice pozemků či až 1 m na pozemky, zda mají být zbudovány vodoměrné šachty, jak mají být sítě ukončeny, zda má být u el. přípojek pouze jeden pilířek či dva apod. Dané spory však byly z hlediska hodnoty celého díla naprosto marginální, přičemž žalobkyně je se všemi objednateli řešila a vyřešila jak s panem [jméno] [příjmení], tak i s manžely [příjmení]. Na základě darovací smlouvy ze dne [datum] došlo k převodu vlastnického práva shora označených zasíťovaných pozemků na žalovanou (vnučku manželů [příjmení]), o realizaci darování nebyla žalobkyně informována. Po dokončení díla v průběhu podzimu roku 2017 žalobkyně projevila snahu dílo objednatelům včetně žalované předat, na straně objednatelů se však jednalo o obstrukční jednání. Účastníci spolu s panem [příjmení] i právními zástupci si vzájemně vyměnili několik desítek návrhů, které však nevedly k žádnému závěru. Vyměnili si i několik návrhů předávacích protokolů, dohod o narovnání. Žalobkyně doplnila, že mezi účastníky existovala také půjčka finančních prostředků ve výši téměř 550 000 Kč, strany se snažily o vzájemné zápočty všech částek, k žádným vzájemným zápočtům nakonec nedošlo a samotná finanční půjčka je vypořádána. Žalobkyně poukázala i na to, že žalovaná účelově tvrdila, že nikdy nezmocnila svého otce k jednání, žalobkyně však nikdy pana [příjmení] nevnímala přímo jako zástupce žalované, považovala ho spíše za zástupce manželů [příjmení]. Zástupce žalobkyně poté poukázal i na korespondenci, kterou si strany mezi sebou v rámci jednání vyměnily. Žalobkyně podotkla, že smlouva o dílo může být vyhodnocena pro svou jistou neurčitost jako neplatná, v takovém případě si vyhradila právo na změnu žaloby na plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Ani přes výzvy k úhradě dluhu žalovaná žalobkyní nárokovanou částku nezaplatila.

2. V průběhu řízení žalobkyně upřesňovala, od jakého data požaduje úrok z prodlení. Protože se upřesňující data žalobkyně lišila, byla vyzvána k jednoznačnému určení počátku běhu této lhůty, což učinila u jednání dne [datum], kdy uvedla, že úrok z prodlení požaduje od [datum] do zaplacení. V tomto směru soud připustil změnu žaloby.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla, aby pro předčasnost byla žaloba zamítnuta. Poukázala především na skutečnost, že žalobkyně nikdy nedokončila dílo dle smlouvy, což žalobkyně sama přiznala, když uvedla, že nezhotovila přípojku plynu. Důvody pro nedokončení díla jsou dle jejího názoru spekulativní a za účelové považovala i tvrzení, že by dodavatel plynu nepřevzal přípojku do své správy či vlastnictví, což se smlouvou o dílo nemá nic společného. Připomněla, že žalobkyně nedokončila ani dešťovou kanalizaci, elektroměrový pilířek vybudovala pouze na pozemku parc. [číslo] nikoli na pozemku parc. [číslo] ač přípojka elektřiny včetně zakončení ve zděném i plastovém pilířku byla rovněž součástí smlouvy o dílo ve znění jejího dodatku [číslo]. Slaboproudé sítě - datové a televizní rozvody nebyly žalovanou nikdy objednány, o tyto práce nebyla smlouva o dílo rozšířena, žalovaná je nevyužívá. Smlouvu o dílo přitom připravovala žalobkyně, žalovaná nesouhlasila s argumenty, které žalobkyně rozvedla v článku 3 žaloby. Dílo je dále specifikováno v dodatku [číslo] zde je např. vodovodní a kanalizační přípojka, která měla být ukončena cca 1 m za hranicí pozemku žalované. Nepravdivé je i to tvrzení žalobkyně, že žalobkyně nevěděla, že pozemky manželé [příjmení] darovali žalované, neboť jednatel žalobkyně souhlasil s převodem práv a podepsal souhlas s dohodou o postoupení práv a převzetí povinností ze dne [datum]. V dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] již na straně objednatele vystupuje žalovaná a předmět díla je v něm upřesněn. Je pravdou, že se žalobkyně pokusila předat dílo, a to i přesto, že nebylo dokončeno, což žalovaná opakovaně odmítla převzít a vyzvala žalobkyni k dokončení díla. Žalovaná i nadále trvá na dokončení díla podle smlouvy o dílo ve znění dodatku [číslo]. Protože dílo dosud nebylo dokončeno, žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení ceny za dané dílo.

4. Žalovaná podáním ze dne [datum] vznesla jako procesní obranu vůči uplatněnému nároku žalobkyně kompenzační námitku. Námitku odůvodnila tím, že žalobkyně způsobila žalované škodu ve výši 1 422 079 Kč tím, že bez jejího souhlasu a vědomí navezla na pozemky žalované pravděpodobně v průběhu měsíce srpna až září roku 2017 materiál vytěžený a použitý při provádění stavebních prací na svém developerském projektu, nacházející se v těsném sousedství s pozemky žalované, čímž došlo ke zvýšení původní nadmořské výšky pozemků žalované o 0,5 m – 2 m. Navezený materiál nebyla jen zemina, ale i zbytky použitého stavebního materiálu, návoz byl navíc proveden neodborně bez potřebného hutnění a v rozporu s povinností nezvyšovat při provádění díla náklady vlastníkům sousedících pozemků. V souvislosti s tím byla žalovaná nucena uhradit vícenáklady spočívající ve výstavbě opěrné stěny a ve ztížení stavebních prací při zakládání rodinného domu postaveném na dotčených pozemcích, když základy musely být hlubší (až do úrovně původně rostlého terénu). Další nevyčíslené či obtížně vyčíslitelné vícenáklady představoval dovoz a rozmístění chybějící zeminy do prostoru. Společnost [anonymizováno], která stavěla rodinný dům žalované, vyčíslila náklady spojené se ztížením zakládání stavby na 118 466 Kč. V důsledku nevybudované dešťové kanalizace si byla žalovaná nucena zajistit likvidaci dešťových vod na svém pozemku, stejná společnost vyčíslila náklady na zbudování venkovní dešťové kanalizace částkou 107 477 Kč. Dále bylo nutné vystavit u hranice pozemků žalované s ulicí [ulice] opěrnou stěnu, kterou vystavěl dodavatel [jméno] [příjmení] a za níž mu žalovaná zaplatila částku 940 887 Kč. Část díla dle dodatku smlouvy o dílo (vybudování přípojky pro inženýrské sítě plynu, el. energie, vody, dešťové a splaškové kanalizace a vybudování příjezdové zpevněné komunikace k pozemkům objednatelů) měla být dokončena a předána objednatelům nejpozději do [datum], tento termín nebyl dodržen, inženýrská síť a přípojka plynu a dešťová kanalizace dosud vybudována nebyla, ačkoli byla žalobkyně ze strany žalované několikrát vyzvána k dokončení díla. Žalované tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení, nejvýše 100 000 Kč. I tuto částku žalovaná v rámci své procesní obrany nárokovala. Další smluvní pokuta, kterou žalovaná rovněž v téže výši požadovala, byla v souvislosti s nedodrženým termínem zhotovení části díla (finální dokončení příjezdové zpevněné komunikace k pozemkům), jež měla být dokončena a předána nejpozději do [datum]. Žalovaná dodala, že mezi žalobkyní na straně dlužníka a prarodiči žalované (věřitelé) byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, práva a povinnosti z ní plynoucí přešly na základě smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne [datum] mezi prarodiči žalované a žalovanou, na žalovanou. Smlouvou o půjčce se věřitelé zavázali poskytnout ode dne [datum] dlužníkovi (žalobkyni) úročenou půjčku ve výši 542 950 Kč, žalobkyně se zavázala tyto finanční prostředky vrátit nejpozději do [datum]. Tento termín byl dodatkem [číslo] smlouvy o půjčce ze dne [datum] prodloužen do [datum]. Žalobkyně uznala dluh z předmětné smlouvy o půjčce notářským zápisem NZ 375/ 2015, N 388/2015 dne 15. 10. 2015. Žalované byla jistina vrácena v rámci exekučního řízení až dne [datum]. Žalovaná proto požaduje rovněž zaplacení smluvního úroku ve výši 1,5 % ročně za období od [datum] do [datum], což vyčíslila částkou 45 516 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně za období od [datum] do [datum], což vyčíslila částkou 9 733 Kč (celkem 55 249 Kč). U ústního jednání dne [datum] žalovaná vznesla námitku promlčení.

5. Usnesením ze dne 31. 8. 2022 č.j. 64 Co 115/2022-371 Krajský soud v Plzni zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud předně dospěl k závěru, že se nejedná o smlouvu o dílo, jak uzavřel prvoinstanční soud, nýbrž o smlouvu smíšenou ve smyslu § 491 občanského zákoníku, kdy závazek vyjádřený slovy„ přivedení těchto sítí“ má za ujednání naplňující znaky smlouvy příkazní dle § 724 a násl. občanského zákoníku, vybudování přípojek je dílem dle § 631 a násl. občanského zákoníku. Dodal, že uvedené hodnocení smlouvy není pro rozhodnutí věci zásadní, neboť mezi účastníky je veden spor o tom, zda žalobkyně svůj závazek splnila, případně zda tento trvá. Rovněž odvolací soud nemá za to, že dílo bylo předáno„ předávacím protokolem“ ze dne [datum], stejně tak dle odvolacího soudu žalobkyně neprokázala, že by Ing. [příjmení] byl žalovanou zmocněn plnění od žalobkyně převzít (potvrdit splnění smlouvy). Odvolací soud dále konstatoval, že zhotovitel neprovedl přípojku plynu ani kanalizační přípojku k odvodu dešťové vody z pozemků žalobkyně, je v řízení nesporné. Sporné je, zda je žalobkyně povinna tato plnění žalované poskytnout. Odvolací soud vyzval žalobkyni v souladu s § 118a odst. 1,3 o.s.ř. k označení důkazů k prokázání dohody o upuštění od přivedení plynu a zbudování přípojky plynu a přípojky dešťové kanalizace. Krajský soud v Plzni zavázal zdejší soud, aby se v dalším řízení zaměřil na zjištění, zda došlo k dohodě ohledně omezení rozsahu závazku žalobkyně a pokud bude prokázáno, že k takové dohodě došlo ještě před uzavřením dodatku z [datum], zhodnotí tuto skutečnost při posouzení skutečné vůle účastníků při uzavření dodatku. Bude-li prokázáno tvrzení, že žalobkyně se na omezení rozsahu zasíťování dohodla s Ing. [příjmení], bude třeba dále zkoumat, zda právní jednání Ing. [příjmení] v tomto směru žalovanou či její předchůdce zavazovalo (7. str. usnesení odvolacího soudu).

