25 C 349/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Folkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 7 292,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 292,79 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 292,79 Kč od 27. 7. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 7 292,79 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce, jakožto poskytovatel služeb elektronických komunikací, umožnil žalované využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u ČNB, přičemž platební transakce je vždy provedena na základě příkazu účastníka a umožňuje mu zaplatit prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení cenu za zboží nebo služby poskytované jinými osobami (partnery), když při těchto platebních transakcích žalobce jedná pouze jen jako zprostředkovatel platby mezi účastníkem a partnerem. Částka, která má být prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení zaplacena, se vypočítává podle délky volání na audiotextovou linku, případně podle počtu zaslaných [anonymizována dvě slova] či [anonymizována dvě slova] nebo je určena odkazem na webové či wapové stránce. Tyto platební transakce žalobce umožňuje svým účastníkům realizovat na základě Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Žalovaná v době od 13. 3. 2017 do 7. 9. 2017 byla účastníkem telefonní stanice [číslo] na základě smlouvy o poskytování služeb O2. Žalobce umožnil žalované, aby zadala platební transakce prostřednictvím jeho sítě v návaznosti na pokyn k provedení plateb, v tomto případě se jednalo o komerční služby uvedené ve vyúčtování za zmíněné telefonní číslo ve faktuře [číslo] za období od 8. 4. 2017 do 7. 5. 2017 v celkové výši 1 705 Kč (platební služby 130 Kč, ostatní platební transakce 1 575 Kč), ve faktuře [číslo] za období od 8. 5. 2017 do 7. 6. 2017 v celkové výši 4 007,79 Kč (volání na informační službu 69,79 Kč, platební služby 200 Kč, ostatní platební transakce 3 738 Kč) a ve faktuře [číslo] za období od 8. 6. 2017 do 7. 7. 2017 v celkové výši 1 580 Kč (platební služby 560 Kč a ostatní platební transakce 1 020 Kč). Žalované byla dne 27. 7. 2017 zaslána upomínka. Následně byla vyzvána k úhradě dlužných faktur v zásilce nazvané Pokus o smír ze dne 17. 10. 2017. Splatnost poslední faktury nastala dne 26. 7. 2017. Celkovou částku 7 292,79 Kč však žalovaná dosud žalobci neuhradila, ani služby nereklamovala. Žalobce rovněž požadoval přiznání úroků z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Písemnosti jí byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Dne 13. 3. 2017 žalovaná požádala o připojení telefonního čísla [číslo]. Žalovaná zároveň prohlásila, že se seznámila se Všeobecnými podmínkami, s nimiž souhlasí a zavazuje se je dodržovat, s ceníkem služby a dalšími materiály žalobce, které vzala na vědomí (zmíněná žádost). Žalobce žalované za období od 8. 4. 2017 do 7. 5. 2017 vystavil dne 8. 5. 2017 fakturu znějící na částku 2 703,99 Kč, jejíž součástí bylo vyúčtování platebních transakcí ve výši 1 705 Kč. Splatnost byla určena dnem 26. 5. 2017 (faktura [číslo] včetně rozpisu vyúčtování služeb za telefonní [číslo]). Za následující období od 8. 5. 2017 do 7. 6. 2017 žalobce žalované vyúčtoval celkovou částku 7 638,20 Kč, platební transakce činily částku 3 938 Kč, volání na informační službu [číslo] částku 69,79 Kč. Uvedená faktura byla vystavena dne 8. 6. 2017 a splatná dne 26. 6. 2017 (faktura [číslo] včetně rozpisu vyúčtování služeb). Dále žalobce vystavil žalované za období od 8. 6. 2017 do 7. 7. 2017 fakturu znějící na částku 10 330,20 Kč, když platební transakce činily částku 1 580 Kč. Tato faktura byla vystavena dne 8. 7. 2017 a splatná dne 26. 7. 2017 (faktura [číslo] včetně rozpisu vyúčtování). K úhradě dlužné částky žalobce žalovanou vyzval dopisem ze dne 27. 7. 2017, kdy jí zároveň oznámil zrušení poskytování služeb (dopis z uvedeného dne včetně přehledů neuhrazených vyúčtování a dodejky), dále i dopisem ze dne 17. 10. 2017 (pokus o smír z označeného dne včetně celkové rekapitulace dlužných vyúčtování). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná nárokovanou částku žalobci zaplatila.

4. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.

5. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.

6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, na jejichž základě žalobce, jakožto poskytovatel, se zavázal poskytovat žalované (zákazníkovi) dohodnuté služby elektronických komunikací. Žalovaná využívala služeb jako účastník telefonní stanice [číslo] přičemž žalobce žalované umožnil, aby si prostřednictvím tohoto telefonního čísla za úplatu objednala služby třetích osob, jež jsou poskytovány prostřednictvím sítě žalobce. Žalobce zprostředkoval uvedené služby žalované v rámci dohodnutého tarifu, čímž svoji povinnost splnil, žalovaná však nezaplacením sjednané částky, jež vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek žalobce ve spojení s ceníkem (tj. částku vyúčtovanou za využité služby ve výši 1 705 Kč, 4 007,79 Kč a 1 580 Kč) svoji povinnost porušila. Žalobce poskytl žalované služby ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Žalobce nebyl osobou vykonávající v daném případě komunikační činnost dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona a z tohoto důvodu nebyla v posuzované věci dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 zmíněného zákona, ale soudu, a to i s přihlédnutím k rozhodnutí Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 26.10.2010, č.j. Konf 56/2010-12. Protože se žalovaná nesplněním svého závazku dostala do prodlení, má žalobce kromě dlužné jistiny nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši, která je určena ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalované uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžná třídenní.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z náhrady hotových výdajů žalobce v paušální výši ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 úkony (výzva k plnění, sepis žaloby) po 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.