6. Z provedených důkazů v původním řízení (do zrušení rozsudku odvolacím soudem) soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně, jakožto zhotovitel, [jméno] [příjmení], manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] a manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakožto objednatelé, uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vybudovat pro jmenované objednatele přípojky inženýrských sítí a zpevněné příjezdové komunikace k pozemkům objednatelů v k. ú. [část obce], dílem se rozumělo vybudování přípojek inženýrských sítí a příjezdové komunikace, zahrnující zejména vybudování přípojky pro inženýrské sítě plynu, elektrické energie, vody, dešťové a splaškové kanalizace, přivedení těchto sítí k hranicím pozemků objednatelů a vybudování příjezdové zpevněné komunikace k pozemkům objednatelů. Pro účely této smlouvy se vybudováním inženýrských sítí a komunikace rozumí okamžik, kdy zhotovitel předloží originál kolaudačního souhlasu či jiného obdobného rozhodnutí s doložkou právní moci, vydané příslušným stavebním či jiným úřadem, kterým bude povoleno užívání jednotlivých řadů inženýrských sítí a příjezdové komunikace s tím, že přípojka el. energie a plynu bude zakončena ve zděném nebo plastovém pilířku, vodovodní a kanalizační přípojka bude ukončena cca 1 m za hranicí pozemku, bude zaslepená a bude předáno její zaměření. Vybudování díla mělo být provedeno k pozemkům objednatelů manželů [příjmení] parc. [číslo] přípojky měly být umístěny po dvojici, na hranici pozemků [číslo] a [číslo], stejně tak na hranici pozemků [číslo] a [číslo]. Žalobkyně se zavázala dílo dokončit a objednatelům předat nejpozději do [datum], dokončené dílo mělo být předáno zápisem o předání a převzetí díla (předávací protokol), v němž budou vzájemně odsouhlaseny skutečně provedené práce a uvedeny případné vady a nedodělky s termínem jejich odstranění. Strany sjednaly i cenu díla, pro objednatele [příjmení] byla dohodnuta částka 1 214 333 Kč včetně DPH. Cena díla pak měla být uhrazena nejpozději do 10 dnů ode dne předání a převzetí díla, přičemž strany se zavázaly jako způsob úhrady preferovat započtení pohledávek z této smlouvy o dílo a pohledávek na základě smlouvy o půjčce, kterou shodného dne účastníci uzavřeli. Projektovou dokumentaci si žalobkyně zajišťovala dle smluvního ujednání stran samostatně. Dílo pak bylo považováno za dokončené, jestliže objednatelé i zhotovitel potvrdí svými podpisy zápis o předání a převzetí díla (předávací protokol). Veškeré změny a doplňky smlouvy bylo možné provádět pouze formou písemných a číslovaných dodatků, které musí být podepsány oběma smluvními stranami (zmíněná smlouva o dílo z uvedeného dne).

7. Dne [datum] žalobkyně spolu se [jméno] [příjmení], žalovanou a manžely [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřeli dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo, na jejímž základě došlo ke zpřesnění předmětu díla. Konkrétně se jednalo o vybudování přípojek inženýrských sítí a příjezdové komunikace zahrnující zejména 1) vybudování přípojky pro inženýrské sítě plynu, el. energie, vody, dešťové a splaškové kanalizace, přivedení těchto sítí k hranicím pozemků objednatelů a vybudování příjezdové zpevněné komunikace k pozemkům objednatelů, 2) finální dokončení příjezdové zpevněné komunikace k pozemkům objednatelů, přičemž pro účely této smlouvy se vybudováním inženýrských sítí rozuměl okamžik, kdy zhotovitel předloží originál kolaudačního souhlasu či jiného obdobného rozhodnutí s doložkou právní moci, vydaného příslušným stavebním či jiným úřadem, kterým bude povoleno užívání jednotlivých řadů inženýrských sítí a příjezdové komunikace s tím, že přípojka el. energie a plynu bude zakončena ve zděném nebo plastovém pilířku, vodovodní a kanalizační přípojka bude ukončena cca 1 m za hranicí pozemku, bude zaslepena a bude předáno její zaměření. Vybudováním příjezdové zpevněné komunikace se pro účely této smlouvy rozuměla komunikace včetně první vrstvy bez finálního povrchu včetně vybudování vjezdů k jednotlivým pozemkům parkovacích stání a osazení obrub a finálním dokončením příjezdové zpevněné komunikace se pro účely této smlouvy rozumělo zhotovení konečného finálního povrchu, tedy okamžik, kdy zhotovitel předloží originál kolaudačního souhlasu či jiného obdobného rozhodnutí s doložkou právní moci vydaného příslušným stavebním či jiným úřadem, jímž bude povoleno užívání příjezdové komunikace. Žalobkyně se zavázala dílo dokončit a objednatelům předat v případě vybudování přípojky pro inženýrské sítě plynu, el. energie, vody, dešťové a splaškové kanalizace, přivedením těchto sítí k hranicím pozemků objednatelů a vybudování příjezdové zpevněné komunikace k pozemkům objednatelů nejpozději do [datum] a v případě finálního dokončení příjezdové zpevněné komunikace k pozemkům objednatelů nejpozději do [datum]. Strany si dále sjednaly vedle poskytnutí veškeré potřebné součinnosti i smluvní pokutu pro případ prodlení s dohodnutým termínem plnění (10 000 Kč za každý započatý měsíc zhotovitele v prodlení, maximálně do výše 100 000 Kč). Ostatní ujednání zůstala beze změn (dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo z uvedeného dne).

8. Manželé [příjmení] darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] převedli vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město pro obec Plzeň a k. ú. [část obce] bezúplatně na žalovanou, která je přijala do svého výlučného vlastnictví, přičemž zároveň došlo ke zřízení věcných břemen (označená darovací smlouva).

9. Dohodou o postoupení práv a převzetí povinností, kterou uzavřeli manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se žalovanou dne [datum], došlo k postoupení práv a převzetí povinností ze smlouvy o půjčce, kterou uzavřeli [jméno] [příjmení], manželé [příjmení] a manželé [příjmení] (jakožto věřitelé) a se žalobkyní (jako dlužníkem), dále ze smlouvy o dílo konkretizované výše a smlouvy o advokátní úschově listin, kterou uzavřeli z pozice složitele žalobkyně, pan [příjmení], manželé [příjmení] a manželé [příjmení] s JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, jakožto depozitářem. Postupitelé (manželé [anonymizováno]) postoupili práva a povinnosti z těchto smluv bezúplatně na žalovanou, jakožto postupníka. K této dohodě připojili podpisy jak [jméno] [příjmení], tak i manželé [příjmení], rovněž i žalobkyně, přičemž uvedli, že s uzavřením této smlouvy souhlasí (dohoda o postoupení práv a převzetí povinností).

10. Z korespondence, kterou si zástupci účastníků v průběhu roku 2018 a 2019 vyměnili, vyplývá, účastníci (prostřednictvím svých zástupců) opakovaně komunikovali, žalobkyně se snažila o předání díla a vyzývala žalovanou k úhradě v řízení nárokované částky, žalovaná toto odmítala a vyzývala žalobkyni k dokončení díla. Zástupce žalované zástupci žalobkyně dopisem ze dne [datum] sdělil, že převzal zastoupení žalované s tím, že své předchozí vstřícné návrhy žalovaná bere zpět a trvá na splnění původní smlouvy o dílo včetně dobudování všech sítí, když dosud jí nebyly dodány příslušné dokumenty k vybudovaným přípojkám. Dále upozornil, že pana [jméno] [příjmení] žalovaná nikdy k žádným úkonům nezmocnila. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně upozornil zástupce žalované, že dle jeho názoru dochází ke střetu zájmů zástupce žalované, když jednatel žalobkyně či některé právnické osoby s jeho účastí byly v minulosti klienty zástupce žalované. Na to zástupce žalované dopisem ze dne [datum] sdělil, že jednatele žalobkyně nikdy nezastupoval, toliko několik právnických osob, v nichž měl svoji účast, nikdy však žalobkyni. Dopisem datovaným dnem [datum] zástupce žalobkyně sdělil zástupci žalované, že nemá k dispozici smlouvu o cesi pohledávky, dodatek ke smlouvě o dílo ovšem již podepsala žalovaná, z čehož lze dovozovat, že závazky manželů [příjmení] přešly na žalovanou. Z těchto důvodů vyzval žalovanou k úhradě částky 1 214 333 Kč. Dopisem ze dne [datum] se zástupce žalobkyně pokoušel o smírné řešení věci, na což zástupce žalované reagoval dopisy ze dne [datum] a sdělil, že pohledávka v nárokované výši neexistuje, neboť dle příslušné smlouvy o dílo nebylo dílo zatím dokončeno, přičemž zaplacení ceny díla je vázáno na dokončení díla. Navrženou dohodu pak žalovaná neakceptuje. Dne [datum] zástupce žalobkyně zástupci žalované sdělil, že žádal o to, aby bylo žalobkyni sděleno, zdali závazky ze smlouvy o dílo přešly na žalovanou či nikoli, na což reagoval zástupce žalované dopisem z [datum], že všechny odpovědi jsou v předchozích vyjádřeních. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně opětovně vyzval žalovanou prostřednictvím jejího zástupce k úhradě částky 1 214 333 Kč. Zástupce žalované dopisem ze dne [datum] poté zástupce žalobkyně upozornil, že ze smlouvy o dílo jasně vyplývá, že měla být zbudována plynová přípojka, dešťová kanalizace, tyto však do dnešního dne zbudovány nejsou. Z tohoto důvodu vyzval žalobkyni k dokončení díla, po řádném převzetí žalovaná zaplatí dle zmíněné smlouvy (výše specifikovaná korespondence účastníků).

11. Z předávacího protokolu, který předložila žalobkyně, je patrné, že část tohoto předávacího protokolu je předpřipravena v tištěné formě, část je dopsána ručně, případně jsou zde opravy původně tištěného textu. Předávací protokol měl být dle kupní smlouvy ze dne [datum], dopsaný text pak je i dle smlouvy o dílu ze dne [datum] včetně dodatku [číslo] datum předání bylo uvedené [datum]. Jako předávající je uvedena žalobkyně, jako přebírající byl původně předtištěný text z manželů [příjmení] nahrazen ručně psaným textem Mgr. Ing. [celé jméno žalované]. Taktéž u stavby došlo k přeškrtnutí původně tištěného textu a nahrazení ručně psaným textem. Na první straně tohoto dokumentu je dole ručně dopsáno„ opr.“ a podpis pana [příjmení], z boku této listiny je uveden text –„ toto předáno všem majitelům“ a podpisy pana [příjmení], pana [příjmení] a [příjmení]. Druhá strana obsahuje ručně psaný text, předpřipravené kolonky k podpisům předávajících a přebírající nejsou doplněny žádnými podpisy. Dne [datum] Magistrát města Plzně, odbor stavebně-správní vydal kolaudační souhlas pro stavbu vodního díla: bydlení„ Na [anonymizováno]“ – [část obce] IO 05 Vodovodní řady a IO 06 Kanalizační splaškové řady. Dne [datum] stejný odbor vydal kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účely užívání stavby: bydlení„ Na [anonymizováno]“ – [část obce] – dopravní infrastruktura – 1. část. Pan [příjmení] [příjmení] zpracoval dokumentaci pro provedení stavby – D 1. architektonické a stavebně technické řešení – D 1.. technická zpráva, účelem byly stavební úpravy u stávajícího objektu, v rámci stavební pracích nemělo dojít k zásahu do stávajících základových konstrukcí, gabionová stěna měla mít vlastní základ vytvořený ze štěrkového lóže. K tomu byly připojeny i nákresy. Z dalších žalobkyní předložených listin je patrné, že účastníci se pokoušeli o uzavření dohody o narovnání (návrh této dohody), dále o uzavření dohody o generálním narovnání a smlouvy o výstavbě gabionové zdi (návrh této smlouvy včetně e-mailové korespondence stran). Soudu byla předložena i koordinační situace rodinného domu [anonymizováno] se zakreslenými kanalizacemi, vodovodem, podzemními kabely, drenážního potrubí i pilířku pro připojení elektrické energie, domovní kanalizační i vodovodní přípojky a napojení vodovodu, dále místní komunikace, parkovací stání a zeleň. Pan [příjmení] [příjmení] komunikoval v období počátku roku 2018 s jednatelem žalobkyně, v e-mailu ze dne [datum] např. sděloval, že předložený předávací protokol bude podepsán až po skutečném předání pozemků (viz vodoměr, elektroměrový pilíř, opěrná zeď), nároky vůči ČEZu mohou být uplatněny z podkladů, které JUDr. [příjmení] zasílala e-mailem Mgr. Ing. [příjmení] dne [datum]. Dne [datum] navrhoval pan [příjmení] jednateli žalobkyně osobní schůzku, dne [datum] zaslal pan [příjmení] jednateli žalobkyně scan geometrického plánu s dotazy ohledně gabionové zdi. Dne [datum] zaslala JUDr. [příjmení] uplatnění nároku plynoucí z nedodržení termínu dokončení díla ze smlouvy o dílu rekapitulaci vytčených vad včetně požadavku objednavatele na přiměřenou slevu z ceny díla. Další e-mailová korespondence se týkala připomínkování smluv, kdy [datum] JUDr. [příjmení] zaslal žalobkyni na vědomí vyjádření pana [příjmení], jež mu bylo dne [datum] od pana [příjmení] doručeno (v kopii bylo doručováno i panu [příjmení] a žalobkyni). Dne [datum] se pan [příjmení] dotazoval, kdy bude hotov návrh řešení kompletní dohody. E-mailem ze dne [datum] upozornil JUDr. [příjmení], že se blíží termín [datum], na nějž je navázáno vydání listin dle smlouvy o advokátní úschově. Pan [anonymizováno] se dotázal [datum] jednatele žalobkyně, zda by bylo možné předložit návrh řešení připomínek, vznesených účastníky při jednání dne [datum], respektive navrhnout v daném termínu další schůzku předání pozemků v lokalitě [část obce]. Další korespondence se týkala jednání ohledně návrhu vybudování gabionové zdi, zaslání pozvánky na schůzku ohledně předání přípojek inženýrských sítí apod. (zmíněná komunikace v elektronické podobě). Dále byly předloženy i ručně psané poznámky s výpočty, které zřejmě sloužily jako podklad pro jednání dohodě o narovnání.

12. Další listiny, které soud provedl k důkazu a předložila je strany žalovaná, se týkaly kompenzační námitky. Žalovaná předložila fotografie, na nichž je zachycena navezená zemina, včetně pohledů výkopů pro sklepy, dále geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, oznámení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město ze dne [datum] o provedení zápisu, na jehož zápisu došlo ke zpřesněné geometrického a polohového určení pozemků, fakturu č. VF060 ze dne [datum] znějící na částku 118 466 Kč, splatnou dne [datum], kterou společnost [právnická osoba] vyúčtovala provedení prací z důvodu ztíženého zakládání na rodinném domě v [část obce], fakturu VF103 ze dne [datum], kterou stejná společnost vyúčtovala žalované částku 107 477 Kč za provedení stavebních prací (zbudování venkovní dešťové kanalizace), fakturu [číslo] ze dne [datum], kterou [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalované částku 253 000 Kč jako zálohovou fakturu ke stavbě opěrné zdi v [část obce], splatnost nastávala [datum], fakturu [číslo] ze dne [datum], jíž stejný dodavatel vyúčtoval zálohovou fakturu ke stavbě opěrné zdi žalované ve výši 224 753 Kč, tato částka byla splatná [datum], fakturu [číslo] kterou shodný dodavatel vyúčtoval zálohovou fakturu v částce 104 500 Kč ke stavbě opěrné zdi, tato faktura byla splatná dne [datum], fakturu [číslo] ze dne [datum], kterou stejný dodavatel vyúčtoval žalované za stavební práce opěrné zdi částku 313 634 Kč, když zohlednil výše zmíněné zálohové faktury. Tato faktura byla splatná dne [datum]. Dne [datum] věřitelé [jméno] [příjmení], manželé [příjmení], manželé [příjmení] a dlužník [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o půjčce na částku 555 200 Kč, částku 180 750 Kč a částku 542 950 Kč (manželů [anonymizováno] se týkala částka 542 950 Kč), přičemž dané částky byly dlužníkovi uhrazeny před podpisem smlouvy, což dlužník stvrdil podpisem smlouvy a zavázal se je vrátit nejpozději do [datum] spolu s úrokem ve výši 1,5 % ročně. K této smlouvě o půjčce byl dne [datum] uzavřen dodatek [číslo] jímž došlo ke změně data splatnosti této půjčky (změnilo se na [datum]). Dne [datum] manželé [příjmení] a žalovaná uzavřeli smlouvu o postoupení (darování) pohledávky, kterou manželé [příjmení] postoupili žalované pohledávku za žalobkyní vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytnutí finanční částky ve výši 542 950 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1,5 % ročně. Ze stejnopisu notářského zápisu sepsaného dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení], notářem pod NZ 375/ 2015 N388/2015 vyplývá, že žalobkyně uznala peněžitý dluh se svolením k přímé vykonatelnosti, který vyplývá z výše uvedené smlouvy o půjčce. Exekutorský úřad [okres] soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] oznámil dne [datum] skončení exekuce ve věci oprávněné (žalované) proti povinnému (žalobkyni) s tím, že dne [datum] byla pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce vymoženy. K tomu byl přiložen i výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [část obce] u [obec], obec Plzeň. Dále žalovaná předložila výpočet úroku za období od [datum] do [datum], který při roční sazbě 1,5 % kapitalizovala částkou 45 516,48 Kč, za období od [datum] do [datum] pak částkou 9 773,10 Kč.

13. Magistrát města Plzně, odbor stavebně správní vydal dne [datum] rozhodnutí o umístění stavby – bydlení„ Na [anonymizováno]“ [část obce], umístěné mj. na pozemcích parc. [číslo] (orná půda). Podle tohoto rozhodnutí mělo být území napojeno na splaškovou a dešťovou kanalizaci v [anonymizováno] ulici. Projektová dokumentace ke stavebnímu povolení pak měla obsahovat řešení provedení pilířků elektro a plynu, přípojky plynu k těmto pilířkům, přípojky kanalizace a vody ukončené šachtami pro pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec]. Účastníci v rámci tohoto řízení neuplatnili návrhy a námitky, rovněž se nevyjádřili k podkladům rozhodnutí (zmíněné rozhodnutí). Dne [datum] žalobkyně uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o provozování stavby vodovodu a kanalizace, přičemž vodovod a kanalizace se všemi součástmi a příslušenstvím byl vymezen podle stavebního povolení jako vodovodní řad a kanalizační stoka, účelem smlouvy bylo zajištění odborného a bezpečného provozu stavby vodovodu, kanalizace, které byly vybudovány investorem a nebyly doposud předány do vlastnictví obce, popř. jiného subjektu vlastnícího hospodářskou infrastrukturu v obci (zmíněná smlouva včetně situace). Dne [datum] žalobkyně, jako povinná z věcných břemen, a manželé [příjmení], [příjmení] i [jméno] [příjmení], jakožto oprávnění z věcných břemen, uzavřeli smlouvu o zřízení věcných břemen, týkající se věcného břemena práva chůze a jízdy přes nemovitosti (pozemky parc. [číslo]) ve prospěch nemovitostí, mj. pozemku parc. [číslo] dále věcné břemeno zřízení, vedení, užívání a údržby připojení inženýrských sítí (vodovodní, kanalizační, plynu a elektrické energie) přes nemovitosti shodné, jako již uvedené, a to za úplatu 6 000 Kč (označená smlouva včetně geometrického plánu a výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo]). Dne [datum] žalovaná se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti, vážící se k pozemkům parc. [číslo] k.ú. [část obce]. V této smlouvě žalovaná prohlásila, že je vlastníkem zařízení distribuční soustavy 2x ½ přípojkové skříně v pilíři a kabelové vedení NN, které se nachází na dotčených nemovitostech.

14. Soudu byl předložen i protokol o jednání ze dne [datum] z řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 481/2018, při němž mj. zástupce žalobkyně uvedl, že smlouvu o dílo vyhotovovala žalobkyně. Ke dni darování bylo dílo z větší části zrealizováno, byl tam udělán geometrický plán a zemní práce. Ze zápisu o předání staveniště ze dne [datum] vyplývá, že došlo k předání staveniště na akci novostavba rodinného domu [část obce] u [obec], kdy objednateli byli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], zhotovitel [právnická osoba], termín výstavby byl plánován od [datum] do 11/ 2018. Soudu byla rovněž předložena i část stavebního deníku se zápisy ze dne [datum] a [datum] a fotografie měřidla, z níž žádné podstatné závěry pro věc nevyplývají. Zástupce žalobkyně oslovil i společnost [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] s dotazem ohledně odběru vody na stavbě Ing. Mgr. [celé jméno žalované], na což mu bylo odpovězeno e-mailem ze dne [datum] jednatelem společnosti. Soud obdržel rovněž fotografie z mapy.cz, které zachycují jednotlivé stavby a pozemky. Dopisem ze dne [datum] tehdejší zástupkyně žalované [příjmení] [příjmení] uplatnila vůči zástupci žalobkyně nároky plynoucí z nedodržení termínu dokončení díla ze smlouvy o dílo a dále ze smlouvy o půjčce. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně upozornil manžele [příjmení], že v zásadě je dílo hotovo, byť existují některé sporné drobnosti, není tak důvod, aby dílo nebylo formálně předáno a nebyla uhrazena jeho cena. Zaslal jim předávací protokol a vyzval k jeho podpisu a dále k úhradě částky 1 214 333 Kč (označený dopis včetně návrhu předávacího protokolu). Dne [datum] pak zástupce žalobkyně vyzýval zástupce žalované k nápravě stavu, kdy se žalovaná napojila na elektrickou síť, vodovod a kanalizaci a začala tato média používat. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a manžely [příjmení] vyplývá, že došlo k prodeji pozemku parc. [číslo] z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi manžely [příjmení] a manžely [příjmení] je zřejmé, že došlo k prodeji pozemku parc. [číslo] (označené kupní smlouvy včetně geometrického plánu). [právnická osoba] sdělila dne [datum], že v jejím majetku se na zájmovém území nachází podzemní síť NN a nadzemní síť VVN a dále nadzemní síť pro elektronickou komunikaci, k čemuž připojila i situační výkres se zakreslením zájmového území (sdělení [právnická osoba] včetně situačních výkresů).

15. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se znal s panem [příjmení], s jednatelem žalující společnosti panem [příjmení], seznámil se i Ing. [příjmení], se žalovanou jednal až v další fázi. Neměl uzavřenou smlouvu o spolupráci se žádnou ze smluvních stran, v této věci ho kontaktoval Ing. [příjmení] a pan [příjmení]. Na jedné straně vystupovali jednatelé žalobkyně pan [příjmení] a pan [příjmení], na druhé straně pan [příjmení] a pan [příjmení], pan [příjmení] se jednání zúčastnil jen asi jedenkrát. Prarodiče žalované byli účastni až u podpisů smluv. Asi koncem roku 2012 se musela řešit stávající situace, měly se vybudovat inženýrské sítě, lhůta pro jejich vybudování byla určena na konec roku 2015 Pan [anonymizováno] mu žádnou plnou moc nepředložil, svědek ji nevyžadoval. Vysvětlil, že nečinil úkony za účastníky, toliko připravoval smlouvy. Připravovali a realizovali se vedle smlouvy o dílo i kupní smlouva, smlouva o půjčce a zástavní smlouva. Probíhala celá řada jednání, účastníci sdělovali, co chtějí upravit, podle tohoto svědek připravil podklady a následně je zasílal emailem žalobkyni, Ing. [příjmení] a panu [příjmení] (na pana [příjmení] a na prarodiče žalované kontakt neměl). Svědek připravil v roce 2015 i ručitelské prohlášení ručitelů žalobkyně, možná připravoval i smlouvu o postoupení práv a povinností z prarodičů na žalovanou, dále připravoval dodatky ke smlouvám.

16. Ve věci byl slyšen manžel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., který uvedl, že předmětné pozemky patří manželce, s níž společně vlastní dům. Nebyl však u žádných jednání vedených se žalobkyní. Svědek popisoval, co probíhalo před stavbou jejich domu, jakým způsobem se projektoval. Dále uvedl, že stavbu domu ztížil návoz, který se na předmětných pozemcích objevil pravděpodobně v srpnu roku 2017. S manželkou se poté dozvěděli, že bude nutné vystavět opěrnou zeď, vše se musí přeprojektovat. Hledali novou stavební firmu, která by dům postavila, přepracoval se projekt, následovala stavba opěrné zdi a začalo se stavět na jaře roku 2018. Opěrnou zeď vybudoval pan [příjmení], dům stavěla [právnická osoba]. Návoz jim zkomplikoval a prodražil stavbu. K dílu, které je předmětem posuzované věci, svědek uvedl, že převzetí stavby je odmítáno z důvodu, že dílo není dokončeno, chybí dešťová kanalizace a plyn, které měly být zhotoveny žalobkyní.

17. Z účastnického výslechu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], vyplývá, že se společníkem panem [příjmení] připravili developerský projekt, odkupovali pozemky od JUDr. [příjmení], součástí tohoto území byly i pozemky Ing. [příjmení], pana [příjmení] a manželů [příjmení]. Protože potřebovali sloučit pozemky v jeden celek, začali vyjednávat s výše uvedenými vlastníky pozemků. Ti chtěli pozemky zasíťovat a zahrnout do developerského projektu, nechtěli je odprodat. Před podpisem smluv proběhlo několik jednání, účastníci se dohodli, že si pozemky navzájem smění tak, aby se na okraji developerské oblasti nacházely jejich pozemky. V té době na pozemcích nic nestálo. Smlouvy připravoval JUDr. [příjmení], podepisovaly se v jeden den. Ing. [příjmení] se postavil do role zástupce, mluvčího všech vlastníků pozemků. Písemnou plnou moc žalobkyně nepožadovala, byla v dobré víře, že je oprávněným zástupcem všech vlastníků. Ing. [příjmení] se žalobkyní diskutoval i na téma rodinného domu na pozemcích manželů [příjmení]. Žalobkyně mu dávala podklady pro projektanty, aby dům mohli postavit na jí vybudovaných sítích, které byly z větší části hotové a připravené ke kolaudaci. V roce 2017 žalobkyně postupně dokončila a zkolaudovala inženýrské sítě týkající se této části lokality a chtěla je předat vlastníkům pozemků. Proběhlo přitom setkání, z něhož má žalobkyně písemný záznam, který považovala za předávací protokol. Jednání se zúčastnili jak vlastníci nemovitostí (pan [příjmení], pan [příjmení] a žalovaná), dále pan [příjmení]. Ing. [příjmení] i panu [příjmení] žalobkyně předala zasíťované pozemky, vyrovnala s nimi finanční závazky. Finanční závazek se žalovanou však uzavřen nebyl. Žalovaná požadovala slevu na vybudování sítí, žalobkyně ji považovala za nepřiměřenou. Proběhlo několik dalších jednání, a to i za přítomnosti právničky žalované, jako zástupce nebo mluvčí za žalovanou vystupoval i pan [příjmení]. Strany dospěly k ústní dohodě, dle níž pro žalovanou měla žalobkyně vybudovat opěrnou zeď z gabionu a ona za ni měla (i včetně svého závazku za vybudování inženýrských sítí) zaplatit. U jednání byl pouze Ing. [příjmení], nikoliv žalovaná. Pan [anonymizováno] pak následně odjížděl na dovolenou. Žalobkyně měla za to, že platí ujednané, proto pokračovala zadáním projektové dokumentace a objednáním drátěných košů nutných pro výstavbu. Později jí přišla od pana [příjmení] [jméno] zpráva, že se v této věci již dále nebude angažovat a žalovanou nebude zastupovat. Dozvěděl se, že gabionovou stěnu si žalovaná zajistí jiným způsobem. Dále pak žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě závazku za vybudování inženýrských sítí, k čemuž nedošlo. Žalobkyně žalované zasíťovala pozemky o rozloze 1 490 m2, z čehož jí vznikly 2 samostatné pozemky. Došlo tedy k výraznému zhodnocení pozemků žalované. Jednatel žalobkyně potvrdil, že s právními předchůdci žalované bylo uzavřeno několik smluv, mezi nimi byla i směnná smlouva, kupní smlouva, smlouva o dílo. Předmětem smlouvy o dílo bylo vybudování inženýrských sítí pro 2 nově vzniklé pozemky. Ve smlouvě nemohlo být vše specifikováno, neboť v té době nebyly provedeny žádné projektové práce ani nebyly známy požadavky města na vybudování infastruktury, přeložek inženýrských sítí a kanalizace, proto se to ve smlouvě specifikovalo obecně. Inženýrskými sítěmi pak měli na mysli vodovodní a kanalizační řady, plynový řad, veřejné osvětlení, komunikace a přípojky potřebné k zasíťování pozemků. Smlouvu o dílo připravoval JUDr. [příjmení], podklady mu dávaly obě dvě strany. Předsmluvního jednání se prarodiče žalované neúčastnili, ty jednatel žalobkyně viděl až u podpisů smlouvy u JUDr. [příjmení]. Obě strany věděly, co je rámcově předmětem smlouvy o dílo. Žalobkyně věděla, že musí vybudovat inženýrské sítě tak, aby se z pozemků staly stavební pozemky a mohlo se na nich začít stavět. V té době byly v katastru nemovitostí zapsány jako orná půda. Žalobkyně zpočátku nevěděla, kam přesně rozmístit sítě, neznala podmínky provozovatelů sítí, proto byly neustále v kontaktu s vlastníky, kteří byli účastníky územních rozhodnutí, z tohoto důvodu i oni průběžně věděli, co se na stavbě dělá, co je se správci domluveno. Písemně v tomto směru k úpravě či upřesnění smlouvy nedošlo. Po podpisu smlouvy o dílo žalobkyně již věděla, co má provádět, bylo to dáno projektem, který zadali ke zpracování architektovi [příjmení] a [příjmení]. Následně už přesně věděli, co má být součástí smlouvy o dílo, respektive jejím předmětem. Na další úpravě smlouvy se nedohodli, neboť měli za postačující ústní dohody. Na pozemcích žalované žalobkyně ukončila přípojky inženýrských sítí, konkrétně vodovodní šachty, kanalizační šachty, osazení elektrického pilířku s vystrojením a připojení komunikace, byly provedeny vjezdy a parkoviště. Žalobkyně pozemek zavezla zeminou, která byla nutná k tomu, aby mohl být napojen na inženýrské sítě a přípojky. O tomto postupu byla žalobkyně domluvena s Ing. [příjmení]. Ten jim povolil i skladování materiálu na daném pozemku na dočasnou dobu. S Ing. [příjmení] žalobkyně žádné smlouvy neuzavírala. Plynovodní přípojka provedena nebyla. Původní předpoklad byl, že pozemky budou zasíťovány i plynem, proto žalobkyně jednala s plynárnami. V té době se však u nich měnily podmínky pro zasíťování developerských projektů, a v tomto projektu plynárny odmítly vykoupit a provozovat plynárenské řady, požadovaly, aby zůstaly v majetku developera. Pro žalobkyni to však byla nevhodná situace, proto od plánu na zasíťování plynem odstoupila, o čemž informovala i majitele pozemků, konkrétně pana [příjmení], pana [příjmení] i Ing. [příjmení]. Problémy vznikaly i při zasíťování elektřinou, práce byly díky ČEZu provedeny se zpožděním asi 14 měsíců. Jednatel žalobkyně uvedl, že pan [příjmení] [příjmení] nepodepsal žádnou smlouvu. V době, kdy byl vypracován projekt pro územní rozhodnutí, se již nepočítalo s plynovodem a samostatnou dešťovou kanalizací, s tím bylo počítáno v době plánování výstavby a podpisů smluv s vlastníky pozemků. Jednatel žalobkyně dále upřesnil, že přípojku splaškové kanalizace žalobkyně provedla, přípojku dešťové kanalizace provést nemohla, neboť to vyhláška města nedovoluje. Byl však proveden řad dešťové kanalizace pro odvodnění komunikace. [jméno] změnu nepromítli do dodatku [číslo] smlouvy o dílo, neboť v té době jednatel žalobkyně považoval ústní dohody s Ing. [příjmení] za dostatečné. Vlastníci pozemků však měli možnost se seznámit se skutečností, že přípojky pro jednotlivé domy nebyly plánované, neboť byli účastníky řízení o územním rozhodnutí. Součástí projektové dokumentace byly i výkresy, z nichž je tato skutečnost patrná.

18. Z výslechu druhého jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] je zřejmé, že jmenovaný byl přítomen u všech jednání ohledně developerského projektu v [část obce], potvrdil i svoji účast u podpisů smluv. Jakmile se začala provádět stavební část, tu řídil druhý jednatel pan [příjmení]. Původně žalobkyně jednala přímo se synem prarodičů žalované (otcem žalované), manželé [příjmení] přišli až k podpisu smlouvy. Se žalovanou jednatel žalobkyně nejprve nejednal, nicméně k osobní schůzce mezi nimi došlo, proběhla asi až před 2 či 3 lety, snažili se věc smírně dořešit. Jednatel žalobkyně hovořil i o tom, že při schůzce mezi Ing. [příjmení] a panem [příjmení], došlo k uzavření dohody na konečném vypořádání, poté s nimi přestal pan [příjmení] komunikovat. U této schůzky však jednatel žalobkyně pan [příjmení] přítomen nebyl, byl o ní pouze informován. Potvrdil, že plnou moc od Ing. [příjmení] žalobkyně nepožadovala. Pan [anonymizováno] ani nic za prarodiče žalované nepodepisoval.

19. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdil, že pro žalovanou stavěl dům. V té době byl zaměstnancem [právnická osoba] s.r.o. [příjmení] se u toho část pozemku zavézt, neboť pozemek byl zasypán. Při výkopových pracích si pak museli prohloubit na úroveň rostlého terénu základové spáry. [příjmení] nedošlo k poklesu stavby, přidávala se výztuž. Z části je dům podsklepený, na nepodsklepené části se musely prohlubovat základové pásy, což znamenalo více výkopových prací, více betonu a výztuže, ty tam neměly původně vůbec být. V souvislosti s tím muselo být provedeno více práce, než byla původně plánovaná. [právnická osoba] zhotovila pro žalovanou i venkovní dešťovou kanalizaci, svedli střešní svody do jímky na dešťovou vodu. Pravděpodobně investorem byla budována i opěrná zeď. Dům jejich společnost napojovala na splaškovou kanalizaci do kanalizačního řadu, který byl vyveden na pozemek žalované.

20. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že asi před 2 roky stavěl na pozemku žalované opěrnou betonovou zeď. K její stavbě muselo dojít z důvodu nestabilního podloží, pozemek byl navezen nějakým návozem. Za tyto práce, které svědek prováděl jako osoba samostatně výdělečně činná, vyúčtoval zhruba 1 000 000 Kč. Tato částka byla i zaplacena. Základový pas této zdi byl zhotoven z prostého betonu, nadzemní část ze ztraceného bednění, délka zdi se pohybovala mezi [číslo] metry. Projekt na stavbu dostal od stavebního dozoru žalované pana [příjmení].

21. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že prováděl cenovou kalkulaci stavby domu. Bylo to ve fázi hrubé stavby, projektová dokumentace neobsahovala veškeré dokumenty, které byly nezbytné. Projekt byl pravděpodobně zpracován Ing. [celé jméno svědka], byl pouze k realizaci stavebního povolení. Když si svědek někdy v průběhu roku 2016 prohlédl pozemek, zjistil jeho výraznou svažitost, proto upozornil, že se bude muset připravit nový projekt na zakládání staveb. Když přijel znovu na místo, zjistil, že pozemek byl zavezen asi do 5 metrů, nebyl zhutněn. Sdělil proto žalované, že by se musela zpracovat nová cenová dokumentace, musela by se výrazně navýšit cenová nabídka (i o zakládání staveb). V této věci se již dále svědek neangažoval, jednal se žalovanou po dobu zhruba 4-5 měsíců. Svědek dodal, že závoz vypadal jako navezený stavební materiál zhruba do 4-5 metrů, provedený nekvalitně. Sondy do návozu se nedělaly, povrch nebyl zhutněn.

22. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že v minulosti právně zastupovala žalovanou. Tehdy se řešil spor o předání díla, vytýkala se řada vad, strany jednaly o dohodě. Poté byla věc předána stávajícímu zástupci žalované, s nímž se nesetkala, nekontaktoval ji. Žalovanou začala zastupovat v době, kdy mělo dojít k převzetí díla, které se u ní zhotovovalo. Žalovaná měla pochybnosti o kvalitě a komplexnosti díla. Někdy ke konci roku 2017 či 2018 se sešli i s dalšími vlastníky nemovitostí, otec žalované tam upravoval i špatně předpřipravený předávací protokol. U tohoto jednání kromě žalované a svědkyně byl rovněž přítomen i otec žalované, který jí pomáhal, avšak ji nezastupoval. Svědkyně uvedla, že nikdy nedostala pokyn, že by měl za žalovanou jednat její otec, neobdržela ani plnou moc, která by ho opravňovala k zastupování její mandantky. Při tomto jednání žalovaná nesouhlasila s řadou věcí, které byly uvedeny v předávacím protokolu, proto došlo k jeho úpravě. K předání díla však nedošlo, dílo žalovaná odmítla převzít, pouze se do protokolu zaznamenaly změny, které by se v budoucnu měly opravit. Ladila se tím podoba budoucího předávacího protokolu. Svědkyně dodala, že si nevybavuje, zda došlo k podpisu tohoto protokolu, pokud tam byly připojeny podpisy, takto mohlo být z důvodu, že ti, co jej podepsali, měli dostat opravený protokol. Další jednání pak probíhala v advokátní kanceláři zástupce žalobkyně, tam se svědkyně dostavila spolu s otcem žalované, ten však za žalovanou nejednal. Každá ze stran tam vznesla své požadavky, svědkyně je pak následně tlumočila své klientce. Protinávrh se žalované nelíbil, měla jinou představu. Svědkyně odkázala na emailovou korespondenci, v níž bylo uvedeno to, co bylo obsahem jednání. U dalších jednání svědkyně již přítomna nebyla, nečinila žádné další kroky. Žalovanou zastupovala po dobu cca půl roku. Žalobkyni nikdy žádné služby nevyúčtovala. Dle jejího názoru musel existovat i soupis vad, listiny však již svědkyně nemá, předala je zpět žalované.

23. Soud po zrušení původního rozsudku provedl další důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z dohody o narovnání, která byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a Ing. [příjmení] je zřejmé, že jmenovaní narovnali svá sporná práva vyplývající ze smlouvy o dílo a smlouvy o půjčce. Dílo dosud nebylo dle názoru Ing. [příjmení] kompletně provedeno, neboť byla zjištěna vada spočívající v neprovedení přípojek dešťové kanalizace a plynu.

24. Z výslechu svědka [příjmení] [příjmení] (č.l. 390) vyplývá, že je otcem žalované, k žalobkyni vztah nemá. Svým rodičům, kteří byli původními vlastníky předmětných pozemků, dělal prostředníka, neboť se s ohledem na svůj vysoký věk (přes 80 let) nebyli schopni účastnit jednání se žalobkyní. Rodiče ani dceru, které následně dělal též prostředníka, neboť bydlela u něj doma, nezastupoval, neměl od nich žádné zmocnění ani uzavřenou smlouvu o zastupování. Dle svého vyjádření fungoval jako pošťák. Prostředníka dělal i p. [příjmení], kterému bylo přes 80 let. [příjmení] byl nedůvěřivý, s podpisy vždy vyčkával až po té, co listiny podepsali svědkovi rodiče. Svědek rodičům přenášel informace, většina z nich probíhala e-mailem. [příjmení] o tom diskutovali, stanovisko svého otce (matka do toho nehovořila) svědek následně sdělil žalobkyni. Dalo by se říct, že rodiče svědka, p. [příjmení] a p. [příjmení] jednali ve shodě, každý připomínkoval listiny, které žalobkyně zasílala e-mailem. S rodiči a p. [příjmení] to svědek řešil osobně, protože bydlí blízko sebe, s p. [příjmení] e-mailem. Svědek do odpovědí žalobkyni transponoval stanovisko nejprve rodičů, následně své dcery. Svědek dále potvrdil, že se účastnil i schůzky dne [datum], při níž se žalobkyně snažilo dílo předat. U této schůzky byla osobně přítomna i jeho dcera a její právní zástupkyně JUDr. [příjmení], dále zřejmě p. [příjmení], p. [příjmení], kamarád, který se pohybuje ve stavebnictví, další osoby si svědek nevybavil. Schůzky se svědek zúčastnil z důvodu, že byli zděšeni ze stavu, v jakém se žalobkyně snažila pozemky předat (svědek později upřesnil, že šlo o předávání služby, nikoli pozemků). Svědek měl toliko poradní hlas. Dílo při této schůzce nebylo ani z části předáno. Byl jim předán předávací protokol, s nímž zásadním způsobem nesouhlasili, do tohoto protokolu svědek dopsal nejspíše vlastní rukou připomínky toho, co jim vadí. Svědek potvrdil, že z boku listiny je jeho podpis, poznámkou„ toto předáno všem majitelům“ s podpisy chtěli vyjádřit, že si všichni odnesli tento papír a nedohodu nad tím, v jakém stavu se žalobkyně snažila pozemky předat. Jeho poznámky z druhé strany listiny měly značit, co měl být splněno. Šlo o představy majitelů pozemků, nikoli o dohodu mezi stranami. Svědek dále vypověděl, že uzavřen ke smlouvě o dílo byl pouze jeden písemný dodatek, ústně neřešili, že by se zúžil předmět díla. Nic dalšího, čímž by došlo ke změně původní smlouvy, v ústní ani písemné formě uzavřeno nebylo. Nikdo je neinformoval o tom, že nebude možné vybudovat plynovou přípojku. Pan [anonymizováno] svědka toliko zpravil o tom, že chtějí přejít na elektrické vytápění a poslal mu tabulku, z níž mělo vyplývat, že je to výhodné. Kdy to bylo, zda v době, kdy vlastníky pozemků byli jeho rodiče či v době, kdy vlastnické právo k těmto pozemkům přešlo na dceru, si svědek nevzpomněl. K žádné dohodě ohledně změny z plynové přípojky na elektrické vytápění však nedošlo. Žalobkyni svědek neinformoval, že nezastupuje své rodiče, neboť anabáze zasíťování pozemků začala někdy v roce 2007 či 2008, dlouho předtím, než do projektu vstoupila žalující strana. Pan [anonymizováno] přitom věděl, že svědek není vlastníkem pozemků, že smlouvy podepisovali přímo svědkovi rodiče, kteří pozemky vlastnili. Jednali asi až do roku 2017. Stejně tak ho neinformoval o tom, že dělá pouze prostředníka. Ani žalobkyně od něj nikdy plnou moc nepožadovala. Problémy nastaly až v době, kdy zjistili, že pozemek byl navezen o 2 m, nebylo to hutněné, proto bylo nezbytné vystavět opěrnou zeď. Souhlas s návozem na pozemky dcery svědek nedal. Svědek dále k dotazům zástupce žalobkyně upřesňoval obsah korespondence účastníků a dalších osob, u některých přípisů si již nepamatoval, co jimi měl na mysli. Svědek uvedl, že za rodiče nikdy nic nepodepisoval, k tomu ho ani rodiče nezmocnili. Rodiče svědka sami podepisovali i kupní smlouvy, kterými se směňovaly pozemky. Stejně tak jej nezmocnila ani dcera, za rodiče ani dceru žádnou smlouvu ať v písemné či ústní formě svědek neuzavřel.

25. Ve věci byl dále slyšen svědek [celé jméno svědka], vnuk [jméno] [příjmení], který vypověděl, že žalovaná je jeho sousedka, žalobkyně jim pomáhala stavět dům, přípravu pozemku dělala rovněž žalobkyně. Asi do roku 2019 žalobkyně jednala s jeho dědečkem, společně se žalobkyní se začal scházet až v době, kdy se jednalo pouze o stavbu domu, ohledně přípravy pozemků se již nic nedořešovalo. Kdy nabyl vlastnické právo k pozemku, si svědek přesně nevzpomněl, šlo o rok 2019 či 2020. Stejně tak si přesně nepamatoval, zda se stavbou domu bylo započato již koncem roku 2019 nebo počátkem roku 2020. Svědek nebyl přítomen žádnému jednání se žalovanou či jejím otcem. Svědek dále uvedl, že dům mají vytápěný tepelným čerpadlem. V době, kdy začínali stavět, svědek od dědečka věděl, že v ulici plyn nebude. Odvod dešťových vod ze střechy mají řešen do dešťové nádrže, která je umístěna na pozemku svědka.

26. Svědek [titul] [celé jméno svědka] uvedl, že projektovali dům pro [celé jméno žalované]. Vytáhl si situaci z roku 2016, možná to začalo již v roce 2015. Studii dělal on, někdo to pak projektoval. Plyn se neprojektoval z důvodu, že tam nevedl, požadavek na plyn zřejmě nebyl vznesen. Věc řešil buď s manželem žalované, či se žalovanou. Zda tam byl předtím plyn plánován, nevěděl. Obdrželi situaci vnějších sítí. K likvidaci dešťových vod svědek vypověděl, že ze zákona se musí likvidovat na pozemku, navrhuje se vsakovací systém. Dešťovou vodu nelze pustit do kanalizace, to nelze naprojektovat. Jinak tomu je u starých zástaveb. Svědek nebyl přítomen jednání mezi účastníky řízení. Svědek dále potvrdil, že [jméno] [příjmení] je jeho dcera a žalované dělala projekt. Korespondence mezi dcerou a žalovanou probíhala prostřednictvím e-mailu, dcera má e-mail [email].

27. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem žalované, místního šetření a provedení znaleckého posudku (event. dalších důkazů, které byly v řízení řádně navrženy a nebyly provedeny), neboť výslech žalované byl navržen žalobkyní až po koncentraci řízení (sama žalobkyně již na tomto návrhu nadále netrvala), ostatní důkazní návrhy soud považuje za nadbytečné, když byl dostatečným způsobem zjištěn skutkový stav, který je rozhodný pro právní posouzení věci. Znalecký posudek by přicházel do úvahy toliko za stavu, že by soud vyhodnotil smlouvu o dílo, kterou účastníci ve znění jejího dodatku uzavřeli, za neplatnou a nárok žalobkyně by tak mohl vyplývat z titulu bezdůvodného obohacení. Soud neprováděl ani výslech [jméno] [příjmení], který navrhla žalobkyně, neboť svůj návrh na provedení tohoto důkazu vzala pro nadbytečnost zpět. Naopak výslech svědkyně [příjmení] [příjmení] soud provedl, ač byl navržen po koncentraci řízení. Soud přitom přihlédl k § 118b odst. 1 o.s.ř., podle něhož k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i kde skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2 o.s.ř. V posuzovaném případě žalovaná navrhla provedení tohoto důkazu k vyvrácení věrohodnosti předloženého a provedeného listinného důkazu - předávacího protokolu, tedy k vyvrácení později uváděného tvrzení žalobkyně o řádném předání předmětu díla (jeho protokolární převzetí ze dne [datum]).

28. Soud dále pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož výslechem měla být zpochybněna i věrohodnost svědků [příjmení] [příjmení] a p. [příjmení] co do otázky stavu podloží (statické nezpůsobilosti zřídit stavbu na návozu – vyrovnání přirozeného sklonu terénu pro výstavbu rodinného domu). Jde o odborníka, který zkoumal stav podloží po vyrovnání terénu a byl schopen potvrdit, že návoz byl zhutněný a plně způsobilý k běžnému založení stavby RD. Stejně tak pro nadbytečnost zamítl i návrh na provedení důkazu výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která je sousedkou žalované, a mohla poskytnout informace ohledně sítí v místě s tím, že při výstavbě rodinného domu byla srozuměna s tím, že v místě není možné napojení na plynovou síť a je vyloučeno likvidovat dešťové vody jejich odvodem do dešťové kanalizace. Zároveň došlo k zamítnutí důkazu stavebním deníkem žalobkyně, který měl obsahovat záznam svědka [příjmení] [příjmení] o založení stavby RD na sousedním pozemku. Těmito důkazy nemohlo dojít k prokázání žalobkyní tvrzené dohody o změně smlouvy, která měla být uzavřena mezi účastníky řízení, poslední dva zmíněné důkazní prostředky se týkaly spíše případného právního posouzení vznesené kompenzační námitky žalované. Protože rozhodný skutkový stav pro právní posouzení věci byl v dostatečném rozsahu zjištěn ostatními provedenými důkazy, jejich provedení soud považuje za nehospodárné, v rozporu s procesní ekonomií. Soud však z obdobných důvodů, které jsou rozvedeny v předchozím odstavci, po koncentraci řízení provedl k důkazu e-mailovou korespondenci [jméno] [příjmení] se žalovanou a jejím manželem, stejně tak 1. stranu listiny nazvané podklady pro projekt domu. Z nich vyplývá, že dne [datum] manželé [příjmení] zaslali jmenované podklady pro návrh domu – nízkoenergetické novostavby v [obec] [část obce], v nichž bylo mj. uvedeno, že v současné době probíhá zasíťování pozemků, k nimž bude přivedena elektřina, voda a plyn. I v tomto případě žalovaná navrhla provedení tohoto důkazu podle § 118a odst. 2 o.s.ř., zde k vyvrácení tvrzení a důkazu týkající se plynofikace, konkrétně části výpovědi svědka [titul] [celé jméno svědka], který uvedl, že plyn se neprojektoval, neboť tam plyn nevedl, požadavek na plyn tam zřejmě ani nebyl.

29. Podle § 491 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“) na závazky ze smíšené smlouvy je třeba přiměřeně použít ustanovení zákona upravující závazky, které se smlouvou zakládají, pokud samotná smlouva nestanoví jinak.

30. Podle § 631 občanského zákoníku smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

31. Podle § 650 odst. 1 věty první občanského zákoníku objednavatel je povinen převzít věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy věc měla být zhotovena, a byla-li věc zhotovena později, do jednoho měsíce od jejího zhotovení.

32. Podle § 633 odst. 1 věty první občanského zákoníku zhotovitel je povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době.

33. Podle § 724 občanského zákoníku příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

34. Podle § 727 občanského zákoníku příkazník je povinen podat příkazci na jeho žádost všechny zprávy o postupu plnění příkazu a převést na příkazce všechen užitek z provedeného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

35. Podle § 730 odst. 1, 2 občanského zákoníku příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka. Příkazce je povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka.

36. Podle § 732 občanského zákoníku zanikla-li příkazní smlouva odvoláním, je příkazce povinen nahradit příkazníku náklady vzniklé do odvolání, utrpěnou škodu a přísluší-li příkazníkovi odměna, i její část odpovídající provedené práci. To platí i tehdy, bylo-li dokončení příkazního jednání zmařeno náhodou, ke které nedal příkazník podnět.

37. Soud s přihlédnutím k ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), kdy hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, přičemž zohlednil i to, co vyšlo najevo z důkazů provedených po zrušení původního rozsudku včetně názoru odvolacího soudu a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a právními předchůdci žalované (jakož i dalších objednatelů) byla v souladu s § 491 odst. 3 občanského zákoníku dne [datum] platně uzavřena v písemné formě smíšená smlouva s prvky smlouvy o dílo, kterou bylo na místě s přihlédnutím § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přiměřeně posoudit dle § 631 a násl. občanského zákoníku, neboť k jejímu uzavření došlo za účinnosti tohoto zákona a dále smlouvy příkazní, jež posoudil přiměřeně dle § 724 a násl. občanského zákoníku. Právní hodnocení smlouvy změnil odvolací soud, soud I. stupně je jeho vysloveným právním názorem vázán. Pro stručnost odkazuje na odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 8. 2022 č.j. 64 Co 115/2022-371, v němž odvolací soud mj. podrobně vysvětlil důvody, které ho vedly k tomuto právnímu hodnocení i to, že je třeba rozlišovat mezi„ vybudováním přípojek inženýrských sítí“ a„ přivedením těchto sítí“. Odvolací soud dodal, že závazek k vybudování přípojek inženýrských sítí je závazkem k provedení díla. V případě povinnosti přivést inženýrské sítě k hranici pozemku žalované žalobkyně vyvíjela činnost, která povede k požadovanému výsledku, obsahem tohoto závazku bylo zajistit (obstarat), aby pozemky žalované (nemovitosti na nich zbudované) bylo možno k vedením inženýrských sítí připojit, což je třeba považovat za ujednání naplňující znaky smlouvy příkazní. Tato smlouva byla změněna dodatkem, který žalobkyně se žalovanou (i dalšími objednateli) uzavřeli v písemné formě dne [datum]. Práva a povinnosti z této smlouvy (jakož i dalších smluv – viz odst. 8 odůvodnění tohoto rozsudku) přešla v souladu s § 1879 a násl. o.z. z manželů [příjmení] na žalovanou.

38. Soud v souladu s pokynem odvolacího soudu provedl další důkazy, kterými se žalobkyně snažila prokázat svá dodatečná tvrzení o změně původní smlouvy (nad rámec shora zmíněného dodatku z [datum]), týkající se dohody o upuštění od přivedení plynu a zbudování přípojky plynu a přípojky dešťové kanalizace, tyto důkazy zhodnotil spolu s dříve provedenými důkazy a věc znovu právně posoudil. Avšak i dodatečně provedenými důkazy bylo dané tvrzení žalobkyně vyvráceno. Slyšený svědek [příjmení] [příjmení] přímo uvedl, že nic dalšího než výše zmíněný dodatek [číslo] čímž by došlo ke změně původní smlouvy, v ústní ani písemné formě uzavřeno nebylo, ani on sám žádná ujednání se žalobkyní neuzavíral. Svědek [celé jméno svědka] u žádných smluvních jednání mezi účastníky řízení či právními předchůdci žalované příp. Ing. [příjmení] přítomen nebyl, vypovídal toliko ohledně stavby svého domu, k jejímuž zahájení došlo někdy koncem roku 2019 či 2020. Od svého dědečka p. [příjmení], od něhož pozemky získal, pouze věděl, že plynofikace nebude, odtok dešťové vody řešil prostřednictvím jímky na svém pozemku. Ani svědek [titul] [celé jméno svědka], který se podílel na přípravě projektu rodinného domu žalované, se nemohl k této otázce relevantně vyjádřit. Jenom uvedl, že plyn se projektovat zřejmě neměl, protože tam nevedl, avšak zda byl v minulosti plánován, nevěděl. Hovořil dále o tom, že u novostaveb není možné projektovat odvod dešťové vody jinak než na vlastním pozemku, jak dlouho jím zmiňované zákonné omezení platí, nevěděl. Z e-mailové korespondence ve spojení se zasílanou přílohou – podklady pro návrh domu, kterou si vyměnila žalovaná a její manžel spolu s dcerou tohoto svědka, která dům projektovala, však vyplývá, že [datum] manželé [příjmení] zaslali jmenované podklady pro návrh domu – nízkoenergetické novostavby v [obec] [část obce], v nichž bylo mj. uvedeno, že v současné době probíhá zasíťování pozemků, k nimž bude přiveden vedle elektřiny a vody i plyn. Oba tyto výslechy neprokazovaly jakoukoli žalobkyní tvrzenou dohodu o změně smlouvy mezi účastníky řízení (příp. mezi žalobkyní a právními předchůdci žalované). Ani to, že nejdříve koncem roku 2019 svědek [celé jméno svědka] věděl, že plyn k jeho domu nebude přiveden či to, že svědek [celé jméno svědka] připravoval projekt domu žalované bez plynové přípojky, nemůže bez dalšího vést k jednoznačnému závěru, že účastníci uzavřeli dohodu o změně smlouvy, která by takový stav reflektovala. Nelze přitom odhlédnout ani od skutečnosti, že dne [datum] manželé [příjmení] se žalovanou uzavřeli dohodu o postoupení práv a převzetí povinností, k níž připojila svůj podpis, kterým vyslovila svůj souhlas s uzavřením této dohody i žalobkyně, p. [příjmení] a manželé [příjmení], přičemž touto smlouvou přešla práva a povinnosti mj. z posuzované smlouvy z manželů [příjmení] na žalovanou. Následně, dne [datum], došlo mezi účastníky řízení a p. [příjmení] a manžely [příjmení] k uzavření dodatku [číslo] k posuzované smlouvě, v níž byl i nadále obsažen závazek žalobkyně vybudovat přípojky pro inženýrské sítě mj. plynu a dešťové kanalizace včetně přivedení těchto sítí k hranicím pozemků objednatelů, tedy ani v tomto dodatku žádné ujednání o změně původního rozsahu smlouvy nebylo obsaženo, ač žalobkyně tvrdila, že dohoda o změně smlouvy měla předcházet uzavření tohoto dodatku. Svědek [příjmení] [příjmení] v této souvislosti vypověděl, že jednatel žalobkyně ho informoval o tom, že chtějí přejít na elektrické vytápění a poslal mu tabulku, z níž mělo vyplývat, že je to výhodné. K žádné dohodě ohledně změny z plynové přípojky na elektrické vytápění však nedošlo. Navíc mezi účastníky nebylo sjednáno žádné snížení dohodnuté ceny pro případ, že by mělo dojít k omezení rozsahu závazku žalobkyně, žalobkyně v řízení nárokovala plnou cenu, která byla ve smlouvě ujednána. I tento fakt svědčí proti tvrzení žalobkyně o uzavření dohody o upuštění od části sjednaného závazku. Jak rozebral i odvolací soud, souhlas žalované či jejích právních předchůdců s omezením závazku žalobkyně nelze mít za prokázaný ani z výkresu k projektové dokumentaci rodinného domu manželů [příjmení] z února 2016 (a to i ve spojení s dodatečně provedeným výslechem svědka [celé jméno svědka]) ani z výkresu – koordinační situace C3 z března 2014, když tyto listiny představují toliko nepřímé důkazy, netvořící ani ve spojení s dalšími důkazy (především výpověď jednatele žalobkyně p. [příjmení] či svědka [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka]) natolik ucelený logický řetězec, z něhož by bylo možné dospět k nepochybnému závěru, že k tvrzené dohodě došlo, a to zvlášť za situace, kdy Ing. [příjmení] při svém výslechu jednoznačně uzavření takové dohody vyloučil a žalovaná nadále trvala na splnění celého závazku (k čemuž opakovaně vyzývala, jak vyplývá z výše označené korespondence). Nutno podotknout, že ani z výslechu jednatele žalobkyně p. [příjmení] jednoznačně nevyplývá uzavření tvrzené dohody. Rovněž i informace o zvažované změně na elektrické vytápění, kterou sdělil p. [příjmení] [jméno] [příjmení] (srov. odst. 24 tohoto rozsudku), automaticky neznamená, že jednání postoupila až do uzavření dohody o upuštění provádění této části sjednaného závazku. Nelze vyloučit, že žalovaná se v době, kdy měla v úmyslu stavět na pozemcích rodinný dům, dozvěděla o tom, že žalobkyně tuto část svého závazku neplní (a plnit nehodlá), proto došlo ke zpracování projektů bez zvažované plynofikace (a bez napojení na kanalizační řad), to však v žádném případě neznamená, že účastníci uzavřeli dohodu, kterou by předmět závazku žalobkyně upravili. A jak již bylo zmíněno, k uzavření dodatku [číslo] ke smlouvě došlo až poté, co byl vyhotoven výkres z března 2014. Žalobkyně přitom neobjasnila (natož prokázala taková tvrzení) z jakého důvodu je i v tomto dodatku uveden závazek žalobkyně ke zbudování rozvodů plynu, ač na to byla odvolacím soudem upozorněna.

39. Shodně jako v původním rozsudku se soud v rámci předběžné otázky zabýval tím, zda byla tato smlouva ve znění jejího dodatku platně uzavřená, zda je dostatečně určitá, obsahující podstatné náležitosti. Část závazku, kterou soud posoudil jako závazek odpovídající ustanovení o smlouvě o dílo, soud posoudil shodně jako v původním rozsudku, na nějž pro stručnost odkazuje (srov. odst. 27 – 28 původního rozsudku). Co se týká druhé části, vycházející z posouzení závazku dle smlouvy příkazní, i zde dospěl soud k závěru, že je dostatečně určitá, platí pro ni shodné závěry jako u závazku ze smlouvy o dílo. Soud proto uzavřel, že smlouva byla jako celek platně uzavřena. Jak uvedl odvolací soud, hodnocení smlouvy, jakožto smíšené, není pro rozhodnutí věci zásadní, neboť mezi účastníky se vede spor o to, zda žalobkyně svůj závazek splnila, případně, zda tento v rozsahu výše vymezeném trvá. Soud dále setrvává i na závěru týkajícího se případného zastoupení žalované, na nějž rovněž pro stručnost odkazuje (srov. odst. 29 původního rozsudku). Tento závěr je navíc podpořen i výpovědí svědka [příjmení] [příjmení] (srov. odst. 24 odůvodnění tohoto rozsudku), který uvedl, že dceru ani rodiče nikdy nezastupoval, toliko jim dělal prostředníka, smlouvy vždy uzavírali nejprve jeho rodiče, po postoupení práv ze smluv žalovaná, nikoli svědek [příjmení] [příjmení]. Stejně postupoval i u p. [příjmení], kterému rovněž dělal prostředníka a který smlouvy z nedůvěřivosti podepisoval až poté, co je podepsali svědkovi rodiče. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti jeho výpovědi, daný svědek vypovídal konzistentně, logicky, vnitřně nerozporně a souladně s dalšími provedenými důkazy. Navíc jeho výpověď k podpoře svých tvrzení dodatečně označila sama žalobkyně, proto je zarážející, že následně navrhuje důkazy k vyvrácení jeho výpovědi (a svědka [příjmení]). Stejně soud posoudil i hodnověrnost svědka [celé jméno svědka] a [titul] [celé jméno svědka]. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla zpřesněna korespondencí mezi manžely [příjmení] a dcerou tohoto svědka, přičemž svědek [celé jméno svědka] vycházel z toho, co před jednáním zjistil ze situace z roku 2016.

40. Soud se proto dále zabýval tím, zda žalobkyně svůj závazek z uzavřené smlouvy řádně splnila, neboť tato otázka zůstávala mezi účastníky nadále sporná. V řízení přitom nebylo sporu o tom, že část závazku týkající se provedení přípojky plynu a kanalizační přípojky k odvodu dešťové vody z pozemků žalobkyně neprovedla (o tom se ostatně zmínil i odvolací soud v odst. 14 odůvodnění svého rozhodnutí). Bylo proto na místě zkoumat, zda žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním dílo provedla a předala a ve vztahu k závazku na přivedení sítí a komunikace zkoumat, zda žalobkyně splnila tuto svoji povinnost tím, že budou vydána kolaudační rozhodnutí či jiná rozhodnutí, která užívání sítí (jejich hlavních řadů) a komunikace umožní. Strany si ve smlouvě sjednaly protokolární převzetí dokončeného díla, předcházející fakturaci. Soud shodně jako v původním rozsudku (odst. 30) opětovně poukazuje na rozporná tvrzení žalobkyně uváděná v počátku řízení (i v řízení 31 C 481/2018) a v průběhu řízení. Pro zestručnění soud odkazuje na podrobné odůvodnění dané otázky v již zmíněném odst. 30 původního rozsudku. I v tomto případě byl rozebraný závěr soudu I. stupně podpořen dodatečně provedeným výslechem svědka [příjmení] [příjmení], který rovněž podrobně popsal (ve shodě s již slyšenou svědkyní [příjmení] [příjmení]), jak to probíhalo při jednání dne [datum], kdy se žalobkyně pokoušela o předání díla (závazku žalobkyně) žalované a ostatním zúčastněným (p. [příjmení], p. [příjmení]). Tento svědek zdůraznil, že k žádnému předání a převzetí nedošlo, vysvětlil, proč dopsal text do předpřipraveného protokolu, co jím zamýšlel. Nutno podotknout, že předpřipravený text protokolu trpěl mnoha chybami, které bylo nezbytné opravit. Původně vyslovený závěr prvoinstančního soudu, že dílo protokolárně předáno nebylo, a to ani dne [datum], jak tvrdila žalobkyně, ani později, shodně posuzoval i odvolací soud (viz odst. 14 jeho usnesení). Co se týká otázky, zda došlo k předání díla tzv. fikcí ze zákona, stejně tak posouzení, zda žalobkyní tvrzené skutečnosti (že k vybudování rozvodů a přípojek plynu v celém území nedošlo kvůli postoji provozovatele přepravní soustavy, který je dle žalobkyně odmítl převzít do svého vlastnictví a spravovat je, a že k odvodu dešťové vody z pozemků kanalizační přípojky brání § 20 vyhlášky č. 501/2006 Sb.) nevedly k zániku jejího zániku pro nemožnost, ani zde soud I. stupně nemá důvod se odchýlit od původně vysloveného podrobného rozboru s vysloveným závěrem (srov. odst. 31 původního rozsudku), na nějž pro stručnost odkazuje, neboť ani ve světle dodatečně provedených důkazů nedošlo ke změně těchto rozebraných závěrů. S tím se ostatně ztotožnil i odvolací soud (odst. 14 odůvodnění jeho usnesení). Pokud krajským soudem bylo poukázáno na právně významné tvrzení žalobkyně, že žalovanou, resp. její právní předchůdce (jakož i ostatní objednatele – [příjmení] a [anonymizováno]) prostřednictvím Ing. [příjmení] seznámil s okolnostmi, pro něž nebylo možné přípojky dešťové kanalizace a rozvody plynu provést, a tito souhlasili s tím, že v tomto rozsahu smlouva splněna nebude, event., že to nechtěli ani dotčení vlastníci pozemků, pak toto tvrzení (min. jeho druhá část ohledně souhlasu objednatelů se snížením rozsahu smlouvy, která je však pro věc rozhodná) bylo vyvráceno výpovědí svědka [příjmení] [příjmení] (viz odst. 24 odůvodnění tohoto rozsudku). Toliko nad rámec toho, co je obsaženo ve zmíněném odst. 31 původního rozsudku, je třeba doplnit, že nárok žalobkyni nevznikl ani v části závazku odpovídajícímu příkazní smlouvě, a to s přihlédnutím především k druhé větě výše citovaného § 730 občanského zákoníku, podle něhož je příkazce povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka. Vzhledem k porušení povinnosti žalobkyně, která v celém sjednaném rozsahu nesplnila svůj závazek (ve vztahu k přivedení sítí páteřních vedení kanalizačních řadů a plynovodu), jí nárok na odměnu nevznikl. Stejně tak nebyly splněny ani podmínky obsažené v § 727 občanského zákoníku, podle něhož teprve po provedení příkazu předloží příkazník příkazci vyúčtování. V této souvislosti je třeba mít na zřeteli i ujednání stran v posuzované smlouvě, kdy nárok na odměnu (cenu) vzniká, neboť citovaná zákonná ustanovení nejsou kogentního charakteru. Strany smlouvy přitom vázaly úhradu ceny na předání a převzetí díla (nejpozději do 10 dnů ode dne předání a převzetí díla). Nárok na zaplacení žalobkyni nevznikl ani v souvislosti s § 732 občanského zákoníku, když z provedeného dokazování nevyplynulo, že by závazek odpovídající příkazní smlouvě zanikl odvoláním, stejně tak, že by dokončení příkazního jednání bylo zmařeno náhodou, ke které nedal příkazník podnět.

41. Za tohoto stavu je třeba opětovně uzavřít, že nárok žalobkyně není dán, neboť je v rozporu s § 633 odst. 1 občanského zákoníku a § 730 občanského zákoníku (soud jej i nadále považuje za minimálně předčasný). Z rozebraných důvodů proto žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl, aniž by se dále zabýval kompenzační námitkou a námitkou promlčení vznesenými žalovanou.

42. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení účastníka advokátem za 28,5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé doručené soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], účast u ústního jednání dne [datum], [datum] – přesahující 2 hodiny, [datum] – přesahující 2 hodiny, [datum] – přesahující 2 hodiny, [datum], [datum], [datum] – přesahující 2 hodiny, [datum], [datum], [datum] a [datum], vyjádření se k odvolání dne [datum], účast u odvolacího soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] – přesahující 2 hodiny, [datum], [datum] a [datum], účast u vyhlášení rozsudku v rozsahu ½ dne [datum]) á 13 180 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za 29 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 80 709,30 Kč Celkem tedy žalované náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 465 039 Kč, splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

43. Pokud žalovaná požadovala přiznání odměny i za úkon jejího zástupce spočívající v návrhu na přerušení řízení a sdělení o mimosoudním jednání, pak soud připomíná, že nejde o návrhy ve věci samé, jak předpokládá § 11 odst. 1 písm. d) AT, ani nejde o úkony, které lze podřadit pod § 11 odst. 3 AT. Naopak žalované přísluší odměna za celý úkon právní služby (nikoli poloviční), který byl uskutečněn účastí jejího zástupce u ústního jednání dne [datum], když není rozhodující, zda toto jednání bylo zahájeno čtením žaloby.